Nástěnná malba: Aeneas spící pod palmou a říční bohové vylévající vodu z nádob. Kolem vojáci, jeden voják ryje jméno AENEAS do skály. and Poche 1977#, 38-39.
Zahradní průčelí s dvoupatrovým rizalitem s volným dvouramenným schodištěm vedoucím na terasu. Terasu zdobí dvě sousoší, vázy a putto (s knihami, na hlavě přilba) představující alegorii moudrosti., Skořepová 1957#., and Poche 1977#, 38-39.
Zahradní průčelí s dvoupatrovým rizalitem a s volným dvouramenným schodištěm vedoucím na terasu. Terasu zdobí vázy s putti a sousoší Saturn požírající své dítě., Skořepová 1957#., and Poche 1977#, 38-39.
Zahradní průčelí s dvoupatrovým rizalitem a s volným dvouramenným schodištěm vedoucím na terasu. Terasu zdobí vázy s putti a sousoší Venuše s Amorem., Skořepová 1957#., and Poche 1977#, 38-39.
Nový zámek, novobarokní, kolem zámku park. Na zahradním průčelí balkon, který nesou dva Atlanti. and Zámek ze 16. století zanikl, na jeho místě byl ybudován nový zámek (1781-1783, přestavba 1820), novobarokní přestavba roku 1914.
Nad portálem balkón s balustrádou a se dvěma alegorickými ženskými postavami v antikizujícím oděvu na nárožích. Sochy nedochovány. and Wirth 1907, 8, obr. 7.
Na obou stranách portálu, na diagonálních podstavcích, umístěny sochy atlantů, držících břevna, na nichž spočívají krátké pilastry; na nich byla deska balkónu s balustrádou a se dvěma alegorickými ženskými postavami na nárožích. Architektura portálu je dílem Jana Oldřicha Mannesa, plastiky vytvořil v l. 1700 – 1702 zákupský sochař Ondřej Dubek. Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Severní Čechy, Praha 2005 and Wirth 1907, 8, obr. 7.
Kaskádová fontána se sochami vodních božstev, Neptun, Akis, nymfy Galathea se Silénem, Tritoni autor soch J.A.Zinner, architekti Andr. Altomonte, M. Griessler, (real.1749-1765) dnes kopie, originály v lapidáriu v depozitáři zámku. and Šamánková E., Vondra J., Český Krumlov,Praha 1961
Zámek 1710, přestavba 1881-1884; rozlehlý park, Sochy v parku asi přelom 18./19. stol., Čtžyři roční doby dovezené asi z Konopiště, na průčelí zámku 1721.
Pískovcové sousoší: nahý bezvousý muž, Caecina Paetus, se dívá nahoru a zabíjí se dýkou, levicí drží za paži manželku, Arrii Starší, zhroucenou u jeho nohou. Žena má zavřené oči., Horyna 1997#., Kořán 1999#, 108., and Sousoší tvoří dvojici se sousoším s Arrií Mladší, které je na bráně umístěno na 6. sloupku od jihu (srov. Hořovice, zámek, brána, Paetus a Arria Mladší). Sounáležitost obou soch je evidentní, v obou případech je zobrazen muž s dýkou a u jeho nohou ženská postava. Sochu zobrazující Arrii Starší zhotovila Braunova dílna pro zámeckou zahradu ve Valči, srov. Kladruby, Lapidarium, "Paetus a Arria." Antický originál zobrazuje ve skutečnosti sebevraždu galského zajatce a jeho ženy (srov. Exemplum: "Paetus a Arria"), v Braunově dílně mohla být použita Perrierova rytina z roku 1638 (zrcadlově obrácená), protože obrysy sousoší jsou nápadně podobné. V Perrierově albu je však sousoší interpretováno jako Pyramus a Thisbe. "Paetus a Arria" bylo antické sousoší nazváno až kolem roku 1670 a tak bylo známo po celé následující století. Nejpravděpodobnějším zdrojem inspirace v Braunově dílně byla rytina v Sandratově dílu z roku 1675 (návrh I. D. Sandrart, rytex R. Collin), která sousoší zobrazuje ze stejného úhlu jako rytina Perrierova (nápis: PAETUS und ARIA Röm. Ehe Paar:im Palast von Pr. Ludovisi zu Rom). Na Sandrartově zobrazení je "Paetus" oproti originálu mnohem razantněji rozkročen, takže při bočním pohledu je vidět jenom jeho levá noha, což je na soše z Braunovy dílny věrně reprodukováno.
Pískovcová socha: nahý Herkules tlačí kyjem k zemi hlavu Hydry, na jejímž těle spočívá jeho noha., Horyna 1997#., Kořán 1999#, 108., and Protějšková socha k soše na druhé straně brány (Hořovice, zámek, brána, Herkules a nemejský lev).Stejné schéma, Herkula se lvem a Hydrou na pilířích po stranách vchodu, najdeme také na souboru plastik z Braunovy dílny pro zámek v Duchcově. Sochy oslavují hraběte z Vrbna jako druhého Herkula.
Pískovcová socha: Herkules přistupuje zezadu k nemejskému lvovi a rozevírá mu tlamu., Horyna 1997#., Kořán 1999#, 108., and Protějšková socha k soše na druhé straně brány (Hořovice, zámek, brána, Herkules a Hydra). Stejné schéma, Herkula se lvem a Hydrou na pilířích po stranách vchodu, najedeme také na souboru plastik z Braunovy dílny pro zámek v Duchcově. Sochy oslavují hraběte z Vrbna jako druhého Herkula. O námětu srov. Exemplum: Herkules a nemejský lev.
Pískovcová socha Hersé v tunice podkasané nad kolena, je nakloněna dopředu, v levici věnec, který si tiskne k tělu., Horyna 1997#., Kořán 1999#, 108., and Hersé (řecky "rosa") tvoří dvojici s Merkurem, který je na bráně umístěn na protějším sloupku (Hořovice, zámek, brána, Merkur). Merkurova družka, která byla v Hořovicícíh dříve interpretována jako Venuše, se objevuje v tvorbě Braunovy dílny ještě dvakrát, v těchto zobrazeních byla pro změnu interpretována jako Andronika (Kladruby, Lapidarium, Merkur a Hersé; Sloup, zámek, Merkur a Hersé). Pro identifikace této ženy jako Andronika či Venuše nejsou v dobovém výtvarném umění žádné analogie. Ve všech třech zobrazeních z Braunovy dílny se zjevně jedná o tutéž postavu, na což ukazuje také skutečnost, že v Hořovicích i v Sloupu je charakterizována stejným atributem, věncem, který si tiskne na hruď. V 16.-18. století byl Merkur zamilovaný do Hersé častým námětem výtvarného umění, nejčastěji byl zobrazován okamžik, kdy letící Merkur spatřil pod sebou Hersé s květinami v obětním průvodu na počest Minervy. Merkur a Hersé jsou na Hořovické bráně protějškem Minervy a Marta, kteří jsou umístěni na odpovídajícím místě na severní straně, na 7. a 8. sloupku od jihu (Hořovice, zámek, brána, Minerva; Hořovice, zámek, brána, Mars). V ideovém programu zahradní brány zámku v Hořovicích Minerva a Mars ztělesňují ctnosti nutné k dosažení vítězství, jejich protějšek, Merkur a Hersé, patrně ztělesňují hlavní překážku, kterou je nutné překonat - lidskou závist.
Pískovcová socha Marta (knír, přilba s chocholem, antikizující pancíř, boty), za zády drží maršálskou hůl, levicí je opřen o štít, na němž jsou okřídlené blesky., Horyna 1997#., Kořán 1999#, 108., and Socha tvoří protěšek k soše Minervy na jižním sloupku (Hořovice, zámek, brána, Minerva).
Pískovcová socha nahého Merkura (okřídlená přilba okřídlené boty), okolo boku má omotanou draperii. Bůh je zobrazen v běhu, levou ruku má zdviženou před sebe., Horyna 1997#., Kořán 1999#, 108., and Merkur tvoří dvojici s Hersé, která je na bráně umístěna na protějším sloupku (Hořovice, zámek, brána, Hersé).
Pískovcová socha Minervy (přilba, šupinová zbroj)., Horyna 1997#., Kořán 1999#, 108., and Socha tvoří protěšek k soše Marta na severním sloupku (Hořovice, zámek, brána, Mars). Mars a Minerva v antické mytologii nikdy nevystupují jako pár, ale výlučně jako nesmiřitelní nepřátelé. To velmi dobře vědí čtenáři Homérovy Iliady, kde bohovi války Athéna uštědřila dokonce dvakrát ostudný výprask (Hom. Il. 5, 840-869; 20, 69; 21, 392-433. Srov. též. Q. Smyrn. 12, 167). Jejich společné vystoupení na bráně čestného dvora v Hořovicích signalizuje, že zobrazené postavy nemáme chápat pouze jako mýtické hrdiny, ale především v přeneseném smyslu slova, jako ztělesnění abstraktních pojmů. Symbolismus dvojice Marta a Minervy, který byl založena na jejich protikladu, shrnuje známé motto "Arte et Marte/ uměním a bojem." (srov. Lohmeier 1978; Brink 2000). Objevuje se v populární knize emblémů Gabriela Rollenhagena, jen byla vydána poprvé roku 1611. Rytinu dvojice Marta a Minervy od Crispiana de Passe doprovází epigram, který oslavuje vladařské ctnosti - králi přináší čest nejen válečnické umění, ale i věda, neboť jak první tak druhé je zdrojem slávy: "Sunt duo qui faciunt vt REX in honore sit ARS MARS Gloria ab ARTE venit gloria MARTE venit", (Rollenhagen 1611, č. 68). Dvojici soch je možné současně chápat jako Minervu chránící mír před Martem (srov. Rosenthal 1989), čemuž by odpovídala skutečnost, že Mars je zobrazen na konci na severním konci série soch a Minerva mu tedy brání, aby se mohl přiblížit k bráně čestného dvora. I v tomto případě je souvislost mezi panovnickým ideálem a dvojicí Minervy a Marta zjevná.
Pískovcová socha: nahý vousatý muž, Thrasea Paetus, si tiskne k hrudi dýku, k mužově paži držící dýku vztahuje ruku žena klečící mu u nohou, jeho manželka Arria Mladší., Horyna 1997#., Kořán 1999#, 108., and Sousoší tvoří dvojici se sousoším s Arrií Starší, které je na bráně umístěno na 3. sloupku od jihu (srov. Hořovice, zámek, brána, Caecina Paetus a Arria Starší). Sounáležitost obou soch je evidentní, v obou případech je zobrazen muž s dýkou a u jeho nohou ženská postava. Dosavadní interpretace této dvojice jako alegorie věrného a nevěrného manželství neuspokojuje (naposledy Horyna 1997), protože jí neodpovídají akce zobrazených postav a nelze jí uvést v soulad s bezprostředně sousedící ústřední dvojicí soch oslavujících stavebníka prostřednictvím Herkulových činů. Sousoší umístěné na 3. sloupku je adaptací slavného antického originálu zobrazujícího muže páchajícícho sebevraždu a současně držícího volnou rukou mrtvou ženu. Antický originál byl jednou z nejslavnějších soch římské sbírky Ludovisi a v 18. století byl interpretován jako Paetus a Arria (srov. Exemplum, "Caecina Paetus a Arria Starší"). Jestliže socha na jižním sloupku zobrazovala Caecina Paetu a Arrii Starší, koho zobrazoval její protějšek? Musel to být rovněž následování hodný heroický čin a jako oslava sebeobětování se přímo nabízí zobrazení Arrie Mladší, jejíž příběh, v němž šlo rovněž o sebevraždu manžela, byl velmi dobře znám z antické literatury. V obrazovém albu, které vydal Maffei v roce 1704, je vyobrazena antická socha, která posloužila mezi jiným jako model pro sochu na 3. soklu zahradní brány v Hořovicích. Jakožto antický pramen je však v albu uveden Tacitus, Letopisy 16, 34. Tato pasáž se však nevztahuje k Arrii Starší, ale k její dceři, Arrii mladší, které manžel nedovolil, aby si vzala život. Manžel se jmenoval rovněž Paetus, ale byl to Thrasea Paetus, který musel spáchat sebevraždu v roce 66 z příkazu císaře Nerona. Thrasea Paetus byl ctihodný a na rozdíl od Caecina Paety rozhodný a statečný muž, který se až do okamžiku, kdy si vzal život, zabýval filosofií. Byl to totiž nejen senátor, ale i stoický filosof, čemuž odpovídá skutečnost, že na soše v Hořovicích má plnovous, atribut antických filosofů. Zatímco sebevražda Arrie Starší byla v umění 17. a 18. století často zobrazována, Arrie Mladší pokud je nám známo nebyla nikde zobrazena. Tato skutečnost vrhá zcela nové světlo na objednavatelku sochařské výzdoby zámku v Hořovicích i na Braunovu dílnu. Nejednalo se v každém případě o sériovou produkci, ale o původní tvorbu, která měla zaujmout neobvyklostí námětu a jeho důmyslnou inscenací. Sochy na zahradní bráně neměly pouze dekorativní funkci, ale tvořily jednotný celek, jehož smysl shrnovala ústřední dvojice Herkulů.
Pískovcové sochy čtyř ročních dob: na severní straně sedí polonahá Venuše s Amorem (Jaro), na severním pilíři brány stojí Léto (koruna z květin) s kozlem, na jižním pilíři brány stojí Bakchus/ Podzim (koruna z vinné révy, kterou má také omotanou okolo těla), na jihu sedí Zima., Horyna 1997#., Kořán 1999#, 108., and Brána je na konci zahrady, v ose zámku, sochy jsou obrácené směrem k zámku.
Pískovcová socha, alegorie jedné ze čtyř částí světa - Afrika: mladý muž, nahý, kolem pasu zástěrku z listí, pravou nohu opírá o (?), levá ruka se opírá o štít s motivem slona. and Sochy původně na náměstí, na kašně, na zámek přemístěny v roce 1963.
Pískovcová socha, alegorie jedné ze čtyř částí světa - Amerika: vousatý muž s korunou na hlavě, oděný v antikizující zbroji, přez rameno toulec na sípy, levá ruka se opírá o štít s motivem velblouda. and Sochy původně na náměstí, na kašně, na zámek přemístěny v roce 1963.
Pískovcová socha, alegorie jedné ze čtyř částí světa - Asie: Vousatý muž v turbanu a dlouhém kaftanu, pravou rukou drží štít s motivem lva (?). and Sochy původně na náměstí, na kašně, na zámek přemístěny v roce 1963.
Na zábradlí terasy sala terreny pískovcové sochy: alegorie Jaro, Léto, Podzim, Zima., Poche 1978#., and Sochy původně na náměstí, na kašně, na zámek přemístěny v roce 1963.
Pískovcová socha, alegorie jedné ze čtyř částí světa - Evropa: muž ve zbroji (brnění s přilbicí završenou chocholem), ruce se opírají o štít s motivem koně (?). and Sochy původně na náměstí, na kašně, na zámek přemístěny v roce 1963.
Pískovcová socha: nahá mužská postava v záklonu, jedna noha dozadu pokrčená, na hlavě okřídlený klobouk, okřídlené střevíce na nohách, v ruce, ulomená, patrně držel kaduceus. and Sochy původně na náměstí, na kašně, na zámek přemístěny v roce 1963.
Pískovcová socha: Odysseus: muž, s bradkou, oděný do přepásané tuniky hledí do dálky, levá ruka opřená v bok, u jeho nohou pes. and Sochy původně na náměstí, na kašně, na zámek přemístěny v roce 1963.
Na terase sala terreny pískovcové sochy: čtyři roční doby, dalších šest soch před sala terrenou., Poche 1978#, 60-62., and Sochy původně na náměstí, na kašně, na zámek přemístěny v roce 1963.
Empírový chrámek podle návrhu stavitele Franze Engela, půlkruh na 12 ionských sloupech, stejný počet výklenků ve stěně, ve výklencích alegorické sochy klasického umění a věd od Josefa Kliebera z Tyrol, dříve zdobily odstraněný Chrám múz v lednickém parku. Sousoší tří Grácií (Minerva, Venuše, Diana) vytesané z jednoho kusu od Martina Fišera, původně před grottou v lednickém parku. Mramorové prvky a mozaika práce brazří Martinetti z Itálie Uvnitř chrámku sál s malovanou architekturou a toskánskou logžií. Měděná socha bohyně Psyché od Leopolda Kieslinga..
1720-1733 M. Kaňka, klasicistní úpravy 1783, 1811, Sochy v parku, Medúza, Perseus (1725, M.B.Braunm, kopie), Herkules 1725 M.B.Braun. Klasicistní sochy Flora, Pomona (V. Levý), vodní božstva, Merkur- od Františka Xavera Josefa Lina. Fresky Jos. Navrátil. Údajně další sochařská výzdoba V. Levý. Salla terrena nástěnné malby J. Navrátil -Vlasta.
Pískovcová socha stojící ženy, v pravé ruce drží roh hojnosti s ovocem, v levé ruce košík: Podzim (Pomona)., Černá, M., Václav Levý. Praha 1964, s. 17., and Figura představuje bohyni Flóru, protějšek k soše Pomony.
Pískovcová socha na podstavci, postava nahého vousatého muže, stojí u pařezu, v pravé ruce kyj, kolem těla lví kůže, její hlava spočívá na pařezu: Herkules. and Kopie Braunovy sochy.
Pískovcová socha na podstavci: postava nahého mladíka, kolem těla drapérie, na hlavě okřídlená čapka, na nohou okřídlené střevíce, hraje na flétnu., Černá 1964#., and Fišer, M. , František Xaver Linn, Centrum pro dějiny sochařství (http://socharstvi.info/realizace/svaty-vaclav-2/ (9. 3. 2013)).
Pískovcová socha na podstavci, postava nahého muže, stojí u pařezu, kolem těla vlající drapérie, na hlavě přilba, v pravici drží meč, v levé ruce drží hlavu Medúzy: Perseus. and Kopie Braunovy sochy.
1699-1706 Gio Battista Alliprandi podle plánů Fischera z Erlachu, pol. 18. st. malby na fasádě, plastiky, 1770 v zahradním průčelí Ignác Platzer, balkon-putti, malby v salla tereně Valdštejnova vítězství, štuky, Géniové, putti-2.po. 18. st.
Sochy dvanácti měsíců roku (návrh M. B. Braun, realizace dílna a patrně Fr. Adámek starší z Benátek). Čtyři světadíly, Čtyři živly, Čtyři roční doby, lvi, dvě sfingy (patrně Fr. Adámek). Dále alegorie - Jaro, Léto, Podzim, Zima (Fr. Adámek), Venuše a Adonis, alegorie Den a Noc. Jupiter, Vulkán, Diana, Kybelé, Venuše s Amorem, Neptun (I. Platzer). Alegorie sedmi svobodných umění, Gramatika, Rétorika., Poche 1978#, s. 335., Anděl 1984#, 294-296., and Park založen 1696, sochařská výzdoba po 1734.
Na příjezdové cestě, na mostě nad vodním příkopem před průčelím, podél zábradlí řada soch antických božstev: Apollón v levé ruce drží luk (první nalevo). and Samek 1999#, 446-450.
Na příjezdové cestě, na mostě nad vodním příkopem před průčelím, podél zábradlí řada soch antických božstev: socha Herkula, drží kyj (první zprava)., Pauker, J., Lysice, Brno 1981., and Samek 1999#, 446-450.
Na příjezdové cestě, na mostě nad vodním příkopem před průčelím, podél zábradlí řada soch antických božstev: Jupiter - nahý muž, na halvě koruna, v pravici blesky, kolem boků drapérie, u levé nohy orel (druhý zleva). and Samek 1999#, 446-450.