Nástěnná malba: Aeneas spící pod palmou a říční bohové vylévající vodu z nádob. Kolem vojáci, jeden voják ryje jméno AENEAS do skály. and Poche 1977#, 38-39.
Zahradní průčelí s dvoupatrovým rizalitem s volným dvouramenným schodištěm vedoucím na terasu. Terasu zdobí dvě sousoší, vázy a putto (s knihami, na hlavě přilba) představující alegorii moudrosti., Skořepová 1957#., and Poche 1977#, 38-39.
Zahradní průčelí s dvoupatrovým rizalitem a s volným dvouramenným schodištěm vedoucím na terasu. Terasu zdobí vázy s putti a sousoší Saturn požírající své dítě., Skořepová 1957#., and Poche 1977#, 38-39.
Zahradní průčelí s dvoupatrovým rizalitem a s volným dvouramenným schodištěm vedoucím na terasu. Terasu zdobí vázy s putti a sousoší Venuše s Amorem., Skořepová 1957#., and Poche 1977#, 38-39.
Nový zámek, novobarokní, kolem zámku park. Na zahradním průčelí balkon, který nesou dva Atlanti. and Zámek ze 16. století zanikl, na jeho místě byl ybudován nový zámek (1781-1783, přestavba 1820), novobarokní přestavba roku 1914.
Nad portálem balkón s balustrádou a se dvěma alegorickými ženskými postavami v antikizujícím oděvu na nárožích. Sochy nedochovány. and Wirth 1907, 8, obr. 7.
Na obou stranách portálu, na diagonálních podstavcích, umístěny sochy atlantů, držících břevna, na nichž spočívají krátké pilastry; na nich byla deska balkónu s balustrádou a se dvěma alegorickými ženskými postavami na nárožích. Architektura portálu je dílem Jana Oldřicha Mannesa, plastiky vytvořil v l. 1700 – 1702 zákupský sochař Ondřej Dubek. Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Severní Čechy, Praha 2005 and Wirth 1907, 8, obr. 7.
Kaskádová fontána se sochami vodních božstev, Neptun, Akis, nymfy Galathea se Silénem, Tritoni autor soch J.A.Zinner, architekti Andr. Altomonte, M. Griessler, (real.1749-1765) dnes kopie, originály v lapidáriu v depozitáři zámku. and Šamánková E., Vondra J., Český Krumlov,Praha 1961
Zámek 1710, přestavba 1881-1884; rozlehlý park, Sochy v parku asi přelom 18./19. stol., Čtžyři roční doby dovezené asi z Konopiště, na průčelí zámku 1721.
Pískovcové sousoší: nahý bezvousý muž, Caecina Paetus, se dívá nahoru a zabíjí se dýkou, levicí drží za paži manželku, Arrii Starší, zhroucenou u jeho nohou. Žena má zavřené oči., Horyna 1997#., Kořán 1999#, 108., and Sousoší tvoří dvojici se sousoším s Arrií Mladší, které je na bráně umístěno na 6. sloupku od jihu (srov. Hořovice, zámek, brána, Paetus a Arria Mladší). Sounáležitost obou soch je evidentní, v obou případech je zobrazen muž s dýkou a u jeho nohou ženská postava. Sochu zobrazující Arrii Starší zhotovila Braunova dílna pro zámeckou zahradu ve Valči, srov. Kladruby, Lapidarium, "Paetus a Arria." Antický originál zobrazuje ve skutečnosti sebevraždu galského zajatce a jeho ženy (srov. Exemplum: "Paetus a Arria"), v Braunově dílně mohla být použita Perrierova rytina z roku 1638 (zrcadlově obrácená), protože obrysy sousoší jsou nápadně podobné. V Perrierově albu je však sousoší interpretováno jako Pyramus a Thisbe. "Paetus a Arria" bylo antické sousoší nazváno až kolem roku 1670 a tak bylo známo po celé následující století. Nejpravděpodobnějším zdrojem inspirace v Braunově dílně byla rytina v Sandratově dílu z roku 1675 (návrh I. D. Sandrart, rytex R. Collin), která sousoší zobrazuje ze stejného úhlu jako rytina Perrierova (nápis: PAETUS und ARIA Röm. Ehe Paar:im Palast von Pr. Ludovisi zu Rom). Na Sandrartově zobrazení je "Paetus" oproti originálu mnohem razantněji rozkročen, takže při bočním pohledu je vidět jenom jeho levá noha, což je na soše z Braunovy dílny věrně reprodukováno.
Pískovcová socha: nahý Herkules tlačí kyjem k zemi hlavu Hydry, na jejímž těle spočívá jeho noha., Horyna 1997#., Kořán 1999#, 108., and Protějšková socha k soše na druhé straně brány (Hořovice, zámek, brána, Herkules a nemejský lev).Stejné schéma, Herkula se lvem a Hydrou na pilířích po stranách vchodu, najdeme také na souboru plastik z Braunovy dílny pro zámek v Duchcově. Sochy oslavují hraběte z Vrbna jako druhého Herkula.
Pískovcová socha: Herkules přistupuje zezadu k nemejskému lvovi a rozevírá mu tlamu., Horyna 1997#., Kořán 1999#, 108., and Protějšková socha k soše na druhé straně brány (Hořovice, zámek, brána, Herkules a Hydra). Stejné schéma, Herkula se lvem a Hydrou na pilířích po stranách vchodu, najedeme také na souboru plastik z Braunovy dílny pro zámek v Duchcově. Sochy oslavují hraběte z Vrbna jako druhého Herkula. O námětu srov. Exemplum: Herkules a nemejský lev.
Pískovcová socha Hersé v tunice podkasané nad kolena, je nakloněna dopředu, v levici věnec, který si tiskne k tělu., Horyna 1997#., Kořán 1999#, 108., and Hersé (řecky "rosa") tvoří dvojici s Merkurem, který je na bráně umístěn na protějším sloupku (Hořovice, zámek, brána, Merkur). Merkurova družka, která byla v Hořovicícíh dříve interpretována jako Venuše, se objevuje v tvorbě Braunovy dílny ještě dvakrát, v těchto zobrazeních byla pro změnu interpretována jako Andronika (Kladruby, Lapidarium, Merkur a Hersé; Sloup, zámek, Merkur a Hersé). Pro identifikace této ženy jako Andronika či Venuše nejsou v dobovém výtvarném umění žádné analogie. Ve všech třech zobrazeních z Braunovy dílny se zjevně jedná o tutéž postavu, na což ukazuje také skutečnost, že v Hořovicích i v Sloupu je charakterizována stejným atributem, věncem, který si tiskne na hruď. V 16.-18. století byl Merkur zamilovaný do Hersé častým námětem výtvarného umění, nejčastěji byl zobrazován okamžik, kdy letící Merkur spatřil pod sebou Hersé s květinami v obětním průvodu na počest Minervy. Merkur a Hersé jsou na Hořovické bráně protějškem Minervy a Marta, kteří jsou umístěni na odpovídajícím místě na severní straně, na 7. a 8. sloupku od jihu (Hořovice, zámek, brána, Minerva; Hořovice, zámek, brána, Mars). V ideovém programu zahradní brány zámku v Hořovicích Minerva a Mars ztělesňují ctnosti nutné k dosažení vítězství, jejich protějšek, Merkur a Hersé, patrně ztělesňují hlavní překážku, kterou je nutné překonat - lidskou závist.
Pískovcová socha Marta (knír, přilba s chocholem, antikizující pancíř, boty), za zády drží maršálskou hůl, levicí je opřen o štít, na němž jsou okřídlené blesky., Horyna 1997#., Kořán 1999#, 108., and Socha tvoří protěšek k soše Minervy na jižním sloupku (Hořovice, zámek, brána, Minerva).