Původně lovčí zámeček z r. 1583 (dnes muzeum), stavebník Jetřich Jiří Berka z Dubé a Lipé. Rekonstrukce (obnova?) 1883, autor prof. Steffen. Přízemní arkády na pilířích, sgrafito: lovecké výjevy, poprsí, ornament. and Poche 1977#, s. 197.
Letohrádek zvaný Červený dům. dvoukřídlý renesanční palác s loggií, 1583, V západním průčelí patrové arkády a sgrafita - ornamentální dekorace imitující antické architektonické detaily (perlovec, vejcovec), lovecké výjevy, fiktivní portréty, Interiér 1. patro nástropní malby před 1591. V roce 1883 nedopatřením zničeny fresky v 1. patře.
Městská věž vystavěna v letech 1586-1592 stavitelem F. Garovem (Garof) z Bissone (+r.1589) za účasti Oldřicha Krajíře z Krajku - arkádový ochoz pod střechou. (opravena 1892). and Poche 1977#, s. 240.
Starý zámek - Panské obydlí charakteru renes. měst, paláce, postaveno pro Albrechta Krajíře z Krajku a jeho choť Magdalénu roz. z Vřesovic, zřejmě autor některý ze severoitalských mistrů v D. tehdy usedlých. , portál 1579. vlastně italský městský palác bez vnitřního nádvoří, úpravy 1816 průčelí, schodiště tam socha Génius a náhrobek?? and Poche 1977#, s. 239.
Původní budova zničena, od 1831 cukrovar, zal. 1578 Jindřichem z Valdštejna, dostavba Henyk Valdštejn jako šlechtické sídlo s arkádami kolem dvora, arkády v 19. stol. zazděny, zabílené pozdně renes. malby : Libušin soud, Zemský soud, portréty českých králů. Sály: Královský, Libušin-Kamenný, Taneční s kazetovými stropy a nástěnnými malbami ze 16. století, 1578-1581 některé po zrušení zámku rozvezeny do jiných objektů (místní radnice, Švihov, Bělá pod Bezdězem). and Poche 1977#, s. 270.
Jednopatrová budova s hranolovou věží v severovýchodním nároží. V nejvyšším patře věže ochoz se loupovými arkádami a balustrádou. and Poche 1977#, s. 273; Kibic 1988#, 56 obr. s. 59.
Ve hřbitovní zdi u kostela sv. Jakuba (post. 1559, 1589 přest. asi C. Valmadi - sakristie a oratoř, klenba; věž 1608, 1629 předsíň - rest. v 19. st.) zazděna renesanční brána z r. 1578. Sgrafitová rustika, grotesky a nápisy z r. 1589. and Poche 1977#, s. 303.
Jižní křídlo, kterým byl dvůr uzavřen, je zbudováno ve stylu rozvinuté české renesance. Do dvora se otevírá po celé délce dvoupatrovými pilířovými arkádami s představenými pilastry. Na vnější fasádě jsou pravidelně rozložená zdvojená okna, pod střechou široká lunetová římsa., Šamánková 1960#, 39., Poche 1977#, s. 424-426., and Pilířové arkády jsou pojaty shodně jako arkády Švarcenberského paláce v Praze.
Při již. průčelí kaple sv. Klimenta mistrem Burianem Vlachem 1574 - 1579, 1580 patro s ochozem, 1585 báň, opraveno 1936. Zvonice s renes. portálem and Poche 1977#, s. 454.
Renesanční portál., http://www.hustopece-city.cz/user_data/propagace/data/historie.pdf (13. 12. 2012), and Dům (postavený 1488-1492) později patřil městskému purkmistrovi Kryštofovi Wissingerovi z Vizovic (1556-1614) a jeho manželce. Vstupní portál s datem 1594 vykazuje vlivy italské renesanční architektury.
Pův majitelé Smiřických 1608 s arkádami, poškozen, 1623 do vlastnictví Albrechta z Valdštejna. Přestavba od A. Spezzy, řídil stavbu do r. 1628, od 1629 G. Pieroni. 1631-1633 N. Sebregondi, spolu se staviteli políry Giov. a Jac.Mazzettové, J. Serena, B. a G. M. Bussi; kameníci a štukatéři: D. Canevalle, S. Galli; J. Orsoli...1630-31 oltáře pro kapli provedl A. Heidelberger. Práce zastaveny 1634, 1681 požár. Stejní umělci pracovali na stavbě kostela sv. Jakuba Většího 1627-1655). Též budova koleje jezuitů (Pieroni?) a jez. gymnasium (návrh Spezzy). Bývalý seminář (1628 Pieroni). Hřbitovní kostel P. Marie de Sale 1629, podle návrů Spezzy)V zámku muzeum, kde renes. meč s mythol. figurami, 16. stol. Ve městě renes. domy. Též Loggie (Lovecký zámeček), projekt Giovanni Battista Pieroni, míčovna Niccolo Sebregondi. and Poche 1977, s. 592-597.
Centrální stavba s kuželovitou střechou (projekt Maggi, provedl Facconi a Cometta) dominuje zahradě paláce, s nímž je spojena přízemními arkádami. spojená s palácem. Ve větším válci v přízemí, jehož stěna je členěna pilastry, jsou sdružená trojdílná okna (serliana) prostřídána nikami v edikule, menší válec v patře je opatřen kruhovými okny, na střeše se střídají nestejně velké volutové štíty. V interiéru se v přízemní části střídají větší a menší výklenky, povrch pokryt bohatou groteskní štukovou výzdobou (Martinola)., Krčálová 1986, 58-64, and Stavba evokuje antické římské chrámy, především Pantheon, sdružená okna v přízemí citují antické římské vítězné oblouky. Možná byla zamýšlena jako syntéza antické Arkádie a křesťanského Ráje, čímž by byl oslaven stavebník jAdam II. z hradce ako biblický Adam.
Třípatrová lodžie, v níž se počet arkád směrem nahoru násobí a současně se mění jejich typ. V přízemí dvě pilířové arkády zdobené bosováním, v prvním patře čtyři obloukové arkády s toskánskými sloupy a ve druhém patře osm arkád s iónskými sloupy. V horních arkádách sloupy stojí na soklech, mezi nimiž je balustrádové zábradlí. Na soklech sloupů jsou rozety, které jsou rovněž ve cviklech arkád prvního patra a ve vlysu patra druhého. and Jeden z prvních dokladů kolonády v českých zemích. V Jindřichově Hradci se objevuje poprvé v českých zemích kombinace všech tří druhů arkád s pravidelně se zrychlujícím rytmem. Rustikované arkády v přízemí byly již dříve použity v Kostelci n. Černými lesy (1549-1558) a Litomyšli (1568-1573), horní sloupořadí ve zdvojeném rytmu má předchůdce v Brandýse nad Labem (1547-1552) a zdvojnásobený počet sloupů s rovným překladem v horním patře dvoupatrových arkád najdeme již v Opočnu (1560-1567) a Telči (1553-80).
Dvoupatrová stavba podélného půdorysu s rustikou v omítce, na všech rozích kamenná rustika. Okna s římsami nahoře spočívají na kordonové římse, v přízemí a prvním patře jednoduchá, ve druhém patře zdvojená, fasáda je zakončena nahoře lunetovou římsou., Poche 1977#, s. 605-610., and Blokovitost, symetričnost, patra oddělená římsami a pravidelné rozmístění oken odpovídají představě o antickém římském paláci, který se snažily evokovat italské, především florentské paláce 15. století.
Na obou stranách portálu představené zdvojené sloupy v toskánském řádu, v úrovni oblouku brány jsou mezi sloupy niky se sádrovými sochami žen (Victoria). Na zalamovaném kladí nad sloupy tympanony s hlavami, nalevo holohlavý muž s vousem (Adam II. z Hradce ?), napravo žena ? (manželka Adama II. z Hradce?). Uprostřed archivolta s aliančním znaky Adama II. z hradce a jeho manželky ve věncích (nahoře uprostřed hrozen vína). Ve vlysu nad sloupy lví hlava s kruhem v tlamě, na soklech sloupů lví hlavy. and Portál byl patrně inspirován francouzskými antikizujícími portály z doby okolo poloviny 16. století, které na zámeckých průčelích citovaly antické římské vítězné oblouky. Monumentální verzi portálu se zdvojenými sloupy po stranách, mezi nimiž jsou niky, najdeme například na severní straně nádvoří zámku Ecouen (Jean Bullant, 1555-1560). Francouzské vzory mohly být zprostředkovány rytinami Jacques Androuet du Cerceau.
Arkády na jižní straně dvora, kterou se vcházelo dio zahrady, vlastně jenom tří patra spojovacích chodem otevřených do dvora arkádami a do zahrady okny. Dolní dvě patra mají toskánské sloupy, poslední patro iónské. Sloupy v patrech stojí na soklech, mazi nimiž balustrádové zábradlí. Na soklech sloupů rozety, ty také ve cviklech arkád, kde jsou prostřídány znaky v kartuších. Kladí arkád je redukováno na pouhou kordonovou římsu. and Třípatrové arkády mají předchůdce v arkádovém dvoře v Moravském Krumlově (1557-1562) a v Bučovicích (1567-1582).
V parku torza soch z kláštera, po r. 1945 ze zbytků architektury postaven řecký chrámek. Barokní zámek, 1943 rozsáhlý požár, rekonstrukce 1969. Oranžérie podle návrhu architekta J. Kocha, klasicistní, antikizující prvky - sloupy, tympanon and Hrady, zámky, tvrze, VI, 1989, s. 150
Novorenesanční sloupová lázeňská kolonáda, korintské sloupy, štít, na balustrádě dvanáct soch: alegorie dvanácti měsíců roku., Poche 1978#, 32-33., Zeman 2008#, 163., and Přízemní sloupová hala s architrávovým systémem v podobě antické kolonády. Kamenické práce realizovala dráždanská firma F. M. Hübner, na sochařské výzdobě tympanonů a festonů se podílel Bohuslav Schnirch a alegorické plastiky zhotovili sochaři Alfred Schreiber a Karl Wilfert.
Uzavřený čtyřkřídlý kastel s nárožními věžicemi. Stavba kastelu započata po 1549 pro Ferdinanda I (Paolo della Stella, Hans Tirol). Stavba dokončena za Jaroslava Smiřického. Dostavěno jihozápadní křídlo a zbudováno severozápadní křídlo, kterým dvůr uzavřen. Zbudovány rohové věžice, třípatrové arkády na jihovýchodní straně, kudy se do zámku vstupovalo. Arkády třípatrové (dnes v horních dvou patrech zasklené), v přízemí pilířové, první patro s představenými polosloupy dórskými, druhé patro subtilní sloupky iónské ve zdvojeném rytmu, dodržena superpozice řádů. and Varcl 1978#, s. 298; Nachtmannová 2003#.
Manýristický edikulový portál s římsou, s letopočtem, erby a lví hlavou s kruhem v hubě v klenbě ostění., Poche 1978#, 111., and Původní zámecké sídlo zbořeno roku 1894, ale portál zůstal v novostavbě budovy.
Přestavba za Floriana Grisbecka z Griesbachu 1575 - 1581, sgrafita na fasádě, portál severozápadní, hrobní kaple Grisbeckova, interiér vítezný oblouk. and Poche 1978#, s. 134.
Návrh Kaňka František Maxmilián 1723-4 , polír Václav Pinter, Václav Fuss, kameník Matěj Serget z nedalekého Pertrohradu, mistr Merkl. 1784 přestavba průčelí, 1791 schodiště. Zahrada se stavbičkami Panův chrámek 1792?-1793. OBRAZÁRNA, Státní zámek v Krásném Dvoře, (kol. Lorenc V., Tříska K., Líbal)1954., and Poche 1978#, 141-142.
Pískovcová socha stojícího nahého muže, bojuje se lvem, kterému rozevírá tlamu., Anděl 1984#, 182., and Dvě sochy s námětem Herkulovy činy byly původně součástí výzdoby zámku v Kašticích. Stály na pilířích u zámeckých vrat. Do Krásného Dvora byly převezeny v roce 1989. Poche (1978, 45) však existenci soch v Kašticích nezmiňuje. Socha muže zápasícího se lvem má však ikonografické znaky typu Samsona zápasícího se lvem (chybí Herkulovy atributy: lví kůže).
Pískovcová socha nahého muže (vousy), přes hlavu má přetaženu lví kůži, nad hlavu zdvíhá kyj, u nohou saň., Anděl 1984#, 182., and Dvě sochy s námětem Herkulovy činy byly původně součástí výzdoby zámku v Kašticích. Stály na pilířích u zámeckých vrat. Do Krásného Dvora byly převezeny v roce 1989. Poche (1978, 45) však existenci soch v Kašticích nezmiňuje.
Vodní tvrz Jakuba Krčína z Jelčan a Sedlčan, 1584, malby 1588, drobná replika letohrádku Kratochvíle, v 1.p. monumentální renesanční nástěnné malby s mythologickými náměty, v přízemí malby pod omítkou. Na fasádě sgrafita a malby na hlavní římse vejcovec a listovec, nasd oknem rozviliny s polopostavami. and Poche 1978#, s. 159; Chotěbor 1991#, s. 108; Krčálová 1986#, s. 39-40.
Sochy na attice: nalevo Iustitia (čelenka, atribut chybí) a Sapientia (čelenka, had v levé ruce), napravo Temperantia (čelenka, přelévá vodu z nádob) a Fortitudo (lví kůži, kyj).
Sochy na attice: nalevo žena s rokem hojnosti a květinami (Jaro), žena s obilnými klasy a srpem (Léto), žena s plody a vinnými hrozny (Podzim), starý muž, na hlavě čapka, je celý zahalený do pláště ( Zima).
Sochy na attice: nalevo Evropa (koruna na hlavě, košík v ruce, na zemi roh hojnosti a Asie (květiny na hlavě, v ruce palmovou ratolest a kadidlo), nalevo Afrika (nahá žena s helmou v podobě sloní hlavy, na krku náhrdelník, u levé nohy roh hojnosti plný plodů, v pravé ruce drží štíra) a Amerika (nahá žena, v levé ruce drží mužskou hlavu, v pravé šípy a luk).
Sochy na attice: nalevo Voda (nahý vousatý muž s nádobou s vytékající vodou, vedle delfín) a Země (nahá žena s květinami), napravo Jupiter (žezlo, orel) a Juno (páv).
Na břehu Mlýnského rybníka antikizující stavba se sochařskou výzdobou a reliéfy s náměty mythologickými. 1817-1819 vídeňský architekt Josef Kornhäusel (1782-1860), ved. stavby lichtenštejnský stavitel Poppelack. Osm dórských sloupů před přůčelní zdí chrámku, tvořící uprostřed široký půlkruhový výklenek, nese kladí a atiku, na níž uprostřed v šíři čtyř sloupů spočívá čelní zeď stavby, zaklenuté půlkupolí a navazující na půlkruhový výklenek v přízemí. Terasa s klasicistním zábradím, v horní části průčelní zdi lunetové reliéfy, ve výklenku vlys s výjevy z báje o Apollónovi (autor Josef Klieber z Tyrol (1775-1850). Skupina amoretů a múzy na atice asi týž autor., Hrady, zámky a tvrze 1981, s. 140, and Reliéf s Apollónem na slunečním voze původně zdobil zaniklý chrám Slunce, který byl zbořen kvůli stavbě skleníku.
Kolonáda 12 jónských sloupů, s malým salonem, na palouku před průčelím sousoší tří bohyň (Athéna, Artemis, Afrodíta, autor Martin Fischer), ve výklencích kolonády alegorie věd a umění přenesené sem ze zrušeného chrámu Múz.
Lovecký zámeček postavený v Bořím lese podle projektu lichtenstejnského stavitele J. Hardtmutha v podobě římského vítězného oblouku, alegorie denních dob a lovecké výjevy. and Stavba určená pro vojevůdce z Napoleonských válek Jana I., Josefa Lichtenštejna.