Po zahájení činnosti v roce 1953 v Československé akademii věd v rámci její IV. biologicko-lékařské sekce fungovalo pouze pět samostatných pracovišť. Vedle mohutného Biologického ústavu šlo o Laboratoř pro výzkum vyšší nervové činnosti, Laboratoř pro elektronovou mikroskopii v biologii, Sbírka autotrofních rostlin a na Slovensku sídlící Virologický ústav. Článek sleduje postupný rozrod pracovišť, zejména ve dvou etapách - první zvýšení počtu akademických institucí zabývajících se živou přírodou přišlo již na počátku roku 1954, i když se jednalo spíše o laboratoře představující pouhé zárodky pozdějších ústavů. Důležitou roli v celém procesu sehrávala i Geobotanická laboratoř navazující na Geobotanickou komisi fungující již od roku 1952. K dalšímu "velkému třesku" a zvýšení počtu pracovišť ČSAV bádajících v oblasti živé přírody došlo v roce 1962. Jeho základem se stalo rozčlenění Biologického ústavu na několik samostatných institucí. Z dosavadních oddělení a dalších útvarů v rámci Biologického ústavu vznikly např. Parazitologický ústav, Entomologický ústav nebo Ústav experimentální botaniky. V roce 1962 se také definitivně zformoval samostatný Botanický ústav navazující na Geobotanickou laboratoř. Do 60. let tak již Československá akademie věd vstoupila s široce vybudovanou badatelskou strukturou pro vědy o živé přírodě, v níž působila celá řada špičkových vědců pracujících na nejvyšší mezinárodní úrovni. Přispěl k tomu jistě i rozvoj zahraničních kontaktů spojených i s velkými mezinárodními programy, jako byl např. IBP (Mezinárodní biologický program)., A key role was played in the Czechoslovak Academy by the system of research institutes. This part of the series deals primarily with the structure of these institutes and the changes they underwent, while focusing on the issues surrounding the integration of botanical research. After the launch of activities in 1953 at the Czechoslovak Academy of Sciences, only five independent departments operated at the Fourth Biological and Medical Section. This article follows the gradual development of these departments. The first increase in the number of academic institutions dealing with life sciences came in 1954. The next "big bang" and increase in the number of CSAS departments researching life sciences took place in 1962. Hence the Czechoslovak Academy of Sciences entered the 1960s with a broadly based research structure for life sciences, in which numerous top scientists operating at the highest international standard were working. This was also surely facilitated by the development of foreign contacts associated with large international projects, such as IBP (International Biological Programme)., and Martin Franc.
We feature an interview with Pavel Kindlmann, professor of ecology at Charles University in Prague, Czech Republic, who performs research on various aspects of biodiversity as head of the Biodiversity Research Centre in Šumava National Park in the Bohemian Forest. Bark beetles, which have become a heated issue with a political dimension, are the focus of his study. On one side, some experts demand that natural processes be allowed to take their course, even if that menas the bark beetle would destroy most of that forest. On the other side, experts are insisting on intervention. Anti-intervention forces are supporting the Biodiversity Research Centre. and Luděk Svoboda.
Řekne-li se Leonardo, vytanou nám na mysli názvy jeho nejznámějších malířských děl Madona ve skalách, Poslední večeře, Mona Lisa či Dáma s hranostajem. Teprve potom anatomické nebo technické náčrty, přestože jich je mnohem víc. Byl samouk, přitom však nejuniverzálnější z lidí v době, kdy všestrannost ještě nepatřila k nesplnitelným snům. Svými poznatky obohatil téměř všechny vědní oblasti doby, v níž žil - anatomii, fyziologii, botaniku, paleontologii, kartografii, geologii, matematiku, chemii, aerodynamiku, astronomii, optiku, mechaniku, hydrauliku i akustiku. Měl dobré důvody cítit se geniálním umělcem i učencem., Ivo Kraus., and Obsahuje bibliografii