Resilience has become a policy and practical framework for addressing a range of threats from natural disasters and extreme weather events to political conflicts and terrorism. Focusing on the context of cities, this paper offers a conceptualisation of urban resilience, critically interrogating its use for urban governance and the political implications it has for individual agency. The paper also seeks to contribute to the existing critical literature on urban resilience. The second part of the paper focuses on the Rockefeller Foundation’s 100 Resilient Cities programme as implemented in the Metropolitan Region of Santiago, Chile. Empirical data obtained through fieldwork and interviews with representatives of the public sector and civil society suggest that while creating an illusion of inclusiveness and empowerment, the ‘resilience approach’ has largely ignored the structural conditions of extreme social and spatial inequality in Santiago. Local political realities and private sector interests play an important part in this equation. The case study points to a general tendency to treat city resilience as a technical question, thereby downplaying its deeply political nature. It highlights the disconnection between the topography of risk on the one side and technological interventions on the other.
The study shows that Benjamin’s conception of revolution, put forth in his essay “Surrealism: The Last Snapshot of the European Intelligentsia,” can be understood as a way to bring about a long-term transformation of reality. To not exhaust revolution in a single moment is facilitated, above all, by the relationship of Benjamin’s revolution to evolving technology, which constantly enters (in the form of new objects) into the daily life of society. “Surrealism” offers an opportunity to look at new technological objects as images and to understand them in a specific way thanks to the method of profane illumination. Understanding new technology as an image – its “reading” – enables one to use its revolutionary potential towards an active transformation of society. Thanks to profane illumination, technology proves to be a part of the collective body. It thus becomes an organ of transformation rather than an instrument of control. Since Benjamin leaves the meaning of his concepts to a certain extent open, this study will try to present a concrete interpretation of the concepts of image and profane illumination and demonstrate how they establish the author’s conception of revolution. and Studie ukazuje, že Benjaminovu koncepci revoluce, předloženou v eseji „Surrealismus“, lze chápat jako způsob dlouhodobého transformování skutečnosti. Nevyčerpat se v jediném okamžiku umožňuje Benjaminově revoluci především její vztah k vyvíjející se technice, dlouhodobě vstupující (v podobě stále nových předmětů) do každodenního života společnosti. „Surrealismus“ nabízí možnost nahlížet nové technické předměty jako obrazy a poté jim specifickým způsobem rozumět díky metodě profánního osvícení. Porozumění nové technice jako obrazu – její „přečtení“ – umožňuje zužitkovat její revoluční potenciál k aktivní transformaci společnosti. Technika se díky profánnímu osvícení ukazuje být součástí kolektivního těla. Stává se tak orgánem transformace spíše než nástrojem ovládání. Benjamin však ponechává význam svých pojmů do jisté míry otevřený, a tak následující studie navrhne konkrétní interpretaci pojmů obrazu a profánního osvícení a předvede, jak zakládají autorovo pojetí revoluce.
This paper presents an experimental experience with manufacturing of functional parts of the mechanical system using rapid prototyping. We have designed two different functional parts of experimental instrument for manufacturing by two kinds of rapid Prototyping technology. We summarize a review of dimensional and geometrical differences between CaD data and manufactured parts. We determined that dimensions of the smallest details successfully manufactured using rapid prototyping technology are limited with surface tension of rapid prototyping material in its liquid state. We performed few functional and geometrical tests on fabricated parts, which show full functionality of manufactured parts in designed optomechanical measurement instrument. and Článek prezentuje výrobu dvou geometricky komplikovaných součástí určených pro navrhované laboratorní optickomechanické zařízení. Pro výrobu součástí byly testovány celkem dvě různé technologie Rapid Prototypingu a tři různé typy materiálů. Byly provedeny testy geometrických odchylek mezi daty CAD modelů a vyrobených součástí a také funkční testy vytvořených součástí přímo v realizovaném zařízení. Oba typy součástí se ukázaly po nezbytných úpravách jako plně funkční a výrazně zjednodušující konstrukční řešení realizovaného zařízení.
Bruno Latour’s article challenges the preconceived notions with which the scholars have approached the Great Divide between prescientific and scientific cultures. In order to account for the immense effects of science and technology without assuming a single grand cause for them, he suggests to focus on many, small unexpected and practical sets of skills to produce images, and to read and write about them. However, only those changes that intervene favorably in the agonistic situation in science should be considered. Crucial in this respect is the emergence of numerous “immutable mobiles” - easily transported, accumulated, combined, yet lasting objects - which made possible the mobilization of new scientific inscriptions and of new ways of looking at and presenting them. They help to constitute an optically consistent visual culture with such technologies as printing press. Their combination on the surface of paper and subsequent mobilization of allies can usher in bureaucratic mode of domination over the world and people in the scientific field. The effects of science and technology thus become a question of a shift in power relations enabled by the manipulation of inscriptions., Bruno, Latour., and Obsahuje bibliografii
Článek mapuje především brněnské působení Aleše Bláhy (1905-1986). Profesoru Bláhovi se na brněnské technice podařilo během krátké doby vybudovat řadu zkušeben a dílen, které se etablovaly jako velmi významná pracoviště v oboru technické fyziky a teoretické elektrotechniky (Ústav přístrojové techniky ČSAV v Brně, Energetický ústav v Brně). V roce 1951 byla bohužel Bláhova pedagogická a vědecká činnost v Brně z politických důvodů ukončena., Alžběta Skákalová, Bohumil Král., and Obsahuje bibliografii