This paper deals with the taxonomy and distribution of Folsomia species from northern Russia with special reference to the Asian regions. Eight new species are described: F. amplissima sp. n., F. ancestor sp, n., F. atropolaris sp. n., F. borealis sp. n., F. brevisensilla sp. n., F. cryptophila sp. n., F. longidens sp. n., F. palaearctica sp. n. Five species, F. taimyrica, F. regularis, F. sp. aff. altamontana, F. alpha, and F. janstachi (nom. n. for Isotomina gracilis Stach, 1962 nec Folsomia gracilis Latzel, 1922), are redescribed. F. binoculata (Wahlgren) has been recovered and redescribed. The positions of F. macrochaetosa, F. magadani, and F. tesari have been defined more exactly on the basis of type material. An identification key of the northern Asiatic species of the genus is given.
This paper presents a revision of the genus Dyscia Hübner, [1825] (Lepidoptera, Geometridae: Ennominae). Examination of types and additional material for most described taxa has resulted in several new synonyms: Dyscia ilivolans Wehrli, 1953 syn. n. and Dyscia duanjiao Yang, 1978 syn. n. are new synonyms of Dyscia fagaria (Thunberg, 1784); Dyscia karsholti Wiltshire, 1991 syn. n. is a new synonym of Dyscia galactaria Turati, 1934; Dyscia dagestana Wehrli, 1934 syn. n. is a new synonym of Dyscia malatyana Wehrli, 1934, and Dyscia rjabovi Wardikjan, 1957 syn. n. is a new synonym of Dyscia negrama Wehrli, 1953. One taxon, formerly treated as a species is reassigned to subspecific level, Dyscia conspersaria ssp. sultanica Wehrli, 1936 stat. rev. Dyscia innocentaria sicanaria (Oberthür, 1923) stat. n. and Dyscia malatyana senecai Wiltshire, 1990 stat. n. are downgraded to subspecies-level. On subspecies-level, Dyscia distinctaria perdistincta Herbulot, 1957 syn. n. is a new synonym of Dyscia distinctaria (Bang-Haas, 1910), Dyscia fagaria alvarensis Wahlgren, 1913 syn. n., Dyscia fagaria albescens Lempke, 1952 syn. n., Dyscia fagaria fusca Lempke, 1952 syn. n., and Dyscia fagaria postdelineata Lempke, 1952 syn. n. are new synonyms of Dyscia fagaria. Dyscia fagaria psoricaria (Eversmann, 1848) syn. n. is a new synonym of Dyscia fagaria favillacearia (Hübner, [1799]), Dyscia holli duponti Thierry-Mieg, 1910 syn. n. is a new synonym of Dyscia holli (Oberthür, 1910), Dyscia malatyana nachadira Brandt, 1941 syn. n. and Dyscia malatyana theodoraria Warnecke, 1941 syn. n. are new synonyms of Dyscia malatyana albersaria Warnecke, 1940 stat. n., and Dyscia penulataria naevata Wehrli, 1953 syn. n. is a new synonym of Dyscia penulataria (Hübner, [1819]). Lectotypes for 22 taxa and neotypes for three taxa - Geometra conspersaria [Denis & Schiffermüller], 1775, Geometra favillacearia Hübner, [1799], and Geometra emucidaria Hübner, [1813] - are designated. One species is excluded from Dyscia, Thysanopyga serena (Dognin, 1906) comb. n. From a total of 72 previously described taxa, 19 are recognized as species.
A revision of the genus Angulaphthona Bechyné, 1960 is provided, with a description of Angulaphthona confusa sp. n. from the Democratic Republic of Congo, and A. rossii sp. n. from Sierra Leone. The following synonymies are proposed: Angulaphthona latipennis (Pic, 1921) = A. latipennis zambeziensis (Bechyné, 1959) syn. n. and Angulaphthona pelengensis Bechyné, 1960 = A. exalta Bechyné, 1960 syn. n. The precedence of the name pelengensis is discussed. Angulaphthona violaceomicans (Chen, 1936) comb. n. (transferred from Aphthona) from Sri Lanka is established, and some hypotheses to explain the presence of the genus outside Africa are put forward. A key to the seven known species is supplied, with microphotographs of diagnostic characters, including male and female genitalia.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech má od 10. ledna 2015 nahradit stávající Nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, které je v praxi známé pod zkratkou nařízení Brusel I.Nařízení Brusel I kromě pravidel pro určování pravomocného orgánu upravuje též proces uznávání a výkonu cizích rozhodnutí. Ačkoliv nařízení Brusel I představuje jeden z nejvýznamnějších právních nástrojů Evropské unie v oblasti justiční spolupráce v občanských a obchodních věcech, a tedy
i v oblasti uznávání a výkonu cizích rozhodnutí, má oproti němu nové nařízení ve větší míře umožňovat jednodušší, méně nákladný a více automatizovaný systému pohybu (nejen) soudních rozhodnutí. Takto stanoveného cíle má být dosaženo zejména zrušením kontroverzního prohlášení vykonatelnosti (tzv. exequatur). Tento článek analyzuje proces uznání a výkonu rozhodnutí v novém nařízení, pro tyto účely označovaného jako nařízení Brusel I bis, a poukazuje na nejdůležitější změny oproti procesu uznání a výkonu rozhodnutí ve stávajícím nařízení Brusel I. Důraz je přitom kladen na ověření předpokladu Evropské komise, dle kterého nové nařízení Brusel I bis oproti stávajícímu nařízení Brusel I v budoucnu umožní jednodušší, méně nákladný a více automatizovaný systém pohybu (nejen) soudních rozhodnutí. and The Regulation (EU) No 1215/2012 of the European Parliament and of the Council of 12 December 2012 on jurisdiction and the recognition and enforcement of judgments in civil and commercial matters shall since 10 January 2015 replace the existing Council Regulation (EC) No 44/2001 of 22 December 2000 on jurisdiction and the recognition and enforcement of judgments in civil and commercial matters, known as the Brussels I regulation. Except the well-known rules for determining jurisdiction the Brussels I regulation also contains rules regulating the process of recognition and enforcement of foreign judgments. The Brussels I regulation is one of the most important legal instrument of the European Union in the area of judicial cooperation in civil and commercial matters, and therefore also in the field of recognition and enforcement of foreign judgments. However, the new regulation shall to even a greater extent enable simpler, cheaper and more
automated movement of (but not only) judgments. This objective shall be in particular achieved by the abolishment of the controversial need for the declaration of enforceability (exequatur). This paper analyses the process of recognition and enforcement of judgments in the new regulation, for this purpose referred to as the Brussels I bis regulation, and highlights the most important changes compared to the process of recognition and enforcement of judgments in the existing Brussels I regulation. The emphasis is placed on the verification of the European Commission assumption, according to which the new Brussels I bis regulation shall in the future enable, in comparison to the existing Brussels I regulation, even simpler, cheaper and more automated movement of (but not only) judgments.