Mědiryt (24, 7 x 26 cm): Juno (diadem, žezlo, páv) sedí na oblaku, pod oblakem hlava foukajícího Zefyra. Merkur (okřídlená čapka a boty, caduceus) odlétá pryč s rukou zdviženou., Strech 1998#., and Kompozice je variace na Sprangerovu nástěnnou malbu Merkur a Athéna na Pražském hradě (okolo 1585). Součást série antických božstev podle Sprangera (další je Minerva od Panderena a Venuše od Pietera de Jode I), kterou vydal Clemens De Jonghe (1624-1679).
Tepané stříbro (průměr 20, 3 cm): nalevo nahý Merkur (křídlená čapka a boty) předává jablko nahé Venuši, za níž jsou sedící Nymfy, oblečená dívka zvědavě přihlíží. Amor sedí na zemi zády k Venuši. Napravo nahá Juno diskutuje s nahým Paridem s pasteveckou holí v ruce. Juno korunují za ní stojící ženy, vedle Juno je páv, před Paridem leží na zemi pes. Vpravo nahoře nahá Minerva, obrácená zády k Venuši, její společnice jí nasazují přilbu. Vyjev je zasazen na palouk se stromy vlevo, v pozadí je záalpské město s vysokými doškovými střechami (Praha)., Prag um 1600#, II, č. 530 s. 61-62., and Přípravná kresba z doby před rokem 1607 je v Paříži (École des Beaux-Arts inv. n. M 705).
Kresba (22, 6 x 17, 4 cm): Juno a Jupiter (vousy, blesky v ruce) se objímají na oblaku, napravo orel, nalevo páv., Kappel 1998#, 254., and Podle kresby zhotovil někdy v letech 1588-1589 Caspar Lehman rytina na skle a v roce 1599 Johannes Bara grafický list.
Nástropní freska ve štukovém rámu (poškozená). Figurální scéna v oblacích, v popředí sedí Minerva ve zbroji (sova, přilba, kopí), vpravo Paris vztahuje ruku se zlatým jablkem k nahé sedící Venuši, za ní Amor střílící z luku na Parida, nad Venuší sedí Juno (páv) se vzdutou drapérií nad hlavou, vedle ní zleva putto s věncem, dole po pravici Venuše sedí nymfa., Vlček 2001#, 202., and Ryšavý 2005#.
Freska v oválném rámu, umístěném po straně výjevu s Hostinou antických bohů. Žena jedoucí v oblacích na zlatém voze taženém pávy. and Poche 1977#, s. 318-319.
Řezba ve skle: Juno (žezlo) a Jupiter (vousy, blesky v ruce) se objímají na oblaku, napravo orel, nalevo páv., Kappel 1998#, 254., and Podle kresby Bartholomea Sprangera z doby kolem 1587 (Braunschweig, Herzog Antin Ulrich-Museum).
Nástropní výzdoba nad schodištěm do patra zámku. Na zemi skupina gigantů, házejí kameny proti bohům. Z oblak se snáší Jupiter na orlu, v pravé ruce drží blesky, nad ním na oblaku Venuše s malým Amorem, který střílí z luku, před ním Merkur, na vrcholu mraků Júno s pávem., Samek, 1999#, s. 25-27., and Zbranková 2006#, 22-32.
Kresba (21, 3 x 17, 2 cm): nahý Herkules (lví kůže, kyj) s jablky Hesperidek v ruce za zády. Před Herkulem nahá Venuše s Amorem, nad Venuší déšť peněz, nad Herkulem Juno (koruna, žezlo) na trůnu, nohu má položenou na globu, vedle bohyně páv., Prag um 1600#, č. 261 s. 389-390., and Déšť peněz za Venuší je odkaz na Danaé a Jupiterovy zálety, rozhodování Herkulovo se tedy týká rozkoší a manželské věrnosti reprezentované Juno. Postoj Herkula s rukou s jablkem za zády je ohlasem antické sochy známé jako Hercules Farnese.
Nástěnná malba al secco: polonahý Orfeus sedí v lese na skále a hraje na lyru zvířatům (slon, jelen, žirafa, kůň, lev, pes, zajíc, had, opice, želva, páv, veverka)., Mixová, Sedlák 1953#., Benedík, Pavlíková 1967#., Knoflíček 1999#., and O tématu srov. Exemplum: Orfeus.
Nástěnná malba: v malé kartuši pod figurální scénou s výjevem Cloelie vracející se s družkami do Říma (Saturna unášejícího Filyru) je zobrazena sedící Juno s pávem., Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 131-135., and Výjev v trojúhelníkové kartuši je přemalován nebo dokonce navržen F. Přečkem a jeho pomocníkem G. Schmidtem až v letech 1900-1903.
Olej na plátně (8 x 11,5 m.): Nalevo Paridův soud, Merkur (okřídlená čapka), sedící Paris s jablkem a Juno, nahá Venuše a Minerva ve zbroji s kopím a štítem. Napravo svatební tabule Pelea a Thetis s Neptunem (trojzubec) a Jupiterem (koruna, orel) před palácem, seshora slétá Eris (had). Vpravo dole vůz Juno s pávem., Togner 1999#, č. 10., and První ze tří monumentálních nástropních obrazů pro sněmovní sál kroměřížské rezidence, alegorie na téma motta biskupa Maxmiliána "sola nobilitat virtus/ jenom ctnost dělá vznešeného muže".
Kresba, postava stojící ženy - Juno, v levé ruce žezlo, u levé nohy páv., Zlatohlávek 1997#, 330-331, č. LXII., and Kresba pochází ze sbírky biskupa Liechtensteina, 1673 jím zakoupena od kolínských obchodníků bratří Imstenraedů. Patrně studie k postavě Juno pro freskovou výzdobu Palazzo Grimaldi v Janově (Zlatohlávek 1997, 330).
Kresba perem, papír (434 x 315 cm). Figura stojící Juno, pravé ňadro odhalené, za zády vlající drapérie, v levé ruce drží žezlo, u její levé nohy stojí páv., Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 175; Kazlepka, Zlatohlávek 2009#, 16-17., and V literatuře jsou u této kresby uváděni dva různí autoři (Luca Cambiaso, Daniel, Perůtka, Togner 2009, 175). Kresba byla údajně původně přípravou pro výzdobu Escorialu v letech 1584-1585.
Kresba perem, papír (434 x 315 cm). Figura stojící Juno, pravé ňadro odhalené, za zády vlající drapérie, v levé ruce drží žezlo, u její levé nohy stojí páv., Kazlepka, Zlatohlávek 2009#, 16-17., and Kresba byla patrně původně přípravou pro výzdobu Escorialu v letech 1584-1585.
Závěsná nástropní malba (olej na plátně). Figurální výjev v oblacích s motivem architektury. Zobrazeny jsou dvě scény z příběhu o Trojské válce: Svatba Pélea a Thétidy a Paridův soud. Z oblak slétá bohyně Sváru Eris, v ruce drží hada. V pravé polovině obrazu scéna svatební hostiny. U prostřeného stolu sedí svatebčané a olympští bohové - Jupiter s korunou na hlavě, sedí na tůně, vedle něho orel. Vedle něho sedí Herkules se lví kůží přes hlavu. Za ním stojí Diana. Vzhůru k Erinii se dívá Neptun, v ruce drží trojzubec, na hlavě věnec z chaluh. Proti Jupiterovi sedí Thetis, nad její hlavou drží amor květinový věnece, nad nimi v oblacích Hymen. Kolem stolu další svatebčané, v popředí zlatý vůz s pávy, žena a mladík? V levé části plátna stojí tři bohyně - Venuše, Minerva (kopí, štít, přilba) a Juno, před nimi sedí Paris s jablkem v ruce, dva psi a Merkur., Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 62-66., and Autorem koncepce výzdoby byl F. A. z Freenthalu. Kompozice Paridova soudu, sedící Paris, vedle něho Merkur a před ním stojící trojice bohyň, nevybočuje z tradičního formálního schematu (má velmi blízko kupříkladu k obrazu Hendricka van Balen (1599), scéna slavnostní hostiny bohů je omezena jen na hlavní postavy, které jsou nezbytné pro ilustraci příběhu.
Nástropní malba ve štukovém rámu. V oblacích se vznášejí postavy - Jupiter s blesky, Merkur, Minerva se zbrojí, Juno a Vulkán. and Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 91-92.
Sochy na attice: nalevo Voda (nahý vousatý muž s nádobou s vytékající vodou, vedle delfín) a Země (nahá žena s květinami), napravo Jupiter (žezlo, orel) a Juno (páv).