Expertní systém pro preskripci léků je mimořádně rychlý a jednoduchý způsob prakticky stoprocentní kontroly preskripce. Aplikace realizuje vazbu preskripce na diagnózu (každého léku), popřípadě na nosný lékařský výkon (podle dostupnosti znalostní databáze), upozorňuje na možný nesoulad preskripce s moderními poznatky při léčbě určitých druhů onemocnění (podle připojených expertních systémů - léčba ATB, léčba hypertenze, aj.), kontroluje možné interakce s aktuální i předchozí preskripcí pacienta, a to nejen u léků na recept, ale i u léků za hospitalizace a dalších ZULů (jsou-li tyto údaje dostupné), kontroluje soulad preskripce s pozitivním listem léků či omezení daná negativním listem léků, kontroluje soulad preskripce s preskripčními a indikačními omezeními, se stanovenými limity zdravotních pojišťoven aj. Veškerá kontrolní a expertní činnost aplikace probíhá "na pozadí", aniž by byl předepisující lékař jakkoliv zdržován otvírám nejrůznějších dialogových oken či nucen k hodnocení bzobrazených dat. Všechny země využívající takovéto aplikace "ePreskripce" jednoznačně dokladují vysoké úspory v nákladech na léky. Například v Dánsku vykazuje používání takovéhoto systému při 18 milionech receptů za rok (srovnej jen VZP ČR cca 41 mil. receptů za rok 2004) úsporu nákladů na léky ve výši 12,6 mil. EUR ročně. Expertní systém pro preskripci však kromě úspor nákladů poskytuje významnou měrou možnost ochrany pacientů před chybnou farmakoterapií a významně tak podporuje kvalitu poskytované zdravotní péče., Expert system for electronic prescription is a broad-based, complex system designed to check and verify drug prescription data. It is an autonomous component that can be preferentially incorporated in the IT infrastructure (Hospital Information System - HIS). It can be also used separately, in the so-called web mode.The system can employ an extensive expert database of drug interactions and related ATC groups and works as an "expert" supporting the doctor's decisions. Its findings are informative and the doctor can ignore the system recommendations if there is a sufficient reason to do so.The system does not decide on the doctor's behalf - it only assists in the decision. Key system features are: Interactions and related ATC-check of interactions of drugs in the prescription against already registered prescriptions and drugs from medical records.Prospectively also check against prescriptions made recently outside a single hospital. Check against drug whitelist and blacklist - the hospital can influence the range of prescribed drugs. Check of prescription adequacy for the diagnosis - principal system feature - the main diagnosis is attached to reach prescribed drug. Eligibility of prescription in light of the doctor's specialization. Help for the correct prescription of P-limited drugs (complicated description of prescription conditions).Statistical prescription evaluation, detection of anomalies and recording of cases when the doctor deliberately ignores the expert system's recommendations., and Lubomír Dvořáček
V článku se popisuje vývoj spotřeby léčiv v ČR ve vztahu k demografické struktuře obyvatel. Na základě vlastního výběrového šetření mezi více než i 700 respondenty ve věku 60 a více let je referováno o průměrné spotřebě léčiv podle pohlaví a věku, je podán přehled nejčastěji předepisovaných léků a léků volně prodejných, výše doplatků za léky. Při preskripci by mělo být vedle hlediska účinnosti a bezpečnosti u předepisovaných léků bráno v úvahu hledisko ekonomické racionality, jako naléhavé se jeví postupné vypracování farmakoterapeutických guidelines pro léčení seniorů, výchova lékařů v klinické farmakoekonomice a prohloubení spolupráce mezi lékari, farmaceuty a pacienty., Changes of drug consumption in relation to the demographical structure of the poplation in Czech Republic are described in the paper. On the basis of own selective examination in more than 1700 respondents of age 60+, mean consumption of drugs accordig to age and gender, summary of most frequent prescribed or over-the-counter drugs and the extent of payments for drugs is referred. Beside effectiveness and safety of prescribed drugs, economical rationality should be taken into account in drug prescription. Gradual elaboration of pharmacotherapeutic guidelines for the treatment of seniors, education of physicians in clinical pharmacoeconomy and extension of collaboration between physicians, pharmacologisats and patients seems very imperative., Lenka Práznovcová, Lit: 12, and Souhrn: eng
Autor uvádí základní indikace k psychiatrické intervenci, popisuje indikace antidepresiv jak po stránce symptomů, tak i diagnóz. Tato témata specificky vztahuje k populaci seniorů. Zabývá se popisem jednotlivých skupin antidepresiv, jejich přínosem a případnými riziky pro seniory. Věnuje se i úskalím diagnostiky deprese u seniorů., The author presents basic indications for psychiatric examination, he describes indications of antidepressants in the field of old age population. The author describes specific groups of antidepressants and evaluates benefit and risk factors for old age population. The author attends to questions of diagnostic process of old age deprression., Vladimír Pidrman, and Lit.: 22
V posledních letech se objevují stále častější upozornění na nedostatečno u diagnostiku a léčbu depresivních stavů u seniorů, udává se výskyt deprese u 15 % seniorů žijících ve vlastním prostředí a u 30 % seniorů žijících v institucích. Dále jsou opakovaně referovány nepříznivé důsledky dlouhodobě neléčené deprese na celkový vývoj zdravotního stavu seniorů. Cílem naší práce bylo zjistit aktuální situaci v záchytu deprese v běžné seniorské populaci a o jejím vlivu na zdravotní a funkční stav seniorů. Soubor nemocných a metodika. Soubor nemocných tvoří 161 seniorů ve věku nad 65 let žijících ve vlastním prostředí v péči praktických lékařů a geriatrické ambulance. Tito nemocní byli vyšetřeni testy funkčního geriatrického vyšetření a základním laboratorním souborem. Byl vyhodnocen výskyt diagnostikované a nediagnostikované deprese a srovnání celkového zdravotního a funkčního stavu seniorů s depresí a bez deprese. Výsledky. Ve sledovaném souboru byla deprese diagnostikována u 30 (18,6 %) seniorů, léčeni byli pouze 4 (2,5 %). U seniorů s depresí byl prokázán významně nižší kognitivní výkon (test Mini Mental- State Examinati on - MMSE), významně horší výsledky testů soběstačnosti (Activities if Daily Living - ADL, Instrumental ADL Scale - IADL), vyšší počet užívaných léků a vyšší počet diagnóz, pro které byli tito nemocní léčeni. Závěry: 1. Deprese je v běžné seniorské populaci poddiagnostikovaná, a tudíž nedostatečně léčená. 2. Neléčená deprese výrazným způsobem zhoršuje vývoj zdravotního stavu seniorů a jejich soběstačnost. 3. Nemocní s neléčenou depresí jeví výraznou tendenci k vyšší potřebě zdravotnické péče. 4. V praxi je nutno seniory s depresí aktivně vyhledávat a jejich depresi řešit., The words of caution in relation to insufficient diagnoses and treatment of depression in seniors had become more frequent over the recent years; the prevalence of depression is estimated to be ar und 15% in seniors living in their own environment and 30% in seniors living in institutions. Furthermore, negative consequences of long-term untreated depression on the overall health status of seniors are repeatedly being reported. The aim of our research was to ascertain the current situation in detection of depression in a common senior population and to ascertain the effect of depression on the seniors' health and functional status. Patient sample and methods. The patient sample comprised of 161 seniors over 65 years of age, living in their own environment and being in the care of general practitioners and geriatrists. These patients were assessed using geriatric functional assessment tests and the core laboratory assessments battery. We analyzed the prevalence of diagnosed and undiagnosed depression and compared overall health and functional status of seniors with and without depression. Results. Depression was diagnosed in 30 (18.6%) seniors in the researched sample; only 4 (2.5%) were treated. Seniors with depression had significantly lover cognitive performance (Mini Mental- State Examinati on test - MMSE), significantly worse results of the self-sufficiency test (Activiti es of Daily Living - ADL, Instrumental ADL Scale - IADL), used higher number of drugs and had higher number of diagnoses for which they were treated. Conclusions. 1. Depression in an ordinary senior population is underdiagnosed and thus insufficiently treated. 2. Untreated depression significantly worsens the health status prognosis of seniors and their self-sufficiency. 3. Patients with untreated depression tend significantly towards higher consumption of health care. 4. It is necessary in routine practice to actively search for seniors with depression and to manage their depression., Hana Kubešová, Jan Matějovský, Hana Meluzínová, Pavel Weber, and Lit.: 23