The text introduces basic concepts of cohort analysis – age, period and birth cohorts. The author shows the role of birth cohorts in explanation of social processes and deals with a cohort replacement as a matter of social change. From the methodology point of view the author presents the standard cohort table, introduces an identification problem and shows two ways how to solve it using the data on birth rates in the Czech Republic between 1948 and 2007. The first solution is presented for population data, the second one is presented for microdata in the form of a series of repeated cross-section sample surveys. The results of both analyses show, that identification of age, period and cohort effects is important for interpretation trends in birth rates in the Czech Republic between 1948 and 2007., Tomáš Katrňák., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
This paper explores causal explanations that use panel data and describes the contribution of Paul Lazarsfeld to the methodology of panel analysis. The introductory part describes the concepts of ‘panel data’ and ‘panel analysis.’ The second section is devoted to the history of panel studies. The main part of the paper focuses on the contributions of Paul Lazarsfeld to panel data analysis. The term ‘panel study’ generally denotes any data collection that involves the same respondents who are questioned repeatedly in consecutive waves of a survey. In contrast, ‘panel analysis’ refers to the quantitative analysis of changes in the distributions of responses among the same respondents across two waves of a panel data set. Paul Lazarsfeld developed panel analysis during the late 1930s and early 1940s. The main aim of this early work was to test for causal relationships, and to outline some explanation for the intra-personal changes observed. Lazarsfeld outlined three important panel data analysis procedures: 1) analysis of turnover tables, 2) analysis of qualified change also known as the “analysis of qualifiers”, and 3) analysis of concurrent changes. The latter was often referred to by Lazarsfeld in his methodological papers as the problem of the “sixteen-fold table”. The final section of this paper discusses of the use of control groups in panel studies and problems associated with panel attrition rates., Hynek Jeřábek., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Stať představuje jednoduchý nástroj měření konceptu tzv. přemosťujícího sociálního kapitálu (PSK) pomocí baterie otázek dotazujících odlišnosti v okruhu přátel adaptovanou pro podmínky dospělé populace v ČR. Tato baterie byla použita ve výzkumu veřejného mínění Naše společnost 2007-04 (CVVM). Nejprve ověřujeme konvergentní a diskriminační validitu nástroje pomocí explorační a konfirmační faktorové analýzy, ve které sledujeme, zda je koncept vícedimenzionální. Výsledky ukazují, že o přemosťujícím sociálním kapitálu je třeba uvažovat ve třech různých dimenzích: odlišný životní způsob, okrajové skupiny a odlišné zájmy. Dále ověřujeme pomocí strukturního modelu konstruktovou validitu. Vycházíme z teoretického modelu pozitivních efektů strukturní dimenze sociálního kapitálu (diverzita v přátelských vazbách) na jeho kulturní dimenzi (tolerance, důvěra). Pozornost věnujeme také položkové reliabilitě škál PSK. Závěrem navrhujeme doporučení pro využití baterie PSK v dalších výzkumech., Jiří Šafr, Julia Häuberer., tabulky, obrázky, and Obsahuje bibliografii