Článek nejdříve prezentuje (na pozadí teorie „law and economics“) základní myšlenky autorů tzv. legal origins thesis, která (jednoduše řečeno) tvrdí, že pro ekonomický rozvoj země je výhodnější angloamerický právní systém než kontinentální právní systém.Dále provádí kritiku této teze nejdříve z hlediska metodologického, kdy poukazuje na problematičnost sběru dat, výběru kritérií, kvantifikace kritérií a obecně na problematičnost empirických výzkumů v právu jako takových. Protože legal origins thesis pracuje
s představou právního původu země, článek se dále věnuje problematickému nalezení právního původu právního řádu konkrétní země.Nakonec provádí analýzu pojmů právní kultury, velkého právního systému, právní rodiny a právní tradice, aby upozornil na to, že těchto pojmů rozdílně užívá právní komparatistika, právní sociologie a srovnávací právní historie. Závěr článku pak tvrdí, že pojem právní kultury nejspíše nepatří mezi diskursivní pojmy, a snaží se především v přístupu právní sociologie najít možnost, jak zlepšit budoucí výzkumy o vztahu právního systému a ekonomiky země.V samém závěru upozorňuje na nebezpečí takových výzkumů, kdy se hypotézy, které nejsou empiricky dobře ověřeny, začnou považovat za objektivně zjištěná fakta a z nich jsou pak vyvozena normativní doporučení. and The article starts with the presentation of fundamental ideas of legal origins thesis (on the “law and economics” background) which, to put it simply, states that the origin of the legal order of a particular country (in common law or in civil law) is a decisive factor for the economic development of the country. It criticizes this thesis, first from the methodological viewpoint: It points out that not only the collection of data is problematic, but also the choice of research criteria and their quantification; it also stresses the problematic character of empirical research in law as such. Because legal
origins thesis uses the concept of legal origin of a country, the article also points out the problem of classification of countries according to their legal origins. Then it proceeds with the analysis of concepts of legal culture, legal family, legal system and legal tradition and pays particular attention to
the fact, how these concepts are differently used by comparative law, sociology of law and comparative legal history. The result of this conceptual analysis is that concept of legal culture probably is not an essentially contested concept. To conclude it finds out that especially approach of sociology of law can be fruitful for the future empirical research on the relationship between legal system and economics it points out the danger of empirical research in law that lies in the fact, that hypotheses that are not methodologically rigorously based, are presented by their authors as objective facts and from these facts practical normative recommendations are derived.