Článek nejdříve prezentuje (na pozadí teorie „law and economics“) základní myšlenky autorů tzv. legal origins thesis, která (jednoduše řečeno) tvrdí, že pro ekonomický rozvoj země je výhodnější angloamerický právní systém než kontinentální právní systém.Dále provádí kritiku této teze nejdříve z hlediska metodologického, kdy poukazuje na problematičnost sběru dat, výběru kritérií, kvantifikace kritérií a obecně na problematičnost empirických výzkumů v právu jako takových. Protože legal origins thesis pracuje
s představou právního původu země, článek se dále věnuje problematickému nalezení právního původu právního řádu konkrétní země.Nakonec provádí analýzu pojmů právní kultury, velkého právního systému, právní rodiny a právní tradice, aby upozornil na to, že těchto pojmů rozdílně užívá právní komparatistika, právní sociologie a srovnávací právní historie. Závěr článku pak tvrdí, že pojem právní kultury nejspíše nepatří mezi diskursivní pojmy, a snaží se především v přístupu právní sociologie najít možnost, jak zlepšit budoucí výzkumy o vztahu právního systému a ekonomiky země.V samém závěru upozorňuje na nebezpečí takových výzkumů, kdy se hypotézy, které nejsou empiricky dobře ověřeny, začnou považovat za objektivně zjištěná fakta a z nich jsou pak vyvozena normativní doporučení. and The article starts with the presentation of fundamental ideas of legal origins thesis (on the “law and economics” background) which, to put it simply, states that the origin of the legal order of a particular country (in common law or in civil law) is a decisive factor for the economic development of the country. It criticizes this thesis, first from the methodological viewpoint: It points out that not only the collection of data is problematic, but also the choice of research criteria and their quantification; it also stresses the problematic character of empirical research in law as such. Because legal
origins thesis uses the concept of legal origin of a country, the article also points out the problem of classification of countries according to their legal origins. Then it proceeds with the analysis of concepts of legal culture, legal family, legal system and legal tradition and pays particular attention to
the fact, how these concepts are differently used by comparative law, sociology of law and comparative legal history. The result of this conceptual analysis is that concept of legal culture probably is not an essentially contested concept. To conclude it finds out that especially approach of sociology of law can be fruitful for the future empirical research on the relationship between legal system and economics it points out the danger of empirical research in law that lies in the fact, that hypotheses that are not methodologically rigorously based, are presented by their authors as objective facts and from these facts practical normative recommendations are derived.
Autor se ve své stati zabývá nedorozuměními o ekonomii a o její aplikaci na právo, která jsou rozšířena mezi českými právníky. Vychází z předpokladu, že existence těchto nedorozumění je jednou z příčin dosavadního omezeného rozšíření ekonomické analýzy práva v českém právním prostředí. Stať identifikuje pět jednotlivých nedorozumění, vysvětluje jejich podstatu, objasňuje příčiny a popisuje, jak příslušné nedorozumění vede k odmítání ekonomické analýzy práva. Za prvé je rozšířena představa, že ekonomie je věda o ekonomice, ačkoli ve skutečnosti je předmět jejího zájmu širší. Za druhé je rozšířena představa, že ekonomie je věda o penězích, ačkoli ve skutečnosti peníze představují okrajový předmět zájmu ekonomie a jsou spíše využívány v rámci ekonomické metodologie. Za třetí je rozšířena představa, že podle ekonomie je právo zbytečné pro dosahování ekonomické efektivnosti, ačkoli ve skutečnosti může dle ekonomie právo přispívat k ekonomické efektivnosti několika různými způsoby. Za čtvrté je rozšířena představa, že ekonomická analýza práva se vždy týká ekonomické efektivnosti práva, ačkoli existují podoby ekonomické analýzy, které s efektivností nesouvisí. Za páté je rozšířena představa, že ekonomická analýza práva si klade nároky na exkluzivitu přístupu k právu, ačkoli ve skutečnosti nic nebrání její kombinaci s jinými přístupy k právu. and In his essay, the author deals with fallacies about economics and its application to law held amongst Czech lawyers. The opening assumption is that existence of these fallacies is one of the causes of the hitherto limited proliferation of economic analysis of law in the Czech legal environment.
The essay identifies five individual fallacies, explains the essence of each fallacy, sheds light on its origin and describes how it causes rejection of economic analysis of law. First, a belief is held that economics is a science about economy even though in reality the object of its interest is wider. Second, a belief is held that economics is a science about money even though in reality money constitutes a marginal object of interest of economics and it is rather used in the framework of economic methodology. Third, a belief is held that, according to economics, law is useless with regard to attainment of economic efficiency even though in reality, according to economics, there are several ways of how the law can contribute to attainment of economic efficiency. Fourth, a belief is held that economic
analysis of law always relates to economic efficiency of law even though in reality there are varieties of economic analyses that have nothing to do with efficiency. Fifth, a belief is held that economic analysis is an exclusive approach to law even though in reality nothing prevents it from being combined with other approaches to law.