Cílem předloženého textu je kritické zhodnocení filosofických reflexí teorie chaosu, které byly předloženy především v textech Stephena Kellerta a Petera Smithe. Tento cíl je přitom potřebnou propedeutikou k vlastnímu zkoumání sémantického pojetí teorií (semantic view of theories) v kontextu teorie chaosu. Vlastní text je rozčleněn na tři části: (1) Transcendentální nemožnost, (2) Epistemologie chaosu a (3) Nová podoba idealizace. V první a druhé části autor nejprve zkoumá Kellertovo pojetí transcendentální nemožnosti určitých predikcí v teorii chaosu, následně se soustřeďuje na sadu vlastností modelů teorie chaosu (holismus, experimentalimus a diachronie) a konečně na povahu porozumění, kterého je v teorii chaosu dosahováno (kvalitativní předpovědi, odhalování geometrických mechanismů a nalézání řádu). Ve třetí části autor zkoumá otázku povahy idealizace, objevující se v souvislosti s fraktální geometrií a představující páteř teorie chaosu. Klíčovou otázkou přitom je, zda objekty s nekonečnou složitostí mohou být vhodnými modely fyzikální reality., The aim of this article is to critically appraise the philosophical reflexions of chaos theory which have been advanced in the texts of Stephen Kellert and Peter Smith. This aim constitutes, at the same time, a necessary propaedeutic to the actual investigation of the semantic view of theories in the context of chaos theory. The text itself is divided into three parts: (1) Transcendental impossibility, (2) Epistemological chaos, and (3) A new idealisation. In the first and second parts, the author begins by examining Kellert’s conception of the transcendental impossibility of certain predictions in chaos theory, subsequently he concentrates on the set of properties of the models of chaos theory (holism, experimentalism and diachrony), and finally on the character of the understanding which is arrived at by chaos theory (qualitative forecast, the uncovering of geometrical mechanisms and the discovery of order). In the third part, the author investigates the question of the character of the idealisation that reveals itself in the context of fractal geometry, constituting the backbone of chaos theory. The key question here is whether objects with infinite complexity can be appropriate models for physical reality., and Lukáš Zámečník.
In practise a corrugation tests are widely used for evaluation a flatglass quality during its mass production. Recently, these tests have been based on a subjective standards comparison with the ripple of the zebra-plate image reflected by the glass-sheet sample. Tests in a continuous production process are performed even several times per hour under usual conditions. Our research aim consists in an objectification of corrugation quantity replacing the subjective observer by digital camera and processing unit, all verified routinely in the production process. For a corrugation analysis the unique software was proposed and developed using the Matlab environment, including the data acquisition in service. The code is compiled as an independently executable module. The principle of the method rests in the detection of boundary lines between light and dark areas of the sample image and their evaluation employing statistical approach, curve rectification and determination of its fractal dimension. The quality parameter obtained in such a way and recalculated by means of weighted coefficients is in the accord with the results previously achieved using the subjective methodology. and Pro hodnocení vlnitosti skla je v praxi využíván tzv. test zvlnění (corrugation test), který je založen na pozorování míry zvlnění odrazu zebra-desky od vzorku skla a subjektivním porovnáním s etalony. Tento test se v běžných provozních podmínkách provádí i několikrát za hodinu při nepřetržitém provozu. Cílem výzkumu je objektivně kvantifikovat vlnitost nahrazením pozorovatele digitálním fotoaparátem a vyhodnocovací jednotkou a zařízení zprovoznit v praxi. V rámci výzkumu byl vyvinut software pro kvantitativní analýzu nazvaný Vlnitost v prostředí Matlab a pro účely sběru dat v provoze byl kompilován do samospustitelného programu. To znamená, že program není závislý na prostředí Matlab, ale pouze na jeho tzv. knihovnách, které jsou spolu s programem nainstalovány na počítači. Systém umožňuje ovládání fotoaparátu přímo z programu Vlnitost. Program je založen na detekci křivek rozhraní mezi světlem a stínem odraženého obrazu od vzorku a vyhodnocení těchto křivek. Pro hodnocení je užíváno několika parametrů včetně statistických, délek křivky a fraktální dimenze. Výsledná jakost je pak přepočtena pomocí váhových koeficientů a je shodná s již dříve zavedenou škálou pro subjektivní hodnocení vlnitosti. Modifikovaná metodika je používána také pro porovnání a kvantifikaci změn povrchů materiálů v metalografických výbrusech probíhajících vlivem působení korozního prostředí a fraktální geometrie je také užívána pro popis dat ze senzorů v průmyslové praxi.