Životopisy generálních vikářů, 700 výt., Pozn., and Instituce generálního vikáře je sledována zevrubněji od episkopátu Arnošta z Pardubic, od r. 1343. Autorka vystopovala proměny, jimiž se vikariát formoval i za Jana Očka z Vlašimi a Jana z Jenštejna a dospívá posléze až k prahu husitského hnutí, k r. 1419. V exkursu jsou vyznačeny vztahy mezi úřadem vikáře a kancléře. V přílohách je soupis písemností Arnošta z Pardubic i jeho účastnictví ve svědecké formuli a přehledné životopisy generálních vikářů pražských arcibiskupů.