Teploty vzduchu okolo 100 °C, erupce sopek, blesky, dopady masivních asteroidů, silné ultrafialové zářeni. Jak v takovém pekle na Zemi před čtyřmi miliardam ilet mohl vzniknou život? Otazek je více než odpovědí a pátrání po původu živoat zůstává dobrodružnou disciplínou, v níž spolu soupeří zastánci různých teorii. and Luděk Svoboda, Stanislava Kyselová.
Nejvyšší africké hřebenové pohoří Rwenzori (též Ruwenzori) leží na pomezí Ugandy a Demokratické republiky Kongo. Po období nepokojů a příhraničních bojů se v posledních letech území stalo poměrně bezpečnou částí Afriky pro místní obyvatele i zahraniční návštěvníky. Mezi jeho vrcholy patří třetí nejvyšší hora v Africe a nejvyšší africký vrchol nesopečného původu (Mt. Margherita, 5 109 m n. m.). Nejvyšší vrcholy pohoří pokrývají ledovce, které však ustupují vlivem klimatické změny - za posledních 100 let se ledovce zmenšily asi o 80 %. Na svazích pohoří najdeme rostlinná společenstva, která vytvářejí různé vegetační stupně (vysokohorské deštné lesy, vysokohorské bambusové a vřesovcové lesy, subalpínská a alpínská travinná a dřevinná společenstva, subnivální a nivální pustiny). Pohoří na ugandské straně chrání národní park Rwenzori rozkládající se na rozloze bezmála 1 000 kilometrů čtverečních, pro svou výjimečnost se stal součástí světového přírodního dědictví UNESCO. NP Rwenzori představuje ostrov málo narušeného přírodního prostředí v kulturní krajině, které lze poznávat na dvou základních turistických trekových okruzích., The highest peaks of the Rwenzori mountains (including Mt. Margherita, 5 109 m a. s. l.) are covered by glacier. Over the last 100 years 80 % of the glacier has disappeared due to climate change. The slopes are covered by plant communities forming distinct vegetation zones (montane rainforest, bamboo and ericaceous forest, subalpine and alpine grassland and woodland, subnival desert, nival zone). The national park (1 000 km2) can only be explored using two major walking trails, and is surrounded by a cultural landscape., and František Pelc, Libor Ambrozek.
V článku autor upozorňuje na velmi rychlý ústup krasce Eurythyrea quercus (Buprestidae) z jeho donedávna nejrozsáhlejších lokalit v České republice, a to v dolní části jihomoravského luhu. Až do začátku 90. let minulého století se jeho zdejší metapopulace zdála být dostatečně stabilní. Po rozsáhlých vodohospodářských úpravách zdejší krajiny však výrazně poklesla hladina spodní vody. A poněvadž tak většina velmi starých solitérních dubů letních (Quercus robur), jeho zdejší jediná živná rostlina na nivních loukách, rychle uschla, ocitl se tak stejně rychle i tento brouk na hranici vymření. Pro jeho záchranu v tomto luhu proto autor doporučuje urychleně vyzkoušet oslunění starých dubů dosud uzavřených v okolních souvislých porostech, a tím vytvořit pro E. quercus nové biotopy., The article warns of the very rapid disappearance of the beetle Eurythyrea quercus (Buprestidae) from the lower section of the South Moravian meadowland, until recently the most extensive sites of the species in the Czech Republic. Until the beginning of the 1990s its local metapopulation seemed to be sufficiently stable. However, after extensive water regime alterations, the groundwater level sank considerably. As the majority of very old solitary Pedunculate Oaks (Quercus robur), its only local host plant on alluvial meadows, are quickly drying up, this beetle has found itself on the brink of extinction., and Mladen Kaděra.