Kdyby nebylo popularizátorů, pak bychom kromě úzké vědecké komunity věděli o vědě, vědcích a smyslu jejich práce velmi málo. Pokud sem tam uniknou mimo jejich společnost nějaké informace o výzkumech a pokusech zdařených i nezdařených, bývají strohé a laikům nesrozumitelné. Tudíž nevědcům je třeba je ozřejmit, jaksi polidštit. A zde nastupují populátoři vědy, lidé vládnoucí mistrnou schopností přenést do veřejnosti - ne úplně laické - to, nač vědci myslí, co tvoří a vůbec, čím se zabývají a jací jsou. Pokud nahlédneme do dějin přírodních věd, zjistíme, že jako první byla popularizována astronomie. Stalo se tak především zásluhou francouzského astronoma Nicolase Camille Flammariona., This contribution describes the life and the work of French astronomer and writer Camille Flammarion. He is well known as a pioneer in science (esp. astronomy) popularization. The introductory part of this article sheds light on Flammarion‘s professional career in the Paris Observatory and in the Bureau of Measures. The central part of the article overviews Flammarion‘s popularization work, including writing books, giving public lectures, editing several journals, and so on. Flammarion‘s views on a calendar reformation are also discussed. The article ends with a list of Flammarion‘s publications, including their Czech editions., František Jáchim., and Obsahuje seznam literatury
Česká astrofografie měsíce je český projekt, u jehož zrodu stál právě před 15 lety spolu se svými kolegy její zakladatel - foto ambasador ESO a zároveň předseda astrofotograf Zdeněk Bardon. Soutěž zaštiťuje Česká astronomická společnost. Skupina porotců, složená jak z amatérských astronomů, tak z profesionálů, vybírá v elektronickém hlasování každý měsíc vítězný snímek. Na konci kalendářního roku je volen laureát ceny Jiřího Zemana, tedy nejvyššího ocenění pro nejlepšího astrofotografa., Zdeněk Bardon, Jana Žďárská., and Součástí článku jsou komentáře odborníků Miloslava Druckmüllera, Jiřího Grygara, Evy Markové, Jana Vondráka, Petra Heinzela, Mariána Vidovence
Myšlenka založit společnou Evropskou observatoř vznikla patrně na jaře roku 1953 během pobytu amerického astronoma německého původu Waltera Baadeho na observatoři v Leidenu, kde pobýval na základě pozvání Jana H. Oorta (Blaauw, 1991). Rozhovory Baadeho s Oortem vyústily dne 21. června 1953, den před konferencí o galaktické astronomii poblíž Groningenu, v širší diskusi. Té se zúčastnili W. Baade, A. Blaauw, P. Bourgeois, A.-L. Danjon, O. Heckmann, B. Lindblad, J. H. Oort a P. Oosterhoff. Také byl přítomen tehdejší ředitel Holandského národního vědeckého fondu a předseda výboru evropské organizace pro atomový výzkum CERN J. H. Bannier. Tato schůzka, která byla velmi ovlivněna názory W. Baadeho, vedla k založení Evropské jižní observatoře (ESO) v roce 1962., Jan Palouš., and Obsahuje bibliografii
Proba 2 is the second satellite in the European Space Agency´s series of low-cost Proba satellites that validates new spacecraft technologies while also carrying scientific instruments. The nominal duration of a mission will be two years. The second satellite was launched on November 2, 2009. Proba 2 contains five scientific instruments. Two of them are designated to measure basic space plasma properties: the Dual segmented Langmuir Probe (DSLP) Proba 2 and the Thermal Plasma Measurement Unit (TPMU); both were developed by the Astronomical Institute and Institute of Atmospheric Physics of the ASCR. and Pavel Trávníček, František Hruška.
During thee last decade millimeter vvave observations of ihe CO molecule have proved to be one of the most important probes
of the large scale structure and kinematics of the galactic disk. CO surveys show a strong concentralion of molecular gas in
the galactic center region and at a distance of 0.4 - 0.8 Ro often recorded to as the ‘galactic ring’. The shape of the CO radial
distribution is similar to nearly all other tracers of population I material, but quite different from the flat distribution of HI.
Recent high-resolution surveys allow an unprecedented view of individual molecular clouds throughout the disk on all size scales
between a few parsecs and many kiloparsecs. Massive, giant molecular clouds (CMC) are the dominant reservoir of interstellar
matter in the inner galaxy, and are the main active star forming component of the interstellar medium. This article reviews the
theoretical and empirical basis for using the 2.6 mm CO emission line as a tracer of H2 and summarizes the galactic distribution
and properties of the molecular clouds.
25. listopadu 2017 se konal již 15. přednáškový den s časopisem Astropis. Na akci pro širokou veřejnost vystoupilo v průběhu dne pět přednášejících z oborů blízkých astronomii či astrofyzice a Česká astronomická společnost zde tradičně udělila svoji cenu - Kopalovu přednášku., Vladimír Kopecký Jr., and Obsahuje bibliografii