Studie Evy Veselovské se zabývá notovanými kodexy, které vznikly na území dnešního Slovenska od 14. do začátku 16. století a do jejichž způsobu notace se promítl vliv českého kulturního prostředí., Recent research of Slovakian medieval notated codices and manuscript fragments raised an important fact: the written culture of the late 14th and 15th centuries in Slovakia was strongly influenced by education from Czech lands. Particularly between 1370 and 1520, the direct impact of the scribal notation tradition from Czech lands to Slovak area can be detected in a number of Slovakian music sources. Codices and dozens of manuscript fragments documenting Bohemian notation in the Slovak geographical area have become the subject of research, along with the systematization, analysis and evaluation of all currently known and edited medieval notated sources from Slovakia. The main purpose of this research is to organise the information gained from these sources, and to determine the general structural features of Bohemian notation in Slovakia., Eva Veselovská., Rubrika: Studie, and Slovenské resumé na s. 376, anglický abstrakt na s. 337.
The aim of this paper is to analyze changes in fertility in Slovakia in interwar period and to describe its overall character in transversal and longitudinal perspective. The article is based on data from vital statistics of Statistical office. Special attention is paid to the level of concious fertility control and spatial differencies. and Branislav Šprocha, Pavol Tišliar.
After the accession of several Central and Eastern European countries to the European Union in 2004, new challenges arose for their highest judicial institutions to define and shape the relationship between the national and European legal order. This paper assesses the first decade of the effort of the Slovak Constitutional Court (SCC) in interpreting the relationship between domestic and EU law via applying the concept of constitutional pluralism which presumes a specific relationship between the legal orders characterized by their heterarchical structure, mutual interaction and cooperation rather than of a hierarchical, monistic structure, governed by clash over dominance. Answering the research question how the SCC has positioned itself vis-à-vis the constitutional monism v. pluralism dilemma can offer an insight on the general relationship between domestic and EU law in Slovakia. By analysing statutory law, selected judgments and reviewing secondary literature, the paper argues that the SCC seems to have chosen the monistic, hierarchical approach to the relationship, having rejected constitutional pluralism. At the same time, this position is not articulated clearly enough due to the veil of secrecy that to some extent still prevails over the SCC’s doctrinal attitudes to EU law. The findings of the paper, which combines conceptual analysis of constitutional pluralism with review of relevant legal provisions and case law, demonstrate the need for a more active and straightforward approach of the SCC when dealing with the challenges of EU law., Max Steuer., and Obsahuje bibliografické odkazy
Dle recenze se autor přidržuje svědomitého archivního výzkumu a snaží se věcně a uceleně zmapovat zrod, činnost a zánik největší nekomunistické strany poválečného Československa. Rekapituluje známá fakta, ale také přináší četné nové poznatky, čtenáři by však asi přivítali méně popisný a živější jazyk. and [autor recenze] Jaroslav Rokovský.
Recenzent poměrně obšírně seznamuje s dosud posledním svazkem reprezentativních Slovenských dějin, věnovaných prvnímu slovenskému státu v letech druhé světové války. Přibližuje zejména kapitoly pojednávající o prehistorii slovenské samostatnosti po zániku první Československé republiky na podzim 1938, o politickém zřízení a životě v novém státě, o jeho zahraniční politice, o represích a protifašistickém odboji na Slovensku. Všímá si přitom hodnocení slovenského prezidenta Jozefa Tisa (1887-1947) a československého prezidenta v exilu Edvarda Beneše (1884-1948), které vyznívá lépe pro slovenského politika, po válce odsouzeného k smrti. Přesto pokládá Letzovu knihu za jednu z nejkomplexnějších, nejvyváženějších a nejlepších monografií o slovenských dějinách v době druhé světové války., The reviewer offers a considerably wide-ranging discussion of the latest volume of a high-quality history of Slovakia. The volume is devoted to the first Slovak State, which existed almost solely in the years of the Second World War. He discusses in particular the chapters on the history leading up to Slovak independence after the demise of the first Czechoslovak Republic in autumn 1938, the political system, and life in the new state, its foreign policy, acts of repression, and the anti-Fascist resistance in Slovakia. He also notes the assessments made here of the Slovak President Jozef Tiso (1887-1947) and the Czechoslovak President in exile, Edvard Beneš (1884-1948), which cast the Slovak politician, who was sentenced to death after the war, in a better light than his Czechoslovak counterpart. None the less, the reviewer considers Letz’s book to be one of the most comprehensive and balanced monographs, indeed, simply one of the best, on Slovak history during the Second World War., [autor recenze] Marek Šmíd., and Obsahuje bibliografii
Autor provádí shrnující komparaci disentu v Československu a Německé demokratické republice v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století, poukazuje na jeho afinity a odlišnosti v obou zemích a nabízí jejich zdůvodnění. Upozorňuje na asymetrie srovnávaných případů, které se týkají rozsahu a povahy pramenného materiálu, stavu a dosažených výsledků historického bádání a užívané terminologie, a upřesňuje pojem disentu, s nímž pracuje. Konstatuje, že disent v českých zemích, zrozený z porážky pražského jara 1968, se diferencoval do reformněkomunistického, křesťanského, liberálního, kulturního a sublkulturního proudu, přičemž tato pluralita byla propojena a zastřešena založením Charty 77 a posléze se rozvíjela i do dalších občanských iniciativ. Na Slovensku, kde Charta 77 nezakotvila, se disent profiloval nábožensky, národně a od poloviny osmdesátých let ekologicky. V NDR zaznívaly v sedmdesátých letech ojedinělé hlasy marxistického disentu a socialistická orientace byla vlastní i nezávislým občanským iniciativám vzniklým v osmdesátých letech, které se vyvíjely v podobě mírového hnutí na půdě evangelické církve. Východoněmecký disent se narozdíl od českého a slovenského vyznačoval relativní generační a ideovou homogenitou, nedisponoval mezinárodně uznávanými intelektuálními autoritami symbolizujícími občanský protest, byl jen slabě programově zakotven a svou legitimizaci neodvozoval z diskurzu lidských práv, ale rétoriky antimilitarismu. Pro odlišnou povahu disentu v NDR byly klíčovými faktory paralelní existence Spolkové republiky a z toho plynoucí masový rozsah emigrace, rozdílné postavení církví a vztah k národní tradici zatížený nacistickým dědictvím, jenž neumožnil názorovou konfrontaci o dějinách, jako tomu bylo v Československu., b1_In this article the author has undertaken a summarizing comparison of dissidents and dissent in Czechoslovakia and East Germany in the 1970s and 1980s, pointing out their similarities and differences, which he endeavours to explain. He points out the asymmetry of the cases he compares, which stems from the nature and scope of the source material, the current state of historical research, and the results that have been achieved, as well as the terminology used. He also offers a more precise definition of dissent and dissidents, which he then employs. He also reminds his reader how dissent and dissidents in the Bohemian Lands, which arose after the defeat of the 1968 Prague Spring reform movement, separated into Reform- -Communist, Christian, liberal, cultural, and sub-culture branches. This pluralism was linked together by the establishment of an umbrella organization, Charter 77, eventually also developing into other groups (občanské iniciativy) of Czechoslovak citizens seeking to act independently of Party and State control. In Slovakia, where Charter 77 never really took root, dissent was expressed in religious, national, and, from the mid-1980s, environmentalist terms. In East Germany in the 1970s, voices of Marxist dissent were sporadically heard and the socialist orientation was also particular to the independent alternative movements (Bürgerinitiative) that emerged in the 1980s and developed as a peace movement in the Protestant Church. East German dissent and dissidents, unlike Czech and Slovak, were characterized by some generational and ideological homogeneity. They did not have at their disposal internationally recognized intellectual authorities who would symbolize civil protest. And they lacked a programme that would help them to put down roots. They derived their legitimacy from the rhetoric of antimilitarism rather than from human-rights discourse., b2_ Of key importance to the different nature of the dissident movement in East Germany were the existence of another German state next door and, related to that, the massive defection to West Germany, the different status of the churches, and the attitude towards a national tradition burdened with the legacy of Nazism, which, unlike in Czechoslovakia, severely hampered the expression of different points of view about the past., and Jan Pauer.