Zpráva Kamila Bartoně je věnována muzikologické konferenci, která byla věnována sedmdesátému výročí od úmrtí hudebního vědce Vladimíra Helferta a uskutečnila se v Brně dne 18. listopadu 2015., Kamil Bartoň., Rubrika: Konference, and Cizojazyčné resumé není.
Generations of historians strived (and they still continue to do so) to deduce, what were the property rights of Mstiš to the homestead at the settlement near the Bilin castle and to the newly built Church of Saint Peter in its vicinity. The outcome of the analysis is unconvincing: Cosmas’ text itself does not enable any unambiguous conclusions on the nature of Mstiš’ rights to the homestead and church. It is possible that localities endowed with names derived from the names of castle custodians and other persons from the ranks of the princely retinue indicate one of the manners in which these individuals could gain land ownership. At least in some of the cases, the custodians could proceed to dispose of the property autonomously and bequeath it to an ecclesiastical institution or establish a similar institution themselves. and Tomáš Velímský.
We have been witnesses of the revival of various moral, cultural and religious differences among people based on a concrete description of activities of a Czech gravedigger. In the recently launched standardization of particular qualifications of a gravedigger and in the manner of verification of his/her professional competence, the author, who is personally involved in this process, looks for the assumptions for establishing a cemetery open for all nationalities where religion and culture could co-exist. The text introduces both the historical (diachronic) interpretation of the position of a gravedigger as well as its socio-cultural (synchronic) delimitation. The author attempts to incorporate all objectively existing elements into the requirements laid upon professional competences of a gravedigger. Especially globalization, migration and recovery of local communities on the religious and ethnic basis belong among them.
Příspěvek poukazuje na příčiny nepřehlédnutelného poklesu kvality českého fyzikálního vzdělávání, který se projevuje mj. i rostoucí neúspěšností v univerzitním bakalářském studiu fyziky hned v prvním semestru. Vedle právem kritizovaných Rámcových vzdělávacích programů (RVP), podstatně redukujících rozsah výuky fyziky, označuje za jednu z nich úroveň současných gymnaziálních učebnic vydávaných již čtvrt století v prakticky nezměněné - a v posledních reedicích spíše ještě ochuzené - podobě. Na podrobnějším komentáři některých fyzikálně-didaktických nedostatků [15, 16] potom konkrétně dokládá, že takové učební texty sotva mohou podporovat učitele ve výkladu preferujícím fyzikální správnost a rozvíjejícím fyzikální myšlení jejich svěřenců. Studentům pak těžko mohou být vhodnou studijní pomůckou, natož je přivést k zájmu o porozumění fyzikálním jevům a fyziku samotnou., Jana Musilová, Aleš Lacina., and Obsahuje bibliografické odkazy