Bronz (77, 3 cm): dvě nahé ženy, mladá stojí (vavřínový věnec na hlavě), v levé ruce drží nahoře věnec, pravicí sráží k zemi stařenu., Fučíková 1997#, 49,I/129, and V inventáři kunstkomory Rudolfa II. z let 1607-1611 (č. 1978) je neřest označena jako Avaritia/ Lakota, patrně narážka na neochotu říšských knížat přispívat na tureckou válku. Sousoší je v inventáři označeno jako Triumf Ctnosti nad Neřestí (Imperium triumphante). Inspirací byla Vriesovi obdobná skupina, kterou Ammanati vytvořil v roce 1540.
Kresba perem (17, 2 x 11, 9 cm): Diana a čtyři nymfy se koupají v jezírku pod vodopádem. Nahoře na můstku Aktaión opřený o oštěp, dívá se na koupající se ženy, vedle Aktaióna pes., Fučíková 1997#, I/180, and Příběh z antické mytologie je sekundární, kresbě dominuje zobrazení divoké přírody.
Kresba: rekonstrukce torsa Belvedere., Prag um 1600#, I, s. 306 obr. 4., and Podle nápisu se jedná o kopii Michelangelovy rekonstrukce slavného antického fragmentu známého jako Torso Belvedere, který Michelangelo obdivoval. Na kresbě z poloviny 16. století (Skicák z Cambridge fol. 22, Cambridge, Trinity College) je anglický nápis "Tento kus Michelangelo obdivuje pro jeho provedení nad všechny antiky."
Litinová socha nahého klečícího mladíka, který se rukama brání proti šípům. Socha je ve dvou provedeních umístěna na sokly po stranách přístupové cesty do zámeckého parku., Čeladín, J., Socha Ílionea učarovala Salmovi, Blanenský deník RT (18.8.2011).Blanenský deník RT, 18.8.2011.Čeladín, J., Po stopách blanenské litiny, Socha Ílionea učarovala SalmoviBlanenský deník RT, 18.8.2011.Čeladín, J., Po stopách blanenské litiny, Socha Ílionea učarovala SalmoviBlanenský deník RT, 18.8.2011.Čeladín, J., Po stopách blanenské litiny, Socha Ílionea učarovala SalmoviBlanenský deník RT, 18.8.2011., and Litinový odlitek vznikl podle antického torza považovaného za sochu syna Niobé, Ilionea. Torzo antické sochy (kol. 320 př. n. l., poprvé zmíněno ve sbírce Lorenza Ghibertiho 1402), koupil roku 1603 Hans von Aachen v Římě pro pražskou sbírku císaře Rudolfa II., zde byla až do roku 1782-1784, kdy byla převezena do Vídně. Tam sochu restauroval J. M. Fischer a roku 1815 vytvořil její odlitek doplněný o ruce a hlavu. Od 20. let 19. st. byly podle tohoto modelu odlévány na Moravě v blanenských železárnách litinové sochy.
Kresba (41, 96 x 23, 9 cm): nahý satyr (věnec vinné révy nan hlavě), stojí opřený o vysoký podstavec., Prag um 1600#, I, č. 213 s. 354., and Císař Rudolf II. poslal Heintze do Itálie, aby tam pro něho zaznamenal "nejkrásnější antiky". Ve vídeňské Albertině je rovněž kresba podle sochy stojícího satyra s pantherem (inv. 3321) a podle sochy zobrazující Pana učícího Dafnida (3319). Kresba není kopie, ale variace na téma antické sochy, která zobrazovala Pothos, boha touhy a žádostivosti. Ztracený řecký originál, který vytvořil Skopas pro Afrodítin chrám v Megaře (Paus. 1, 43, 6), je známý z několika římských kopií. V letech 1550-1562 je v Římě, v Palazzo Farnese, doložena socha, která je dnes v Neapoli (Museo Nazionale inv. n. 6253), v inventáři Villa Medici z roku 1588 jsou zachyceny dvě kopie podle téhož ztraceného originálu, které jsou dnes ve Florencii, v Uffizi (inv. n. 155 a 261). Ve Florencii, v Palazzo Vecchio je ještě jeden exemplář, který také mohl pocházet římské medicejské vily. Obě sochy ve Ville Medici byla již na konci 16. století zařazeny mezi slavné římské antické sochy (Franzini 1596, tab. F 09 a G 07). Heintz antický vzor oživil a změnil jeho význam také tím, že postavě doplnil revový věnec.
Kresba (19, 8 x 17, 9 cm): nahá Léda se chystá spojit s labutí, levou rukou ji objímá okolo krku a pravou má mezi nohama. Vlevo architektura., Fučíková 1997#, I/201, and Jedna z přípravný kreseb k nedochovanému obrazu, viz: Praha, NG, Heintz, Léda s labutí.