Freska. Scéna v krajině, v popředí sedí šelmy, uprostřed Orfeus hrající na lyru, vedle něho jelen. Na struny, stoupající z Orfeovy lyry k oblakům, hraje múza Erató, za ní v oblaku alegorická postava lásky zdvíhající v pravici hořící srdce. and Samek 2003#, 78-83.
Freska. Dole v popředí zahradní parter před hornatou krajinou, Theseus táhne nit odvíjenou Ariadnou, na hlavě má kčelenku, diadém, vznáší se nad hrdinou. Nad Ariadnou žena, alegorická figura, s ratolestí. V druhém plánu zápasící Herkules s kyjem. and Samek 2003#, 78-80.
Uzavřený čtyřkřídlý blok s osmibokými nárožními věžicemi, místo vnitřního dvora velká síň. Zámek postaven v letech 1545-1546 podle sasko-slezských vzorů, dokončen před 1563. Zachována jsou renesanční ostění portálů s intarzovanými dveřmi. and Architektonický typ obranného kastelu pravoúhlého půdorysu s rohovými věžemi byl v antickém římské říši rozšířený zejména v provinciích. V poantické Evropě se objevil již ve středověku, v českých zemích je v 16. století doložen kromě ve Vrchlabí v Kostelci nad Černými lesy, Nelahozevsi, na Dívčím Hradě a Kaceřově.
Zámek 1750-1766; přestavba 1858. Kašna s figurami na nádvoří, Uvnitř schodiště, 1760, na stropě malby František Dallinger, příběhy řecké mythologie, 1762. Sochy 1762-1766, Lazar Widman, Alegorie ročních dob, Herkules, Hefaistos.