Stopy ľudského ohryzu sú v archeologickom a antropologickom kontexte zdrojom informácií o socio-kultúrnom pozadí skúmanej súčasnej i minulej spoločnosti, ich stravovacej kultúre a návykoch. Tento článok prezentuje výber z už publikovaných metodík používaných pri štúdiu tejto témy a testuje stopy ľudského ohryzu na experimentálnej vzorke zo Slovenskej republiky. Vzorka so 40 dobrovoľníkmi bola rozdelená do dvoch skupín– jedna skupina bola informovaná o cieľoch experimentálneho projektu a druhá skupina ostala neinformovaná. Prevažne boli zaznamenané jamky a škrabance spôsobené rezákmi, nasledovali škrabance ako pozostatky sekundárneho spracovania (pozorované v oboch súboroch) a zárezy po príborovom noži (pozorované len v jednom súbore). Podľa analýzy vzoriek navzájom pripúšťame možnosť, že štýl stravovania a stravovacích návykov ovplyvňuje výskyt a rozsah poškodení spôsobených ľudskými zubami., In anthropological and archeological context the human gnaw marks produce information about the socio-cultural background of studied recent and ancient communities, especially in their dining attitudes and habits. Our paper presents a selected published methodologies used to study this topic and tests the human gnaw marks on experimental sample from Slovak Republic. This sample with 40 volunteers was divided into two groups – one was informed about the aim of the experimental project and the other remained uninformed. The prevalence of pits and scores caused by human incisors was recorded, followed by notches after secondary butchering processes (observed in both samples) and cut marks after table-knives (observed only in one sample). Finally, we have to admit, that according to the inter-sample analysis the style of dining and eating habits perhaps affects the appearance and stage of damages caused by human teeth., and Michaela Stančíková, Sandra Sázelová
Retroviry jsou RNA viry, které se replikují v hostitelské buňce. Využívají enzymu reverzní transkriptázy, která přepisuje jejich RNA do DNA. Tato DNA je pak enzymem integrázou začleňována do hostitelského genomu. Pokud dojde k integraci retroviru v germinální linii, může se tento retrovirus stát součástí lidského genomu. V lidském genomu tyto retrovirové elementy (Human Endogenous Retroviruses = HERVs) tvoří až 8 % DNA. Donedávna se vědci domnívali, že HERVy jsou neaktivní, tzn. neinfikují další buňky. Během evoluce byly mnohokrát mutovány a pozbyly schopnosti genové exprese. Převažoval také názor, že HERVy nejsou ani trankribovány - nejsou přepisovány do mRNA. Ze současných výzkumů však vyplývá, že HERVy jsou hojně přepisovány v mnoha různých tkáních lidského těla. Někdy mohou z této mRNA dokonce vznikat krátké peptidy, které pak mohou buňku ovlivňovat. Jak rozsáhlý je význam transkripce, je nyní předmětem dalších zkoumání., A retrovirus is an RNA virus using its own reverse transcriptase and integrase to produce DNA from its genome and incorporate it into the host’s genome. When a retrovirus is integrated in a germ line, it can become a part of the host genome. In human genome these elements occupy about 8 % of DNA and are called human endogenous retroviruses (HERVs). During evolution they mutated and lost their function to infect other cells. They were considered inactive (not expressed), however, transcription of HERVs in many different tissues in most human cells has recently been proved., and Mirka Famfulíková, Jan Pačes.