Search

Start Over Harvested from CDK Date Unknown

511684. Zuhelnatělé zbytky zásob rostlinného původu ze středověkých Daliměřic u Turnova

Creator:
Čulíková, Věra
Type:
article, model:article, and TEXT
Subject:
středověk, archeobotanika, rostlinné makrozbytky, Middle Ages, archaeobotany, and vegetal macro-remains
Language:
Czech
Description:
Analýze rostlinných makrozbytků byly podrobeny dva menší vzorky ze spáleništní vrstvy ze shořelého domu v Daliměřicích u Turnova. Materiál byl datován kolem r. 1300. Soubor zahrnoval na 24 000 semen a plodů, na 25 000 zlomků a drť karbonizovaných diaspor, reprezentujících jen 50–55 druhů převážně užitkových rostlin. 90 % diaspor připadalo na obiloviny jakožto části zásob. Zaznamenán byl jejich úplný sortiment s dominantním žitem a ovsem. Podle přítomnosti plevelů představovaly tyto obiloviny nejvýznamnější plodiny v okolí pěstované a v hospodářství zužitkovávané. and Two smaller samples taken from the layer of ashes from a burnt settlement situation in Daliměřice near Turnov were analysed for vegetal macro-emains. The material was dated back to approximately 1300 A.D. The set comprised as much as 24,000 seeds and fruits, about 25,000 fragments and crushed carbonized diasporas, representing only 50–55 species mostly of utility plants. 90 % of the diasporas were represented by cereals as a part of provisions. Their complete assortment with dominant Secale cereale and Avena sativa was recorded. According to the presence of weeds these cereals represented the most important plants cultivated in the surroundings and exploited in the farming.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

511685. Zum adverbialen Argument in den reflexiven Dispositionen des Tschechischen I

Creator:
Půda, Aleš
Format:
bez média and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
adverbial argument, autoagentive, autocausative, dispositional reflexive constructions, disposition, evaluation, evaluative adverb, experiencer, Czech syntactic reflexives, middle construction, evaluativní příslovce, adverbiální argument, reflexivní dispoziční konstrukce, dispozice, evaluace, and reflexivní konstrukce
Language:
Czech
Description:
The study presents some corpus-based results about dispositional reflexive constructions in Czech. One type of Czech dispositional reflexives expresses the evaluation of a mental state with regard to an event associated with the predicate (Snad se mu žije lehčeji.). The evaluation of experiencing an underlying event in a particular way is usually encoded lexically by an adverbial phrase, the licensing conditions of which have not yet been investigated both within Western formal approaches (''manner adverb'', ''some adverbial modification'') and within the Slavic grammatical tradition. Based on the analysis of corpus data, the formal (lexical, syntactic and prosodic) properties of this (explicit or implicit) adverbial argument will be examined. Then the frequency distribution of the adverbial argument (initial, preverbal, postverbal, final) within the clause will be established. Attention will also be given to the frequency of specific adverbs in both affirmative and negative clauses. Furthermore, an explanatory account of the adverbial selection in dispositional reflexives will be developed. When a reflexive verbal form is combined with an adverb (θ-identification), different main types of manner adverbs need to be distinguished, according to the semantic feature of ‘activation’ of the adverb [eval] and the θ-grid (<θ-Exp>, <θ- x>): obligatory evaluative (nerado ''unwillingly''), facultative evaluative (výborně ''excellently'') pragmatically evaluative (přirozeně ‘naturally‘) and non-evaluative adverbs (rozhořčeně ''indignantly'', rychle ''quickly''). Within the class of evaluative adverbs, one can further differentiate between primary evaluative adverbs (dobře ''well'') and secondary evaluative adverbs (vesele ''cheerfully''), according to their semantic structure. The behaviour of adverbs that do not define their pole as either positive or negative (normálně ''normally'', nějak ''somehow''), or those that can be tied contextually to both poles (zvláštně ''oddly'') will be outlined briefly. Finally, the proposed paper will discuss three distinct functions of the modifier sám, -a, -o (''alone'') in syntactic reflexives: autocausative, autoagentive and - last but not least - dispositional. and V této studii prezentujeme výsledky korpusového šetření z oblasti impersonálních reflexivních dispozitiv. Jeden typ českých dispozičních konstrukcí vyjadřuje hodnocení mentál-ního stavu se zřetelem k události specifikované predikátovým výrazem (Snad se mu žije lehče-ji.). Taková evaluace prožívání události je zpravidla lexikálně specifikována adverbiálními výrazy, jejichž charakteristika nebyla doposud v západních formálních popisech (''manner ad-verbs'') ani ve slavistické literatuře (''hodnotící adverbiální výraz'') podrobněji zachycena. Na základě pozorování korpusových dat nejdříve zjišťujeme formální prostředky (explicitního a implicitního) evaluativního adverbiálního argumentu. Zároveň statisticky vyhodnocujeme za prvé frekvenční distribuci slovosledné pozice adverbia (počáteční, antepozice, postverbální, koncová) v jednotlivých dispozičních strukturách a za druhé frekvenci konkrétních příslovcí jednak v kladných, jednak v záporných dispozitivech. Poté je podána teoretická koncepce ad-verbiální selekce v e-flexivních dispozitivech. Při spojení reflexivní formy slovesa s adverbiem (tzv. θ-identifikaci) rozlišujeme podle aktivace sémantického rysu [±eval] a θ-struktury (<θ- -Exp>, <θ-x>) obligátně evaluativní adverbia (nerado) od fakultativně evaluativních (výborně), pragmaticky evaluativních (přirozeně) a non-evaluativních (rozhořčeně, rychle). Dále dělíme třídu evaluativních adverbií podle jejich sémantické komponentní struktury na primárně (dobře) a druhotně (vesele) evaluativní. Okrajovou pozornost věnujeme i příslovcím, která svou pó-lovou specifikaci [pozitivně - negativně] bud’ blíže nedefinují (normálně, nějak) nebo naopak, která zároveň vystihují jak pozitivní, tak i negativní hodnocení (zvláštně). Na závěr vymezujeme tři funkce výrazu sám, -a, -o v reflexívních konstrukcích: funkci autokauzativní, autoagentivní a dispoziční.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

511686. Zum adverbialen Argument in den reflexiven Dispositionen des Tschechischen II

Creator:
Půda, Aleš
Format:
bez média and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
adverbial argument, autoagentive, autocausative, dispositional reflexive constructions, disposition, evaluation, evaluative adverb, experiencer, Czech syntactic reflexives, middle construction, evaluativní příslovce, adverbiální argument, reflexivní dispoziční konstrukce, dispozice, evaluace, experiens, and reflexivní konstrukce
Language:
Czech
Description:
The study presents some corpus-based results about dispositional reflexive constructions in Czech. One type of Czech dispositional reflexives expresses the evaluation of a mental state with regard to an event associated with the predicate (Snad se mu žije lehčeji.). The evaluation of experiencing an underlying event in a particular way is usually encoded lexically by an adverbial phrase, the licensing conditions of which have not yet been investigated both within Western formal approaches (''manner adverb'', ''some adverbial modification'') and within the Slavic grammatical tradition. Based on the analysis of corpus data, the formal (lexical, syntactic and prosodic) properties of this (explicit or implicit) adverbial argument will be examined. Then the frequency distribution of the adverbial argument (initial, preverbal, postverbal, final) within the clause will be established. Attention will also be given to the frequency of specific adverbs in both affirmative and negative clauses. Furthermore, an explanatory account of the adverbial selection in dispositional reflexives will be developed. When a reflexive verbal form is combined with an adverb (θ-identification), different main types of manner adverbs need to be distinguished, according to the semantic feature of ''activation'' of the adverb [eval] and the θ-grid (<θ-Exp>, <θ- x>): obligatory evaluative (nerado ''unwillingly''), facultative evaluative (výborně ‘excellently‘) pragmatically evaluative (přirozeně ''naturally'') and non-evaluative adverbs (rozhořčeně ''indignantly'', rychle ''quickly''). Within the class of evaluative adverbs, one can further differentiate between primary evaluative adverbs (dobře ''well'') and secondary evaluative adverbs (vesele ''cheerfully''), according to their semantic structure. The behaviour of adverbs that do not define their pole as either positive or negative (normálně ''normally'', nějak ''somehow''), or those that can be tied contextually to both poles (zvláštně ''oddly'') will be outlined briefly. Finally, the proposed paper will discuss three distinct functions of the modifier sám, -a, -o (''alone'') in syntactic reflexives: autocausative, autoagentive and - last but not least - dispositional. and V této studii prezentujeme výsledky korpusového šetření z oblasti impersonálních reflexivních dispozitiv. Jeden typ českých dispozičních konstrukcí vyjadřuje hodnocení mentálního stavu se zřetelem k události specifikované predikátovým výrazem (Snad se mu žije lehčeji.). Taková evaluace prožívání události je zpravidla lexikálně specifikována adverbiálními výrazy, jejichž charakteristika nebyla doposud v západních formálních popisech (''manner adverbs'') ani ve slavistické literatuře (''hodnotící adverbiální výraz'') podrobněji zachycena. Na základě pozo-rování korpusových dat nejdříve zjišťujeme formální prostředky (explicitního a implicitního) evaluativního adverbiálního argumentu. Zároveň statisticky vyhodnocujeme za prvé frekvenční distribuci slovosledné pozice adverbia (počáteční, antepozice, postverbální, koncová) v jednotli-vých dispozičních strukturách a za druhé frekvenci konkrétních příslovcí jednak v kladných, jednak v záporných dispozitivech. Poté je podána teoretická koncepce adverbiální selekce v e-flexivních dispozitivech. Při spojení reflexivní formy slovesa s adverbiem (tzv. θ-identifikaci) roz-lišujeme podle aktivace sémantického rysu [±eval] a θ-struktury (<θ- -Exp>, <θ-x>) obligátně evaluativní adverbia (nerado) od fakultativně evaluativních (výborně), pragmaticky evaluativních (přirozeně) a non-evaluativních (rozhořčeně, rychle). Dále dělíme třídu evaluativních adverbií podle jejich sémantické komponentní struktury na primárně (dobře) a druhotně (vesele) evaluativní. Okrajovou pozornost věnujeme i příslovcím, která svou pólovou specifikaci [pozitivně - negativně] bud’ blíže nedefinují (normálně, nějak) nebo naopak, která zároveň vystihují jak pozitivní, tak i negativní hodnocení (zvláštně). Na závěr vymezujeme tři funkce výrazu sám, -a, -o v reflexívních konstrukcích: funkci autokauzativní, autoagentivní a dispoziční.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

511688. Zum Fundstoff vom Berg Rubín (Nordwestböhmen) und der Bedeutung des Fundorts in der Hallstatt- und Frühlatènezeit

Creator:
Sankot, Pavel
Type:
article and TEXT
Subject:
Späthallstattzeit, befestgte Höhensiedlung, soziale Elite, Fernhandel, Böhmen, Late Hallstatt period, fortified settlement, social elite, trade, and Bohemia
Language:
Czech
Description:
Die Analyse der bisher fast vollständig unbeachtet gebliebenen Sammlung von Metallfunden meist fremden Ursprungs, die den Archivquellen zufolge im Raum der befestigten Höhensiedlung auf dem Gipfel Rubín gefunden wurden, trägt zur Datierung der Besiedlung dieses Fundorts in die Späthallstattzeit bei. Aus der Sicht der Zusammensetzung des Fundstoffs und seiner räumlichen Zusammenhänge gehört der Fundort zu den befestigten Höhensiedlungen mit Residenz der sozialen Elite, die dem gegenwärtigen Forschungsstand zufolge an die Siedlungsstruktur entlang des Wegesystems gebunden war, das über Böhmen die Gebiete in Nordeuropa mit Südeuropa gegen Ende der Hallstattzeit und zu Anfang der Latènezeit verband. Die festgestellten überregionalen Kontakte hingen nicht nur mit dem Gebiet zusammen, das sich südlich und südwestlich von Böhmen befindet, sondern spielten auch eine Vermittlerrolle für nördliche Nachbarschaft. and On the finds from Rubín Hill (NW Bohemia) and the importance of the site in the Hallstatt and Early La Tène period. An analysis of a hitherto neglected assemblage of metal finds of predominantly foreign provenance, whose origin in the area of a fortified settlement on the peak of Rubín Hill is documented by archive sources, proves the settlement of this locality in the Hallstatt period. From the point of view of the structure of the collection of finds and its spatial contexts, the locality is classified as a fortified elevated settlement serving as a residence for the social elite, linked to a network of settlements along a system of roads connecting several regions of northern and southern Europe via Bohemia at the end of the Hallstatt period and the start of the La Tène period. The established interregional contacts were not only connected with the regions to the south and south-west of Bohemia, but were also of intermediary importance for the area to the north of Bohemian territory.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/

511689. Zum keltischen Erbe in der älteren Römischen Kaiserzeit in Böhmen und Mitteleuropa

Creator:
Salač, Vladimír
Type:
article and TEXT
Subject:
Spätlatènezeit, Kelten, Germanen, Kulturerbe, Böhmen, Mitteleuropa, Late La Tène period, Celts, Germans, culture heritage, Bohemia, and Central Europe
Language:
Czech
Description:
Der Artikel befasst sich mit der Frage, in wieweit die den Kelten zugeschriebene Latène-Kultur die archäologischen für germanisch gehaltenen Kulturen im mitteleuropäischen Bereich beeinflusste. Der Verfasser schließt, dass ein beschränkter Einfluss auf die Latène-Kulturen lediglich in Mitteldeutschland innerhalb der entstehenden Großromstedter Kultur zu beobachten ist. Im Wesentlichen blieb das Milieu der Elbgermanen in Mitteleuropa in der älteren römischen Kaiserzeit von der Latènekultur unberührt, das sogenante keltische Erbe kann hier in einem größeren Maße nicht erkannt werden. and On the “Celtic heritage” in the early Roman period in Bohemia and Central Europe. The article deals with the problem, in what extent the La Tène culture, ascribed to the Celts, influenced in the Central European area the following archaeological cultures ascribed to the Germans. The author concludes that a limited latènean influence can be observed only in Central Germany in the nascent Großromstedt culture. In general, however, the culture of the “Elbe Germans” remained unaffected by the La Tène culture and the so called “Celtic heritage” cannot be observed.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/

Limit your search

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »