The methods of multiphase flow dynamics modelling are known. The theoretical calculation of the flow dynamic parameters of multiphase medium is based on the assumption of the mutual interaction between the phases, which becomes essentially manifested if mass concentration of the dispersed phase exceeds the value of 20 %. In many cases this limit seems to be even too high. The results of the experimental investigation of moderate and dense suspension flow confirm that the influence of solid particles on the suspension flow behaviour and the rheological parameters can be significant even for the mass concentration less than 20 %. In this paper the model of multiphase flow, which in based on the joint solution of vector equations of dispesed particle motion in Lagrange coordinates and the equation of continuum in Euilerian coordinates is presented. The method is applied to axially symmetrical flow of incompressible fluid in the rectangular channel and to flow in the zigzag channel. In the case of zigzag channel the numerical scheme is proposed. and Obsahuje seznam literatury
Při zjištění tumoru v pánvi se nalézáme před problémem stanovení jak jeho origa, tak i biologického chování. Možnost predikovat biologické chování pánevních tumorů již před léčbou je klíčem ke zvolení individuálního přístupu, který zatíží pacientku úměrně k maximálnímu možnému léčebnému efektu. V článku se dále zabýváme pouze gynekologickými nádory. Hlavní prognostické a prediktivní pooperační faktory dobře známé a rutinně používané jsou histologický typ nádoru, stádium onemocnění, stupeň diferenciace, přítomnost lymfangioinvaze, postižení lymfatických uzlin a pooperační nádorové reziduum. Při předoperační predikci biologického chování gynekologických pánevních tumorů vycházíme z anamnézy, klinických ukazatelů - věku a přidružených chorob nemocné (performance status), dále ze stanovení markerů z krve, grafických vyšetření (zejména sonografie) a charakteristik nádoru stanovených na základě histologického, imunohistochemického či molekulárně-genetického vyšetření tkáně získané z excize, laparoskopie či tru-cut biopsie. Mezi prediktivně-prognostické biomarkery, které mohou pomoci předpovídat úspěšnost naší léčby a je možné je využít v triage pacientek před léčbou, je možné zařadit například markery z periferní krve CA125, HE4, ROMA index, přítomnost BRCA 1/2 mutace, předoperační trombocytózu, neutrophil-to-lymphocyte ratio, a dále tkáňové markery, jako je mutace p53, Her2/Neu pozitivitu, přítomnost ER/PR, pozitivitu L1CAM, dále panel 9 proteinových markerů PROVAR, intraepitelální tumor-infiltrující lymfocyty, stanovení proliferační aktivity pomocí proteinu Ki67 (MIB1), genové expresní profily, proteiny rezistence atd. Tyto biomarkery budou v následujícím textu probrány. Pacientka, daný tumor a zvolený léčebný přístup tvoří vždy individualitu, jakési jedinečné spojení, jehož chování a z toho plynoucí QoL (Quality of life - kvalita života), DFI (Disease free interval - období bez nemoci) a OS (Overall survival - celkové přežití) je obtížné predikovat. Proto žádné z dosud používaných vyšetření ani žádný v současnosti známý marker nedokáže lékaři ani pacientce přesně odpovědět na tyto základní existenciální otázky, které si pacientka a její nejbližší pokládají nejčastěji., When we detect a tumor in the pelvis we find ourselves faced with the problem of determining both the origin, and biological behavior. The possibility to predict biological behavior of pelvic tumors already before treatment is the key to individual patient management with least patient burden proportional to potentially attainable goal. In the article below we deal only with the gynecological tumors. The main postoperative prognostic and predictive factors such as staging, grading, histological type of tumor, lymph node involvement (as included in staging) and postoperative tumor residue are well known and routinely used. However, if we focus on the possibility of preoperative prediction of tumor biological behavior, it can be based on several factors. These include clinical indicators such as patient age at time of diagnosis, patient performance status, blood “markers” assessment, imaging studies results (particularly ultrasound) and processing of biopsy samples obtained by excision from the tumor during laparoscopy or tru-cut biopsy, etc. Other predictive biomarkers that can generally predict success of our therapy include, e.g. CA125, HE4, ROMA index, presence of the BRCA 1/2 or p53 mutation, Her2/neu, ER/PR or L1CAM positivity, PROVAR (a panel of 9 protein markers), intraepithelial tumor-infiltrating lym - phocytes, preoperative thrombocytosis, neutrophil-to-lymphocyte ratio, Ki67 positivity rate (MIB1), gene expression profiles, protein of resistance, etc. These biomarkers will be discussed below. Since the patient, her tumor and the therapeutic approach always form a unique combination, the resulting QoL (Quality of life), DFI (Disease free interval) and OS (Overall survival) are difficult to predict. Therefore, none of the tests used so far and no currently known marker can provide an accurate answer to these basic existential questions that a patient as well as her closest ask the most frequently., Jiří Presl, Lucie Šefrhansová, Iva Sedláková, Pavel Vlasák, Jiří Bouda, Alena Bartáková, Zdeněk Novotný, and Literatura
This paper deals with the numerical simulation of spherical particle saltation in a channel with a rough transversely tilted bed. The numerical model presented is based on the 3D model of spherical particle saltation developed by the authors, which takes into account the translational and rotational particle motion. The stochastic method and the concept of a contact zone were used for the calculation of a particle trajectory and its dependence on the bed lateral slope, particle diameter, and shear velocity. The effect of the bed lateral slope results in a deviation of the particle trajectory from the downstream direction. Some examples of the calculation are presented. The trajectories of the saltating particles starting their movements from one point were calculated and it was shown that they are of random character and together create a bundle or fascicle of trajectories. It was found that the centrelines of the bundles can be approximated by the straight lines for low and moderate values of the bed transverse slope, i.e. slopes less than 20°. The angle of deviation of the centreline from the downstream direction increases when the bed lateral slope and/or the particle diameters increase. However, with increasing shear velocity, the deviation angle decreases. Due to the lateral bed slope the particles are sorted according to their size, and the criteria for sorting particles were defined. An example of the particle sorting was calculated and the separable and nonseparable regions were determined. and Studie popisuje numerickou simulaci saltačního pohybu kulovité částice v korytě s příčně skloněným drsným dnem. Předložený numerický model je založen na autory vyvinutém 3D modelu saltačního pohybu kulovité částice, který počítá s translačním i rotačním pohybem částice. Pro výpočet trajektorie částice a její závislosti na příčném sklonu dna koryta, průměru částice a smykové rychlosti nosné kapaliny byla použita stochastická metoda a koncept kontaktní zóny. Vlivem příčného sklonu dna koryta dochází k odchylce trajektorie částice od směru proudu. Trajektorie částic začínajících svůj pohyb v jednom bodě byly vypočteny a bylo ukázáno, že trajektorie jsou náhodného charakteru a tvoří společně svazek trajektorií, jehož osa může být pro nízké a střední hodnoty příčného sklonu dna koryta aproximována přímkou. Vlivem příčného sklonu dna koryta může dojít k roztřídění částic podle velikosti. Bylo spočteno několik příkladů třídění, definováno kriterium třídění a určeny oblasti třídění podle velikosti částic a sklonu dna koryta.
The paper deals with an experimental investigation of impacts of non-rotating spherical bodies on a flat, solid surface in water. The aim of the investigation was, using the PIV (Particle Image Velocimetry), method to analyze the velocity fields around the falling sphere which falls in an oblique direction. The experiments showed that the wake that forms behind the sphere is asymmetrical and that after the impact it continues its morion to the bottom, only along one side of the sphere, though. This non-symmetrical velocity field results in additional forces which push the sphere to the opposite direction than is the direction of the sphere motion just after the impact. and Obsahuje seznam literatury