Besides monochrome blue-green glass beads, polychrome beads appear, for the first time in Bohemian prehistory, in Late Bronze Age contexts of the Knovíz culture (Ha A, 12th – early 11th cent. B.C.). They are formally similar to the beads made in Frattesina and/or other glass workshops in northern Italy. According to the chemical analyses in this paper, the beads from Bohemia also correspond to the North Italian products because they have a mixed alkali composition, a compositional type unique for its time, thus providing evidence of a likely provenance. and V mladší době bronzové, v kontextu knovízské kultury (Ha A, 12. až 1. pol. 11. stol. př. Kr.), se vedle monochromních modrozelených skleněných korálků objevují, poprvé v českém pravěku, také polychromní korálky. Formálně se shodují s korálky zhotovovanými ve Frattesině, a případně v dalších dílnách v severní Itálii. Podle chemických analýz, které jsou v článku prezentovány, se tyto korálky z Čech shodují s výrobky této dílenské oblasti také svým specifickým sklem typu mixed alkali, ve své době unikátním, které tuto provenienci jednoznačně dokládá.
Nehrazená sídlištní lokalita Němčice na Moravě poskytla doklady existence dosud nejstarší sklozpracující dílny v laténské Evropě, zhotovující nejpozději v LT C1 a dále v LT C2 artefakty označované často jako „keltské sklo“. Soubor více než 2000 ks skel odtud obsahuje nejen stovky finálních produktů – náramků, kroužků, rozdělovačů a korálků, ale v hojné míře i sklářský odpad, polotovary, zmetky a kusy surového skla. Série vzorků skel z Němčic a dalších evropských nálezů byla podrobena analýzám SEM-EDS a NAA. Jejich výsledky potvrdily stejné chemické složení výrobní komponenty a finálních výrobků z lokality i shodu se současnými soubory laténských skel. Porovnání přírodovědných a archeologických dat ukazuje možnosti a limity využití použitých typů analýz pro jednotlivé aspekty studia skel z laténského období. and The open settlement of Němčice in Moravia (Czech Republic) provides evidence of local glass-working, the earliest so far identified in La Tène Europe. By the LT C1 period at the latest the workshop produced artefacts usually classified as “Celtic glass”. The assemblage of over 2000 objects includes not only hundreds of finished products such as glass bracelets, rings, spacers and beads, but also a considerable quantity of glass-working waste, semi-products and raw glass. A series of glass samples from Němčice and other European sites were submitted to SEM-EDS and NAA analyses. Their results confirmed the similar chemical composition of the glass-working component and finished products from the site to that of other La Tène glass assemblages. Comparison of chemical and archaeological data points to the significance and limits of the applied analytical methods for different aspects of pre-Roman glass research.
Při revizi starších fondů z laténského oppida Stradonice u Berouna byly zjištěny také dosud neznámé předměty zhotovené z Kounovské švartny. Vedle 1–2 kruhů jde také o poměrně vzácné výrobky – provrtané kotoučky jako sekundárně opracovaný výrobní odpad, jejichž funkce, praktická i symbolická, je zvažována. K těžbě a zpracování Kounovské švartny docházelo v LT B2-C1 a vzácný výskyt švartnových výrobků v kontextu LT C2-D1 připouští různý výklad. and Sapropelite from the oppidum of Stradonice. During the revision of old finds from the La Tène oppidum of Stradonice in Central Bohemia several artefacts made of Kounov sapropelite, unknown until now, were recorded. As well as one or two rings there are also some relatively rare products – perforated discs, the result of secondary working of sapropelite waste; their practical as well as symbolic role is considered. Kounov sapropelite mining and subsequent working took place in LT B2-C1. The rare occurence of sapropelite products in the subsequent LT C2-D1 context is also discussed.