Východiska: Příspěvek popisuje problematiku perioperačního bezpečnostního procesu (PBP) v praxi ve vztahu k regionu, ve kterém sestry pro perioperační péči pracují. Realizace šetření byla provedena ve 4 zdravotnických zařízeních východočeského a západočeského regionu. Cíl: Ve výzkumném šetření byly stanoveny 4 cíle: zjistit informovanost respondentek o PBP, zda a jak dlouho se na pracovištích respondentek používá PBP, jak respondentky vnímají přínosnost PBP pro pacienta a jak jsou respondentky spokojeny s nastavením PBP na jejich pracovišti. Metodika: Pro výzkum byl sestaven 27 položkový dotazník vlastní tvorby. Výsledná data byla vyhodnocována deskriptivní statistkou a neparametrickým Mannovým–Whitneyovým testem. Výzkumného šetření se zúčastnilo 61 respondentek ze zdravotnických zařízení východočeského a západočeského regionu, z toho 45 instrumentujících a obíhajících sester a 16 anesteziologických sester z gynekologických a centrálních operačních sálů 4 zdravotnických zařízení na území východočeského a západočeského regionu. Výběr respondentek byl záměrný, všechny souhlasily se zařazením do výzkumného šetření. Výsledky: Bylo zjištěno, že na pracovištích respondentek je využíván PBP ± 3 roky (průměrná hodnota 3,29, směrodatná odchylka 0,85). Informovanost respondentek o PBP je hodnocena jako výborná. Většina respondentek je spokojena s nastavením PBP na jejich pracovišti a přínosnost PBP pro pacienty většina z nich vní- má jako velmi vysokou. Závěry: PBP je nedílnou součástí každého operačního výkonu a je nutné, aby byl prováděn na všech pracovištích v souladu s rezortním bezpečnostním cílem., Background: e paper describes the problems of perioperative safety process (PBP) in practice in relation to the region in which perioperative care nurses work. Realization of research was performed in 4 health facilities in the territory of the East and the West Bohemian region. Aim: We established four goals in our research: to determine the level of awareness of respondents about PBP, whether and how long the responders used PBP in their workplaces, how perioperative care nurses perceive the utility of PBP for the patient and how responders are satisfied with setting of PBP in their workplace. Methods: We compiled 27 – items questionnaire for our research. e resulting data were evaluated by descriptive statistics and neparametrical Mann–Whitney test. 61 responders participated in this research. e research sample consisted of 45 perioperative care nurses and 16 anestethic nurses from gynaecological and central operating rooms of four health facilities in the territory of the East and the West Bohemian region. e respondents agreed with the research. Results: We found that on workplace of all respondents is used the perioperative safety process for ± 3 years (average 3.29, standard deviation 0.85). e awareness of respondents about perioperative safety process was evaluated as excellent. Most of respondents are satisfied with the setting of perioperative safety process on their workplace and their perceive the utility of perioperative safety process as very high. Conclusion: Perioperative safety process is the integral part of every operation and it´s required to be carried at all workplaces in accordance with departmental safety objective., and Tereza Langerová, Magda Taliánová, Petra Pavlová
Management kvality nabývá stále většího významu, stává se součástí koordinovaných aktivit zdravotnické péče a také vědecko-výzkumným tématem s cílem vymezovat dobrou praxi a přenášet ji dále. Cíl: Cílem výzkumu bylo zmapovat situaci v oblasti řízení kvality perioperační péče a ověřit, zda je rozdíl v úrovni dosahované kvality mezi akreditovanou a neakreditovanou nemocnicí a které atributy kvalitu péče ovlivňují. Metodika: Výzkum se skládal z kvalitativní a kvantitativní části a zahrnoval několik metod sběru dat. Pro vymezení úlohy manažerské funkce, byla zvolena metoda „stínování“ vedoucí sestry centrálních operačních sálů. Pro získání informací o řízení kvality byly zrealizovány tři polo-strukturované rozhovory s odbornicemi na toto téma. Na základě rozhovorů byla sestavena SWOT analýza, z jejichž výsledků byl vytvořen nestandardizovaný dotazník pro kvantitativní ověření identifikovaných bodů. Výsledky: Mezi dva nejdůležitější atributy, které nastavují úroveň kvality péče operačních sálů, a které mají souvislost s existencí akreditace, patří provádění vnějších auditů a sledování indikátorů kvality. V druhé studii se potvrdila pracovní hypotéza, že vyšší úrovně kvality dosáhly akreditované nemocnice. Závěr: Existence certifikátu akreditace má vliv na kvalitu operačních sálů, a nejdůležitějšími atributy jsou nastavení a sledování indikátorů kvality a provádění vnějších auditů., Quality Management is gaining an increasing importance, it is becoming a part of coordinated activities in medical care and also a scientific research topic in order to identify good practice and transfer it further. Aim: The aim of the research was to map the situation in the field of quality management of perioperative care and verify whether there is a difference in the level of quality achieved between accredited and non-accredited hospitals and which attributes affect the quality of care. Methods: The research consisted of qualitative and quantitative sections and included several data collection methods. The method of “shadowing” of head nurse central operating rooms was selected for the definition of the role of manager position. To get information about quality management there have been implemented three semi-structured interviews with the specialists on this topic. Based on the interviews the SWOT analysis was prepared and the results were used to make a non-standard questionnaire for the quantitative verification of the identified points. Results: Carrying out external audits and monitoring of quality indicators are the two most important attributes that set the level of quality of care in operating rooms and that are associated with the existence of accreditation. In the second study the working hypothesis was confirmed, which means that accredited hospitals achieved higher levels of quality. Conclusion: The existence of the title of accreditation affects the quality of operating rooms, and the most important attributes are setting and monitoring of quality indicators and carrying out external audits., Petra Pavlová, Jana Holá, and Literatura
Východiska: Od zdravotní péče se očekává, že bude poskytována v té nejvyšší kvalitě. K dosažení vysoké úrovně kvality ošetřovatelské perioperační péče je nutný její kontinuální monitoring, měření a následné vyhodnocování indikátorů kvality, které se propojují v management kvality. Management perioperační péče je vymezen jako péče o klienta, která mu je poskytovaná bezprostředně před operací, v průběhu a bezprostředně po skončení operace. Pro monitoring kvality poskytované péče je za vhodný nástroj považován ošetřovatelský audit. Ten slouží pro přezkoumání stavu zavedených procesů a vede především k prevenci rizik. Kvalita perioperační péče se soustřeďuje na bezpečnost a ochranu zdraví jak pacientů, tak personálu operačních sálů. Cíl: Cílem příspěvku je představit vytvořený kontrolní list, určený pro audity ošetřovatelské perioperační péče. Příspěvek popisuje metodiku tvorby kontrolního listu a postup, jakým byl validován. Dílčím cílem je představit výsledky získané externími audity za použití navrženého kontrolního listu. Metody: Prvním krokem ve výzkumném rámci byla rozsáhlá rešerše legislativy a relevantní literatury v databázích Scopus a Medline za období 2010–2015. Následně byl navržen kontrolní list pro ošetřovatelské audity na operačních sálech. Ten byl dále evaluován pilotním auditem a expertními rozhovory s odborníky z praxe. Reliabilita i validita kontrolního listu byla ověřena pěti provedenými audity ošetřovatelské perioperační péče a jejich porovnáním. Audit byl uskutečněn v průběhu celého perioperačního procesu, tedy od počátku operace po její ukončení. Následně byl kontrolní list znovu diskutován společně s výsledky auditů na jednotlivých pracovištích. Výsledky: Studie ověřila použitelnost a validitu kontrolního listu a taktéž přinesla zpětnou vazbu o úrovni ošetřovatelské péče pěti nemocnic akutní péče. Nejzávažněji byly vnímány odchylky v procesech hygienicko- -epidemiologického režimu. V průběhu všech auditů byly zaznamenány minimálně tři nežádoucí události. Závěry: Hodnocení auditů byla předložena managementu nemocnic jako podklad pro plánované zdokonalování ošetřovatelských postupů v rámci operačních traktů. Kontrolní list dále projde kvantitativním ověřením v rámci nemocnic akutní péče České republiky., Background: It is expected that health care will be provided at the highest quality. To achieve a high level of quality in nursing perioperative care is necessary the continuous monitoring, measurement and subsequent evaluation of quality indicators. Perioperative care is defined as care for a patient before, during and immediately aer the end of the operation. An audit is appropriate instrument for the monitoring of quality of care. Audits inspect the status of the established processes and lead to the prevention of risks. The quality of perioperative care focuses on the safety and health protection as patients so staffs of operating theatres. Aim: The aim of the paper is to present the checklist, designed for audits of nursing perioperative care. is paper describes a methodology of making the checklist and the procedure was validated. Another aim is to present the results of the external audits, when the proposed checklist was used. Methods: The first step in the research framework was extensive search of relevant legislation and literature in the databases Scopus and Medline for the period 2010–2015. Then the checklist for nursing audits on the operating theatres was designed. e checklist was evaluated by a pilot audit and expert interviews with experts. Reliability and validity of the checklist was verified by the five audits of nursing perioperative care and with comparison of the audit´s results. The audit was realized in the course of the entire perioperative process, i.e. from the beginning of an operation to finishing of the surgery. Subsequently the checklist was again discussed together with the results of the audits on the individual departments. Results: The study has verified the applicability and validity of the checklist and brought a feedback about the level of nursing perioperative care from five acute care hospitals. Perturbations in processes of hygiene-epidemiological regime were the most serious. Least three adverse events were logged in the course of all audits. Conclusions: The evaluation was submitted to the management audits of hospitals as the basis for the planned improvement of nursing practice within the operating trac. The control sheet on quantitative verification passes within acute care hospitals in Czech Republic., Petra Pavlová, Jana Holá, and Literatura