vítejte a hezkou neděli vám všem,
na počátku byla hypoteční krize, po ní přišla na řadu v roce dva tisíce sedum především ve Spojených státech amerických
krize finanční
globální ekonomika upadla do recese
miliony lidí přišly o práci,
teď jsme pro změnu svědky krize dluhové,
zadlužené státní pokladny například v Řecku nebo Itálii hodně těžko získávají peníze
na chod státu
podle významné části ekonomů je Evropa na pokraji nové finanční krize
ta se následně může opět proměnit v globální ekonomickou recesi,
znovu
mohou
přijít o práci miliony lidí
neradostné jsou vyhlídky budoucího ekonomického vývoje, především o tom
bude řeč v
diskuzi
s nositelem Nobelovy ceny za ekonomii
Joseph
Stiglitz
,
slovenským
ministrem
financí Ivanem Miklošem
a členy Národní ekonomické rady vlády Janem Švejnarem Vladimírem Dlouhým
a o jakých tématech se po dnešních otázkách začne mluvit
rozumné vládní
investice
mohou přispět k odvrácení další globální ekonomické recese
je o tom přesvědčen nositel Nobelovy ceny za ekonomii
Joseph
Stiglitz
podle něj moderní ekonomika potřebuje
kolektivní
akci
to vyvolává potřebu aby vlády investovaly do infrastruktury do vzdělání a do technologií
varování českého
ministra
financí Miroslava Kalouska,
současná dluhová krize v Evropě se může překlopit v krizi hospodářskou
která by měla dopad i na českou ekonomiku
ale bude-li finanční krize v Evropě
jednoduché že když se zastaví nebo výrazně omezí ten krevní oběh, tak
se to překlopí v hospodářskou krizi a
my jako proexportně orientovaná ekonomika
ty ty dopady,
snadno a rychle pocítíme
pokud by se podle českého
ministra
financí Kalouska výkon české ekonomiky prudce ochladil
může Nečasův kabinet jen tlačit rozpočtové deficity k nule
spory o daň z finančních transakcí,
její zavedení v celé Evropě prosazuje šéf Evropské komise
José
Barroso
podle komise by taková daň mohla ročně vynést kolem sedumapadesáti miliard eur
to je v přepočtu přibližně jeden a půl bilionu
Kč
,
proti návrhu se ale ostře staví například
ČR
vyhne se světová ekonomika dalším potížím,
respektive
další recesi
zásadní otázka která zaměstnává nejen ekonomy a
politiky
ještě před rokem nás významná část z nich ujišťovala,
že ekonomické oživení bude křehké
v posledních měsících však přicházejí z největších ekonomik světa,
především samé špatné zprávy
na mapě otázek už sami vidíte dopad finanční a hospodářské krize na zpomalení růstu
hrubého domácího produktu evropských zemí,
ve srovnání s průměrným růstem v předchozích letech
se ekonomiky řady států ještě nevzpamatovali z propadu
po roce dva tisíce osum
nejpomaleji se vzpamatovávají země zvýrazněné červenou barvou
mezi nimi je i
ČR
,
jde o zpomalení růstu o víc než dva procentní body,
oproti předchozímu výkonu hospodářství
ekonomiky světleji zvýrazněným zemí se postupně dostávají na původní hodnoty růstu
a nejlépe jsou na tom země označené modrou barvou
český
ministr
financí Miroslav Kalousek má obavy že dluhová a následně finanční krize v Evropě
může výrazně zasáhnout světovou ekonomiku, včetně ekonomiky české
podle Kalouska se zvyšuje
riziko nové recese
říkám zcela poctivě že nikdo z nás teď není schopen
odhadnout
zda se to stane
v jak velké míře se to stane
a
jak velký rozsah těch důsledků,
by tento systémový kolaps měl,
to prostě
si nikdo v tuhle chvíli netroufá odhadnout, jenom poctivě říkám,
že to riziko existuje není to riziko malé
vysvětluje český
ministr
financí Miroslav Kalousek,
pozvání do velké ekonomické debaty otázek přijali
nositel Nobelovy ceny za ekonomii
Joseph
Stiglitz
slovenský
ministr
financí Ivan Mikloš, vítejte pane
ministře
v
ČT
,
hezký dobrý den
,
vítám i dva členy Národní ekonomické rady vlády
zakladatele akademického pracoviště cer gé é í Jana Švejnara
vítejte pane profesore,
dobrý den
a vítám i bývalého
ministra
průmyslu a obchodu Vladimíra Dlouhého,
i vám hezký dobrý den
začněme u vás pane profesore
Stiglitzi
, vy jste koncem srpna v německém Lindau
mluvil o tom že pravděpodobně
bude
neodvratná druhá ekonomická recese,
respektive
fáze dvojitého vé
je to tedy už na spadnutí
já si myslím že existuje významná šance a
toho že se ponoříme do recese,
ovšem myslím že lépe to lze zformulovat tak
že se musíme zeptat jestli bude dost růstu na to aby se snížila nezaměstnanost z nepřijatelné úrovně,
v současné době ve Spojených státech máme
nejenom čtrnáct milionů
oficiálně nezaměstnaných ale máme také dvacet pět
milionů Američanů
kteří by chtěli
práci na plný úvazek a nemůžou jí sehnat
spousta
lidí mají
práci na
částečný úvazek, spousta lidí přestala
hledat práci,
chtěli by práci
ale když ne+
aktivně
nehledají tak se nedostaou do oficiálních
statistik
takže problémy na americkém trhu práce jsou velmi závažné, a nikdo
nevidí
že by
růst byl dostatečně silný aby tohle mohl ovlivnit
já si myslím že nedostatek pracovních míst je
zásadní problém
který budem řešit v nadcházejících měsících
a s tím souvisí i to jestli upadne světová ekonomika glo+ do globální recese
já si myslím že situace v Evropě souvisí
s dvěma záležitostmi, zejména v České republice, zaprvé
je to vývoj eura, a myslím si že nikdo ve skutečnosti neví co se s eurem stane
lze
docela jistě pouze předpokládat
nějakou
bouř+
nějaký
bouřlivý vývoj, cokoliv se stane nepůjde hladce
myslím si že
evropští
vůdci chtějí
ochránit euro
pomoci Řecku a dalším zemím
nicméně
rychlost se věci dějí je nižší než
rychlost se kterou se pohybují
finanční trhy
a rozdíl mezi těmito
dvěma
rychlostmi
rychlostí
trhů a
politického
procesu pravděpodobně
i nadále
bude působit zásadní nestabilitu v Evropě
další faktor který v současné době začíná působit zatím mírně
je že například Česká republika závisí silně na Německu, Německo závisí silně na dovozu do Číny
á
jsou tady známky určitého mírného zpomalení čínského růstu
ne že by
to
byla
nějaká
recese v Číně
ale oni dříve rostli o
nějakých
osm
devět deset procet, a teď je zásadní
riziko že
toto číslo klesne a to by mělo dopady
pro
Německo
a tedy i pro zbytek Evropy
pokud by měl slovenský
ministr
financí Ivan Mikloš,
zmínit kdo nebo co tedy může odvrátit
druhou ekonomickou recesi
myslíte že
to opravdu jen
Evropa jako epicentrum, že to nejsou i Spojené státy
není spíš na Evropu víc vidět
Jane Švejnare
mohou
ty silné ekonomiky typu Číny které
dál rostou i když i u nich dochází k mírnému zpomalení
zachránit globální ekonomiku jako celek
já myslim že jí zachrání, oni jsou sice rychle rostoucí, ale
bude
to Čína bude to
Indie
a Brazílie které budou klíčové do určité míry Rusko samozřejmě
tyto země mají nakročeno k
velice
rychlému tempu růstu ale zpomalují, a samozřejmě pakliže nebudou mít exportní trhy
na kterých velmi závisí, a to sou Spojené státy a Evropa
jestliže Evropa a Spojené státy neporostou dostatečně rychle
tak dojde dřív nebo později
ke zpomalení
v Číně
Indii
a Brazílii
a to samozřejmě bude pak mít zpětnou vazbu zase na export třeba z Německa do Číny, tudíž ten na náš export z
ČR
do Německa a potažmo do Číny
takže ten začarovaný kruh je vlastně že všechno je propojené
a že očekávání se bohužel stávají více a více
negativními
a to pak ovlivňuje samotný chod ekonomik,
a zde je právě to nebezpečí které jste zmínil, že by mohlo dojít k další recesi
a jak
Joe
Stiglitz
správně poznamenal, všechny ty země
nyní mají velkou míru nezaměstnanosti ať už otevřenou ve smyslu je to měříme
a nebo vlastně tu podzaměstnanost,
viz Spojené státy
viz Spojené Státy
ale
máme to všude
ono
w
tedy druhá recese
je už neodvratná
já si myslím že
není neodvratná ale je mnohem pravděpodobnější
než byla řekněme
před čtyřmi pěti šesti měsíci, ta data poslední
statistiky
které získáváme
jsou bohužel
negativnější
a ovlivňují
sentiment
jak investorů
tak jednotlivců, rodin a když si vezmu
ČR
například
tak nás tahne opravdu export, když si vezmeme poptávku domácností
táhne nás
stáhne nás dolů, protože ten ten
negativní
sentiment
investice
, nedostatečné
investice
čili ze strany podniků opět
negativní
nebo nulový efekt
závisíme a to
velice křehké, na exportu
do eurozóny, a především do Německa
když mluvíte u té o té současné české situaci, české ekonomice se jako
výrazně proexportně
orientované dařilo
ale
teď se ukazuje že se pravděpodobně také nevyhne pokud dojde ke zpomalení,
podívejme se
na data,
po roce dva tisíce sedum došlo k výraznému zpomalení ekonomického růstu,
ze šestiprocentního růstu hrubého domácího produktu v roce dva tisíce sedum došlo
o rok později ke zpomalení na
dva a půl
procent,
globální ekonomické recese se pak v české ekonomice
projevily před dvěma lety více než čtyřprocentním poklesem,
loni se česká ekonomika začala vracet k růstu
přesahujícímu
dva procentní body
poslední vyhlídky Mezinárodního měnového fondu však
ukazují na další zpomalení,
uvidíte další graf, odhady různých ekonomických
institucí
týkající se budoucího vývoj české ekonomiky se výrazně liší například české
ministerstvo
financí
postavilo státní rozpočet na příští rok
na růstu ve výši dvou a půl procentního bodu, inflaci ve výši
tři a půl procentního bodu a nezaměstnanosti ve výši
šest celých a čtyřech desetin procenta,
odhady Mezinárodního měnového fondu jsou však daleko
pesimističtější
,
česká ekonomika podle nich zpomalí svůj růst
na jedno celé a osum desetin procenta
nezaměstnanost se zvýší k sedmi procentům a inflace se pak bude pohybovat kolem
dvou procent, Vladimíre Dlouhý neukazuje
ta situace v globální ekonomice
v evropských ekonomikách i
v ekonomice české
že jsou
že selhávají
politické
elity, které nejsou schopny přijímat
řekněme účinnou
politickou
a hospodářskou
politiku
a mluvíte teď o evropských nebo českých
politických
elitách
já
myslím že, vy myslí+ vy vidíte mezi nimi takový rozdíl
no
ČR
abychom byli spravedliví
analytici
jí nazývají nudnou ekonomikou
bouring ekonomi
protože máme poměrně solidní makroekonomickou stabilitu, ale opravdu nás ohrožuje nízký růst z důvodu které Jan Švejnar
dobře popsal, ale abych se vrátil
k vaší otázce,
té té hlavní,
já bych nechtěl být
v botách současných
politiků
, já jsem byl
osm
let
politikem
a
teď je to opravdu velmi těžká, je hrozně takové nemoderní a populární ty elity
ty elity
kritizovat
protože vopravdu málo kdy
po druhé světové válce
nebo
možná nikdy
nestály
politické
elity před tak jaksi
strukturovaným problémem a těžkým problémem,
nicméně
oni
ho částečně způsobili
tudíž by
m+
jsem přesvědčen o tom že euro
je projekt který byl zaveden předčasně, a chci tím
říci
že jaksi já jsem člověk který
rozhodně neodráží
v současné době objevující se ty
nacionalistické
tendence
v Evropě, mě jsou
nesympatické
,
ale podle mého názoru euro bylo zavedeno předčasně
mělo by to být přiznáno,
měl být už v květnu červnu
roku dva tisíce deset jednoznačně přiznáno že Řecko není li+ likvidní ne likvidní ale nesolventní
myslím si že již měla být provedena restrukturalizace řeckého druhu
dluhu
daleko dříve měl byt přizván á em ef
a další mezinárodní
instituce
k řešení, a
poslední možná že trošku bude
anticipovat
vaší příští otázku
ať třeba můžeme mít v Čechách
intelektuální
politické
elity nebo obyčejní lidé na
ne obyčejní lidé a lidé kteří se tím
takto nezabývají
profesně,
mohou mít určitou rezervovanost vůči evropské integraci euru
myslím si že
řekněme to čistě
pragmaticky
ze všech možných scénářů pro nás je důležité, dokonce
bychom to neměli nějak trochu zesměšňovat nebo zpochybňovat
aby evropské myslím teďkon
z eurozóny elity přijali ta zásadní rozhodnutí o kterých se nyní
mluví protože ze všech těch scénářů pro nás
jež
nejhorší ten kdyby se euro mělo
rozpadnout nebo kdyby ten řecký bankrot byl neřízený
když ještě zůstaneme u globální ekonomiky klíčový pro budoucí vývoj právě světové ekonomiky je stav největších ekonomických hráčů
čínská ekonomika zůstává motorem světového růstu, a to v situaci kdy
největší vyspělé ekonomiky
Spojené státy americké západní Evropa a Japonsko zažívají útlum a mají
velké potíže se
svými státními dluhy,
Čína v poslední době podporuje domácí poptávku to jí může
do určité míry ochránit před
útlumem ve vyspělém světě který je
předním
odběratelem čínského vývozu
zvýšená orientace na domácí poptávku kterou čínští
vůdci
plog+
po globální finanční krizi a hluboké recesi z let dva tisíce
osum až dva tisíce devět slíbili skupině
G20
však znamená i zvýraznění domácích inflačních tlaků
když se podíváme na růsty
hrubých domácích produktů v rámci
EU
,
v posledních měsících zpomalují evropské ekonomiky a to kvůli vládním škrtům a dluhovým problémům státních pokladen
zbytek světa tlačí na Evropu aby začala co nejrychleji řešit,
rozšiřování dluhové krize na další evropské země
v posledních týdnech na finančních trzích panují obavy že navzdory snahám o záchranu Řecka
bude tato země z jižního křídla eurozóny,
tak jako tak nucena
vyhlásit platební neschopnost
a ještě pohled na Spojené státy jak o tom mluvil i
prof.
Stiglitz
do potíží se dostává i americká ekonomika,
ministr
financí Spojených států
Timothy
Geithner
tvrdí že dluhová krize v eurozóně
a
politické
spory ve Spojených státech amerických představují největší hrozbu
pro světovou
ekonomiku,
co je teď pane profesore
Stiglitzi
na místě aby
učinili
politické
elity, když se podíváte na
efektivní
hospodářské
politiky
které vlastně jsou omezovány kvůli škrtům a nedostatkům peněz
ve státních pokladnách
ja
I
I
tyng
já si myslím že obrovská chyba která se dělá v Evropě
á i ve Spojených státech jsou právě ta úsporná opatření
řada zemí
včetně Spojených států
si může půjčovat
peníze za velice nízké úrokové sazby blížící se nule
máme v
spoustu
návratných veřejných
investic
,
investic
protože jsme
neinvestovali nedostatečně v posledních dvaceti letech, takže pokud budeme
investovat
do infrastruktury
technologií a
vzdělávání, tak ta návratnost bude mnohem
vyšší než
náklady na kapitál,
můžeme si půjčovat
prakticky
za nulu
á
naše návratnost bude dvacet třicet procent
pokud to učiníme, tak
nejenom
poroste naše dnešní ekonomika v současné době a
tím se zajistí poptávka a tak dále
ale sníží se i naše zadluženost protože
výnosy z
vývozních daní
více než
zaplatí ty naše
extra úrokové náklady
takže naše fiskální pozice aby se narovnala,
současně
s
celkovou hospodářskou situací a počtem pracovních míst
to je váš dlouhodobý názor
jak často
slýcháváte oponenturu že to je přilévál+
přilévání oleje do ohně
že je to vytloukání klínu klínem,
a že byť Spojené státy si půjčují za velmi nízké úroky tak
další půjčování si byť do
investic
které
mají smysl
tak přinese budoucí ekonomické potíže
problém
s
dnešním světem zejména ve Spojených státech a v Evropě je nedostatečná
+ptávka, my
máme nevyužité zdroje
máme obrovskou potřebu
v
společnosti i v globální ekonomice
potřebujeme pomáhat
rozvojovým
zemím, potřebujeme budovat vlastní infrastrukturu
posilovat školství
připravovat se
na globální oteplování technologicky,
takže nemá smysl abychom ty nevyužité
zdroje
á nepostavili proti
té obrovské poptávce
kterou máme, takže strategii kterou já
razím
ta je úplně jasná, pokud bychom měli
racionální finanční trhy tak ony by to chápali,
stejně tak jako si každá firma půjčuje na
investice
aby
rostla
tak
to dělají i země, takže jedná se o růstovou
strategii která je
položená na
jednoduchých
ekonomických principech,
finanční trhy ovšem nejsou vždycky tak chytré, viděli jsme
ty
chyby kterých se dopouštěli před krizí
takže existuje ještě jeden způsob který není možná tak dobrý jak jsem popsal,
a sice
zvedat daně
a potom
z toho
utrácet
tím
vlastně
násobit
výhody
vyrovnaného rozpočtu, pokud
tedy zvýšíte daně a
žádně ty daňové výnosy investujete tak ekonomika
poroste, neporoste tak silně jako
jsem popsal v prvním případě ale *porád* pořád poroste,
za každý
dolar
vybraný na daních bude
dolar
výdajů a
výnos
asi dva dolary takže pořád to je velmi silný nástroj
á
vy jste použil příměr států a firmy, je ten příměr na místě,
v
přece státy když se podíváte na fungování státu tak nefungují
v mnoha ohledech tak
efektivně
jako soukromé firmy
tak
k tomu bych řekl dvě věci,
stát má oproti firmě
některé výhody
protože když firma investuje, tak
vytváří více pracovních míst, ale
ty
v+
přínosy z
těchto pracovních míst
navíc nejdou té firmě
ale šíří se do celé společnosti, ovšem když
stát
investuje tak ty přínosy z toho mají
pracující mají investoři všichni ve společnosti, takže tímto způsobem
stát je
v lepší situaci než
firma
pokud jde o
efektivitu
tak my jsme dělali
takovou
studii
když já jsem
vedl
sbor poradců amerického prezidenta
studii
návratnosti
státních
investic
do technologií,
a ta návratnost byla mnohem vyšší než v soukromém sektoru, zamyslete se nad tím
jaké velké věci
transformovali naši společnost, internet a to byl původně státní projekt
biotechnologie, všechny ty
DNA
to co transformuje
medicínu
to byl původně státní projekt, radar státní projekt, prostě když si to
začnete
procházet ty věci které transformovali naše životy dnes,
tak uvidíte že velká část z nich
vyšla ze státem financovaného výzkumu, ze státních
investic
do technologie
ale neplatí to jenom
pro dnešek, když se podíváte na devatenácté století tak telegraf
začal
za státní podpory, obrovský nárůst zemědělské
produktivity
byl dán
státní podporou
takže státy mají dobré výsledky, samozřejmě né všechny projekty jsou úspěšné ale ne všechny
investice
soukromé jsou úspěšné, podívejte se na to jak
soukromý sektor
nezvládl
alokaci kapitálu před krizí ve Spojených státech to bylo to nejhorší plýtvání
peněz
mnohem
větší
než kdykoliv jsme viděli na straně státu
Ivane Mikloši půjčte si, vy spravujete jako jediný z nás tady státní pokladnu Slovenské republiky
s+ stát je
efektivnější
než
firma
ale
Joseph
Stiglitz
jenom že vstoupim do vaší
řeči
Joseph
Stiglitz
říká
efektivní
investice
vezměme si do čeho z+
dávali peníze státy,
v době té první recese do šrotovného a
asi není možné mluvit o
investicích
které by byly smysluplné
pane profesore
Švejnare
navázal, podívejte se tady je zajímavý postřeh, a sice to že ve Spojených státech
se využívá právě
ta situace kterou
Joe
Stiglitz
nazval,
nízká úroková míra, že je pravda že vlády jako Spojené státy
a Evropa to znamená eurozóna
vydávají vlastně dluhopisy a mohou určit za jakou úrokovou míru
si budou půjčovat
a je zde obrovská výhoda možnost si půjčovat za
prakticky
velice nízký úrok,
a potom ty peníze použít rozumně, a tady je ten problém pro Evropu že zatím
se tohoto nechopila, tuto páku nepoužívá, a částečně z toho
a přesně
a z toho důvodu,
že ještě není schopná vlastně najít způsob
jak restrukturalizovat ty ekonomiky typu Řecka a dalších
které potřebují se stát více
efektivními
aby potom
tohoto mohli využít, ale podívejte se co se děje
důležitý bod
my zatím v Evropě jedeme tak, že jednotlivé ekonomiky
najednou musí platit vysokou úrokovou míru, deset procent dvacet procent, Itálie Španělsko Řecko především že jo
tak že my vlastně tomu soukromému sektoru
předáváme obrovské bohatství, jo z rukou státních které
si
to potom stejně sanuje daňový poplatník z celé Evropy, tak či onak k tomu dojde
místo
abychom
tomu soukromému sektoru dali
velice nízkou úrokovou míru
ale měli velice dobrou strategii, tak jako ji mají Spojené státy do určité míry nyní už vyřešenou tím že vlastně ten úrok je na jednom procentu, nebo na skoro na nule
jo,
a potom jsou tam obrovské možnosti jo,
není důvodu proč by si to Řecko, a s
to znamená daňový poplatník z Německa a ze Slovenska
atd.
který to Řecko bude sanovat
aby si půjčovali skrz Řecko za dvacet procent,
když
může si půjčovat za jedno procento,
jo to ještě Evropa nevyřešila, je to obrovský obrovská výzva
a je na Evropě aby opravdu toto řešení našla, protože nakonec se Evropa a Amerika která určuje
eurozóna, to znamená Amerika která určuje za jakou úrokovou míru si bude pučovat
Vladimír Dlouhý
voni
jsou toto trošku dvě věci, jedna o které hovořil pan
prof.
Stiglitz
, a
Ivan Mikloš a druhou kterou teď
posunul do té
do té polohy v+ vlastně situace na peněžních trzích
Jan Švejnar
já si
s veškerým respektem vůči panu
prof.
Stiglitzovi
dovolím trochu ne nesouhlasit
jako logický řetězec vyjádřena vaše strategie ve
slověch
ve slovech
jistě pro diváky zněla Libye
ani nebudu
diskutovat
americkou ekonomiku protože, i když
hodně jsem ve Spojených státech přece jenom
ta situace v Evropě je rozdílná
ale
přejdeme-li od
obecné
definice
strategie
dejme tomu k určitým
kvantitativním
úvahám, jak by ty finanční injekce opravdu fungovali a jaký konkrétní dopad by měly
pak se obávám že obě věci o kterých se pan
ministr
Mikloš zmínil, první vůbec
fiskální
multiplikátor
v našich společnostech
v Evropě myslím, a obzvláště ve střední Evropě
vůči
vůči
domácnostem,
ale i třeba to co se vznešeně v ekonomii nazývá barorykardyjánská ekvivalence to znamená do jaké míry
obyvatelé dneska m+
zpomalují svoje výdaje protože si uvědomí že v budoucnosti bude
budou muset být větší
větší daně
apod.
, já si myslím že to jsou
mechanismy
které v Evropě
tradičně
fungují daleko tvrději, to znamená ty
multiplikátory
si dovolím říci že jsou
nižší než je
tomu ve Spojených státech, další věc
sedíme v zemi byť je to již více jak dvacet let, která si čtyřicet let
jaksi na své
své kůži
zažila státní
neefektivnost
, to
do určité míry je
nějaká
trošku bariéra která vždycky nás zde bude
omezovat při tom že bychom chtěli dát větší
větší roli státu, a za třetí myslím si že potom
jako všude v
politice
ďábel je v detailech, já jsem vždycky patřil spíše k
fiskálním jestřábům,
ale souhlasím s vámi
že opravdu ta přílišná míra
,
může v určitém okamžiku podvazovat ekonomický
růst ale na rozdíl od Spojených státech
a států v Evropě
daleko větší množství těch
výdajů
ze strany veřejného sektoru
je vázáno na hypertrofovaný sociální model tak jak se v Evropě vyvinul po druhé světové válce
zatímco v Americe je to
trochu jinak i když dnes s Obamovou
administrativou
se to může
může měnit, proto si myslím že ten ďábel v detailech by měl znamenat že jistě bychom měli být v této situaci schopni
investovat do faktorů dlouhodobého růstu, vzdělání technologií všeho to
vše
o čem jste hovořil,
ale současně povinnost
nechte mě do+
dokončit
je povinnost Evropy, a já se obávám že k tomu nejde změnit ten
sociální model změnit vůbec to
modus
vivendi
evropského životního stylu,
která
generuje tak obrovské nároky na výdajové
výdajovou stranu veřejných financí si vy si myslíte že ty škrty
nejsou už za hranicí možného a že
evropské státy včetně
ČR
dostatečně v této situaci investují
do těch
věcí které mohou
přispět k budoucímu ekonomickému růstu,
ať je to vzdělání a to jsou technologie věda výzkum
vždyť si vzpomeňte na ty neustálé opakované
politické
fulaskule
že se do toho
investuje
ale
samotná čísla v rozpočtu jsou úplně jiné
souhlasím s vámi a platí to jak pro západní Evropu tak pro střední a východní Evropu,
a neinvestuje se do těch faktorů dlouhodobého růstu
příliš ale zase trochu budu bránit ty
politiky
v tom smyslu že
celý ten proces
sestavování státních rozpočtů je
medializovaný
je
podléhá krátkodobým
aspektům volebního cyklu
a
politici
a tady si myslím že především v Evropě selhávají,
nemají
odvahu říznout do toho sociálního modelu,
a zase to neznamená
že bych chtěl zpochybňovat to že ti lidé kteří opravdu jsou potřební
by neměli dostat podporu, možná dokonce větší než
mají
dnes,
ale kolik je parazitů a příživníků po celé Evropě které
se
kteří se s tím sociálním modelem vezou,
tam
by mohly být zdroje pro výdaje
někam jinam Ivan Mikloš
pan profesor
Stiglitz
jedna z těch otázek která tady padla,
byli ty
obtíže jednotlivých zemí dostat se
ke kapitálu
zejména těch menších
zemí a úrokové sazby
jste tady zmiňovali
a proto jsou společné evropské obligace tak důležité
protože
váš poměr
dluhů vůči
HDP
je lepší než ve Spojených státech, takže pokud budete
jednat
společně
kolektivně
tak si budete moci půjčovat
stejně dobře jako Spojené státy a
pokud zůstanete společní a uspějete
ta
+k
pokud máte
uspět tak je to
imperativ
, a potom ještě druhá věc, já s vámi souhlasím, je třeba reformovat veřejný sektor ale zároveň je třeba pamatovat že je třeba reformovat i soukromý sektor, já se na to dívám z pohledu Spojených států,
často si lidé stěžují na
zdravotnictví
zdravotnictví
v Evropě
ale Spojené státy mají ten
nejneefektivnější
systém soukromého zdravotnictví,
mnohem méně
efektivní
než francouzský veřejný
systém zdravotnictví
potom hovoříte o penzijních systémech,
nejefektivnější
část našeho penzijního systému
j
je naše veřejné sociální *zabezpeční*,
zabezpečení
transakční náklady jsou mnohem nižší než u soukromého systému
takže jsou
otázky
samozřejmě fiskální
rovnováhy
toho aby se to všechno správně stanovilo ale
neopomínejme
tu myšlenku že s+
nebo
ne netvrďme že
stát vždycky jedná
neefektivně
neefektivita
může být na straně soukromého i veřejného sektoru a je třeba je oba ty sektory
stále
zefektivňovat
a musíme se zamýšlet proč jsou
neefektivní
ať pikají ti kteří jsou hlavními viníky krize,
to je názor všech kteří v různých koutech západního světa
vyšli v uplynulých letech do ulic,
demonstranti a protestující dávají čím dál hlasitěji najevo
že potíže globální ekonomiky a všechny krize od hypoteční až po dluhovou,
mají zásadní dopad například do střední i nižší příjmové třídy
podle sociologů je varující
například nárůst počtu lidí bez práce u mladších věkových kategorií,
například ve Španělsku je bez práce každý druhý středoškolák a vysokoškolák
sami už vidíte jak ekonomická recese skokově zvýšila v Evropě nezaměstnanost u lidí do pětadvacátého roku věku
bez práce v průměru každý pátý Evropan
ve věku do pětadvaceti let
demonstrace protesty a sociální napětí,
jejich svědky jsme byli v uplynulých letech,
jsou důsledkem například vysoké nezaměstnanosti v zemích jižní Evropy
tedy ve Španělsku nebo v Řecku
ve Španělsku koncem týdne demonstrovaly tisíce studentů
proti úsporným opatřením,
která
negativně
postihují vzdělávání,
občanské protesty začínají narůstat
i ve Spojených státech amerických
respektive
ve finančním centru země, v
New
Yorku
protesty na
Wall
Street
začaly minulý měsíc a stále sílí
jsem zdravotní bratr a sem chodím vždycky když nejsem v práci
podle nespokojených Američanů
politici
chrání finanční a podnikatelské kruhy
na úkor střední třídy
chci aby to rostlo, naši zemi čím dál tím víc kontroluje malá skupina lidí kteří celým systémem
manipulují
ve svůj prospěch, to musí skončit
americký prezident
Barack
Obama
má podle svých slov pochopení že ekonomické těžkosti a nejistoty
posilují protesty
odpovědnost však přisuzuje finančním kruhům a republikánským zákonodárcům
ty obvinil že zablokovali jeho úsilí
ke zvyšování zaměstnanosti
důvody proč lidé protestují jsou ty samé kvůli kterým se prezident Obama snaží najít podporu pro svůj plán vytváření pracovních míst
ta frustrace je pochopitelná a prezident proti ní vždycky bojoval
účastníci
newyorského
protestu pod heslem okupujte
Wal Street
tvrdí
že zastupují zájmy devadesáti devíti procent lidí,
oproti chamtivosti a korupci
jednoho procenta bohatých
své hnutí označují za odpor bez vůdců a bez násilí
i v Česku se chystá protestní demonstrace,
akce občanského sdružení
proalt
proti vládním reformám se uskuteční dvaadvacátého října,
navážu na
prof.
Stiglitze
vy si nemyslíte začneme tady u Vladimíra Dlouhého, že i ten soukromý sektor potřebuje nést následky
svých chybných rozhodnutí, a že se tomu nestalo když se podíváte na deman+
demonstrující
ve Španělsku
ve Spojených státech amerických, nedávno i ve Velké
Británii
bezesporu si myslím že soukromý sektor by měl nést tyto následky
například
ten to
během výročního zasedání
ve
Washingtonu
bylo hrozně populární heslo
ten herkat
ve výši jednadvaceti procent o kterém se hovořilo v
v souvislosti s evropským řešením já osobně
považuji
za nízký,
myslím že by měl být větší některé odhady hovoří o štyryceti až padesáti procentech
tam já souhlasím že soukromý sektor by měl
nést následek, ale současný
proč ho
zatím nenese
všem těm
všem těm protestům, no já myslím že do určité míry nese
ale
všem těm protestujícím je nutno vysvětlit také,
a tady nevím jestli zase třeba nebudu trochu v rozporu s některými dalšími kolegy v této dnešní
diskuzi
že to nebyl pouze a jenom finanční sektor,
který byl nositelem problému a té hluboké krize, já si myslím že
to co se stalo mezi léty dva tisíce dva a dva tisíce
sedm
bylo určité sebeuspokojení našich společností ať
domácností jako těch kteří si půjčovali
politiků
kteří se nesly na vlně vysokého růstu, ale jistě i
finančního a jiného
s+
soukromého sektoru
v reálné ekonomice, o mně se ví že patnáct let nebo čtrnáct let pracuji pro Goldman
Sachs
si udělali všichni teďkom otloukánka a strašáka
nicméně já přiznávám že finanční sektor ve Spojených státech musí nést svoji spoluzodpovědnost,
ale také
nemůžeme říkat že to byl pouze finanční sektor, ale na tom jsme se vezli všichni
a když teď někdo protestuje tak si musíme uvědomit, a vracim se k tomu
evropskému sociálnímu modelu
jak obrovská rezerva, polštář bafr
tom
v tom soukromém
životě lidí, těch kteří parazitují na tom sociálním modelu
existují, kolik těch Španělů opravdu
aktivně
hledá práci
kolik jich se v minulosti vezlo
že mezi mladými kde je
každý druhý člověk bez práce tak že sou že sou
já vůbec neříkám že sou
líní a tvrdím že dneska je jiná situace než byla ale před rokem dva tisíce sedum
a před rokem dva tisíce sedum,
ať mladší střední nebo starší generace
velmi ráda využívala toho v
boomu
na finančních
trzích, levných hypoték
bohatých
bohatých sociálních
dávek, a celý ten systém
stimulaci životního stylu
byl tímto způsobem podkopán a lidé teď najednou protestují a chtějí jenom státe řeš
řecký státe
ne+
nekraď nám ty dávky, ne+
nepropouštěj zbytečně
nafouknutou správní
státní správu, totéž ve Španělsku
totéž v Itálii
já myslím že jedna věc
protesty vyjadřují a co je velmi důležité je
že vidíme že se během posledních deseti let ale
i v dlouhodobějším
horizontu
zvětšila nerovnoměrnost, nerovnost příjmů a bohatství,
já myslím to je částečně vyjádřeno v těch proce+ v těch protestech, vidíme to jak uvnitř ekonomik
Spojené státy Evropa jednotlivé země,
tak napříč ekonomikami, bohatší země se stávají bohatší chudší chudšími
a samozřejmě
bohužel právě v tom finančním sektoru
vidí lidé to že tam byla
jednak ta velká příčina
toho
té nákazy,
a jednak ten sektor vlastně
často má vysoké platy vysoké bonusy vysoké prémie
takže ta nerovnost kterou lidé cítí,
vidí velice zřetelně v tomto sektoru
jenom maličkej argument,
ano souhlas
proto mi
finanční sektor musí nést tvrdě ty následky, ale na druhou stranu
já si nemyslím že v uplynulých třicet let znamenalo
uvnitř velkých ekonomik jako americká opravdu došlo k rozevření nůžek mezi
bohatými a chudými to všechny
statistiky
ukazují, ale současně
v zemích jako Čína
Indie
bylo bezprecedentním způsobem vytaženo z chudoby obrovské miliony lidí, tak
jak nikdy před tím nebyli ta chudoba tam přetrvává
ale
prostě ta to ošklivé slovo globalizace
opravdu znamenalo
při veškerých problémech které dnes máme,
a to já si myslím že z celosvětového
hlediska je to nejdůležitější,
že obrovská chudoba v zemích jako je Čína
Indie
a další
přeci jenom doznala
pozitivních
a velmi
tam je to velký fenomén, ale zase země jako v Africe a různé velmi chudé země
se nepodařilo se jim se posunout tím samým způsobem jako Číně
z jihu Afriky a taky to neni až tak úplně
pravda
mnohem
pomaleji než než očekávali
jo
nezaměstnanost
v Jižní Africe je obrovská jak
vidí Ivan Mikloš
to riziko že pokud se
politikům
nepodaří ty sociální konflikty
řešit a jestliže bude čím dál větší lidí s+
procento lidí si myslet
že ti kteří přivedli nebo
pomohli globální ekonomiku, finanční trhy
soukromé
instituce
přivézt do těchto potíží, takže se to může odrazit v nedůvěru v demokracii a
proměnu
politických
systémů v západní Evropě a ve Spojených státech amerických
no ale stejně to zaplatí zase daňový poplatník
když se bavíme o morálním hazardu,
je podle vás jedním z dostatečných nástrojů zodpovědnosti
ona daně z finančních transakcí o které tak často mluví
šéf Evropské komise
José
Manuel
Barroso
když se na ní tedy dohodnou lídři
G7ky
G20ky
tak jedině pak dává smysl
myslíte si že by mělo dojít k takové dohodě
pane
prof.
Stiglitzi
ano, ale ještě se před tím vrátím
k jedné z
otázek o které jste hovořili před tím
myslím si
že je třeba si uvědomit že systém zatím nefunguje
aniž bych říkal
kdo za to může
myslím si že
ty trhy zatím
prostě nedosáhli
tak je
takových výsledků jakých jsme chtěli, teď
většina Američanů je na tom hůř než v roce devadesát sedum před štrnácti lety
celý
růst
zinkasoval
+lo vrchní jedno procento
dejme tomu, průměrný
pracující
má
stejný
příjmy
stejné příjmy jako v roce devatenáct set sedumdesát osum před třiceti
lety
takže
tak to je ve Spojených státech v Evropě to tak úplně
není
takže zaměřovat se na
na
HDP
a růst ekonomiky to je
nesmysl, pokud ekonomika není přínosem pro
všechny
tak to není dobrá ekonomika
mě je mě je jedno kolik vydělává Bill
Gates
mě
zajímá
kolik vydělává průměrný člověk
a potom se musíme ptát
proč
to takle nefunguje, proč
nebo co selhalo
samozřejmě došlo ke značnému selhání ve finančním
systému, proto je tady
na
něj takový hněv
pokud se podíváte
na půjčky tak kdo je
sofistikovanější
,
bankéř který má něco vědět o riziku
nebo člověk který si nikdy před tím nepůjčoval, my všichni víme že
banky se
pouštěli do predátorského půjčování, víme
že
využívali nebo zneužívali nejchudších Američanů
a jejich nevědomosti, víme
co se děje
s
kreditními
kartami, a v řadě da+
dalších věcí co se děje, takže známe některé viníky, ale já neříkám že oni sou jedinými viníky
částem
částí problému je nedostatečná regulace
a potom se tady hovořilo o problému že banka je příliš velká na to aby selhala, to je samozřejmě velký problém, ale my jsme teď ve Spojených státech schválili
regulační
zákon nebo zákon o regulaci
a v zásadě
ten tvrdí že
když
se bude
razit
doktrína
fejl, to znamená příliš velká na to aby selhala, tak to bude
špatné, takže nemáme problém
v
ekonomice je zřejmé že máme problém v
politice
, a oni samozřejmě navzájem
souvisejí
pokud jde o tu daň z finančních transakcí
tak to si myslím že je dobrý nápad, ono to asi nevyřeší
tenhle problém
těch
systémově
důležitých bank
ale
je třeba se podívat na ty excesivní transakce,
polovina
transakcí ve Spojených
státech na akciovém trhu v současné
době probíhá v mikrosekundách to jsou ty bleskové transakce, oni nevytváří skutečnou hodnotu
n+
díky nim
informace na trhu netečou
lépe
jedná se spíš o hazardní
kasino
, takže s tím bychom měli něco dělat
ono to
vynese zásadní
peněžní částku pro stát
a myslím si že i když nebude
shoda mezi
G7čkou
tak existuje způsob
jak by se to dalo nastavit tak aby to fungovalo jenom v rámci jednotlivých
zemí,
například pokud
tu daň uvalíte
na rezidenty těch zemí a né na to
podle to ho kde se ta transakce odehrála
vy byste ji tedy
zaváděl, býti šéfem Evropské komise, i kdyby se na ní
nedohodli lídři
G7čky
, onu transakční daň
jes
I
vud
ano, zavedl bych ji
musel bych jí
navrhnout opravdu pečlivě
ono by samozřejmě bylo mnohem lepší
pro to získat
souhlas
G7čky
ale pokud
nezískáme
souhlas
G7čky
á
Spojených států a bankéři v americké
politice
hrají
tak velkou roli že se k tomu docela jistě
neschýlí,
tak si myslím
že Evropa by do toho měla jít sama
a va+
vy nemyslíte že to poškodí Evropu
ne, já si myslím že Evropu to posílí
ono je třeba odvrátit
zdroje
od plýtvání ve finančním sektoru,
kde se nevytváří žádná skutečná hodnota, a přesunout je do
ostatních oblastí do skutečné
kreativity
do inovací
do pokročilých technologií a tak dále
tam kde se vytváří hodnota pro naše životy, problém je
že máme příliš mnoho finančních inovací, které opravdu nevedli ke zlepšení
životu lidí,
naopak způsobili větší nestabilitu a způsobili dnešní problémy
a na druhou stranu máme málo inovací
které
zlepšují naše
životy jako
ipad
a já nevím
co
tyhle věci
opravdu
ovlivňují naše životy, tam je třeba
lít více zdrojů, a n+
né
využívat
neznalost
běžných Američanů nebo Evropanů
složitými
kreditními
kartami
Vladimíre Dlouhý
myslíte si že
existují ještě
nástroje regulace
které nebyly využity když
prof.
Stiglitz
mluví o tom
že je zapotřebí ještě více regulace, aby
nedocházelo k
dalšímu morálnímu hazardu
to je trošku hra ze slovíčky, když řekneme více regulace
můžeme si myslet
kvantitativní
nárůst všech možných různých
regulativních
opatření
což je rozdíl proti
efektivnější
regulaci, což může znamenat zrušení některých stávajících,
a jaksi vy+ vytvoření těch
v uvozovkách správných regulačních opatření
já se k tomu nebudu vyjadřovat, jednak
je to příliš odborná
diskuze
a já se necítím na to stoprocentním odborníkem,
to spíš lidé z centrální banky
to za prvé,
za druhé já samozřejmě souhlasím s tím,
že
došlo k výrazným excesům ve finančním sektoru především v americkém
finančním sektoru, jenom připomínám co už jsem říkal že nebyl ten finanční
sektor v tom sám, já dokonce souhlasím s tím že
vzhledem k
odměnám které tam jsou
tak hodnota přidaná činností
finančního sektoru k celkovému blahobytu, měřme to dží dý pí nebo čimkoliv jinym
opravdu tam byla velká
diskrepance
zde by mělo dojít
k
nějaké
nápravě,
ale přece jenom spíše si dovolím skromný názor
věřím že
jaksi
náprava
nebo snaha o větší
efektivnost
tržních sil které změní tuto situaci
je lepší cesta než
hovořit o jaksi
zdanění nebo
rozsáhlé regulaci, protože všichni s tou regulací máme jak
pozitivní
tak
tak
negativní
zkušenost, můžete se mě zeptat
těmi tržními silami a je to stejná
diskuze
jako o té regulaci, že ten ďábel je v detailech,
můžu ještě jedno k té
k té Americe
mám jenom otázku na p+
pane profesora
Stiglitze
,
jste přesvědčen tak jednoznačně,
že všechno co jste popsal byl
to znamená opravdu
jak se to řekne správně
česky, nefungování trhu,
se omlouvám
člověk víc mluví v angličtině v tomto oboru než česky
a nejen
odráží to
také
určitý
určitý
určité snížení váhy
významu americké ekonomiky
v globalizujícím se světě, nepřišlo
řada amerických dělníků o práci pro+ +stě proto že Amerika už je na určitém sestupném trendu, já čtu teď
na
iPadu
krásnou knížku
Thomase
Friedmana
která což jsou lidé kteří jsou myšlenkově spíše blíže ke světu pana
prof.
Stiglitze
, která
nádherným způsobem na
anekdotické
evidenci
popisuje vlastně nízkou
efektivnost
a
produktivitu
v amerických službách, a všude tam
ale já si myslím že právě tito autoři opomíjí to
že prostě
konec devatenáctého století a
většina dvacátého století byla století Ameriky,
a že teď už prostě to nebude století Ameriky to jednadvacáté
že
tam je i určitým způsobem
přirozený vývoj kdys+ prostě Američané se s tím budou muset
vypořádat že
řadu těch,
řadu těch
pracovních míst prostě už mít nebudou protože bude jinde,
tak jako se v druhé polovině devatenáctého století oni
měli naopak z opačného procesu velmi
pozitivní
pozitivní
výnos, čili to není jenom selhání trhu,
ale i určitý dlouhodobý trend
podle mého osobního názoru
pro
prof.
Stiglitze
tak za prvé
nejdu+
největším důvodem
ztráty pracovních
míst
ve Spojených státech byl náš
úspěch
my jsme měli vysoký
růst
produktivity
á
kvůli tomu ve výrobních odvětvích jsme přišli o nejvíce pracovních míst, byli jsme tak
úspěšní ve zvyšování
produktivity
, já jsem
z města
v
Indianě
ocelářské město
oni vyráběli
stejný objem oceli před tř+ jako před třiceti lety, s
jednou šestinou zaměstnanců najednou
problém je ty
lidi přesunout z téhle oblasti do
nějaké
jiné oblasti
á v
to se nám opravdu nepodařilo, takže ono jde o
směs úspěchu a neúspěchu
máme
dobré
univerzity
skvělé výs+
skvělá výzkumná pracoviště ale potřebujem větší
mobilitu
a problémy byli ve finančním sektoru,
finanční sektor
nám ukazoval
že
řešíme problém ale my jsme ho ve skutečnosti neřešili a to je jeden
z důvodů proč se tak
kriticky
stavím k finančnímu sektoru, on vytvořit bublinu díky které my jsme se
ocitli v
situaci kdy jsme mi mysleli
že
řešíme skutečné problémy
ale naopak ten trh
, tedy ten finanční trh maskoval ten skutečný problém
nebyl to také
nebyla to
administrativa
nebylo to i chování lidí
fet samozřejmě sehrál velice důležitou roli,
nezastavil
trh
f
jeho špatném chování, v tom co vždycky se dělo, pokud někdo ukradne
nějaké
lízátko a policajt
ho nezastaví, tak je to jeho vina
policisty nebo
toho
lupiče
tak samozřejmě
primární odpovědnost je
na straně toho kdo krade
ale
my chceme funkční společnost a to že tam nestál policista, tak to je problém, v tomhle konkrétním
případě
finanční sektor platil
policistovi
za to aby šel za roh a nedíval se
finanční sektor utrácel
milión dolarů
aby zajistil aby regulátoři
se nedívali
a to jsme to jsme právě
znovu u té
efektivity
efektivity
regulace jak o ní Vladimír
Dlouhý mluvil
bezesporu i krátkodobostí tě+ tě+ těch
investic
teď mluvíte třeba o
nějaké
hyperinflaci
stručná reakce
samozřejmě
je to pravda, toto se událo, já myslím ten hlavní bod který tady se prolíná tou
diskuzí
je
že globální ekonomika je opravdu globální ty trhy a zvlášť finanční působí všude,
a je potřeba
efektivní
hospodářské regulace která bude globálnější než jenom na úrovni jedné země nebo jednoho celku
abychom
se s tim dobře vypořádali, takže tady ta
koordinace
mezi třeba Evropou a Amerikou, potažmo Japonskem a dalšími zeměmi,
bude opravdu opravdu klíčová
nepodceňoval bych Ameriku, já myslím že
Amerika
z toho vyjde nakonec velmi silná, ty
investice
jak
Joe
Stiglitz
poznamenal
ta
efektivnost
která se zvyšuje v průmyslu a ve všem ostatním je velká, ten problém je předevšim,
že ten finanční sektor opravdu inovoval tak rychle
že vlastně nikdo nestačil v dozoru a v ostatním
držet krok,
no a zvrtlo se to v obrovskou bublinu, která se nafoukla díky samozřejmě též tomu že byly levné peníze ze strany Fedu
a vlastně nejvyspělejší ekonomika světa způsobila katastrofální krizi, když si to vezmeme finanční
kterou de
facto
nikdo neočekával, a teďka je otázka
jak z toho ven, a nemůžeme najít doposud
cestu která by byla
efektivní
, to znamená
efektivní
regulace
a přitom účinná a na úrovni tak, aby se postavila těm globálním finančním trhům
které přesunují kapitál strašně rychle po celém světě za pár okamžiků pokračujeme v této velké ekonomické debaty dnešních otázek, přepněte si na zpravodajskou čtyřiadvacítku
přepněte si protože pokračujeme už za pár chvil
ještě jednou vítejte vstoupili jsme do druhé hodiny dnešních otázek, v jejím úvodu dokončíme velkou ekonomickou debatu s nositelem Nobelovy ceny za ekonomii
Josephem
Stiglitzem
slovenským
ministrem
financí Ivanem Miklošem
a členy Národní ekonomické rady vlády Janem Švejnarem a Vladimírem Dlouhým
komu zůstane v rukách černý Petr,
hra která se teď hraje kolem
elektronických
zdravotních knížek,
a nejde o žádný levný projekt
největší zdravotní pojišťovna v zemi
VZP
do něj investovala
za víc než deset let jeden a půl miliardy korun
u zrodu
elektronických
zdravotních knížek stála firma IZIP,
tu založili poslanci
ODS
Milan Cabrnoch a Miroslav Ouzký
největší palbu
kritiky
teď kvůli nákupu majoritního podílu akcií společnosti IZIP
dostává ředitel
VZP
Pavel Horák,
důvod
akcie nakoupil na zadání správní rady
neinformoval ji prý ale, že akcie získal od švýcarské firmy která si ponechala zbylých
devětačtyřicet procent,
během šesti let co stojí Pavel Horák v čele
VZP
nebyla jeho pozice tak vratká
jako v současnosti
Pavel Horák bude jedním z hostů druhé hodiny otázek, a o jakých tématech se po dnešních otázkách začne mluvit
Německo francouzský spor o využití evropského fondu finanční stability k navýšení kapitálu bank,
Berlín dává podle agentury
Reuters
přednost tomu
aby se záchranný fond použil až jako poslední možnost
zodpovědnost prý mají jednotlivé země eurozóny
teprve když se jim nepodaří situaci řešit
mohou
přijít ke slovu evropské peníze,
Francouzi přitom chtějí záchranný fond použít
k rekapitalizaci svých vlastních bank
ředitel
VZP
Pavel Horák se snaží uklidnit situaci
kolem projektu
elektronických
zdravotních knížek,
a nákupu většinového balíku akcií firmy IZIP
akcie nakoupil na základě zadání správní rady
neinformoval ji prý ale o tom, že akcie získal od švýcarské firmy
která si ponechala zbylých devětačtyřicet procent
jestliže vám váš správní orgán řekne udělejte to a to a vy to uděláte
tak
jako tím
jako já jsem splnil to zadání,
správní rada IZIP projednává mnohokrát, má k tomu
informace
odchody zkušených
detektivů
z protikorupčního útvaru policie
vyšetřování závažných kauz neohrozí
tak se snaží uklidnit veřejnost policejní prezident Petr Lessy
výpověď podali
detektivové
kteří šetří možnou korupci a pletichy
při nákupu obrněnců Pandur či nákladních aut Tatra pro českou armádu
nemusí to dlouho trvat a dluhová krize se překlopí ve finanční krizi, reálná hrozba před kterou stojí země eurozóny
respektive
EU
jako celek,
pod drobnohledem jsou teď nejzadluženější země Evropy
jako Řecko Itálie Irsko Portugalsko nebo Belgie
ratingové
agentury snížují hodnocení těchto zemí,
splácení dluhů u některých z nich představuje zásadní riziko
a tak si za velkých nákladů půjčují peníze na svůj provoz
dluhová krize vybraných zemí se může odrazit v bilanci významných evropských bank,
což může způsobit i krizi finanční
bude-li finanční krize v Evropě
pak je
jednoduché že když se zastaví nebo výrazně omezí ten krevní oběh tak
se to překlopí v hospodářskou krizi
a
my jako proexportně orientovaná ekonomika
ty ty dopady
snadno a rychle pocítíme
ať už v hospodářském růstu či v zaměstnanosti či v odbytu
český
ministr
financí Miroslav Kalousek obratem dodává že
ČR
finanční krize nehrozí
centrum nákazy je podle něj v eurozóně
právě na eurozónu se teď upíná hlavní pozornost,
k rychlým a účinným krokům ji vyzývá kdekdo,
od amerického prezidenta
Baracka
Obamy
přes známého investora džorže sóroše
až po vedení Mezinárodního měnového fondu
dluhová krize v Evropě je v současnosti jedním z největších rizik,
pro globální ekonomiku
prvním klíčem k řešení evropské dluhové krize
je vyřešení problému předluženého Řecka
všichni teď pracují na tom aby byl řecký dluh udržitelný, Řekové v první řadě
vláda a parlament musejí schválit rozhodnutí, aby splnili fiskální cíle
Řecko od loňského jara čerpá mezinárodní finanční pomoc
v objemu sto deseti miliard eur
to je v přepočtu asi dvě celé sedum desetiny bilionu
Kč
Řecko zatím dostalo pět ranží a teď se jedná o další,
Řecko je první zemí eurozóny která o finanční pomoc požádala
řecké vládě se krátí čas na splnění podmínek
pro poskytnutí další pomoci
peníze na provoz státu má totiž jen v řádu týdnů
řecký
ministr
financí přesto nešetří siláckými slovy
Řecko eurozónu nikdy neopustí, pokud někdo mluví o bankrotu vůbec tomu nerozumí
evropské banky jsou naprosto bezpečné
podle významné části ekonomů je však bankrot Řecka
respektive
restrukturalizace řeckých dluhů
neodvratnou věcí,
známý americký investor
George Soros
teď považuje za nejdůležitější úkol
zabránit rozšíření nákazy po možném bankrotu Řecka,
ochráněny podle něj musejí být především banky a státní půjčky,
zemí jako jsou Itálie nebo Španělsko
právě Itálie je druhou nejzadluženější zemí Evropy,
mezinárodní
ratingová
agentura můbíz v tomto týdnu poprvé od roku devatenáct set devadesát tři
snížila hodnocení Itálie,
a to hned o tři stupně, zemi podle ní čeká jen slabý růst ekonomiky který přibrzdí i ambiciózní plány
Berlusconiho
vlády
dosáhnout vyrovnaných rozpočtů v roce dva tisíce třináct
trhy se teď nejvíc zaměřují na italské slabiny,
dívají se hlavně na nestabilní
politickou
situaci a
negativní
vývoj ekonomiky
je to znamení nedostatku důvěry v to že Itálie ještě dokáže vyřešit své problémy
klíčovým hráčem v jednáních které mají zabránit finanční krizi v Evropě
je teď Německo
a to díky své pozici největší evropské ekonomiky
jsem pevně přesvědčena o tom že všechny problémy musí řešit Evropa společně,
ale můžeme být solidární jen se zeměmi které plní domácí úkoly které jim Evropa
uložila
německá kancléřka Angela
Merkelová
mluví v posledních týdnech nahlas o reformě
institucí
eurozóny
a obecně o posílení evropského ekonomického vládnutí,
ukazuje se totiž, že ve snaze o vybřednutí eura z krize
a předcházení opakování těchto problémů v budoucnu
bude pravděpodobně v Evropě zapotřebí prohloubit
ekonomickou integraci
unknown
Evropa by měla mír právo prohlásit za neplatné rozpočty zemí, které porušují rozpočtová pravidla
konstatuje německá kancléřka
Angela
Merkelová
,
připomínám že hosty dnešních otázek zůstávají nositel Nobelovy ceny za ekonomii
Joseph
Stiglitz
slovenský
ministr
financí Ivan Mikloš a členové Národní ekonomické rady vlády
zakladatel akademického
pračoviště
cer gé é í Jan Švejnar, a bývalý
ministr
průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý
ještě jednou pánové vítejte na zpravodajské čtyřiadvacítce, ještě jednou vítejte v této velké ekonomické debatě
Mezinárodní měnový fond
v souvislosti s děním v eurozóně tak nejnověji ústy
šéfa mise v Řecku říká že právě Řecko musí sáhnout k mnohem tvrdším a důslednějším reformám
než jaké přijalo dosud,
myslíte si Vladimíre Dlouhý že je na místě
stále se opakující
kritika
Řecka že dělá málo a málo,
na to aby dostalo další část té mezinárodní finanční pomoci
já se tím jako člen
regionální+ +ho poradenského sboru
pro aj em ef tak teď ve
Washingtonu
před čtrnácti dny
jsme měli
čtyřicetiminutové
expoze
pola tomsna, to je ten šéf té mise aj em ef v Řecku
jako z hlediska
diskuze
uvnitř aj em ef kdy aj em ef je samozřejmě zodpovědné za to že bude poskytovat prostředky nejenom těch přispěvatelů z Evropy ale z celého světa
já si dovedu představit že
potřebují vydávat jasný jasná a tvrdá prohlášení, aby si uvnitř aj em ef celého
politicky
jaksi obhájili
svoji
politiku
,
na druhé straně také jsem trochu nervózní, Řecko jistě především řecká společnost si musí uvědomit že
žili v minulosti na dluh, a že se musí zásadním způsobem změnit
to sahá hrozně do minulosti až k plukovnickému puči
řeckému vstupu do
EU
v roce sedumdesát tři
atd.
na druhé straně krátkodobě
opravdu platí že Řecko možná společensky sociálně na hranici a tlačit ho dále
prostě přestane být
produktivní
, proto já osobně si myslím
že by bylo lepší, a překvapuje mě názoru
ministra
kterého jsem viděl v těch
šotech,
o přestávce že by bylo lepší
přiznat tu restrukturalizaci, protože se domnívám že by mohla nastartovat
přeci jenom ten řecký ekonomický potenciál rychleji k růstu než toto co se děje nyní,
a že dlouhodobě je to pouze a jenom
je to oddalování
je to pouze a jenom ekonomický růst který pomůže překonat řecký dluh, ale
přiznávám se že to je otázka velmi velmi složitá
při+ přiznání restrukturalizace Ivane
Mikloši, což v té lidové hantýrce nebo novinářské bývá označováno jako bankrot, částečný bankrot Řecka
přispělo by to k celé věci, vyjasnění problémů kolem Řecka
a vy si to,
a vy tuto obavu sdílíte,
když necháte stranou obavu jestli je připravena eurozóna
na nějaký řízený bankrot
jednoho či více členských států
myslíte si že je tady
i
zásadní riziko v případě že bude
nějaký
bankrot řízený
z toho
z toho co
říkáte by jste se přikláněl k
té restrukturalizaci
pane
profesore
Stiglitzi
vy si můžete
ten názor dovolit
za prvé
netlačí příliš Mezinárodní měnový fond na Řecko, když se podíváte na to co Řecko už učinilo
a v jaké je situaci, to znamená další škrty další
snižování veřejných výdajů
podvazuje
ekonomický růst Řecka, dochází tedy k dalším a dalším problémům, myslíte si že ten tlak Mezinárodního měnového fondu, ten aktuální
je oprávněný na Řecko
Mezinárodní měnový fond
a vůbec celá trojika
tak k tomu se určitě vyjádřím , ale
rozlišoval bych opravdu mezi platební schopností a
v
likviditou
ten
rozdíl nemusí být úplně jasný
pokud
by Evropa rostla, pokud by existoval fond solidarity který by mohl pomoci
Řecku růst po+
+kud by
Investiční
banka
vstoupila do Řecka z
investičními
projekty, pokud by Řecko mohlo růst tak by
mohlo začít
být platebně schopné, pokud neporoste tak nebude schopné splácet své závazky,
*vzpomněte*
vzpomeňte si na
červencovou dohodu,
tam bylo řečeno že pokud Řecko neporoste nebude
schopné zvládnout své dluhy
ale
nikdo mu nedal peníze a když mu
vezme naopak peníze, tak se to zhorší,
takže pokud se podíváte na to co
Řecko dělá tak to je impozantní, to co udělal
za poslední rok a půl je
politicky
za hranicí
toho co
by
na co by vůbec spousta
politiků
byla schopná vůbec jenom pomyslet, a otázkou pro Evropu teď je
jestli dá Řecku peníze na
růst, které bude potřebovat, protože jediný způsob jak se z toho může dostat je aby rostlo
a pokud zbytek Evropy
bude škrtat, pokud bude přijímat úsporná opatření
tak do Řecka
turisté ekonomika
se oslabí zpomalí, budou méně vydí+ vybírat a všechno skončí
pobo+ pomohlo by k řešení těch řeckých problémů to kdyby došlo k částečné restrukturalizaci řeckých dluhů, tedy
k řízeném+ +mu
polobankrotu
já vám to
podám v takové určité historické
perspektivě
řadě zemí se podařilo restrukturalizovat
dluhy,
a přestály to velice dobře
ta
doba
restrukturalizace samotná,
samotné je
traumatická
když
Argentina
procházela restrukturalizací spadlo
HDP
ale
následujících šest
sedm
let až do globální finanční krize
ekonomika rostla o osum devět procent, oni také
devalvovali svůj směnný kurz
a potom následoval nesmírně rychlý růst,
zotavili se a dostali se
nad úroveň na které byli před tím,
takže
existuje život po dluhu
existují způsoby restrukturalizace, ale nesmíme
ignorovat náklady na restrukturalizaci,
a náklady v případě Evropy nejsou jenom náklady
pro Řecko nebo pro Irsko nebo
pro Portugalsko, ale jedná se o náklady pro bankovní systém
po celé Evropě
a tohle je další důležitá věc
já už jsem před tím
říkal
že
jsme
strukturu pro banky,
neudělali jsme nic s těmi systémovými bankami
a také jsme nevyřešili
nedostatečnou
transparentnost
a my víme
jak
ty ne
transparentní
přepážkové obchody s
deriváty
mohou zásadně ovlivňovat trh,
nikdo
neví kdo komu dluží
když
dojde k
krachu
jestli
to budou evropské banky americké banky
které možná si vsadili
na
solvenci francouzských bank, někdo si vsadil na někoho jiného
kdo si koupil
řecké obligace, prostě nevíme, proč to je důležité, v roce dva tisíce osum jsme viděli k čemu došlo,
když trhy věděli že nic nevědí
oni prostě zamrzli
a protože teď trhy dobře vědí
že nevědí
tak
zamrznou
a ten problém se nevyřešil, a to je jedna z velkých chyb které jsme udělali po roce dva tisíce osum
vraťme se ještě k jedné tezi která tady nezazněla v první hodině otázek, a zmínil ji Vladimír Dlouhý, vůbec vznik eurozóny a problémy které měla eurozóna v sobě zaklíčované
při samotném vzniku,
podívejme se na to jak eurozóna vznikala
a jaká vlastně bude i její budoucnost,
Evropská
měnová
unie
chcete li eurozóna vznikla k prvnímu lednu roku devatenáct set devadesát devět kdy jedenáct zemí
EU
začalo bezhotovostně po+
+užívat euro, rok na to
převzala úlohy národních bank Evropská centrální banka, a od ledna dva tisíce dva
byly do oběhu uvedeny první bankovky a mince eura
jež se po dva měsíce užívali smlouvu s národními měnami, jedinou
měnou je euro v zemích Evropské měnové
unie
, od prvního března roku dva tisíce
dva, dnes má eurozóna
sedmnáct
členů,
pravidla členství v
evropské měnové
unii
upravuje pakt stability, ten stanoví ekonomická kritéria, z nich
ale zejména rozpočtový tříprocentní limit
deficitu, tedy řada zemí už od samého
začátku
nedodržovala
včetně
včetně Řecka,
Vladimíre Dlouhý vy jste přišel s tou tezí že si myslíte že by+ +chom měli přiznat
respektive
eurozóna že vznikla příliš
příliš brzo,
o kolik
let podle vás je li vůbec možné to nějak
kvantifikovat
,
politici
a
politické
rozhodnutí předběhlo
to logické ekonomické rozhodnutí vytvořit v Evropě
jednotnou měnu
no to začínáme nové Otázky Václava Moravce které budou trvat tři hodiny
k mé radosti stručně odpovíte
myslím si že nejde odpovědět v
nějakým
časovým údajem, spíš bych jenom
ze všech těch argumentů vytáhl jeden
celá ta
celé to členství bylo opřeno o
tzv.
maastrichtská
kritéria což jsou
nominální konvergenční kritéria, která odráží
situaci
nominálního dluhu na
HDP
, nominálního deficitu
inflační a další kritéria
myslím si že stejně tak důležitá je něco čemu ekonomové vznešeně říkají reálná konvergence, to znamená
konvergence sbližování se reálného vík+
výkonu ekonomik
á současným
musí být i určitý
politický
politicky
jednotný rámec
Spojené státy také nemají reálnou konvergenci mezi všemi
státy
unie
a přesto tam je určitý, já tomu říkám americký etos který
jde
od
vzniku Spojených států
nezávislost až
dodneška, byť prošel různými otřesy,
a ten byl určitým amalgamátem určitým spojujícím
faktorem
který
umožnil fungování
dolaru na území Spojených států,
dostatečně
efektivně
a to v Evropě
chybí, čili z tohoto hlediska
já znova opakuji jako na začátku, já vůbec nefandím
nějakým
národnostním teďkom projevům které se objevují
po celé Evropě
já jenom tvrdím že
evropská integrace po druhé světové válce přinesla mnoho
pozitivního
a že přílišným spěchem evropští
politici
vlastně podkopávají i ten samý základ, i to samé
pozitivum
které
evropská integrace přinesla
v té krizi teď musí dojít
už k nalezení nějaké cesty
ať jedné
po které se
vydají ti kteří chtějí další integraci
neoponovával sám
diskuzi
k tomu jsme se vůbec nedostali
stručně
pláčeme nad rozlitým mlékem což současné Evropě nepomůže
a já znova opakuji přes všechny problémy které
které vidím
se domnívám že i my jako
ČR
byť nejsme členy eurozóny,
bychom měli podpořit
já tomu řikám
nějaká
minimální
množina
minymem
minimálních
kritických
opatření,
a to bychom v současném okamžiku měli
podpořit, jestli potom nebo jakým způsobem pak my se budeme vyjadřovat k tomu jak se Evropa vyvíjí
poté co se jí podaří stabilizovat
euro a měnovou
unii
,
to už je druhá otázka kdy
možná v Čechách budeme mít trošku jiné názory třeba někdo jiný
jiný ale v daném okamžiku všichni potřebujeme stabilizovat a už asi
zapomenout na tu trochu nešťastnou minulost
co je ta
podle Jana Švejnara, to
minimum
těch
prvků které je zapotřebí teď přijmout aby
Evropa neplápolala v této v této krizi jenom
perspektuji
historickou, Evropa
od druhé světové války
činila vždycky velká opatření, kroky které mnozí zpochybňovali, a vždy to Evropa dokázala, čili ten krok vlastně vstupu do,
nebo zavedení eura, byl
také
velký krok
já myslim že ten
problém není ani tak že bylo zavedeno příliš brzo
ale že nebyly zavedené další doprovodná opatření která jsou k tomu potřebná,
to znamená
země vstupovali do eurozóny a věděli že jestli že
se sváží
na jednu měnu
tak budou muset najít další pružnost flexibilitu uvnitř svých zemí,
že už nebudou moci devalvovat své měny tak jak to Italové
dělali
Španělé Řekové a všichni ostatní
že musí přizpůsobit svoji ekonomiku, což nepřizpůsobili, to je jeden
první
problém,
druhý který se nyní velice projevuje
že je těžké mít jenom monetární
unii
tohoto typu,
aniž je silná fiskální
unie
nebo
koordinace
ty Spojené státy jako příklad jsou zde velmi dobré, že vlastně
tam vidíme
že federální vláda centrální vláda má velký fiskální efekt napříč jednotlivými státy
nezaměstnaní v
Kalifornii
dostávají podporu od federální vlády, tak že tam je
automatický
přesun peněz
jsou tam omezení co si jednotlivé státy mohou dovolit, do jaké míry mohou být fiskálně
nezodpovědní v uvozovkách,
čili to je vlastně ten hlavní teďka cíl,
co
Evropa musí najít
je způsob
jak se
zkoordinovat
v těchto dalších věcech, to znamená fiskální oblast
jak zpružnit svoje hospodářství
potom ta jednotná měna není problém, jestliže se toto Evropě nepodaří
no tak pak
tady s
dezintegrace
je zcela
možné jejím následkem
neni to právě existence toho amerického etosu co umožňuje
fiskální a nad ní
politickou
unii
, zatímco v Evropě není ten
evropský démos
zvlášť při tak velkém množství národních států a jednotlivých
politiků
tento étos asi nezaručíte
Vladimíre Dlouhý
stačí stačí si připomenout
stačí si připomenout
sobotní slova českého prezidenta Václava Klause která
zazněla v Maďarsku, jako oponentura
k tomu co prosazuje Evropská komise a její šéf
žozé bazo+
Barroso
tedy
možnost změny
rámcových smluv které se týkají principu jednomyslnosti
v rámci
politiků
to je i kulturně historická obrovská rozlišovat ale
po+ poslechněme si schválně
pane pane
ministře
ta slova která pronesl Václav Klaus v Maďarsku
já s panem Barrosem zásadně ale absolutně nesouhlasím
já myslím že se tragicky mýlí,
dnešní problémy Evropy vznikly stále se zrychlujícím procesem
více a více Evropy
to je naprosto evidentní věc, a pan Barroso nepřichází
s jiným návrhem
než že když to více a více Evropy vyvolalo dnešní problémy,
tak zkusme jít
ještě
dále
ještě více a ještě více
já myslím že to je fatálně mylný přístup
vymezil se v sobotu ostře vůči návrhům na hlubší evropskou integraci český prezident Václav Klaus, Ivane Mikloši
na těch zasedáních
ministrů
financí
evropské
unie
respektive
eurozóny
jak dlouho podle vás je ještě možné čekat, než opravdu dojde
zásadnímu
politickému
rozhodnutí,
ti kteří chtějí hlubší integraci kvůli
efektivnějšímu
spravování eurozóny
nechť zůstanou, ti kteří nechtějí mohou odejít
teď popište tu vaši změnu, která si myslíte že je reálná
ale předpokládám že to co schválil evropský
parlament
jenom jisté sankce které se týkají rozpočtových
schodků to neni řešení
pan profesor
Stiglitz
u
já
si dovolím
nesouhlasit
podíváme li se na dvě země které jsou v současné době v problémech, a sice Irsko a Španělsko tak uvidíme že oni měli přebytky před krizí
měli
nízký poměr
zadlužení k
HDP
dodržovali oficiální pravidla hry lépe než ostatní země, takže pokud
držet těch pravidel tak to ještě problém nevyřeší
ve skutečnosti jde o to
já já já si myslím že když slyším takovoudle rétoriku že
s Evropou to skončilo, už
nefunguje
takováhle pravidla jsou
receptem na katastrofu
protože když se země dostane do poklesu tak její deficit
nevyhnutelně poroste, to se stalo ve Španělsku
není to kvůli tomu
že to tam špatně vedli
některá ta pravidla
byla chybná
pravidla
volného trhu nicméně
všichni se na tom
shodli
řekli neregulujme bankovní systém, takže oni
se drželi všech pravidel
ale přesto se dostali do velice špatné situace, a pokud bychom je za to nyní trestali a řekli jim
teď musíte
škrtat, tak
budou oni dále klesat
a bude to
politicky
ještě
problematičtější
a
ještě
je tady velký rozdíl oproti
Spojeným státům jeden,
ve Spojených státech
v zásadě uznáváme
jedno+
jednoduchou migraci
a sice
to znamená že
státy na severu jako Severní Dakota sou
prázdné
a teď bude otázka
jestli se neodstěhují mladí
Řekové z Řecka protože nechtějí, nebudou chtít platit
za chyby které udělal někdo před dvaceti třiceti lety,
já si myslím že
Evropané nebudou chtít přijmout
svých zemí kvůli nějakým chybám z minulosti, takže
je třeba
širší
rámec, a myslím si že ta
transferová
unie
to je myslím
velice ošidný
termín
Evropa byla založena na principu
s
solidarity,
ti kteří
to sledují z venku
to obdivují,
obdivují to
že některé země
řekli že je jejich
sociální odpovědností přizvat
země střední a východní Evropy
i když
bylo jasné že to
způsobí
problémy,
to
byl
velký projev
angažovanosti ve věci demokracie,
a najednou
budeme říkat že my tady nejsme transferová
unie
, my nejsme
solidarita
to
podkopává celou filozofii
která se tady razila půl století
poslední
otázka pro vás v té souvislosti
pane
ministře
závidíte Čechům jejich vlastní korunu
já jsem očekával
dá se to brát tak že nezávidíte Česku že mají vlastní korunu
já bych
k tomu jenom dodat ještě ano Slovinci také by nešli zpátky k tolaru
no a otázka právě pro české členy Národní ekonomické rady vlády, když se díváte na to jak Česká republika přešlapuje a říká počkejme až uvidíme jak to
slovenští a další
ministři
financí členských zemí eurozóny odpracují a teprve pak možná
vstoupíme, je to správný postoj
Vladimíre Dlouhý
přešlapování neni ten
ten správný výraz,
protože já souhlasim velmi s tím co
řekl
Ivan Mikloš před chvilkou,
už se nedívejme dozadu,
situace je taková že Slovensko euro má
ČR
ho nemá
a současně situace je taková že eurozóna není momentálně otevřena novým členům,
nám
členství
nečlenství v eurozóně
dává určitou větší
pružnost v různých aspektech hospodářské
politiky
,
byť ten efekt
není zas tak velký protože jsme totálně
nebo hodně závislý na
ekonomickém vývoji v eurozóně
v Německu, čili my ani nechceme třeba v NERVu řešit
otázku členství nečlenství
v eurozóně, my spíš bychom měli za prvé řešit jak se stavět k těm opatřením která eurozóna
přijímá a tady já možná někoho překvapím tím jak jsem se už dvakrát a teď to činím potřetí
pozitivně
vyjádřil že bychom
měli ta stávající opatření
minimálně
nezpochybňovat,
sledovat je
být připraveni okamžitě
pragmaticky
reagovat na to co to znamená pro českou ekonomiku,
hlavně zabránit krátkodobé destabilizaci
a formovat si vlastní názor do budoucna až bude eurozóna otevřená
případně pro nové členy
ještě otázka pro Ivana Mikloše, opravdu je
eurozóna teď uzavřená
kdyby Poláci
ČR
splnili ta kritéria,
myslíte
si že byste nás nechtěli
my bychom nevstupovali sami muselo by vstoupit
Polsko
ČR
možná
politicky
by
byl i tlak
aby vstoupilo Maďarsko které má daleko větší dluhové problémy čili
opravdu
né že bych tady chtěl
nějak
zase
mávat
antievropským
praporem, ale to není na stole
že samozřejmě
ty nynější problémy jsou velké ale kdy by se splnily podmínky
atd.
tak já myslím že
by
ČR
měla vstoupit protože samozřejmě jsme velmi otevřená ekonomika obdobně jako Slovensko
všichni obchodníci průmyslníci podnikatelé
si to přejí protože samozřejmě ty velké výkyvy ve směném kursu jsou
negativní
pro ně
takže já myslím že ta otázka připravenosti a potom vstup, já myslim jestliže se euro
si vyřeší problémy které má
tak to není problém, jenom bych ještě poukázal na to že ten problém který řešíme
je nejenom problém eurozóny ale celé Evropy
to znamená
první země která potřebovala pomoc bylo Maďarsko, né člen eurozóny,
když se zachraňuje Irsko tak pomáhá Velká
Británie
né
né
člen eurozóny jo
a Slovensko poprvé ukázalo když se zachraňovalo Řecko že mělo svoji nezávislou pozici, a udrželo si jí tehdy a
to přijali že jo
takže
je to širší problém, Evropa je největší ekonomický celek na světě,
je potřebné aby se o+ zotavila aby začala fungovat dobře,
a v tom smyslu ta
a všechno o čem jsme mluvili je strašně důležitá
protože to
bude mít efekt na Ameriku na Čínu a na všechny ostatní země
děkuji za tuto velkou ekonomickou debatu
hlavními hosty dnešních otázek byli, nositel Nobelovy ceny za ekonomii
prof.
Joseph
Stiglitz
slovenský
ministr
financí Ivan Mikloš
členové Národní ekonomické rady vlády zakladatel akademického pracoviště cer gé é í Jan Švejnar a bývalý
ministr
průmyslu a obchodu
Vladimír Dlouhý, vážim si vaší účasti v tomto pořadu a těším se
v dohledné době opět na shledanou, díky
komu zůstane v rukách černý Petr
hra která se teď hraje kolem
elektronických
zdravotních knížek, a nejde o žádný levný špás
největší zdravotní pojišťovna v zemi
VZP
do něj investovala za víc než deset let jeden a půl miliardy korun
u zrodu
elektronických
zdravotních knížek stála firma IZIP, tu založili poslanci
ODS
Milan Cabrnoch a Miroslav Ouzký
největší palbu
kritiky
teď kvůli nákupu majoritního podílu akcií společnosti IZIP
dostává ředitel
VZP
Pavel Horák,
důvod akcie nakoupil na zadání správní rady
prý je ale neinformoval o tom, že akcie získal od švýcarské firmy,
která si ponechala zbylých devětačtyřicet procent
během šesti let co stojí Pavel Horák v čele
VZP
nebyla jeho pozice tak vratká jako v současnosti
o pochybnostech kolem obchodu s akciemi firmy IZIP
provozující
elektronické
zdravotní knížky
přišli jako první reportéři
ČT
europoslanci za
ODS
Milan Cabrnoch a Miroslav Ouzký
přenechali devětačtyřicet procent akcií firmy
neznámé švýcarské společnosti
íhelt
International
udělali to prý proto aby nemohl být projekt zastaven
o tom prý
VZP
také uvažuje,
sama společnost IZIP se proti všem pochybnostem,
které se týkají švýcarského menšinového vlastníka ohradila
po zjištění reportérů
ČT
začala hra
komu zůstane v rukách pomyslný Černý Petr desetiletého problému
elektronických
zdravotních knížek
náměstek
ministra
zdravotnictví
a člen správní rady
VZP
Petr Nosek
dal najevo rozčarování z postupu vedení pojišťovny
tak já si myslím že to
skutečně primární pozici má správní rada
a já teda
člena správní rady to beru jako velice nešťastný postup
Horáka podle náměstka
ministra
zdravotnictví Petra Noska
měl ředitel pojišťovny Pavel Horák, ještě před nákupem akcií firmy IZIP prověřit
jestli nemá
VZP
s IZIPem
podepsané nevýhodné smlouvy
já jsem dostal úkol
získat v té společnosti majetkovou většinu,
úkol
aby to bylo za nominální cenu
tady ten úkol jsem splnil, ty kupní smlouvy jsou podepsané
odvolání ředitele
VZP
Pavla Horáka
začali po pondělním zjištění reportérů
ČT
mluvit i další členové správní rady
VZP
,
i opoziční sociální demokraté pokud nebude proveden to
tento
audit
které
který zadala správní rada tak
musíme hovořit o výměně generálního ředitele
by měl být odvolán
předseda správní rady
VZP
za
ODS
pan Marek Šnajdr
dále předseda dozorčí rady, opět za
ODS
pan Kantůrek,
a samozřejmě
s nimi i ředitel
VZP
k odvolání šéfa
VZP
potřebují
kritici
Pavla Horáka
získat většinu správní rady,
tu ale zatím hlavně kvůli odporu členů za
ODS
nemají stávající ředitel
VZP
Pavel Horák, a
také stávající správní rada
převzali projekt IZIP od
předchozího
vedení
VZP
, protože tento projekt trvá
více než deset let,
v tomto ohledu stávající vedení a nová správní rada dělá všechno proto
abychom tento projekt uvedli do chodu
a chránili tak
finance do něj vložené
a nejde o žádné drobné, za deset let vložila
VZP
do projektu
elektronických
zdravotních knížek
víc než miliardu korun
VZP
teď chce knížky vyzkoušet v pilotním projektu,
ve dvou krajích a to v Karlovarském a na Vysočině
na základě jejich fungování a
auditu
firmy
pak rozhodne jak dál
zmiňovaný pilotní projekt má také ukázat zda se podaří přesvědčit lékaře a pacienty,
aby
elektronické
záznamy používali
a zda tak přinese celý systém úspory, dalším hostem otázek ředitel
VZP
Pavel Horák,
vítejte po čase v otázkách, přeji hezký dobrý den hezké odpoledne
pro úplnost do dnešních otázek jsme zvali i zakladatele společnosti IZIP tedy europoslance za
ODS
Milana Cabrnocha
a Miroslava Ouzkého,
zatímco první vzkázal že nemá čas, druhý pak napsal
SMS
zprávu, citujme
vážím si našeho pozvání ale vzhledem k
politizaci
celé kauzy se k ní nebudu vyjadřovat
Miroslav Ouzký, konec citátu
jak daleko pane řediteli jste byl v tomto týdnu,
sednout k počítači a napsat rezignaci
já todle to nemám v povaze
když na vás jsou s mečem tak
já nedávám hlavu na špalek, já jsem nic špatného neudělal takže to skutečně, rezignaci jsem
žádnou nepsal ani jsem nad tím
nepřemýšlel, napsal jsem
dopis
někdo jde s mečem tak vy
jdete
ještě se silnějším no v podstatě a
asi bych nejradši vyrazil,
někomu uškr+ někoho někoho chytil pod krkem protože
je to neuvěřitelné, a v okamžiku kdy se
vám
něco podaří,
kdy
třeba když mluvíme o IZIPu,
to že jsme v něm měli mít
majetkovou účast, to se ví už leta
nám to doporučovali strategičtí, když jsme dělali strategii pojišťovny, tak si pojišťovna měla pojistit ten projekt už někdy před právě před těmi desíti lety
a když mě v květnu správní rada vyslala na tu misi, na tu mišn imposibl
jako běžte kupte si tam většinu
za babku za milion korun, jednapadesát procent ve společnosti která měla obrat teda za ty
za těch deset let jeden a půl miliardy korun
tak
místo toho aby když ten úkol splním
tak
aby se začlo uvažovat co dál, jaká bude strategie s tím zahraničním partnerem
jakým způsobem to rozšíříme, třeba ten projekt
elektronických
zdravotních knížek do Evropy, protože to je referenční projekt
EU
my jsme v projektu epsos,
ta přeshraniční výměna informaci o pacientech je prostě jasná
místo toho
abychom
se věnovali tomuhle tomu tak někdo přijde s takovoudle kauzou
že nám hrozí
nějaká
arbitráž,
maximálně Švýcarsku
hrozí arbitráž
nemáte vůbec žádné pochybnosti, koupil jste to za babku, koupil
jste to za milion
za milion
a
nepociťujete
informační dluh vůči členům správní rady
VZP
, protože ti možná by vám takový úkol nedali pokud by bývali
věděli,
žé
akcie kupujete od švýcarské společnosti, nebo myslíte si že by rozhodovaly
úplně stejně
ale dyť je to úplně irelevantní, prostě
akcie musíte koupit vod toho kdo je vlastní
á pokud jsou
nějaká
rizika, tak
nevy+
vyplývají z těch akcií které já jsem nakoupil naopak kdybychom koupili všechny ty akcie,
tak byli by
nějaká
, byla by
nějaká
rizika arbitráže
maximálně
protože
my jsme vlastně investovali do Švýcarska když to takle vemete
, tak maximálně když by to nevyšlo tak bychom mohli žalovat tedy
v arbitráži možná Švýcarsko, že je zmařená naše
investice
ale přece v té vlastní transakci, že my jsme koupili akcie
to naopak
kdyby jsme jich koupili devadesát osum procent no tak by to riziko bylo ještě menší,
na druhou stranu prostě ta společnost je česká
řídí se právem českým,
a v okamžiku kdyby
třeba došlo k
nějakému
sporu o plnění smluv, no tak jako nejjednodušší věc je že by to skončilo u českého soudu,
a t+
a ten by rozhodl
všichni
naši
riziko arbitráže tedy nehrozí, žádná rizika v sobě tento obchod zakomponovaná nemá no ten vlastní obchod toho nákupu rozhodně ne
všichni naši dodavatelé
aj ty
jsou zahraniční firmy,
jedna
dyť
dyť
nikdo z těch dodavatelů ať už je to dodavatel
informačních systémů pro státní správu kdekoliv,
nikde to není česká firma, všude je to zahraniční vlastník,
proč tam nikdo nekřičí o tom že hrozí arbitráž
když by
ČR
neplnila ty smlouvy,
ale smlouvy se musí plnit,
že jo my jsme vždycky postupovali podle zákona
já si nedovedu představit že by veřejnoprávní
instituce
jako je
ČT
nebo
VZP
,
prostě se vykašlala na plnění smluv,
a zadala důvod k
nějaké
arbitráži
a navíc ani by k ní nemuselo dojít stačilo by to dát k soudu tady na hlavním městu Praze
znovu se zeptám pane řediteli ta původní otázka,
nemyslíte že jste měl informovat ještě před podpisem smlouvy
členy správní rady
VZP
že kupujete
onen většinový balík akcií IZIPu od švýcarské firmy, ruku na srdce ale
vezměte
si že jelikož sou to akcie na doručitele
tak správní rada nikdy nebyla informována o tom, kdo ty akcie vlastní, protože
je to prostě, akcie na majitele, správně se
tedy
říká,
to znamená že
to
anonymní akcie
hantýrce
ani nikdy nemohla být informována kdo je jejich vlastníkem, protože
samozřejmě když se sejdeme
u advokátní kanceláře v okamžiku valné hromady, nebo předávání těch akcií,
tak v tu chvíli všichni přicházejí s těmi akciemi, tam poznáte toho kdo je vlastní
ale za dalších půl hodiny nebo za dvě hodiny nebo další den to může být jiná,
takže nikom+ nikdo nemohl informovat správní radu kdo je vlastníkem
a správní rada nikdy také neříkala, my to chceme koupit od Petra nebo od Pavla,
a my chceme nejdříve vědět,
vo
auditu
také správní rada nikdy nerozhodovala, samozřejmě když jsem to kupoval v takové
v takovém časovém presu,
protože hned za měsíc, to se mělo udělat za měsíc
dovedete si to představit že by jedna firma koupila druhou firmu,
a vod toho nápadu by uplynul měsíc
prostě a za měsíc mělo dojít k zahájení pilotních projektů,
které mají prokázat že ten projekt funguje
to být vámi asi
tak
bych nebyl takový sebevrah protože
když vám
to zadají a ještě u toho sou
anonymní akcie
jestli jste si sám nenaběhl na vidle
teď
už anonymní nejsou teď už patří nám, my tam máme většinu
no ještě vám nepatří vy
od toho obchodu jestli se nemýlím
můžete ustoupit
v tudle tu chvíli ano, ty akcie jsou v advokátní úschově,
naše peníze
také
, ale my je už v tudle tu chvíli vlastníme
máme výkon akcionářských práv s nimi už máme
a máme tři měsíce na to abychom si tam šťourali v té společnosti jak chceme,
a když se nám na tom něco nebude líbit tak řeknem soudruzi
nechte si ty akcie
to
jsem zvědav
schválně k tomuto aspektu,
kdy řeknete soudruzi nechte si ty akcie,
co se pak může stát
, vrátím-li se ale k té otázce
například člen správní rady
VZP
Petr Nosek dával v rozhovoru pro
ČT
hodně nahlas najevo
svoji nespokojenost s tím,
že majoritní balík akcií IZIPu
VZP
získala od neznámé švýcarské firmy, tady jsou jeho slova
tak mě osobně na tom nejvíce vadí to že
o té
záležitosti toho
transferu těch
akcií přes další firmu
nebyla správní rada
informována
řekl bych k tomu i to že před tím než tedy
uzavřeny,
bylo deklarováno
zhodnotit
tu záležitost ve smyslu přínosu
a stavu firmy IZIP jako takové, to znamená pak teprve mělo být vyhodnoceno
to zda
bude,
ten nákup zrealizován, byli jsme informováni o tom že akcie jsou v notářské úschově
nikoli že by byli smlouvy již uzavřen
y
říká v rozhovoru pro
ČT
náměstek
ministra
zdravotnictví, člen správní rady
VZP
Petr
Nosek
tudíž správní rada podle vás věděla
že
jde o anonymní akcie které mohou poletovat mezi různými vlastníky, je to tak
to snad ví každý v
ČR
se o tom točí reportáže už dva roky
no a a
tudíž to nepovažujete za chybu když teď to správní rada, část členů správní rady hází na vaši hlavu
ale podívejte se, v tuhle tu chvíli jsou ty akcie na hromádce
všichni na ně
můží
mohou vidět, já
tady
mám tu smlouvu, můžete si jí přečíst, není na ní nic zvláštního,
my tím máme akcionářská práva a tři měsíce si můžeme zkoumat
bude
bude všechno všechny ty,
proč jsem, je to jistě chyba,
mohl
jsem o tom správní radě říct o něco dříve,
ale
já jsem chtěl před správní radu p+
na
předstoupit v okamžiku,
kdy budu mít
takto
v deskách prostě ty údaje o té společnosti
audity
uzávěrky
soupis majetku
jak je to s tím patentem, autorská práva, to jako
není jednoduchá věc, subdodavatelské smlouvy
do konce roku
do konce roku budete mít všechny tyto informace no to musim mít za měsíc, protože jako v téhle té situaci z
jako se nemůžeme do konce roku bavit vo tom jak to je
to prostě musí v
tuto
chvíli být na stole
čtyryadvacátého kdy je správní rada to asi
na stole nebude, protože
jako
auditorská
firma asi
takto
vražedné tempo nevydrží,
ale prostě
v tu chvíli musí všechny ty informace být na stole
máme připravené i určité návrh toho
jak by mohla znít dohoda s tím strategickým partnerem, protože ten je taky známý prostě ten přijde,
představí se
a my s ním budeme jednat o tom, jak on a my si
představujeme
to
jak budeme vzájemně spolupracovat při vedení nebo vlastnictví té společnosti,
správní rada to dostane na stůl, když se jí to bude líbit přistoupí na to
když se jí to líbit nebude, řekne jak se to má změnit,
anebo od toho obchodu můžeme odstoupit
a můžeme
udělat
zeptám se jinak
vy vy bezesporu nesete
odpovědnost
za tento nákup, říkáte že jste to koupil za babku
apod.
neměl jste ale pochybnosti že může celý tento spor vzniknout,
když tady europoslanci Cabrnoch a Ouzký,
místo toho aby to předávali
majoritní balík
přímo
VZP
tak
akcie převedli na švýcarskou firmu, vždyť to se dalo a zvlášť když to sou anonymní akcie, tak se to dalo čekat
číslo jedna
ti se měli těch akcií zbavit už dávno
protože ten projekt
naráží jenom pořád
na na prostě
na tu
politickou
angažovanost, a
kvůli
tomu je kolem toho takové zlé, takže
to už se
mělo stát před lety
jejich
politické
angažovanosti tak by před deseti lety nedošlo k tomuto
k tomuto projektu a jeho plnění, protože měli známé ve
VZP
v
politických
kruzích,
tudíž tam se nevyhnete jistému střetu zájmu
co bylo před desíti lety já nevim já u toho nebyl
ale vy nesete ty následky
názor
já znám že ti pánové to tehdy nabízeli
ministerstvu
zdravotnictví jestli by to nechtěli,
tu ideu vzít jako ideu celonárodního
zdravotnického systému
údajně byli odmítnuti, když se dneska zeptáte na
ministerstvu
zdravotnictví jakou mají ideu zavádění íhels,
pravděpodobně se toho také moc nedozvíte
takže celá Evropa to dělá, my jediný nevíme co bude
tohle
je jediný projekt který v
ČR
existuje, dokonce
kdysi někdy před pěti lety
získal
cenu za nejlepší světový projekt v oblasti íhels,
čili určitě to není tak úplná hloupost která by u nás nemohla fungovat
ale ty akcie
měli převést
na
VZP
už dávno
nebo zbavit se jich
hned na tom začátku
VZP
,
chtěla měla
říci
,
my chceme
si to vlastnit, na druhou stranu,
který státní podnik které
ministerstvo
v
ČR
má
se soukromou firmou,
a ochránilo si to že dodavatel jeho
IT
systému,
do kterého dává každá státní
instituce
miliardy
takže je spoluvlastněn tím státem, nikde v
ČR
takový takový případ není takže
zase se nemohu zlobit, že někdy před desíti lety
dyť totéž bylo v na+ v grantových agenturách, kdy české výzkumné projekty
a jejich
výsledky prostě šli okamžitě do soukromých rukou,
tehdy se nad tím nikdo nezamýšlel
ale jako vnější pozorovatel
máte ty pochybnosti
po+
proč k tomu převodu na švýcarskou firmou došlo
ve chvíli kdy už jste deklarovali, a od správní rady jste měli úkol získat majoritní balík těch akcií
na té druhé straně je
strategický zahraniční investor, mezinárodní počítačová firma,
která má zájem ty akcie koupit, jestli po tédle té kauze
je
koupí, to já nevim,
a
ta advokátní kancelář, nebo
ta
advokátní zástupce který tam pro účely
té transakce založil tu firmu
ta měla být pouze jako když dáte
auto do komise do autobazaru nebo prostě když prodáte dům přes ad+
přes
realitní kancelář,
prostě
úkolem té firmy nebylo provozovat ty zdravotnické knížky
nikoho z nás ani nenapadlo,
úkolem té firmy bylo sebrat ty akcie od těch akcionářů
půlku nebo šestaštyřicet procent jich dát
VZP
,
a druhou půlku až si ta zahraniční firma taky samozřejmě projede
až si
zkontroluje všechno to jestli jestli do toho obchodu půjde,
a samozřejmě až poté co naše správní rada řekne
jestli
toto
se jí líbí nebo nelíbí,
tak pak odevzdá tu druhou půlku
druhou půlku tomu strategickému zahraničnímu investorovi
který tady nebude běhat po
ČR
a sbírat u fyzických osob
nějaké
akcie na doručitele,
který prostě chce
od advokáta ve Švýcarsku ve standardním právním prostředí
naprosto naprosto
nezpochybnitelně
převzít svůj budoucí majetek za
který
asi zaplatí
náklady na fungování projektu
elektronických
zdravotních knížek
přesáhly
za deset let částku jedné a půl miliardy korun
vyplývá to z údajů
VZP
které mají otázky k
dispozici
, podívejme se na
ta data, v prvním roce existence projektu
elektronických
zdravotních knížek
tedy v roce dva tisíce jedna byly náklady vynaložené
VZP
nejmenší, přesáhly dvanáct milionů korun, pak postupně rostli až v roce dva tisíce pět přesáhly částku
sto šedesáti milionů korun ročně,
při pohledu na tyto údaje je nutné dodat že v letech dva tisíce pět dva tisíce šest dva tisíce devět
a dva tisíce deset jsou náklady
VZP
tak vysoké protože v nich
jsou
motivace
lékařů
za vstup pacientů
lékařů do systému
elektronických
zdravotních knížek
jednoduchá otázka pane řediteli potom
všem co se tady děje,
doporučoval
byste správní radě, a je to reálné, abyste získali celý podíl v IZIPu,
a v případě že kývnete na to
ano
audity
dopadlo to všechno v pořádku pokračujme v tom, když už se do toho dala
miliarda a půl
aby všechny akcie měla
VZP
no pokuď bych měl říct svůj názor, já bych teda byl radši aby to nám patřilo celé
ale
i i vlastně toto na té správní radě jako názor
také
zaznělo, že by
že bychom měli usilovat o koupi né
třiceti procent to byla, vlastně moje první zadání na začátku roku bylo
třicet pět procent, aby podle obchodního zákoníku jsme tam získali
nějaký
vliv
pak se to změnilo na padesát procent, na můj návrh se to zv+ zvedlo na jednapadesát procent
navrhnete tedy
správní radě když,
neřeknete tu větu soudruzi odstupujeme od obchodu
navrhnete že by
bylo dobré získat majoritu, ať v tom není soukromý vlastník, ať si to spravuje
VZP
že bych si zase
řekl o
ó takový jednoduchý úkol, to,
samozřejmě k tomu
musí být vždycky dva, ten kdo kupuje a ten kdo prodává, a
přesvědčit tu protistranu, záleží na tom jak
jak
jak bude hodnotit
nebo jak si bude cenit těch akcií takže
možné to je
na druhou stranu v tom okamžiku vlastně to celé provozujeme my,
naprogramujeme si vlastně, to nejde
nejde jenom o zdravotní knížky ty tam v těch nákladech tvoří asi půl miliardy
zbytek je
elektronická
komunikace
, portál pojišťovny kam
jenom za těch prvních devět měsíců přišlo milion podání
komunikace
ze státními úřady, jako to je c+ celý to
všichni říkají zdravotní knížky ale
to je celá
elektronická
komunikace
se všemi našimi partnery od soudních exekutorů prostě
přes zdravotnická zařízení která
posílají před portál faktury a dávky,
a vůbec nemusí být v IZIPu
toto
je všechno dohromady
takže
promiňte pane řediteli ale přesto dostáváte od zakladatelů IZIPu
do kožichu
že děláte velmi málo, nebo dělali jste i v uplynulých letech velmi málo, abyste celý ten projekt podpořili
bezesporu když jste si v tomto týdnu četl výroky Miroslava Ouzkého
europoslance za
ODS
a zakladatele
že
sama
zdravotní pojišťovna může za to že to tak nefunguje jak to fungovat má
no
tak já jsem zvyklý že mě bijí ze všech stran
ale
já když jsem přišel do
VZP
, tak
na straně vlastně
toho partnera byla taková naivní představa že
jsme to naprogramovali teďka je to
jaksi nainstalované,
tak
teď se vo to musíte postarat vy aby to ti lékaři používali,
jenomže
pro ty lékaře to musí být komfortní
musí to být propojeno
s jejich informačními systémy,
oni nemusí
jako není možné aby vstupovali do toho systému zdravotních knížek, tam je nutné aby se
automaticky
ty informace
objevovaly v jejich
klinických
informačních systémech
ty všechny skoupila zahraniční konkurence, takže s ní se taky velmi obtížně vyjednává
takže
to není tak jednoduché
jo ta představa že my máme něco co může spořit miliardy, což může spořit miliardy,
to už ukázalo,
ukázali případy ze zahraničí naprosto jasně, my když jsme si vyjeli
kolik duplicitních léků laboratorních vyšetření
magnetických
rezonancí se předepíše
jednomu pacientovi
různými lékaři ve stejný den, ve stejný týden,
to sou miliardové ztráty, to sou prostě obrovské peníze které prostě
zbytečně to české zdravotnictví vyhazuje,
samozřejmě nikomu to není příjemné že se na to přijde
dneska každý občan, nebo každý klient IZIPu
dva a půl milionu
a to zas nejsou hloupí lidé kteří se tam dají nalákat
nějakou
pochybnou reklamou, prostě dva a půl milionu lidí
v
ČR
tam ten přístup má
a když se podívá, tak tam vidí co ta zdravotnická zařízení na ty
na jejich osobu vykázalo, všechny předepsané léky všechny laboratorní vyšetření,
ale ti lidé se samozřejmě bojí často na to upozornit, voni nám sice napíšou
von si pan
dr.
na mě napsal
to a to a to a to a to
a stálo to x tisíc korun, ale
ne+
promiňte mi já se
nepodepisuji
protože je to můj lékař a von by mě pak už zas třeba nechtěl ošetřit
a pro ty lékaře to
také
není příjemné že se jim někdo dívá,
ne do dokumentace ta zůstává jejich, to
další plán že dokumentace bude na jedno místě,
todleto sou jenom lékařské zprávy
tak
ani těm lékařům to samozřejmě neni příjemné, takže my jim říkáme,
podívejte se když budete s náma hrát čistou hru
budete
se chovat odpovědně, budete
koordinovat
tu péči zvýšíte její kvalitu, o to tady hlavně
jde
tak my vám dáme
nějaké
peníze za to,
že to děláte lépe než vaši kolegové,
a to je ta štvrt miliarda která
je k těch
jedna a půl miliardě kterou jsme vyplatili těm lékařům
takže
ten problém je mnohem složitější, a
i ty zahraniční ty projekty podobné,
vždycky měli největší obtíže s tím aby to ti lékaři začali používat
kdy dáte správní radě
VZP
tedy všechny
audity
plus své doporučení, jak dál s IZIPem, jestli si ty akcie ponechat
anebo
říci
, vaši větu soudruzi odstupujeme
no tak
je to taková jednoduchá votázka, když
chcete vyjednávat s protistranou je lepší když tam máte majoritu v té společnosti, nebo je lepší když nemáte nic
no já si myslím že jako s tím nezkazíme navíc ty akcie můžeme vrátit i kdykoliv později, my jsme si do
smlouv
dali řadu řadu pojistek
takže prostě to není jako,
to co je podstatné ten pilotní projekt, ten už běží
samozřejmě zase teďka je těžce postižen tou
mediální
kampaní,
ale
ten musí
prokázat v těch dvou krajích, kde
kraji Vysočina jsou v tom
všechny nemocnice
kdy
je bude mít správní rada, k
dispozici
ten pilotní
projekt jako ten, to je to klíčové, tak ten bude
ten bude ten
měl původně začít prvního sedmý
když teda stihnu koupit ty akcie za ten měsíc, což se teda nepovedlo, takže začal prvního devátý
a
má běžet rok,
my
můžeme
samozřejmě první
nějaké
výsledky budou už za za tři měsíce
součástí toho má být i jakási
kvazielektronická
preskripce, všechny tyhlety věci které
prostě mohou p+
mohou mohou přispět k úspoře prostředků,
a to je to klíčové,
mezi tím jestli samozřejmě musíme projevit do
prověřit do čeho
jdeme
, já
největší obavy
tady
máme seznam těch rizik od poradenské společnosti, které by mohly vzniknout, to sou tři stránky věcí
které si musíme ověřit v rámci toho
auditu
,
původně ten
audit
měl být do konce října
snad se to stihne protože příští týden konečně teda
zas musíme postupovat veřejnou zakázkou, vybrat velkou audy+
auditorskou
firmu která to udělá
auditor
stihne,
aby to do toho konce října bylo, ale to samozřejmě záleží na tom jak ta,
jak ta
problematika
bude složitá
a pokud byste ty akcie vrátily tak
garantujete veřejnosti že tam žádné riziko soudních sporů
není, že by ten
ta švýcarská firma se cítila dotčena zažalovala
ČR
že se nerozvíjí systém
elektronických
zdravotních knížek protože
VZP
ustoupila od
systému firmy IZIP ale my jsme se
k ničemu nezavázali, to
co platí sou
v minulosti uzavřené dlouhodobé smlouvy
á ty sou zase naše záruka, protože představte si kdyby ty smlouvy
byly uzavřené dejme tomu s výpovědní lhůtou že by se daly vypovědět za půl roku nebo za rok
a poté co my do toho systému
nainvestujeme
začne to fungovat a ověří se
že to ty úspory přináší,
tak by ta protistrana řekla, tak a my s tím končíme a my to prodáme vaší konkurenci
jo takže
to že ty smlouvy jsou uzavřené na x let dopředu,
aby
to vytvářelo jistotu pro pojišťovnu, že
ty dva a půl milionu klientů nikdo nepřetáhne do
nějaké
nově vznikající pojišťovny,
no tak
to je naše záruka,
kdybychom ty smlouvy porušovali, no tak samozřejmě že
v to nemusí
být
věřim
tomu že snad proboha největší ochranu
by měl mít český občan český vlastník,
takže když to bude česká firma,
a my
nebudeme plnit podle těch smluv,
no tak asi nás dá k soudu a budeme muset plnit
na druhou stranu v minulosti vždycky když si pojišťovna řekla
a nebo spíš
nadiktovala
, my to chceme
akto
takto
takto
tak vždycky se ty smlouvy upravili,
předělali,
nejdřív byli výkonové pak paušální pak zas výkonové, prostě aby to nám vyhovovalo co nejlépe
v roce dva tisíce osum jsme si nechali
prověřit
výši těch nákladů prostě
auditem
takže já jako neříkám, protože
teprve
teďka se dostávám ke všem těm věcem které v té společnosti sou,
k těm subdodavatelským smlouvám
k autorské
smlouvě k tomu patentu a dalším věcem
tak
nemůžu
říci
že
tam nikde
nemůže být žádné riziko, ale rozhodně
ne
to že by
z toho
co jste v současnosti viděl jsou ta rizika zatím
minimální
, abyste odstupovali
od vlastnictví
hlavně sou to rizika pro toho kdo vlastní většinu té společnosti, my to tam vlastně v uvozovkách
šéfujeme
, my tam máme jednapadesát procent takže zatím
z těch informací které máte byste ty akcie nevracel, protože máte majoritu
a teď můžete
tu formu
firmu řídit
no
tak tim se ta situace může jenom zhoršit, když se zbavíme těch akcií
to samozřejmě,
teďka vznikne
nějaká
diskuze
, protože členové ve správní radě
rády byli
rady byli oslovovány
médii
tím stylem jako, hoří vám dům víte o tom, a když se vyděsili, řekli ano a Horák u toho byl když ho zapalovali
že jo protože
ty
arbitráž a
Diag
Human
a prostě vši+ všichni sou vystrašení ,
takže samozřejmě to může dopadnout ták že
správní rada to je malý parlament že jo, tam je za deset poslanců jeden jeden člen správní rady
v zastoupení těch různých
politických
stran, takže
samozřejmě tam může vzniknout situace že řeknou, vraťte to a já to vrátím
ale tim si tu situaci nějak nezlepší spíš zhorší,
alespoň
je riziko v tom seznamu velmi stručně
který máte před sebou
ale to sou
to sou rizika
rizika nebo věci které je nutné
nutné
zkontrolovat
abych
tak zacitoval doufám že to že to rychle rychle najdu
je to vo vod účetní
závěrky
seznam zaměstnanců,
smlouvy které tady
možná rizika spojená s IZIP
získání kontroly nad projektem, oblasti posouzení, co je v majetku a pod kontrolou společnosti, realizace transakce
manažerská provozní kontrola nad přebíranou společností,
organizační
zajištění IZIP,
právní
, finanční a daňové prověrky
smluvní zajištění dodávky služeb
licence
software
know-how
, vlastnictví a zpracování dat další důležité subkontrakty,
personální zajištění, finanční toky kupující IZIP
dodavatele
budete
vlastně měnit měnit vedení IZIPu
když teď ovládáte majoritu
tak především základem té domluvy je to
že
my se v té společnosti není možné i když vlastně jednapadesát procent akcií,
abychom toho druhého partnera vytěsnili a dělali si tam co co chceme
tam je potřeba docílit dohody protože
ten partnerský vztah bude takřka vyvážený,
aby
ta strategie kterou přijmeme a kterou buď schválí nebo neschválí naše správní rada, a podle toho to bude vypadat,
tak aby
jsme se na ní dohodli s tou protistranou která
pravděpodobně nebo
předpokládalo se že bude
prostě standardní
firma podnikající v
IT
,
a a že
budeme
společně realizovat tu strategii,
aby se nám všechny ty peníze vrátili, které jsme do toho investovali,
protože
to je cílem toho, a vždycky když ta správní rada
v minulosti opakovaně se tím zabývala,
tak vždycky zvážila prostě na jedněch vážkách toho kolik nás to stálo
kolik nám to může přinést,
i když třeba v té akvizici pojištěnců prostě tam
byl jednoznačný pak efekt pro nás protože
my jsme přes IZIP získali zhruba padesát tisíc nových klientů, to je
vlastně pojistné v obratu jedné miliardy korun, že jo to dí+ jenom díky tomu
my vlastně s druhou půlkou jsme
takto
vylepšili své hospodaření o dvě miliardy,
protože
původně jsme počítali že sto tisíc pojištěnců ztratíme,
místo toho jsme neztratili a
ještě
navíc získali, takže
to vlastně stojí za pádem pojišťovny
média
,
protože tý sme sebrali klientelu ona zkrachovala, my jsme pak teda byli nuceni jí spolknout
a
jako to je
také
důsledek těchto akcí konstatuje
další host otázek kterým byl šéf
VZP
Pavel Horák
děkuji že jste přijal mé pozvání těším se příště na shledanou
děkuji
za pozvání
nevalné výsledky vykazuje už několik let vyšetřování korupce v
ČR
policisté si tak
mohou
připsat k dobru padesát odsouzených případů korupce ročně
což věru nejsou příliš
optimistická
čísla
v posledních týdnech se do popředí zájmu
médií
dostávají odchody zkušených vyšetřovatelů z protikorupčního útvaru,
čím víc novináři píší o
politických
tlacích na vyšetřování korupčních kauz
sahajících do nejvyšších pater
politiky
,
tím více vedení policie brání, že takové tlaky vlastně neexistují
seznam zkušených vyšetřovatelů protikorupční policie, kteří odcházejí nebo chtějí odejít se rozšiřuje
po Františku Zahálkovi mozku skupiny zabývající se Pandury,
chce skončit také Petr Kremr
který vedl Ostravskou protikorupční policii,
a tým zabývající se nákupem tatrovek
jak upozornil
server
Česká pozice
odchází i Zdeněk Ondráček,
který se podílel například na rozplétání kauzy
Opencard
a loučí se i Petr Vincenc,
který vedl
operativu
odboru závažné hospodářské kriminality
tak mě jako policejního prezidenta,
každý odchod každého zkušeného policistu velmi mrzí
proto jsem
zhruba před čtrnácti dny poslal otevřený dopis všem policistům
ve kterém jsem jim popsal současný stav Policie
ČR
,
možnosti které jsem
které jsou a vyzval jsem je aby opravdu neodcházeli nebo případně svoje
obchody zvážili
není zapotřebí připomínat že v hledáčku
detektivů
protikorupční policie,
jsou i někteří
politici
, ať už bývalí nebo současní
v policii se proto mluví o cílené likvidaci nepohodlných vyšetřovatelů
týdeník Respekt dal už v pondělí personální změny protikorupční policie do souvislosti
s tlaky na vyšetřování citlivých kauz
a nutně nemusí být řeč jen o vyšetřování nákupu obrněnců Pandur
či letounů
CASA
pro českou armádu
jim
s+ je ztěžováno vyšetřování těch případů ze strany
státních zástupců
v posledních letech a měsících
oni se cítí frustrováni, například jako vyšetřovatel Mazánek v případu
CASA
nebo
vyšetřovatel Zahálka v případu Pandury,
že
nemohou
vyšetřovat a ty případy dovést
relativně
rychle do konce protože jim je to ztěžováno
ze strany státního zastupitelství
dle jejich názoru, které
je
zase
propojeno
nějakým
způsobem s
politiky
a
tlačí tedy spíše ten zájem
politiků
ty případy nevyšetřit, čili ti lidé jsou frustrováni,
že nemohou dělat
svoji práci a proto
ve chvíli kdy navíc
mohou odejít
s
jistým odstupným skutečně od té policie odcházejí
podle týdeníku Respekt mají být převodovou pákou těchto
politických
tlaků
vrchní státní zástupce v Praze Vlastimil Rampula
a jeho zástupce, Libor Grygárek
také deník
MF dnes
už před časem napsal že hlavní vyšetřovatel případu Pandurů,
František Zahálka neunesl stupňující se tlak
a prohlídku své kanceláře,
kvůli úniku informací z výslechu důležitého svědka,
v kauze Pandurů
několik týdnů byl na nemocenské, a pak policejnímu vedení oznámil že končí
premiér předseda občanských demokratů Petr Nečas,
považuje odchody zkušených policistů za vážný problém
mě to
znepokojuje protože ty kauzy které
šetřili považuji za závažné a a nechci aby
skončily někde ve ztracenu
ministr
vnitra Jan Kubice se podle svých slov už sešel s vyšetřovatelem Pandurů Františkem Zahálkou
snažil jsem se ho přesvědčit aby u policie
zůstal,
v případě že nezůstane tak jsem mu
nabídl
místo na
ministerstvu
vnitra
policejní prezident Petr Lessy odmítá
že by za odchody zkušených
detektivů
z protikorupčního útvaru
stály
politické
tlaky,
aby zkušení policisté neodcházeli
musejí být podle Lessyho naplněny tři podmínky
stabilizací policie, né každý rok
nějaké
reformy
potřebujeme mít nastavený stabilní počty policistů které potřebujeme,
a k tomu odpovídající rozpočty
policisté kteří tam jsou buďto
nemají dostatečné podmínky a zázemí pro to aby vyšetřovali skutečně závažnou
trestnou činnost,
anebo
žijí v deziluzi
z toho
jak
situace v policii vypadá, hledají uplatnění v soukromém sektoru
od začátku letošního roku do konce září
odešly nebo o odchod požádali
bezmála dvě tisícovky policistů a policistek
vedení policie další odchodovou vlnu do konce roku neočekává, závěrečným hostem dnešních otázek
je ředitel Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality Policie
ČR
Tomáš Martinec, který je v jihlavském
studiu
ČT
děkuji že jste přijal mé pozvání vítejte v otázkách, hezký dobrý den
hezké odpoledne
pane řediteli jak velkou dáváte naději že se vám podaří ještě
některé ty zkušené policisty přemluvit aby si svůj odchod rozmysleli,
a neopustili váš útvar
já bych chtěl v úvodu říci že,
ty sdělovací prostředky které uvádějí o masivním odchodu
policistů elitních
detektivů
z
našeho útvaru,
tak jsou
velmi zavádějící
v letošním roce
včetně policistů který kteří si
podali žádost o uvolnění ze služebního poměru
v měsíci září
opouští náš útvar
dvacet sedum policistů,
to znamená
v předcházejících letech dva devět bylo to třicet osum policistů, v roce
dva deset
dvacet sedum policistů
domnívám se že tedy nelze hovořit o masivním odchodu
a s těch policistů které odchází teď v září
respektive
, kteří si podali žádost o uvolnění ze služebního poměru,
tak je pouze jeden vyšetřovatel, a to je kolega Zahálka
tedy informace o tom že by už byl jistý odchod Petra Kremra nebo Zdeňka Ondráčka
to nejsou pravdivé informace
já mluvím o vyšetřovatelých,
kolega Kremr je vedoucí expozitury, to znamená je v řídící pozici
pan kolega Ondráček odchází, nicméně pracoval na odboru mezinárodní spolupráce a
metodiky
,
nepodílel se na vyšetřování v tomto období kdy já jsem nastoupil
na útvar jako ředitel
takže znovu opakuji, pouze jeden vyšetřovatel
kolega Zahálka
promiňte ale když odchází Petr Kremr který řídí tedy pobočku
která jestli se nemýlím tak vyšetřuje například
nákup
vozů Tatra pro českou pro českou armádu
není to horší než kdyby vám odcházel zkušený vyšetřovatel jestliže
odchází šéf expozitury
samozřejmě že
odchází šéf expozitury
je výrazným oslabením
činnosti,
nicméně tým Tatra
funguje nějaké období,
tým Tatra končí
rozkazem náměstka policejního prezidenta pro službu kriminální policie a vyšetřování k třicátému jedenáctý
do té doby
předloží jak rozhodl ve věci
státnímu zástupci,
a také k třicátému jedenáctý končí pan kolega Kremr
tedy nedojde k žádným průtahům
tedy do konce listopadu bude mít
veřejnost
respektive
státní zástupce
jasnou
definitivní
verzi toho, jak dopadlo vyšetřování nákupu tatrovek pro českou armádu, tedy ona
ona kauza jdoucí i za
exministrem
obrany Martinem Bartákem, je to tak
ano je to tak
a kdyby se rozhodlo a státní zástupce řekl že se ještě něco v tom musí dopracovat tak přesto nebude
o o
vyšetřování kauzy Tatra ohroženo
jestliže bude potřebovat něco dopracovat, to
potom už
v rámci běžného fungování
takovéto kauzy zpracovává jeden či dva vyšetřovatelé, nepodílí se již na nich celý tým
ten tým skutečně pracoval určité období, dospěl k
nějakému
závěru,
je to tým složený z pracovníků
našeho útvaru a z pracovníků
ÚOOZ
tedy
ta následná práce, pokuť by tam bylo cokoliv potřeba dopracovat
tak
bude řešeno v rámci
jednoho či dvou policistů, kteří
se budou nadále zabývat případně tou kauzou
z toho co říkáte je velmi pravděpodobné že dojde k obžalobám v případě nákupu tatrovek pro českou armádu
já nebudu vůbec
v tomto okamžiku a z této pozice komentovat
jaký bude závěr
nechtěl bych tak činit a
nebudu
vstupovat do
vlastně té fáze prověřování, která tam probíhá
a nemáte ale obavy že když
nedojde
k
nějakým
obžalobám, že si veřejnost bude myslet, jé zametlo se to pod koberec a ještě navíc
odešel šéf expozitury pod kterou to spadalo
samozřejmě takové pochybnosti ať ten výsledek bude jakýkoliv mohou
nastat, já nejsem schopen teď skutečně
jednoznačně stanovit závěr, je tam dozor státního zástupce
nemusíme vždy v každých případech
automaticky
kriminalizovat osoby zúčastněné v rámci toho trestního řízení,
takže
pokuď takový názor nastane
pokuď vůbec dojde
k takovému závěru o kterém jste říkal vy
tak
nezbyde nic jiného než
abychom
vysvětlili
jako orgán činný v trestním řízení, proč například došlo k tomu že ten případ neskončil
jak říkáte vy obžalobou
vy se pane řediteli bráníte tomu že by tedy došlo k masivnímu
odchodu vyšetřovatelů
v letošním roce, policejní prezident Petr Lessy odmítá že by odchod zkušených
lidí
z protikorupčního útvaru mohl zmařit vyšetřování velkých korupčních kauz v této zemi,
tady sou Lessyho slova z rozhovoru pro
ČT
co se týká
s
z útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality,
tady ten
stav
dneska hodnotím
že není ještě natolik závažný
že by bylo potřeba přijímat
nějaká
razantní opatření
podle mých posledních informací s tohoto útvaru odchází
zhruba deset policistů
z toho štyři sou v důchodovém věku,
někteří jsou pracovníci kanceláře ředitele toho útvaru,
metodického
pracoviště a podobně
vysvětluje v rozhovoru pro
ČT
policejní prezident Petr
Lessy, pane řediteli
odchod Františka Zahálky který
vyšetřuje
obrněnce Pandur,
jak můžete veřejnosti garantovat že se nezastaví nebo nezpomalí vyšetřování této konkrétní kauzi
já bych chtěl
říci že
my jsme nazýváni protikorupční policií nicméně
ten
správný název je útvar odhalení korupce a finanční kriminality, zpracováváme nebo
do současné doby jsme zpracovali zhruba pět set dvacet pět trestních věcí
nejenom korupčního charakteru, korupční trestné činy tvoří zhruba dvacet procent
trestních věci které nás útvar zpracovává a
já nemohu
jednoznačně přistoupit na to,
že by pan kolega Zahálka kterého si nesmírně vážím, patří rozhodně ke zkušeným policistům
tak že by na tomto policistovi stálo nebo padalo
práce nebo vůbec
činnost
celého útvaru
takových policistů zkušených
má útvar desítky,
policie stovky
a mojí úlohou je aby v tento okamžik, kdy avizoval svůj odchod avizoval ho včas
tak abych
zabezpečil
že převezme kauzu do jeho odchodu to znamená do třicátého jedenáctý
další vyšetřovatel
podílelo se na vyšetřování této kauzy
více
policejních
více policistů
byl vytvořen mezinárodní tým,
společně se státními zástupci kolegy z Rakouska
a samozřejmě že
odchod
kolegy Zahálky
mne mrzí,
ale já budu garantovat že
veškeré
procesní věci
se nezpozdí, a případ bude
dále v šetření tak jak je do současné doby
jak vám výpověď zdůvodnil František Zahálka, padl argument
toho že bylo skandální že unikla právě v případu Pandurů
ona klíčová výpověď
rakouského svědka,
která vlastně
tohoto utajeného svědka demaskovala
a a dešifrovala a
stalo se to v
ČR
, Rakušané byli schopni si udržet
tohoto tohoto
anonymitu tohoto svědka
samozřejmě že únik informací tohoto charakteru ze spisů a z jakéhokoliv jiného spisu
je velmi závažné,
je to velký zásah do celého prověřování
nicméně nebyl to hlavní důvod
kolegy Zahálky proč by
od policie odcházel,
těch důvodů se nashromáždilo během jeho služebního poměru
poměrně více,
my jsme
spolu hovořili, hovořil s ním můj náměstek,
hovořil s ním pan
ministr
vnitra
bude s ním jednat
hovořil s ním náměstek služby kriminální policie a vyšetřování
bude s ním hovořit policejní prezident,
to znamená těch důvodů které u kolegy sou a
možná bych řekl jeden z hlavních,
určité vyhoření
které u ně za tu dobu, kdy
zpracovával ty nejsložitější kauzy
tak nastalo, já jsem mu nabízel
a
chápu
to
správně že on on vám promiňte pane řediteli, že on vám řekl že vyhořel,
a že se cítí vyhořelý tim že
vyšetřuje už několik let tyto závažné
kauzy, které
souvisejí s možnou korupcí a finanční kriminalitou
ano byl to taky jeden z důvodů, o kterém já hovořím s tím že já jsem mu nabídl, protože dokážu pochopit
pokuď je
policista
v neustálém
stresu
pokuď je
na
ve své práci
poměrně
velmi
sofistikovanou
trestnou činností
zapojen v té
v té své práci
tak
dokáže
prostě odolávat
tomuto
určitou dobu,
je na každém manažerovi aby s tim dokázal pracovat, já jsem nabízel
než aby odcházel ze služebního poměru,
tak
přechod třeba na jinou práci po určité období,
toto také odmítl
sou samozřejmě
u mnoha policistů
v těch
podchodech
limitní i
finanční prostředky,
konkurenceschopnost na trhu,
jeden z těch odcházejících policistů s kterým jsem vedl pohovor
tak mi říkal že mu civilní sektor nabízí o dvacet tisíc korun více
na mzdách než
tomu jsme schopni nabídnout my
to znamená velmi těžko se takovémto nabíd+ takovýmto nabídkám odolává
když mluvíte o
těch tlacích, tak týdeník Respekt referoval v pondělí o vzpouře, a teď cituji, vzpouře
detektiva
Jiřího Mazánka
ten zas vyšetřuje pletichy při pořizování letounů
CASA
pro českou armádu
Jiří Mazánek a další
detektivové
si podle týdeníku Respekt stěžují delší dobu na to,
že jim klacky pod nohy hází státní zástupci
a
jde o vrchního státního zástupce Vlastimila Rampulu
můžete tyto informace potvrdit, že by vaši podřízení v mnoha ohledech byli otrávení z toho,
jak fungují státní zástupci těch kauzách protože
z útvaru ještě než vy jste mu šéfoval tak odešli
detektivové
,
kteří vyšetřovali
Opencard
teď
měl tedy podle respektu onemocnět Jiří Mazánek
apod.
no
to sou právě ty informace které některé sdělovací prostředky uvádějí
pan kolega Mazánek
onemocněl, nicméně
právě v Respektu bylo popisováno
jakou nemocí
a já musím říci že
kolega měl podezření na boreliózu,
ta se naštěstí nepotvrdila tato nemoc a kolega dál
pracuje v útvaru v jiných sdělovacích prostředcích jsem se dočetl, že kolega Mazánek končí ve služebním poměru,
my po jeho nástupu z nemocenské jsme s ním hovořili
chce pracovat dále, nemá s tím problémy
a já jsem ani od jednoho, ať je to pan kolega Zahálka, ať je to pan kolega Mazánek,
či jiní vyšetřovatelé
neslyšel
že by měli
zásadní problémy co se týká dozoru státních zástupců
pochopitelně
mohou nastat mezi rozhodujícím státním zástupcem a policejním orgánem
některé neshody
to je naprosto
legitimní
,
jde
o to aby se tito
dva subjekty které nebo orgány činné v trestním řízení
tyto
nedostatky vysvětlili,
sjednotily svůj postup, a je to nicméně
žalobce který potom
jde s obžalobou před soud, a on musí svoji práci
jednoznačně obhájit
a
my
jsme povinní respektovat
stanoviska státních zástupců,
a pokud s nimi nesouhlasíme,
jsou tam opravné prostředky
které můžeme použít a
tak abychom
případně
ukázali jestli je pravda na straně
policejního orgánu,
nebo jestli na
straně
nebo jestli je pravda na straně
státního zástupce
poslední otázka pane řediteli,
když vy jste nastupoval do funkce tak veřejnost byla svědky
i oné přestřelky mezi státním zastupitelstvím a vaším útvarem
což se týkalo
vyšetřování možné korupce na Státním fondu životního prostředí která jde za místopředsedou
ODS
a
exministrem
životního prostředí Pavlem Drobilem,
v případě že nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman případ Drobil znovu otevře
vy jste připraveni jako policie odeslat návrh
na zahájení stíhání Pavla Drobila a požádat
o
vydání Pavla Drobila z poslanecké
imunity
víte ta přestřelka jak o ní hovoříte vznikla zejména protože
tiskové oddělení
státního zastupitelství
Městského státního zastupitelství vydalo tiskovou pr+ zprávu že
státní zástupce se ztotožnil
názorem policejního orgánu
který věc
odložil, a my přitom jsme nebyli ti kteří
jsme tento názor sdíleli,
kdyby tato zpráva nebyla uveřejněna
nadále bychom
komunikovali
ze státním zástupcem,
případně jak jsem hovořil bychom použili jiné prostředky k tomu
abychom
prosadili svůj názor
a
pokuď jde o
Nejvyšší státní zastupitelství
jestliže jsme byli připraveni
v té době
zahájit trestné trestní stíhání, jsme na to připraveni i v této době
to znamená v případě že nejvyšší státní zástupce
Pavel Zeman dá zelenou dalšímu vyšetřování případu
tak jste připraveni
zahájit
trestní stíhání
respektive
požádat
PS
o vydání Pavla Drobila, je to tak chápu to správně ano, je to tak
čekáte tedy na
verdikt
nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana
čekáme na tento
verdikt
a potom budeme postupovat tak jak
případně
budeme
vyzváni k té další činnosti
a důkazů si myslíte jako
protikorupční útvar že máte dostatek, aby bylo zahájeno trestní stíhání Pavla Drobila
my si to myslíme nicméně znovu se vracím k tomu co jsem říkal
je státní zástupce ten který de s obžalobou
před soud, takže jestliže bude mít státní zástupce
jiný názor, což může být
tak se dostaneme do stejné případné situace,
a potom bude otázkou
vydiskutovat
jestli
byla chyba na naší straně, jestli my jsme neudělali vše proto
abychom
zahájili trestní stíhání,
nebo jestli
bych byli
ještě
potřeba některé další kroky,
k tomu abychom měli
více
materiálu a více podkladů
říká závěrečný host otázek kterým byl šéf útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality
Policie
ČR
Tomáš Martinec,
děkuji vám za rozhovor, těším se příště na shledanou
děkuji za pozvání na shledanou
takové byly dnešní otázky připomínám že nás najdete na internetových stránkách zpravodajského portálu
ČT
tedy na adrese
www.ct24.cz
další otázky odvysíláme opět příští neděli