vážené paní poslankyně vážení páni poslanci je čtrnáct hodin a já zahajuji další jednací den šestnácté schůze
PS
všechny vás vítám prosím abyste se všichni přihlásili svými identifikačními kartami
všechny vás žádám abyste se přihlásili svými kartami
zatím
mi byly oznámeny tyto náhradní karty pan poslanec Jeroným Tejc bude mít náhradní kartu číslo dvanáct
pan kolega Pavel Antonín náhradní kartu číslo čtyři pan poslanec Chlad náhradní kartu
číslo
dvacet,
nyní bych vám přečetla omluvy z dnešního jednání
a začnu
nejprve s poslanci,
omlouvají se Vojtěch Adam pracovní důvody František Bublan
též pracovní důvody Václav Cempírek pracovní důvody Jan Hamáček zahraniční cesta Pavel Hojda pracovní důvody Zdeňka Horníková
a Petr
Jalowiczor
zdravotní důvody Václav Klučka zahraniční cesta totéž Kateřina Konečná
Daniel Korte osobní důvody Rom Kostřica zahraniční cesta
Vít Němeček se omlouvá také omlouvá se
Josef Novotný mladší zahraniční cesta Gabriela Pecková z pracovních důvodů,
Anna Putnová zdravotní důvody David
Rath
Marie Rusová pracovní důvody Adam Rykala osobní důvody Jiří Skalický od čtrnácti do sedmnácti hodin z pracovních důvodů Ladislav Skopal
zahraniční cesta ze zdravotních důvodů Miroslava Strnadlová a Jana Suchá
zahraniční cesta Karel Šidlo
zdravotní důvody Ladislav Šincl rodinné důvody Martin
Vacek
z členů vlády se omlouvají
z pracovních důvodů premiér Petr Nečas od sedmnácti do devatenácti hodin
Tomáš Chalupa Miroslav Kalousek do patnácti hodin
Jan Kubice Radek Šmerda
Alexandr Vondra se omlouvá ze zdravotních důvodů,
tolik omluvy které mi byly
doručeny až
po tuto chvíli
a já bych vás ráda nejprve informovala o návrzích
na kterých se shodlo dnešní dopolední grémium,
dostali jsme žádost pana ministra
spravedlnosti Jiřího Pospíšila který žádá o pevné zařazení bodu číslo
pan poslanec Jiří Pospíšil žádá a ministr spravedlnosti žádá o zařazení
bodů dvacet devět třicet třicet jedna třicet tři třicet šest padesát jedna a padesát tři schváleného pořadu jsou to sněmovní tisky dvě stě osmdesát jedna
dvě stě osmdesát pět dvě stě osmdesát šest dvě stě devadesát
sedm
tři sta deset tři sta devatenáct a tři sta dvacet dva
na dnešek úterý desátého května jako první až sedmý bod našeho jednání,
po projednání těchto prvních sedmi bodů,
bychom dnes pokračovali bloky
body z bloku prvních čtení,
a zítra tedy ve středu jedenáctého května
bychom se nejprve věnovali bodu sedmdesát tři který je již pevně zařazen a poté další body z bloku třetích čtení
a po tomto bloku třetích čtení je návrh grémia
projednat body
dvacet čtyři
to je sněmovní tisk dvě stě jedenáct ve druhém čtení a bod padesát čtyři sněmovní tisk dvě stě devět v prvém čtení,
předkladatelem obou těchto bodů je Senát tolik návrhy z grémia
a nyní se zeptám na vaše přihlášky které by se týkaly
návrhu pořadu schůze paní poslankyně Hana Orgoníková se hlásí prosím,
děkuji paní předsedkyně
vážení kolegové vážené kolegyně dovolte abych
navrhla zařadit bod číslo čtyřicet jedna
sněmovní tisk dvě stě padesát pět
jako první bod dnešního jednání tedy před body pana ministra Pospíšila
já jsem s panem ministrem o tom hovořila
on proti tomu nic nenamítá čili bych paní
předsedkyni poprosila,
zda by se mohlo o mém návrhu hlasovat jako o prvním děkuji,
je to tedy
návrh zákona o výkonu ústavní výchovy rozumím tomu tak v prvním čtení
a
je zde tedy tento protinávrh k návrhu grémia zeptám se na další přihlášky pan poslanec
Jiří Papež prosím
a prosím o klid,
děkuji za slovo vážená paní předsedkyně dámy a pánové dovolte mi abych požádal
o
pevné zařazení bodu číslo padesát,
což je sněmovní tisk tři sta
osmnáct
jako
první bod po bodech které navrhl zařadit pan
poslanec a ministr Pospíšil,
ta to znamená bod tuším asi
osm
nebo devět dnešního pořadu schůze,
děkuji vám byl by to devátý bod pakliže vyhovíme paní poslankyni Orgoníkové ta+
by byla první pak by bylo
sedm
bodů pana ministra Pospíšila váš by byl tedy jako devátý
zeptám se na další přihlášku
k návrhu schůze,
je nějaká není žádná budeme tedy hlasovat nejprve
o návrhu paní poslankyně Hany Orgoníkové která navrhuje zařadit
dnes jako první bod našeho jednání bod číslo čtyřicet jedna
sněmovní tisk dvě stě padesát pět,
zahajuji hlasování číslo dvě stě čtyři táži se kdo souhlasí
s tímto návrhem
pořadu schůze,
kdo je pro
kdo je proti tomuto návrhu,
hlasování pořadové číslo dvě stě čtyři
přítomno
sto třicet
sedm
pro sto devatenáct proti pět návrh byl přijat nyní budeme hlasovat o
návrzích
které se týkají agendy pana ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila tedy zařazení bodů dvacet devět třicet třicet jedna třicet tři třicet šest padesát jedna a padesát tři
jako druhý až osmý bod dnešního jednání,
zahajuji hlasování číslo dvě stě pět táži se kdo
souhlasí s tímto návrhem,
kdo je proti
hlasování pořadové číslo dvě stě pět přítomno
sto čtyřicet jedna pro sto dvacet šest proti jeden tento návrh byl přijat,
a pan poslanec Jiří Papež
nás žádá o pevné zařazení bodu číslo padesát sněmovní tisk tři sta
osmnáct
jako devátý bod našeho dnešního jednání zahajuji hlasování číslo dvě stě šest
táži se vás kdo souhlasí
s tímto návrhem
a kdo je proti,
hlasování pořadové číslo dvě stě šest
přítomno sto čtyřicet sedm pro sto třicet čtyři proti nikdo
návrh byl přijat tím jsme se vyrovnali se všemi návrhy které byly vzneseny k pořadu schůze a můžeme už se tedy začít
věnovat
těm bodům v tom pořadí
v jakém jsme si je schválili jenom podotknu připomenu
že zítra zahájíme své jednání v jedenáct hodin dopoledne
a nyní
zahajuji projednávání bodu číslo čtyřicet jedna je to návrh poslanců Hany Orgoníkové
Ivana Ohlídala Jana Látky a dalších na vydání zákona kterým se mění zákon číslo sto devět z roku dva tisíce dva
Sb.
o výkonu ústavní
výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních
a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změnách dalších
zákonů ve znění pozdějších předpisů sněmovní tisk
dvě stě padesát pět
prvé čtení stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk dvě stě padesát pět
/
jednou
prosím aby
tento návrh uvedla zástupkyně navrhovatelů paní poslankyně Hana Orgoníková
všechny ostatní důrazně žádám
aby věnovali pozornost
tomuto bodu máte-li co dalšího
k řešení opusťte prosím jednací sál,
platí to i tady pro skupinu
před pultíkem pánů předsedů poslaneckých klubů
žádám vás,
abyste nerušili průběh schůze
přenesli svá jednání mimo tento sál a věnovali pozornost paní navrhovatelce prosím paní
poslankyně
, děkuji paní předsedkyně
vážení členové vlády vážené kolegyně vážení kolegové zákon číslo sto devět z roku dva tisíce dva
Sb.
o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních
a o změně dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů
upravuje v
§
osmnáct
podmínky zjišťování a prokazování psychické způsobilosti
pedagogických pracovníků ve školských zařízeních
pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy
a ve školských zařízeních pro preventivně výchovnou péči kterými jsou střediska výchovné péče,
podle této úpravy může být pedagogickým pracovníkem v uvedených zařízeních tři či střediscích jen ten
kdo mimo jiné splňuje podmínku psychické způsobilosti,
ta se zjišťuje psychologickým vyšetřením a prokazuje se posudkem o tomto vyšetření,
který je platný
sedm
let ode dne jeho vydání,
a je součástí osobního spisu pedagogického pracovníka,
psychická způsobilost se prokazuje jednak jednak obligatorně před vznikem pracovní právního vztahu k zařízení nebo středisku
jednak i za trvání tohoto pracovněprávního vztahu,
dále se prokazuje tehdy pokud vznikne důvodná pochybnost o tom,
zda pedagogický pracovník splňuje podmínku psychické způsobilosti
v takovém případě ředitel zařízení či střediska
nařídí pedagogickému pracovníkovi
podstoupit psychologické vyšetření a stanovit k tomu přiměřenou lhůtu,
nebo se prokazuje periodicky poté,
co psychologický posudek pozbude platnosti to jest po uplynutí sedmi let od jeho vydání
to jest od data jeho vyhotovení,
jaké jsou hlavní principy navrhované právní úpravy,
navržená novela sleduje jediný cíl,
zrušení časově omezené platnosti psychologického posudku,
z
omezení
časové platnosti psychologického posudku vyplývá totiž pro pedagogické pracovníky
zaměstnané v uvedených zařízeních či střediscích
zákonná povinnost pravidelného opakování psychologického vyšetření
nejdéle jednou za
sedm
let ,
toto opatření je nadbytečné ve vztahu k výkonu obdobných profesí v rámci resortu školství i mimo něj
jakož i finančně neefektivní,
velmi zřídka totiž dochází u dospělého člověka k tak závažným změnám osobnosti že v jejich důsledku pozbývá psychickou způsobilost
k výkonu pedagogické profese,
v žádné odborné literatuře není ani zmiňováno právě období sedmi let ani jiné časové období,
ve kterém by mělo dojít ke změnám osobnosti dospělého člověka,
struktura osobnosti dospělého člověka který již absolvoval psychické
psychologické vyšetření o psychické způsobilosti,
a u kterého nebyla shledána patologie
se již prakticky nemění jelikož jde a relativně trvalé vlastnosti
jeho osobnosti,
všechno toto je uvedeno i
v
důvodové zprávě k návrhu zákona,
takže já se už teď soustředím pouze
na to
že podotknu že navrhovaná úprava je v souladu s ústavním pořádkem
ČR
i s mezinárodními smlouvami,
také respektuje tato
novela
čl.
jedna Listiny základních práv a svobod podle něhož jsou si lidé rovni v právech v základních právech a povinnostech se
zaručuje totiž všem bez rozdílu
jakékoliv postavení jednotlivce,
to je
čl.
tři
odst.
jedné listiny
dále respektuje
čl.
dvacet šest odst. dvě listiny podle něhož zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání
nebo činností,
novela vzhledem ke specifikům práce pedagogických pracovníků v uvedených zařízeních či střediscích
proto zásadně neruší podmínku pořizování psychologického posudku pro způsobilost výkonu tohoto povolání
ponechává ji však jen na případy před nástupem do tohoto zaměstnání
a dále kdykoliv v jeho průběhu
z rozhodnutí řiditele zařízení
či střediska
vznikne-li důvodná pochybnost o tom
zda pedagogický pracovník splňuje podmínku psychické způsobilosti,
o tom že
není tento zákon v návrhu v rozporu s mezinárodními smlouvami jsem již hovořila
a návrh zákona nemá žádný vliv na zvýšení výdajů státního rozpočtu,
ani rozpočtů krajů a obcí,
působí naopak úspory ve výdajích těchto zařízení či středisek,
pokud tato svým pedagogickým pracovníkům hradí
psychologické posudky,
ještě bych chtěla podotknout,
že
o změnu
tohoto
zákona nebo tuto novelu
mě požádal předseda školské rady Dětského diagnostického ústavu v Hradci Králové
Mgr.
Pecháček
podpůrné stanovisko vydal
Doc.
Lašek
z katedry pedagogiky a psychologie univerzity Hradec Králové
a dále
rada asociace náhradní výchovy
pan Miloš Picek
vláda k tomuto návrhu zákona zaujala neutrální stanovisko
a již jsem o tom také hovořila s panem ministrem Dobešem,
vážené kolegyně vážení kolegové prosím o propuštění návrhu novely
do druhého čtení děkuji,
děkuji paní poslankyni Haně
Orgoníkové prosím nyní o slovo zpravodajku kterou pro prvé čtení byla určena paní poslankyně Ivana Levá prosím paní kolegyně,
vážená paní předsedkyně dámy a pánové
předkladatelka
myslím
podrobně zdůvodnila novelu jde o jednoduchou novelu,
ruší
psychologická
psychologické posudky
které
je nutno podstupovat každých
sedm
le+
novela v žádném případě neohrožuje bezpečnost dětí
řediteli zůstává nadále pravomoc zaměstnance
na psychologické vyšetření poslat vznikne-li potřeba,
novela odstraňuje nadbytečné a finančně náročné nařízení,
i já doporučuji
nechat projít
tuto novelu do druhého čtení,
děkuji paní zpravodajce otvírám obecnou rozpravu mám zde přihlášku pana ministra Josefa Dobeše prosím pane ministře,
děkuji vážená paní předsedající
dámy a pánové,
jak paní poslankyně řekla když
poslanecká
novela
zákona sto devět
přišla do vlády tak vláda k němu
zaujala neutrální stanovisko,
v diskuzi na vládě
já jsem
tento
návrh podpořil,
činím tak i nyní
a je to z těchto důvodů,
já jsem se potkával s odbornými asociacemi
a od nich skutečně zaznívala
potřeba
toto
ten
§
osmnáct
novelizovat,
důvody byly byly řečeny jednak je to administrativní zátěž
jednak je to ekonomická zátěž
já si myslím je tu
i jistá nespravedlnost mezi zaměstnanci,
protože požadavek jednou za
sedm
let
absolvovat psychologické vyšetření
není mezi
mnoha
mnoha jinými zaměstnanci,
já tam vnímám ještě jednu věc
a to že často se to psychologické vyšetření dělalo pouze
formálně
a z mého pohledu i snižovalo
kompetenci ředitele,
protože ten ředitel když by se náhodou něco stalo,
tak by řekl já nic to to psychologické tam to byl psycholog, který dělal to
vyšetření,
já si naopak myslím
že je tam zachován
ten důležitý prvek a to že každý
pedagogický odborný pracovník musí
absolvovat vstupní psychologické vyšetření,
které jasně
ukáže jestli pro tu práci má předpoklady či ne,
a pak je v kompetenci a odpovědnosti ředitele
když by měl jakoukoliv pochybnost,
aby toho zaměstnance
poslal
na případné psychologické vyšetření
a v tom já vidím to nejklíčovější,
je tam větší odpovědnost
ředitelů těch ústavů,
takže já se přimlouvám za to a
a chci vás vyzvat k tomu
abychom
ten tuto novelu propustili do druhého čtení děkuji,
děkuji vám pane ministře zeptám se na další přihlášky do
obecné rozpravy písemnou jsem žádnou neobdržela z místa se
též
nikdo nehlásí končím tedy obecnou rozpravu a budeme se zabývat návrhem na přikázání
výborům k projednání,
Organizační výbor
navrhl přikázat tento návrh k projednání výboru pro vědu vzdělání kulturu mládež a tělovýchovu já se zeptám zda má někdo
ještě další návrh
na přikázání,
pokud tomu tak není zahajuji hlasování pořadové číslo dvě stě sedm a táži se kdo souhlasí,
s tím aby tato norma byla přikázána výboru pro vědu vzdělání kulturu mládež
a tělovýchovu kdo je pro,
kdo je proti
hlasování číslo dvě stě sedm přítomno
sto padesát pět pro sto dvacet sedm proti nikdo konstatuji tedy že návrh byl přikázán k projednání výboru pro vědu vzdělání
kulturu mládež a tělovýchovu a tím končí
prvé čtení sněmovního tisku dvě stě padesát pět končím projednávání bodu číslo čtyřicet jedna
děkuji paní
předkladatelce děkuji též paní zpravodajce,
zahajuji projednávání bodu číslo dvacet devět je to Vládní návrh zákona kterým se mění zákon číslo dvě stě šedesát devět z roku devatenáct set devadesát čtyři
Sb.
o Rejstříku trestů ve znění pozdějších předpisů
a některé další zákony sněmovní tisk dvě stě osmdesát jedna
prvé čtení požádám
pana ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila aby z pověření vlády tento návrh uvedl,
děkuji vážená paní předsedkyně dámy a pánové
velmi stručně uvedu tuto novelu
rejstříku trestů,
která sice má
implementační charakter
tímto návrhem implementujeme do českého právního řádu
dvě rámcová rozhodnutí,
nicméně z hlediska fungování orgánů činných v trestním řízení
bude mít jednoznačně pozitivní přínos,
za prvé implementujeme rámcové rozhodnutí které upravuje
otázky
organizace a
obsahu výměny informací z rejstříku trestů,
mezi členskými státy, jinými slovy posilujeme spolupráci
mezi rejstříky
trestů jednotlivých členských států
EU
a druhé rámcové rozhodnutí upravuje otázky
zohledňování odsouzení
v členských státech
EU
při novém trestním
řízení,
nejprve k tomu prvému,
ČR
podporovala toto rámcové rozhodnutí protože podporuje projekt eJustice na evropské úrovni,
podporuje propojování elektronických rejstříků,
která
se dotýkají určitým způsobem justice
stejně tak jsme podporovali propojování rejstříků trestů
mezi jednotlivými členskými státy
EU
počítáme s tím že tato spolupráce která dnes již je po přijetí tohoto rámcového rozhodnutí a jeho implementace do
národního právního režimu
tuto již existující spolupráci mezi rejstříky trestů
jednotlivých členských států
EU
dále posouvá
a dále podrobně upravuje
a například stanovuje rejstříkům trestů povinnost
předávané informace uchovávat
a na žádost jiných členských států
i za splnění dalších podmínek předávat to znamená jsou zde stanovena
jasná zákonná pravidla,
jak naložit s informacemi,
které například český rejstřík trestů získá od jiného
rejstříku rejstříku trestů z jiného národního
státu
EU
,
podrobně jsou také upraveny
informace o tom,
jaký význam má takováto
informace získaná ze
zahraničí v zásadě takovéto informace o
zahraničním odsouzení českého občana jiným
soudem v jiném státě
EU
speaker nebude uváděno na
výpisu z rejstříku trestů,
ale bude to evidováno u
tzv.
opisu,
a
bude s tím nakládáno tak jak je nakládáno s informacemi
v rámci
opisu z evidence rejstříku
trestů,
informace se přenesou na výpis pouze v případě kdy dojde k uznání tohoto cizozemského
rozhodnutí,
tolik tedy stručně popis té první materie ta druhá se týká jak jsem již řekl zohledňování odsouzení v členských státech
EU
do budoucna si myslím že to je
dobrý trend
bližší spolupráce mezi trestními justicemi
jednotlivých členských států
v zásadě půjde o to,
že pokud někdo bude odsouzen za trestný čin
v jiném státě
EU
a tento trestný čin je trestný i u nás,
tak se v
ČR
na něj bude pohlížet jako na recidivistu, speaker to znamená bude-li následně odsouzen i v
ČR
nepůjde o to že je poprvé odsouzen zde na území
ČR
ale
bude se přihlížet k tomu že už za jiný trestný čin byl jinde typu Španělsko Německo
odsouzen,
je to věc která podle mého názoru
není zase až tak úplně špatná přispěje k tomu že budou
více *zahledňovány* například recidivy+
trestných činů kdy pachatelé páchají trestnou činnost na celém území
EU
a dosud taková recidiva
nebyla při ukládání dalšího trestu
zohledněna,
teď by zohledněna
měla být,
dámy a pánové tolik velmi stručné představení tohoto návrhu
novely
zákona o rejstříku trestů a následujících zákonů,
já vás žádám o jeho schválení respektive o postoupení do
dalšího čtení,
a vzhledem ke skutečnosti že uvedený návrh si vyžádá úpravu
informačního systému rejstříku trestů,
je zapotřebí zajistit dostatečně dlouhou legisvakanční dobu,
a abychom stihli termíny stanovené
EU
pro implementaci tohoto návrhu,
tak z tohoto důvodu vás žádám,
aby Sněmovna podle
§
devadesát jedna
odst.
dva zákona o jednacím řádu
PS
zkrátila lhůtu k projednání návrhu zákona
ve výborech na třicet dnů,
to znamená my v žádném případě nechceme
obcházet podrobné projednání ve výboru
jenom pouze žádáme zkrácení lhůty z důvodu implementace děkuji,
děkuji panu ministrovi za toto úvodní slovo prosím aby návrh na zkrácení lhůty zazněl poté ještě v obecné rozpravě nyní dostane slovo zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně
Ivana
Weberová
prosím,
vážená paní předsedkyně vážené kolegyně vážení kolegové,
jak už zde uvedl pana ministr
jedná se v tomto případě
z převážné části o
implementaci
dvou rámcových rozhodnutí Rady
první o organizaci a obsahu výměny informací z rejstříku trestů,
mezi členskými státy a druhé o zohledňování odsouzení,
v členských státech
EU
při novém trestním řízení,
prvním z těchto rozhodnutí bylo zrušeno předchozí rozhodnutí Rady o výměně informací z rejstříku trestů
které bylo do našeho právního řádu již implementováno v roce dva tisíce
sedm
to znamená ta spolupráce mezi rejstříky trestů členských států již probíhá,
a touto novou
implementací
dojde k dalšímu prohloubení této spolupráce,
první z těchto rozhodnutí rámcových tedy o organizaci a obsahu výměny informací z rejstříku trestů mezi členskými státy
je do zákona o rejstříku trestů zapracováno tak
že nadále stanoví že informace o odsouzení občanů
ČR
přijatých od orgánů
jiných členských států
EU
se do rejstříku trestů zapíší automaticky
tedy bez předchozího rozhodnutí Nejvyššího soudu,
který
by potvrdil oboustrannou trestnost jak to bylo doposud
a vzhledem k tomu se potom
informace o těchto odsouzeních nebudou nadále
objevovat
automaticky
ve výpisech
rejstříku trestů,
Budou se objevovat pouze v opisech pro informaci uvádím že opisy z rejstříku trestů,
se v současné době vydávají pouze pro potřeby trestního řízení a to
jenom orgánům činným v trestním řízení
a Ministerstvu spravedlnosti na jejich žádost
v opisech se objevují veškeré informace o předchozích odsouzeních tedy i o těch které byly již zahlazeny,
naproti tomu výpisy z rejstříku trestů se vydávají rovněž pro potřeby různých správních řízení
a
to na žádost různých správních orgánů a
rovněž i na žádost fyzických osob kterých
se
tato
tyto zápisy týkají,
zůstává však nadále zachována možnost aby Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti rozhodl
o oboustranné trestnosti a potom
se takovéto odsouzení
objeví
nejen v opise ale též ve výpise z rejstříku trestů,
to si myslím že bude pravidlem v případech kdy
to bude odůvodněno zejména závažností trestného činu,
implementace druhého rámcového rozhodnutí tedy
o zohledňování odsouzení v členských státech
EU
v novém trestním řízení
je
zapracováváno
do našeho právního řádu tak že
došlo k novelizaci jednak trestního řádu
trestního řádu a
trestního zákoníku,
kde se nově stanoví že na pravomocné odsouzení soudem jiného členského státu
EU
se bude
se bude hledět jako na odsouzení soudem
ČR
,
pokud bylo vydáno pro čin trestný i podle práva
ČR
přičemž
splnění
splnění podmínky oboustranné trestnosti
budou nadále posuzovat
samy orgány činné v trestním řízení,
k tomuto odsouzení se však nebude přihlížet při ukládání úhrnného či souhrnného trestu,
dále je
předkládaným návrhem novelizován i zákon o
ČNB
která má mít nadále také oprávnění
vyžádat si
i opis
z rejstříku trestů,
stejné oprávnění by měl napříště
stejné oprávnění by mělo mít napříště i
měli mít i zpravodajské služby a probační a mediační služba,
dále dochází ke zvýšení správního poplatku za výpis z rejstříku trestů z padesáti na sto korun tak aby odpovídal svojí výší
správnímu poplatku
za vydání ověřeného výstupu z informačního
systému veřejné správy,
protože se zde jedná o
podobnou materii
a rozdíly tedy
nejsou odůvodněny,
s ohledem
na požadavky vyplývající z implementova+
z implementovaných
rámcových rozhodnutí bude třeba přistoupit k úpravě
aplikace užívané rejstříkem trestů a
to bude vyžadovat
jednorázovou
sumu
odhadovanou na pět milionů korun,
vláda uvádí že
předkládaný návrh je v souladu s ústavním pořádkem
ČR
a
je přijímán k implementaci zmiňovaných rámcových rozhodnutí Rady
organizačním výborem byl
tento návrh
přikázán
do ústavně-právního výboru,
děkuji za
pozornost děkuji paní zpravodajce otvírám obecnou rozpravu nemám do ní žádnou písemnou přihlášku proto vás žádám o vaše
přihlášky nyní,
nehlásí-li se nikdo pan ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil pardon ještě
pan ministr pokud žádá s přednostním právem vystoupení
ne paní kolegyně prosím,
máte
přednost tedy paní poslankyně Marie Nedvědová má slovo
vážená paní předsedkyně vážení kolegové a kolegyně
já
nemohu zapřít že
mám k tomuto návrhu zákona určité výhrady,
zejména s některým
k některým navrhovaným změnám
například v bodě čtyři návrhu je navrhováno vložení nového
§
čtyři
a
podle ho+ něhož se do evidence rejstříku trestů zaznamenávají též údaje o pravomocných odsouzeních občanů
ČR
soudy jiného členského státu
EU
speaker v trestním řízení a údaje navazující na tato odsouzení a to na základě informací zaslaných jinými členskými státy
EU
,
tyto údaje sice budou vedeny v samostatné části opisu z evidence
RT
ale jednak nebude podle návrhu a dosavadních zjištění z informací jiných členských států
EU
patrno,
pro jakou trestnou činnost byla dotyčná osoba odsouzena
a jednak ani to zda jde o čin který je trestný i podle právního řádu
ČR
,
přitom v některých případech jsou některé činy v jiných státech posuzovány jako přestupek
zatímco u nás jsou posuzovány jako trestný čin a nebo právě naopak,
to samé platí i pro
pro nově navrhované ustanovení
§
šestnáct
g
kdy u občanů
EU
budou rejstříkem trestů vyžadovány od příslušných orgánů
těchto států informace o pravomocných odsouzeních fyzické osoby nikoliv tedy právnické za trestné činy,
pro potřeby orgánů činných v trestním řízení budou tyto informace bez konkrétních rozhodnutí zpravidla bezcenné
zejména když nebudou mít k dispozici ani příslušné zákoníky zemí
EU
sporným pak je i návrh změny trestního zákoníku část sedmá body čtyři a pět z nějž vyplývá
že odsouzení v jiném členském státě
EU
je relevantní pro posouzení otázky recidivy
promlčení či zahlazení odsouzení,
ale na druhou stranu vzhledem k tomu že nejde o rozsudek tuzemských soudů,
nelze jej zrušit a uložit k tomuto rozsudku společný či souhrnný trest,
nelze samozřejmě v současnosti zasahovat do jurisdikce dalších států ale mělo by být alespoň výslovně uvedeno
že soud při svém rozhodování v takovýchto případech k těmto skutečnostem přihlédne při úvaze
o druhy o druhu a výměře trestu,
já
pokud se týče návrhu tohoto zákona nemohu ani souhlasit se zvýšením poplatku
za opis z rejstříku trestů z padesáti korun na sto korun vzhledem k tomu že
opis z rejstříku trestů v převážné míře požadují zaměstnavatelé
po občanech kteří se ucházejí o zaměstnání a kteří
nejsou tedy
jaksi
výdělečně činní
nebo jsou uvedeni na Úřadu práce a pro ně i ta padesátikoruna navíc kterou by museli platit
je určitě
výdajem kterým
plně
nepočítají,
tak to byla paní poslankyně Marie Nedvědová zeptám se
zda ještě někdo dále z poslanců pan ministr Jiří Pospíšil v tom případě pokud se nikdo dále
nehlásí tak má slovo,
děkuji paní předsedkyně já jenom stručnou na to budu reagovat tak že
tyto
konkrétní
výtky které tady byly řečeny samožřejmě budeme připraveni na
ústavně-právním výboru
prodiskutovat a vyvrátit pokud
Sněmovna
propustí tento tisk do dalšího čtení a bude výborově projednáván,
pouze chci konstatovat že to zdražení se týká výpisu z rejstříku trestů,
z padesáti koruny na sto korun nikoliv
opisu a
chci ještě říci jednu věc
jako jistá
námitka která tady byla řečena že
naše
orgány
ať již soudní nebo obecně orgány činné v trestním řízení nemají přístup
k trestním zákoníkům jiném země,
tady chci upozornit na to že se spustil už
ejustiční portál v rámci
EU
speaker kde je umístěna legislativa
všech zemí
EU
ten portál je postupně doplňován
v blízké době bude standardem že
orgán činný v trestním řízení
ať již justiční či nejustiční bude mít přístup i k trestním zákoníkům
jiných států
EU
,
ten trend tímto směrem jde jednoznačně
avizuji že
se můžeme bavit o určitých
decentních
úpravách ale
těžko můžeme opominout rámcové rozhodnutí
které nám jako členské zemi
EU
určité povinnosti stanovuje
k tomu ještě doplňuji jednu tezi že
ta spolupráce posiluje nejen na úrovni trestních rejstříků,
ale též například na úrovni
rejstříků obchodních či rejstříků insolvenčních,
je to tedy evropský trend a
ČR
by speaker neměla státu mimo a vzhledem ke svým členským závazkům ani
nemůže,
ale jak jsem
řekl
o jednotlivých
niancích
jsem připraven
s vést podrobnou odbornou debatu
na příslušném výboru děkuji
a ještě na závěr
tedy chci požádat promiňte o zkrácení té lhůty
po poradě
s kolegyní si dovolím navrhnout zkrácení
lhůty k projednání návrhu zákona ve výboru na dvacet pět dnů tak aby
mohl
být
návrh projednán
ještě před
prázdninami před létem děkuji
děkuji a já se zeptám
zda
se ještě někdo hlásí do
rozpravy
paní zpravodajka
Ivana
Weberová
prosím,
já bych ještě chtěla zareagovat na
paní kolegyni
Nedvědovou
tam
právě proto že
se
primárně nebude rozhodovat
nebo ne+
Nejvyšší soud nadále nebude rozhodovat o té oboustranné trestnosti tak proto se právě stanoví
to že se
to odsouzení jiného
z jiného členského státu nebude objevovat
ve
v výpise z rejstříku trestů,
který
je právě vydáván i pro potřeby různých správních řízení a kde
kde je možné že by se
tyto orgány v takovýchto
odsouzeních nevyznaly
ale bude se objevovat pouze v opise které se vydává pouze pro potřeby trestního řízení a
tam
ty orgány
činné v trestním řízení se tím budou zabývat
dále k tomu zvýšení správních poplatků
tam
musím
říct že
ke zvýšení
tohoto správního poplatku
za výpis z rejstříku trestů nedošlo již
patnáct let
patnáct let je ten
poplatek stále stejný
a
nutno říct že
výstupy
z informačního systému veřejné správy z
tzv.
CzechPOINTů
jsou zpoplatňovány
z běžně stokorunou
takže
tímto by došlo
ke srovnání obou
výstupů které jsou v podstatě
shodného obsahu
děkuji
děkuji paní zpravodajce opět se táži zda ještě někdo chce vystoupit v rámci
obecné rozpravy,
pokud tedy
tomu tak není
tak já obecnou rozpravu
končím,
a budeme se zabývat
návrhy
nejprve na přikázání výborům k projednání Organizační výbor navrhl přikázat tento návrh k projednání ústavně-právnímu výboru a já se zeptám zda navrhuje někdo ještě jiný
výbor
abychom to určili tento návrh
není tomu tak zahajuji hlasování číslo dvě stě osm
táži se kdo souhlasí s tím aby návrh byl přikázán
k projednání ústavně-právnímu výboru kdo je pro
kdo je proti
v hlasování pořadové číslo dvě stě osm
přítomno
sto padesát devět pro sto patnáct proti jeden návrh byl přijat nyní budeme hlasovat o návrhu na zkrácení lhůty k projednání zákona ve výborech a to
na dvacet pět dnů zahajuji hlasování číslo dvě stě devět
táži se kdo je pro tento návrh,
kdo je proti
hlasování pořadové číslo
dvě stě devět
přítomno sto padesát devět pro sedmdesát sedm proti dvacet šest návrh přijat nebyl,
nějaká kontrola hlasování ne
ptám se zda je nějaká
námitka proti
hlasování které právě proběhlo,
námitka
není
konstatuji tedy že návrh byl přikázán k projednání výboru ústavně-právnímu,
tím končí projednávání bodu číslo dvacet devět sněmovního tisku dvě stě osmdesát jedna
v prvém čtení
zahajuji projednávání bodu číslo
třicet je to Vládní návrh zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim sněmovní tisk dvě stě osmdesát pět
prvé čtení
opět požádám
o úvodní slovo ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila,
vážená paní předsedkyně dámy a pánové
dovolte mi abych uvedl bod
který se týká
návrhu nového zákona o
trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim,
jedná se o materiál který již Sněmovna v předchozích volebních obdobích několikrát diskutovala a
dovolte mi abych nejprve
reflektoval
úvodem proč tento návrh
vláda předkládá,
my jsme si vědomi
teoretické i praktické spornosti konstrukce trestní odpovědnosti právnických osob,
vnímáme že jak
v
teoretické právnické obci tak v praktické právnické obci jsou
různé názory na to,
zda má být a v jaké podobě
konstruována trestní odpovědnost právnických osob,
sám konstatuji že patřím spíše mezi skeptiky ve vztahu k tomuto
institutu,
nicméně
ČR
je součástí mezinárodního společenství,
má určité mezinárodní závazky,
musí reflektovat mezinárodní trendy které
v tuto chvíli
jednoznačně převažují
tím směrem aby
jednotlivé země zaváděly
úpravu trestní odpovědnosti
právnických osob,
to je také důvod proč vláda předkládá tento návrh,
vnímá jako důležité aby
ČR
nebyla v rámci mezinárodního společenství izolována v tomto bodě
a aby
například v rámci některých mezinárodních organizací jako je
OECD
Rada Evropy,
atd.
nebyla v oblasti právní úpravy
trestní odpovědnosti právnických osob
výjimkou
návrh který
máte před sebou byl veden snahou
zavést v zásadě
racionální podobu racionální úpravu trestní odpovědnosti právnických osob,
jedná se z našeho pohledu v zásadě o
nezbytné použiji minimum
které vyplývá z našich mezinárodních závazků,
a to jak například v rámci
OECD
tak v rámci
komunitárního práva
v rámci
EU
tato vláda i vláda předchozí se tematikou
odpovědnosti
trestní odpovědnosti
právnických
osob
velmi podrobně zabývala,
zabývala se úvahou zda
má být
prosazena
trestní odpovědnost právnických
osob kdy
v zásadě půjde o
soudní delikty kdy bude rozhodovat soud a
nebo zda se vydáme cestou
režimu správního práva to znamená prosazení takové deliktní odpovědnosti právnických osob,
které budou řešeny jako
správní delikty,
mám-li to zjednodušit úpravu která je obdobná v Německu,
po analýze která byla zpracována Ministerstvem vnitra a Ministerstvem spravedlnosti
se vláda nakonec přiklonila k tomu že pro
české právní prostředí
bude vhodnější postupovat cestou
trestní odpovědnosti právnických osob,
kdy o jednotlivých deliktech budou rozhodovat
soudy nikoliv
správní orgány,
máte tak dámy a pánové před sebou materii která
vyvěrá za prvé
z návrhu který zde byl neúspěšně projednáván v roce dva tisíce čtyři a byl odmítnut
pro zjevné legislativní nedostatky
a pro
extenzivní úpravu této materie
a za druhé
materiál vycháv+
vychází z našich mezinárodních závazků,
ty byly jaksi hlavním
inspirátorem pro Ministerstvo spravedlnosti při
vytyčení limitů
kam až chceme při úpravě
trestní odpovědnosti právnických osob jít,
podíváme-li se k samotnému zákonu pak
je k němu možno říci několik poznámek,
za prvé jedná se o samostatný zákon,
to znamená samostatnou úpravu trestního práva hmotného,
která však není komplexní a je v zásadě subsidiární tedy doplňková
k trestnímu zákoníku,
jinými slovy to co není upraveno v tomto zákoně
bude-li to řešeno tak bude buď řešeno jedná-li se o hmotné právo
na základě obecného zákona to znamená
trestního zákoníku,
a jedná-li se o procesní právo pak na základě trestního
řádu,
podívejme se k jednotlivým klíčovým bodům, za prvé bych chtěl zmínit
konstrukci trestní odpovědnosti právnické osoby, to je vždy nejtěžší záležitost
a je třeba korektně říci že se jedná o věc na kterou
mají různí specialisté
na trestní právo
různý pohled,
konstrukce která zde je navržena
vychází z principu že trestní odpovědnost právnické osoby
se posuzuje nezávisle na trestní odpovědnosti fyzické osoby,
která může být tak za stejné jednání
také
postižena,
důležité říci
že jsme velmi ze snažili
vycizelovat nebo přesně upravit
tzv.
přičitatelnost jednání to znamená
jaké jednání jaké protiprávní jednání
může být právnické osobě přičteno
a právnická osoba jako taková
za ni může být postižena,
podíváte-li se na zákon který dnes projednáváme
naší snahou bylo najít co nejpřesnější a nejkonkrétnější právní úpravu
tak aby nebylo možno dojít k nějakému
extenzivnímu výkladu,
který vedl v rozporu
s
ratiem
zákona,
v zásadě konstatujeme že
právnickou osobu je možno postihnout za takové jednání které konáno
v její prospěch
nebo při její činnosti
a jejími statutárními orgány,
nebo též jinými osobami v řídícím či kontrolním postavením
k dané právnické osobě,
je třeba říci že samotné jednání zaměstnance jako takového,
by nemělo být právnické osobě
příči+ přičteno to znamená přičitatelnost ve vztahu k jednání zaměstnance
by zde neměla být,
zákon však stanoví určitou výjimku kdy
právnická osoba může být postižena za jednání zaměstnance
který při plně+ plní pracovní
úkony
jestliže však orgány
řídící a kontrolní v rámci té právnické osoby
neprovedly nezbytná kontrolní nebo preventivní opatření,
anebo daly zaměstnancům pokyn to znamená jednaly na základě pokynu
příslušného
statutárního či kon+ jiného kontrolního orgánu,
Velkou diskuzi vyvolalo to jaký okruh trestných činů může být právnické osobě přičten, já jsem přesvědčen že
těžko lze přistoupit na teorie že právnická osoba
může páchat trestné činy typu trestný čin znásilnění,
jak to obsahoval vládní návrh
před několika lety,
protože jsme o tom vedli velmi rozsáhlou debatu jak na
ministerské tak meziresortní tak legislativně radní debatě na deva+
při debatě Legislativní radě vlády,
tak máme před vámi dnes nebo teď projednáme máme jakýsi kompromis který je postaven na principu
že okruh trestných činů je vymezen
našimi mezinárodními závazky, to znamená
právnická osoba může být odpovědná za ty trestné činy,
jejichž postih vyžadují dnes po nás mezinárodní smlouvy
nebo právní akty
EU
a dále byly doplněny
trestné činy v oblasti daňové protože to je asi nejčastější důvod
nebo takový nejtypičtější delikt
pokud má tedy být právnická osoba
za nějaké
jednání postihována,
zákon dále řeší takové věci jako přechod trestní odpovědnosti na následující nebo následnickou právnickou osobu
je zde snaha zamezit tomu že právnická osoba která má být potrestána za delikt
je zrušena
a tím jaksi
je vyviněna z onoho jednání,
vznikne-li právní nástupce
pak na něj přechází též
deliktní odpovědnost za jednání
jeho právního předchůdce,
zákon dále upravuje druhy trestů které mohou být uložené,
jedná se o trestu méně závažných přes majetkové tresty
až po specifické tresty typu zákaz plnění veřejných zakázek
zákaz účasti v koncesním řízení
nebo veřejné soutěži
zákaz přijímání dotací a subvencí,
tyto
tresty mají v zásadě mít protikorupční charakter,
nejtvrdším rozsudkem nebo nejtvrdším trestem v rámci
rozsudku může být pak samotné
zrušení
právnické osoby tedy jakási právní smrt
právnické
osoby,
dámy a pánové tolik tedy z mé strany stručné představení této
právně složité
materie,
kterou jsem se pokusil zde
takto odůvodnit shrnu to tedy tak,
že důvodem proč vláda předkládá tento návrh
je to že
jsou zde jednoznačné mezinárodní závazky které
ČR
musí naplňovat
za druhé
naší snahou bylo uvést takový návrh který bude racionální,
který bude schopen případně v praxi fungovat
a nepovede k extenzivnímu
výkladu
a řekněme k účelovému zneužívání této právní úpravy například k boji mezi
jednotlivými obchodními
společnostmi,
je třeba si uvědomit a tady korektně přiznat že opravdu se jedná o věc která není jednoznačná,
a že i zkušenosti jednotlivých
členských států
EU
s takovou právní materií jsou rozdílné,
jsou země které přijaly návrh takovýto
a přesto v praxi fakticky není aplikován děkuji vám za pozornost,
děkuji panu ministrovi a
oznamuji že zpravodajkou k tomuto tisku byla organizačním výborem určena paní poslankyně Jana Suchá,
ta je omluvena ze zdravotních důvodů z dnešního jednání a proto navrhuji Sněmovně aby se zpravodajem stal pan poslanec Marek Benda místo nemocné paní kolegyně,
o tomto
o této změně však musíme rozhodnout hlasováním protože jsme v prvém čtení zákona,
zahajuji tedy hlasování pořadové číslo dvě stě deset a táži se kdo souhlasí se změnou zpravodaje,
k tomuto tisku v prvém čtení kdo je pro,
kdo je proti
v hlasování pořadové číslo dvě stě deset přítomno
sto padesát devět pro sto dvacet proti jeden z pra+
se změnou zpravodaje Sněmovna tedy souhlasí a já mohu požádat pana poslance Marka Bendu
o slovo zpravodaje,
vážená paní předsedkyně vážení členové vlády
vážené dámy
vážení pánové
jakkoliv jsem minulý týden bral celkem ochotně zpravodajské zprávy za paní kolegyni Suchou
rád z věcí které
měly procházet ústavně-právním výborem tak tentokrát jsem
rád jenom tak středně abych řekl
na rovinu protože mám stejné pochybnosti a
stejně jsme tady před
z
pěti lety sdělovali s kolegou Pospíšilem
o celkové koncepci trestní odpovědnosti právnických
právnických osob jako
takovém institutu,
já pokládám celou tuto snahu
a vnucovanou nám zvenčí vnucovanou nám opravdu od mezinárodních
mezinárodních věci
EU
počínaje a
OECD
konče
za v podstatě velikánský omyl který
rozmělňuje
tu základní představu že
trestné činy jsou
věci které u kterých je nějaká vůle
vůle spáchat takovou
takovou činnost která
se v nich vždy hledá hledá se tam ten
úmysl nebo
u neúmyslných trestných činů alespoň vůle a srozumění
to bohužel samozřejmě v případě právnické osoby
nikdy existovat
nemůže,
přesto vím že všechny debaty které proběhly
na úrovni vlády a které se snažily hledat
jinou koncepci zejména koncepci
správního trestání právnických osob
vedly v podstatě k neřešitelným
závěrům že
pak by takovéto sankce
musely ukládat fakticky státní orgány které by až posléze byly
přezkoumatelné správními
soudy a že by
sankce razantního omezování
omezování majetkových poměrů
vlastníků
akcionářů nebo jak to nazvat
d+ dotyčné právnické osoby
prováděl správní orgán,
proto se nakonec vláda vy+ rozhodla vydat touto cestou že
přece jenom zde ta míra ochrany
z hlediska obecné obecných zásad trestního práva a trestního
soudnictví
nakonec pro
právnickou osobu
i všechny její podílníky
je vyšší než by byla
ve správním trestání, já říkám na rovinu že mě
tato
myšlenka nenadchává vím že nám vnucena
vnucena zvenku,
ale přesto si myslím že
tento návrh zákona máme přikázat ústavně-právnímu výboru
k projednání až se s ním asi
asi budeme muset smířit
stejně jako už jsme se smířili v minulosti
s jinými věcmi které nebyly našim duším zcela blízké,
tolik moje zpravodajská zpráva a doporučuji abychom přikázali ústavně-právnímu výboru,
děkuji panu
zpravodaji panu poslanci Markovi Bendovi,
první přihlášku písemnou do obecné rozpravy kterou zahajuji mám od paní poslankyně Marie Nedvědové poté se hlásí pan poslanec Jeroným Tejc,
odpoledne ještě jednou
já bych se chtěla vyjádřit k tomuto zákonu
protože skutečně podle mého názoru se jedná o problematiku která není jednoznačná,
do současné doby naše trestní právo vycházelo z toho že není možné přičítat vinu právnickým osobám s ohledem na jejich fiktivní povahu,
tento princip platný od
osmnáctého
století
se v kontinentální Evropě udržel do současné doby kdy až nyní se řada evropských států přiklonila k myšlence trestní odpovědnosti právnických osob,
trestní odpovědnost právnických osob se rozumí způsobilost těchto osob být pachatelem trestného činu
a též za tento čin nést odpovědnost,
existuje celá řada argumentů pro zavedení této odpovědnosti z nichž však podle důvodové zprávy hlavním či jediným
je prakticky pouze skutečnost že jsme posledním státem v
EU
který tuto trestní odpovědnost zavedenou má,
existuje však i celá řada argumentů proti zavedení trestní odpovědnosti právnických osob se kterými se návrh zákona nevypořádává vůbec
či jen zčásti,
především i nadále je podle občanského zákoníku i právní vědy považována právnická osoba za umělý výtvor a má tedy fiktivní povahu,
dalším problémem je skutečnost že právnická osoba nikdy nejedná sama, ale vždy je k tomu třeba jednání osoby fyzické,
ať již jde o statutární orgán či zástupce,
chybí tedy objektivní stránka trestného činu tedy samostatné jednání právnické osoby,
další skutečnost je že právnické osoby nejsou způsobilé jednat zaviněně samy o sobě přičemž návrh zákona o zavinění vůbec nehovoří,
i zavinění je ovšem spjato s jednáním konkrétní fyzické osoby,
pokud tedy v zahraničí uplatňují trestní odpovědnost právnické osoby,
tak spíše hovoří o vině vedení podniku,
či chybném výro+ výkonu
tzv.
rizikového
managementu
,
dalším argumentem proti trestní odpovědnosti právnických osob je skutečnost, že trestní právo má subsidiární charakter,
v tomto směru poukazuji na to že správní delikty právnických osob jsou u nás obsaženy v řadě zákonů,
jejichž počet lze v současnosti odhadnout asi na sto padesát,
v každém tomto zákoně jsou samostatně upravovány skutkové podstaty sankce a další skutečnosti,
takže spíše
než v zavedení trestní odpovědnosti právnických osob existuje spíše problém v nevymáhání platného práva,
trestní sankce vůči právnickým osobám mohou přitom zasáhnout nevhodným způsobem zaměstnance těchto právnických osob
či věřitele
případně i další osoby,
ochrana těchto osob přitom není prakticky nijak v návrhu zákona zajištěna což
považuji
za jednu z největších chyb zákona,
pokud se pak v návrhu zákona hovoří o přechodu trestní odpovědnosti na právní nástupce osoby která se sama zlikviduje
aby znemožnila výkon trestu,
chybí odpověď na otázku jak postupovat když takový právní nástupce není,
to bude přicházet do úvahu
do úvahy zejména v případech kdy právnické osoby vzniknou právě za účelem spáchání trestné činnosti,
tedy jako fingované společnosti,
což je u nás
bych řekla celkem běžný postup,
ustanovení
§
sedm
návrhu vymezuje jakých trestných činů se může právnická osoba dopustit,
ovšem namísto tohoto neúplného výčtu neboť zde chybí některé trestné činy korupčního charakteru,
na což opakovaně z různých stran bylo upozorňováno,
bylo by lepší uvést že právnická osoba se může dopustit všech trestných činů uvedených v trestním zákoníku,
s výjimkou těch u nichž je to pojmově vyloučeno,
to by jednak splnilo podmínku že některé trestné činy musí být zahrnuty na základě mezinárodních smluv,
a jednak by to zabránilo nutnos+ nutnosti novelizovat tento zákon pokaždé,
když bude přijata další mezinárodní smlouva či novelizován trestní zákoník,
tomu aby se mohla právnická osoba dopustit trestného činu musí být definováno i zavinění,
v
§
šest
odst.
jedna se uvádí že podle tohoto zákona nejsou trestně odpovědné jednak
ČR
jednak územně správní celky při výkonu veřejné moci,
zatímco u
ČR
je tento postup na místě neboť i ve světě se vychází ze zásady že stát má monopol trestat a proto nemůže být sám trestán,
tak u územně samosprávných celků není vyloučení odpovědnosti na místě,
v řadě případů dochází k tomu že konkrétní fyzické osoby
se schovávají za rozhodnutí rady zastupitelstva
apod.
přičemž ve světě je tato odpovědnost naprosto běžná,
závažnou námitkou proti tomuto návrhu je i skutečnost že za současného stavu policejních orgánů státního zastupitelství i soudů
nelze předpokládat že dojde k efektivnímu odhalování uvedených jednání ve sféře právnických osob
takže nastane problém s faktickou vymahatelností práva,
tak jak je totiž návrh zákona postaven by činil v praxi značné aplikační problémy neboť orgány činné v trestním řízení nejsou na jeho uplatňování připraveny a vybaveny,
jde přitom jak o vyb+ o vybavení materiální
neboť bude nutno zajišťovat řadu dokladů dokumentů
zařízení
apod.
tak personální bude zapotřebí celé řady odborníků v oblasti účetnictví
informatiky
a dalších souvisejících oblastí což znamená
poměrně velké finanční nároky na zajištění těchto osob i dalších zařízení,
poukazuji i na to že velké právnické osoby
zejména mezinárodní korporace budou mít své zástupce a odborníky,
včetně řady právníků kteří budou různými legálními i nelegálními způsoby chránit zájmy těchto právnických osob,
a různé řízení mařit či zdržovat,
což při známé nepřehlednosti a nekomplexnosti našeho právního řádu nebude nic složitého,
lze přitom vycházet i ze zkušeností ze současné doby,
kdy jsou stíhány fyzické osoby v závaznější hospodářských věcech i deset let a více,
stačí vzpomenout například H-Systém Union banku
apod.
,
tyto zkušenosti jednoznačně potvrzují to že policie a státní zastupitelství nejsou na takovéto případy připraveny
zejména odborně a hmotně vybaveny,
pokud jde o další ustanovení návrhu tak například účinná lítost v
§
jedenáct je upravena značně odlišně oproti trestnímu zákoníku stejně jako promlčení,
výkonu trestu aniž by důvody těchto
odlišností
byly odůvodněny,
pokud se dále uvádí že trestní odpovědnost právnické osoby není dotčena trestní odpovědnost fyzických osob
není konkretizováno zda odsouzení jedné z osob v samostatném procesu
bude mít právní závaznost pro další řízení vůči druhé osobě,
je nutno současně konstatovat přímo v zákoně že každý trest každá trestná činnost má vždy nutně své konkrétní fyzické viníky,
na jejichž hledání by stát neměl nikdy rezignovat a nahrazovat je kolektivní
odpovědností,
navrhuji proto aby zákon byl
vrácen navrhovateli k přepracování,
děkuji paní poslankyni Nedvědové pan kolega Jeroným Tejc
je dalším přihlášeným do rozpravy prosím,
vážená paní předsedkyně
vážené paní poslankyně páni poslanci,
já bych chtěl
z tohoto místa pro mě možná nezvykle poděkovat panu ministru Pospíšilovi,
poděkovat za to že dokázal
změnit svůj názor nebo alespoň
dokázal to že
předloží návrh
který je potřebný pro
ČR
byť s ním
sám nemusí souhlasit,
já bych to možná ilustroval na
stenozáznamu
doplněném o vyjádření pana ministra Pospíšila,
z dnešních dnů
ten stenozáznam a to ten projev pana ministra Pospíšila je z druhého
listopadu
dva tisíce čtyři,
nebudu ho číst samozřejmě celý protože bych vás zdržoval a myslím že si ho samozřejmě každý může dohledat,
nicméně k té trestní odpovědnosti právnických osob pan ministr tehdy
uvádí mimo jiné,
na toto lze mít různé pohledy, já sám osobně se domnívám že takováto úprava je nadbytečná
neboť je dostačující úprava která umožňuje postihnout jednotlivé fyzické osoby,
které za právnickou osobu činí,
pokud někdo jiný tvrdí že úprava která umožňuje postihnout pouze fyzické osoby je nedostatečná,
pak by takové závažné tvrzení měl dostatečně prokázat,
protože opravdu se nejedná o drobnou úpravu ale o zásadní změnu
pohledu na trestní politiku
tohoto státu,
naproti tomu
v
radio
fóru
dvacátého třetího druhý dva tisíce jedenáct tedy po sedmi letech,
Jiří Pospíšil jako ministr spravedlnosti tehdy jako opoziční poslanec
nyní jako ministr říká,
ten druhý aspekt jsou samozřejmě určité formy trestné činnosti
kde se jen
obtížně hledá konkrétní fyzická osoba,
která to jednání způsobila,
zatím je zcela zřejmé že trestný čin byl spáchán a že přinesl výhody i určité právnické osobě,
například určité firmě
a pak je tedy vhodné aby takováto firma byla postižena,
my si od toho slibujeme že by tento zákon mohl
posílit boj proti trestné činnosti a boj proti korupci,
mě mrzí že
to zjištění která pana ministr
konstatoval až po sedmi letech od projednávání návrhu zákona který tady předkládala sociální demokratická vláda
nezjistil pan ministr dřív protože jsme tady už dávno mohli mít
návrh zákona zákon o trestní odpovědnosti osob
který by slovy pana ministra Pospíšila
mohl posílit boj proti trestné činnosti a boj proti
korupci,
zároveň toho stejného dne tedy dvacátého třetího druhý dva tisíce jedenáct pan ministr
konstatoval pro
ČTK
,
právnické osoby dnes nelze efektivně postihnout,
přestože bývají často využívány k zakrývání nelegální činností,
opět tedy důkaz že sociálně demokratická vláda
měla pravdu když trvala na tom
aby
byl schválen v této
PS
a v Senátu
zákon o trestní odpovědnosti právnických osob
jistě se můžeme bavit nad niancemi můžeme se bavit o tom jestli ten zákon byl zpracován
dobře nebo nedobře
nicméně ta základní myšlenka ke které se dnes nyní hlásí doufám že většina této Sněmovny
směřuje k tomu
že bychom měli mít úpravu která trestá
právnické osoby,
pan ministr ve svém
vyjádření tady ve Sněmovně druhého listopadu
dva tisíce čtyři tehdy jako opoziční poslanec dále uvedl,
vedle toho se domnívám že též poukaz komparativní to znamená konstatování že jedna třetina států má takovou úpravu
není dostačující,
protože ona úprava v jiných státech není podle mě takto rozsáhlá,
takto všeobjímající jako úprava,
kterou zde dnes projednáváme
je to tak dámy a pánové tisk který projednáváme sice zavádí trestní odpovědnost právnických osob,
ale v mnohem širší podobě
než je tomu ve státech
EU
pan ministr Pospíšil tři dvacátého února dva tisíce jedenáct
ale konstatoval,
je třeba si uvědomit že takovýto zákon mají dnes všechny země
EU
speaker a všechny země
OECD
,
a my díky tomu že tuto právní úpravu nemáme, tak se dostáváme do izolace
kdy jsme umístěni téměř na
tzv.
černou listinu
OECD
a všechny tyto věci nás na mezinárodním poli poškozují
a snižují zájem mezinárodních investorů
pro
ČR
,
to je ten mezinárodní aspekt že jsme fakt jediní v Evropě kteří takovouto právní úpravu
nemají,
dále pak v tom projevu starším tedy tady na pos+ na půdě
PS
pan ministr řekl,
vedle toho mne též dámy a pánové není jasno proč tato úprava není součástí nového trestního zákoníku,
navrhovatelé nových trestních úprav zde diskutovali a konstatovali při minulé schůzi,
že nový trestní zákoník mimo jiné má sjednotit trestní právo hmotné do jednoho kodexu,
proto též nová úprava nese název zákoník nikoliv zákon,
zde však mám určitou část
respektive určitou část máme vydělenu mimo kodex
a není jasné proč tomu tak je,
takže bych prosil pana ministra zda by poté
v rozpravě zdůvodnil proč máme speciální zákon a proč tato otázka není obsažena v trestním zákoníku
protože pan ministr Pospíšil,
předkládal nový trestní zákon pro který i já jsem hlasoval,
tak bych použil jeho otázku na tehdejšího ministra
zopakoval bych ji
a zeptal bych se pana ministra,
Pospíšila
aby zdůvodnil, proč máme speciální zákon a proč tato
otázka není obsažena v trestním zákoníku,
protože t+ stejně tak se ptám jak se ptal on
právě v té době a já věřím že pan ministr toto zdůvodní,
nakonec
co říct,
poslední citát
pana ministra z doby před sedmi lety,
chci to pro+ chci proto na závěr říci že právní úprava kterou zde projednáváme
je podle mého názoru nadbytečná,
a nejen to je podle mého názoru škodlivá,
povede podle mého názoru ke kriminalizaci podnikání v
ČR
,
povede k tomu že nekalá konkurence bude moci zneužít tohoto zákona
a bude moci proti svým konkurentům postupovat možná de lege
ale určitě kontra bonos mores,
dámy a pánové dovolte mi na závěr u tohoto zákona navrhnout zamítnutí v prvém čtení
děkuji vám za pozornost,
v závorce poslanci
ODS
tleskají,
já bych tedy od chtěl pana ministra Pospíšila garanci, že ten zákon se od toho původního liší tak
aby nemohlo podle jeho názoru dojít ke kriminalizaci podnikání
v
ČR
a nemohlo dojít ke zneužití tohoto
zákona,
jak jsem již řekl na začátku
přes to všechno
si cením pana ministra Pospíšila že dokázal změnit svůj názor,
byť jak on sám v tom
v té úvodní řeči říkal že se s tím smiřuje velmi těžce a že
mnohé
z těch argumentů
které předkládá
předkládá pod tlakem
EU
ale musím také říct že mne mrzí že tady tento zákon mohl
v nejhorším od roku dva tisíce pět nebo šest platit
a mohli jsme všechny ty negativní jevy které chce tento nový zákon postihnout
a které jsou označeny v důvodové zprávě a o kterých tady pan ministr
hovořil
už dávno postihovat
a nemuseli jsme tento zákon přijímat
s takovým
s takovou s takovým zpožděním děkuji za pozornost
děkuji panu
poslanci Tejcovi nyní se hlásí o slovo paní kolegyně Ivana
Weberová
prosím poslankyni,
vážená paní předsedkyně děkuji za slovo
vážené
paní kolegyně páni kolegové,
já musím říct že i
já patřím k těm,
kteří z tohoto zákona
nejsou příliš nadšení,
mám za to že
jedná se o návrh poměrně problematický a to
jak tady mluvil pan
ministr o tom o té extenzivitě já tedy pokládám i tento návrh za dost extenzivní
a to jak do
trestných činů které se mohou
právnické osoby dopustit tak hlavně do
pokud jde o základy na kterých je trestní odpovědnost právnických osob v tomto zákoně vystavěna tedy zejména
§
osm
odst.
jedna
písm.
c
a
d
a
odst.
dva
písm.
b
mi připadají hodně problematické
dovedu si představit i
to že bude
tohoto institutu
zneužito v konkurenčním boji
a to tím spíše že trestní odpovědnosti
právnických osob nebrání nepodaří-li se zjistit která fyzická osoba za
právnickou osobu jednala,
takže doufám že
v projednávání
v ústavně-právním výboru budeme mít možnost se k těmto věcem ještě vyjádřit a
případně
je nějak vylepšit děkuji za
pozornost
děkuji paní poslankyni zeptám se na další přihlášku do
obecné rozpravy
pan kolega Stanislav Polčák prosím,
vážená paní předsedkyně vážené kolegyně vážení kolegové
já bych
navázal na slova která zde pronesl kolega
poslanec Tejc
chtěl bych poděkovat za jeho vystoupení
v tom že
pokud nemířilo k retrospektivě
ke které já se nemohu příliš vyjádřit
ale každopádně k obsahu tohoto návrhu zákona já se rovněž bych chtěl připojit k pochvale
Ministerstvu spravedlnosti a konkrétně panu ministrovi že předložil tento návrh zákona protože skutečně míří
na
tu část
našeho dluhu který jsme zatím tedy měli
v oblasti
mezinárodních závazků
ČR
a
je třeba říci že
ČR
se mohla vydat cestou správní
odpovědnosti tam kde jak i upozornila kolegyně Nedvědová dnes máme skutečně celou řadu
mnoho desítek právních předpisů které upravují správní odpovědnost
právnických osob
nicméně vydali jsme se cestou protože
ani tato správní odpovědnost právnických osob nepokrývá
veškeré možné
závadné jednání tak je vhodné upravit obecnou buďto tedy správní odpovědnost právnických osob anebo
trestní odpovědnost právnických osob a
vláda
ČR
se vydala cestou přísnější normy
jakožto součásti boje proti korupci
a já si
myslím
že tato norma byť mohu souhlasit s určitými námitkami které zde padly
může směle jít do
druhého čtení a
tudíž já bych se rovněž přimluvil za to aby byla
podpořena a
do druhého čtení propuštěna to znamená nikoliv
aby byla vrácena
předkladateli
k přepracování protože to přepracování by mohlo mít spíše
opačný efekt na
kvalitu této normy děkuji
děkuji vám pane poslanče prosím o další přihlášky do podrobné rozpravy,
pardon do obecné není-li žádná taková
přihláška
obecnou rozpravu končím jsou před námi závěrečná slova zeptám se nejprve pana ministra Jiřího Pospíšila
zda chce vystoupit se závěrečným slovem prosím,
děkuji paní předsedkyně já budu
drobně reagovat na
rozpravu která tady proběhla chci poděkovat za chválu jak ze strany pana
poslance Tejce tak ze strany
pana kolegy
Polčáka
j+ j+ já k tomu řeknu pouze několik tezí,
jako není pravdivý argument a pan
kolega poslanec Tejc to ví že bych
se stal v uvozovkách
příznivcem vášnivým příznivcem této právní úpravy já svůj názor sděluji konstantně sděluji ho pořád a také korektně říkám
že důvod proč tento návrh také zde předkládáme
není
naše vnitřní přesvědčenost,
že tento návrh všechno vyřeší a je ideálním řešením
ale je to proto že žijeme v nějakém evropském společenství
v nějakém mezinárodním společenství
a subjektivní
možná odborný možná laický názor ministra
není to jediné a jediné to důležité,
v rámci zájmů
ČR
, to tak je
to znamená já zde konstatuji že zájem státu je
aby v rámci
mezinárodního a evropského společenství
jsme nevybočovali,
to že od roku dva tisíce čtyři
narostl
počet zemí který tento problém vyřešily to je faktem,
ta situace je jinak aktuální dnes
jinak byla v roce dva tisíce čtyři,
ale
musím zde říct že nesouhlasím
s námitkou pana kolegy,
že kdyby tenkrát
ODS
jinak hlasovala,
tak by tu byl takový návrh,
je třeba si připomenout že v roce dva tisíce čtyři,
zde byla levicová vláda,
která byla většinová
a i poslanci levicové vlády v prvním čtení ten návrh
zamítli,
a to z toho důvodu že byl nekvalitní,
takže prosím
neházejme zde odpovědnost na opozici která byla v menšině,
odpovědností
tehdejší vládní většiny bylo,
aby svůj návrh z prvého čtení propustila
do dalšího čtení
a zajistila tak jeho přijetí,
nebyla to odpovědnost
opozice,
a to že pro to nehlasovali tehdy
i koaliční poslanci je důkazem,
že ten návrh byl
nekvalitně zpracován,
jsem připraven na ústavně-právním výboru
o jednotlivých
nuancích
se bavit a speaker o na jednotlivých
nuancích
zpřesnění a zlepšení
oproti původní právní úpravě
prokázat,
takže tolik tedy postoj
náš
je třeba ještě odpovědět na otázku kterou zde zmínil pan kolega Tejc,
proč předchozí vláda Topolánkova
toto nepředložila,
tehdejší vláda přijala usnesení, že jsem privá+ primárně vytvářet konstrukce
trestání právnických osob v rámci
správního řízení,
Rok a půl se dělala na Ministerstvu vnitra rozsáhlá analýza,
která následně ukázala,
že
správní trestání v
ČR
ne vždy dobře funguje zmiňovala to ostatně paní kolegyně Nedvědová
ve svém vystoupení,
a
že tedy bude vhodnější touto cestou,
to byl důvod proč
v trestním zákoníku který byl projednáván za Topolánkovy vlády
nebyla obsažena trestní odpovědnost právnických osob
protože tehdy byla zvolena koncepce v zásadě německá to znamená
právnické osoby mají být trestány správními delikty,
které ve druhém stupni již projednávají obecné trestní soudy
nikoliv správní soudy
a teprve následně se od této koncepce
po prověření všech možností upustilo,
to je důvod proč trestní odpovědnost právnických osob
nebyla dána do
trestního zákoníku,
dámy a pánové i přes řekněme
toto tuto přátelskou výměnu informací a pohledů
já konstatuji že byť vláda
vnímá tento materiál z pohledu nutnosti jako ne zcela jednoznačný
je připravena odpovědně o tomto návrhu zde na půdě parlamentu jednat
činit vše pro to aby parlament schválil co možná nejlepší verzi tohoto návrhu
a proto vás žádám o propuštění tohoto návrhu
do druhého čtení děkuji vám
děkuji za toto závěrečné slovo to bylo závěrečné slovo pana ministra nyní se zeptám se zda se závěrečným slovem chce vystoupit pan zpravodaj
ne
nemá tedy
teď potřebu vystoupit a proto se budeme zabývat návrhem který zde zazněl
předložila jej paní poslankyně Marie Nedvědová,
je to návrh na vrácení navrhovateli
k dopracování,
o tomto návrhu
rozhodneme v hlasování
které ponese pořadové číslo dvě stě jedenáct zahajuji toto hlasování a táži se kdo je pro
návrh na vrácení
navrhovateli k dopracování,
kdo je proti tomuto návrhu
hlasování pořadové číslo dvě stě jedenáct přítomno sto šedesát tři pro padesát jedna proti sedmdesát devět návrh přijat nebyl,
budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání Organizační výbor navrhuje
přikázat tento návrh k projednání ústavně-právnímu výboru
já jsem byla upozorněna že pan poslanec Tejc vznesl návrh na zamítnutí ale jsem přesvědčena že nikoliv že vy jste se opíral jenom o stanoviska pana
pana už je mi to jasné já jsem tomu rozuměla tedy dobře, já se omlouvám jestli jestli jsem to
neřekl zcela přesně nicméně pokud zaznělo v mém
projevu že podávám návrh na zamítnutí tak jsem citoval pana ministra Pospíšila
který takto hovořil o návrhu v roce dva tisíce čtyři takže
rozhodně jsem nepodával návrh na zamítnutí a podporuji to aby tento návrh postoupil do druhého čtení,
ano
proto budeme nyní hlasovat o návrhu na projednání
výboru ústavně-právnímu ptala jsem se zda má ještě někdo jiný návrh na přikázání ale není tomu tak
zahajuji hlasování číslo dvě stě dvanáct
ptám se kdo souhlasí s návrhem na přikázání výboru
ústavně-právnímu kdo je pro
kdo je proti
v hlasování pořadové číslo dvě stě dvanáct přítomno
sto šedesát tři pro sto čtyřicet
osm
proti
nikdo tento návrh byl přijat a já tedy
konstatuji
že
návrh jsme přikázali k projednání ústavně-právnímu výboru a tím končím projednávání sněmovního tisku
dvě stě
osmdesát
pět v prvém čtení končí tím
projednávání bodu
číslo
třicet děkuji panu ministrovi děkuji též panu zpravodaji
zahajuji projednávání bodu číslo třicet jedna je to Vládní návrh zákona o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o trestní odpovědnosti právnických
osob a řízení proti nim
sněmovní tisk dvě stě
osmdesát
šest
prvé čtení pana ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila požádám i tentokrát,
aby z pověření vlády tento návrh uvedl,
prosím pane ministře,
děkuji paní předsedkyně budu velmi stručný,
jedná se o doprovodný zákon k samostatnému návrhu zákona o trestní odpovědnosti právnických osob,
v zásadě jde o
novelizaci asi padesáti zvláštních předpisů,
které mají implementovat
tuto právní úpravu do českého právního řádu,
reaguji ještě na předchozí debatu tím že kdybychom
materii trestní odpovědnosti právnických osob nyní implementovali do
platného a účinného trestního zákoníku
pak by ten zásah byl ještě výraznější a právní experti to nedoporučili,
proto jdeme nyní
v dalším volební období cestou samostatného zákona,
přesto musíme do některých zákonů implementovat
určité
určité změny,
zmíním zde alespoň jednu změnu ta se týká
rejstříku trestů
počítáme s tím že bude v rejstříku trestů uvedena informace o tom že
právnická osoba byla pravomocně odsouzena
k určitému trestu,
a tato část rejstříku trestů by měla
být podřízena principu publicity to znamená
tato informace by měla být veřejně elektronicky přístupná
a to z toho důvodu
aby bylo zjevné například při výběrových řízeních
že dotyčná právnická osoba byla odsouzena
za trestné činy které třeba souvisí s korupcí nebo
s jinou s jinou
podobnou trestnou činností,
to si myslím že důležitý prvek který může mít i do určité míry
preventivní charakter
a může přispět k potírání
korupce jako takové,
prosím o propuštění tohoto návrhu do druhého čtení,
pokud Sněmovna propustila samotný tisk který upravuje trestní odpovědnost právnických osob
pak je z logiky věci
důležité aby i tento návrh prošel děkuji vám,
děkuji panu ministrovi tak jako v předchozím případě
byla určena zpravodajkou a to organizačním výborem paní poslankyně Jana Suchá oznamovala jsem před chvílí
že je omluvena ze zdravotních důvodů
a stejně jako v předchozím bodě navrhuji
Sněmovně změnu zpravodaje a to tak aby se jím stal v prvém čtení pan poslanec Marek Benda, zahajuji hlasování číslo dvě stě třináct táži se kdo souhlasí
se změnou zpravodaje v prvém čtení,
kdo je proti
hlasování číslo dvě stě
třináct
přítomno
sto šedesát dva pro sto třicet proti jeden změnu zpravodaje jsme schválili požádám tedy pana poslance Marka Bendu aby
předstoupil před Sněmovnu v roli zpravodaje,
vážená paní předsedkyně vážené
páni ministři vážené
dámy
vážení pánové,
já budu v tomto případě opravdu stručný jedná se
o novelu která se snaží pokud by byl přijat ten tisk který jsme v předchozím hlasování
přikázali k projednání ústavně-právnímu výboru
promítnout jeho znění
do
ostatních právních předpisů,
promítnout to
co z něj vyplývá do ostatních právních předpisů já myslím že to ukazuje
i ten případ který zde zmiňoval pan ministr Pospíšil
novela zákona o rejstříku trestů,
kde
dva body předtím jsme projednávali
zvláštní návrh zákona o rejstříku trestů a
tady projednáváme
novelu která právě bezprostředně souvisí jenom
se změnou
trestní odpovědnosti právnických osob
takže doporučuji abychom tento návrh také přikázali také přikázali ústavně-právnímu
výboru a má smysl ho projednávat
a přijímat
pouze za situace kdy bude přijat
ten první návrh
jinak samozřejmě nemá tento návrh žádný význam je to
tzv.
ten
typický promítací návrh zákona,
děkuji panu poslanci
Bendovi zeptám se zda se někdo chce přihlásit do
obecné rozpravy v prvém čtení písemnou přihlášku žádnou nemám nehlásí se ani nikdo z místa končím tedy
obecnou
rozpravu nezazněl
návrh ani na vrácení ani na zamítnutí a budeme se zabývat návrhem
na přikázání výborům k projednání Organizační výbor navrhuje
přikázat tento návrh k projednání výboru ústavně-právnímu a já se vás táži zda chce
někdo navrhnout jiný výbor
není tomu tak zahajuji hlasování číslo dvě stě čtrnáct táži se kdo souhlasí s
přikázáním výboru ústavně-právnímu,
kdo je
proti tomuto návrhu
hlasování číslo dvě stě čtrnáct přítomno sto šedesát dva pro sto třicet čtyři proti jeden
návrh byl přijat a konstatuji tedy že jsme návrh zákona přikázali k projednání výboru
ústavně-právnímu a tím končí projednávání sněmovního tisku
dvě stě
osmdesát
šest v prvém čtení končím projednávání bodu číslo
třicet jedna s poděkováním
panu ministrovi i panu zpravodaji,
zahajuji projednávání bodu číslo třicet tři
je to Vládní návrh zákona kterým se mění zákon
číslo čtyřicet z roku dva tisíce devět
Sb.
trestní zákoník ve znění zákona číslo tři sta šest roku dva tisíce devět
Sb.
a zákon číslo sto čtyřicet jedna z roku devatenáct set šedesát jedna
Sb.
o trestním řízení soudním trestní řád
ve znění pozdějších předpisů sněmovní tisk dvě stě devadesát
sedm
prvé čtení
ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil tento návrh z pověření vlády uvede prosím pane ministře,
děkuji paní předsedkyně jedná se o návrh který komplexně
reaguje na aktuální situaci v oblasti trestního práva hmotného a trestního práva procesního,
cílem bylo realizovat implementační
novelu
v oblasti trestního práva hmotného kdy se upravují některé skutkové podstaty na úseku
životního prostředí
boje proti rasismu
boje proti
xenofobii
a terorismu,
a boje proti pohlavnímu vykořisťování dětí a dětské
pornografii
,
a k tomuto když je takto zpracován návrh jsme přidali další věci které
se dotýkají trestního práva a které praxe ukazuje
že třeba určitým způsobem vylepšit,
navíc se doplnily věci které se týkají programového prohlášení vlády která
jasně říká že má být zpřísněn postih
korupce jako trestného jednání
a to
korupce která realizována úřední osobou,
jsou tady zvyšovány sankce
u trestných činů
korupčního charakteru,
kdy pachatelem je
úřední
osoba,
další důležitou
věcí kterou chci
zde zmínit je
úprava v otázky otázce
sankcí,
kdy umožňujeme do budoucna
více využít
po zkušenostech ze zahraničí,
trest domácího
vězení
umožňujeme aby
v případě kdy je
někdo podmíněně propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody
tak aby mu byl případně uložen trest
domácího vězení
respektive mu byl stanoven režim,
který obdobný trestu domácího
vězení,
tím chceme docílit toho aby
soudy více propouštěly
osoby
u kterých se projeví náprava
pod
výkonem části trestu odnětí svobody,
aby je propouštěli na svobodu,
ale aby tyto osoby dále byly v nějakém režimu kontroly,
to znamená aby je stát dále kontroloval co dělají a to v rámci právě onoho
domácího
vězení,
tento systém funguje v mnoha vyspělých státech jistou inspirací nám zde byla Kanada,
a mimo jiné je naší snahou opravdu trošku uvolnit české věznice,
a u zvláště bagatelních trestných činů umožnit,
aby po vykonání více než poloviny
trestu
mohl být
trest překlopen do této alternativní
právní úpravy,
co je důležité a opět je to reakce
na praxi je to že
výrazně rozš+ rozšiřujeme uplatňování,
uplatňování ochranného opatření
tzv.
zadržovací detence,
jak víte tak zadržovací detencs+
detenci jsme prosadili
v minulém volebním období a
jasně se ukazuje že mnoho zemí
EU
noise | využívá
tento instrument více než
ČR
a v tomto návrhu mimo jiné reagujeme na zkušenosti psychiatrické odborné veřejnosti
kdy psychiatrická odborná veřejnost po Ministerstvu spravedlnosti
opakovaně žádá aby osoby které jsou umístěny
v ústavním ochranném léčení,
to znamená v ústavech
přičemž
ústavně ochranné léčení nerealizují chovají se agresivně napadají lékařský personál,
jsou i případy kdy dokonce došlo k
fyzickému ublížení ba dokonce k vraždě,
zdravotnického personálu,
tak aby takovéto osoby
bylo možno umístit do zadržovací detence,
kde zkrátka jsou příslušníci
vězeňské služby a umí si s takovýmto agresivním jedincem poradit lépe než
zdravotnický personál,
připadá mi to jako drobná leč mimořádně důležitá novela která
odstraní z
léčebných zařízení agresivní jedince kteří
nejsou ochotni podrobit
léčbě jako takové a
páchají násilí na
personálu nebo na
ostatních pacientech,
rozšiřuje se také možnost užití zabezpečovací detence o další kategorie zločinů,
pokud je tam sazba
od pěti let trestu odnětí
svobody,
dámy a pánové tolik představení některých klíčových věcí z této novely která pokud bude prosazena tak přispěje
k lepšímu uplatňování sankcí,
k lepšímu uplatňování zabezpečovací detence,
a k lepší aplikaci evropského práva
směrnic které jsme povinni implementovat do našeho práva tedy
tato novela by stejně vznikla protože
jste jasný evropský závazek děkuji,
děkuji panu ministru
spravedlnosti Jiřímu Pospíšilovi požádám nyní o slovo zpravodaje pro prvé čtení kterým je pan poslanec
Stanislav Křeček,
dobré odpoledne dámy a pánové
není tomu tak dávno co jsme tady projednávali
nový text trestního zákoníku velkého kodexu o kterém
se někteří domnívali že to bude velký kodex který bude
platit
nezměněně dlouhá dlouhou dobu
pardon ne-li léta a
než se rok s rokem sešel
tak tady máme obsáhlou změnu tohoto trestního
trestního
zákona naplňují se všechny
obavy nebo všechny skutečnosti na které jsme někteří upozorňovali
totiž že doba velkých kodexů je asi už za námi,
že prostě to právo je dynamické mění se pod vlivem
řady okolností
a i například i evropských norem
apod.
tak je
i v tomto
v tomto případě pan ministr tady jak se stalo
v této Sněmovně zvykem obsáhle představil
tuto
novelu trestního
zákona a nepovažuji proto za potřebné
ji znovu opakovat
již také proto že to je novela,
která
shrnuje všechny možné nejrůznější oblasti od
chráněných živočichů přes dětskou pornografii,
po domácí vězení a trestné činy
všelijakých osob takže
vše co je možné upravit na základě
na základě evropských evropských norem,
které musíme respektovat na základě směrnic Evropského parlamentu
řady rámcových rozhodnutí
rady Evropy
atd.
je v tomto obsaženo
domnívám se že tento
zákon je způsobilý aby postoupil do druhého čtení a
prosím abyste toto podpořili
děkuji panu zpravodaji otevírám obecnou rozpravu
požádám
aby se přihlásil
kdokoliv kdo chce vystoupit
pan
pan kolega Václav Votava
dostává slovo jako první,
děkuji za slovo vážená paní předsedkyně
kolegyně
kolegové
chtěl bych
zde zmínit jednu věc
a
možná i
okolo ní potom
bude samozřejmě
příslušná diskuze,
předchozí
trestní zákoník
obsahoval mezi trestnými činy
obecně nebezpečnými rovněž skutkovou podstatu trestného činu
řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění,
byl
to
§
sto osmdesát
d
v trestním zákoníku
a byl zaveden od prvního července
dva tisíce šest,
tohoto úmyslného trestného činu se dopustil ten
kdo
řídil motorové vozidlo
ačkoliv nebyl držitelem příslušného řidičského oprávnění
podle zvláštního zákona
to byl zákon číslo tři sta šedesát jedna dva tisíce
Sb.
o provozu na pozemních komunikacích,
a
byl sankcionován
trestem odnětí svobody až na jeden rok nebo peněžitým trestem
nebo zákazem činnosti,
Nový trestní zákoník který byl přijímán
PS
v roce dva tisíce devět
a vstoupil
v účinnost k prvnímu lednu dva tisíce deset
tuto skutkovou podstatu trestného činu
bohužel nepřevzal,
řízení
bez řidičského oprávnění
je tak tedy posuzováno a postihováno pouze jako
jako přestupek
podle zákona tedy o
přestupcích
ty argumenty tehdy
byly
byly různé
mimo jiné i to že
jsou soudy například
nadměrně zatěžovány
množstvím tedy
těchto
trestných
trestných činů,
jak ukazují policejní statistiky tak
páchání trestného činu
řízení
bez řidičského oprávnění je častou příčinou
závažných dopravních nehod mnohdy se smrtelnými následky,
či následky na zdraví a to už pachatele spolucestujících nebo i ostatních
účastníků silničního
silničního provozu,
já se tedy domnívám že je na místě
znovu zavést trestněprávní postih osob které
nikdy neabsolvovaly výuku a výcvik v autoškole v dikci zákona číslo dvě stě čtyřicet
sedm
dva tisíce
Sb.
,
o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti
k řízení motorových vozidel,
zkrátka a jednoduše kteří se nikdy
nestali tedy
držiteli řidičského oprávnění jehož vnějším projevem je
nám obecně známý řidičský průkaz,
a řídí tedy vědomě i přes tuto skutečnost
po pozemních komunikacích nějaké motorové vozidlo,
vzhledem k nepochybné společenské nebezpečnosti řízení motorového vozidla právě osobou bez požadované odborné způsobilosti,
jsem na to již dříve
dříve upozorňoval,
a
nyní mohu tedy
zopakovat to co jsem již
říkal i dříve v
na plénu
PS
,
platný právní řád výše uvedené nezodpovědné jednání které může být
nebo může vést ve svém důsledku k ohroně ži+ ohrožení života a zdraví osob
a jejich majetku bohužel trestněprávně nijak není postihováno,
dnes těmto osobám jak již jsem řekl hrozí pouze
postih podle platného zákona o přestupcích
a uložení pokuty byť tedy
v maximálně možné výši si myslím že postrádá
preventivní výchovný ale i
sankční efekt,
myslím si tedy že
novelizace nebo
zpět
uvedení
tohoto
trestného činu
do trestního zákoníka
je
bych řekl na místě,
je třeba si také uvědomit že během výuky a výcviku v autoškole je každý budoucí držitel
řidičského oprávnění školen v pravidlech silničního provozu,
v jízdě s motorovým vozidlem v jeho údržbě v základech zdravovědy,
respektivě v minimu poskytování první pomoci při dopravní nehodě
atd.
atd.
,
všechny tyto znalosti samozřejmě a dovednosti
proto osobě bez uvedeného výcviku také
logicky scházejí,
taková osoba tedy není informována o
dopravních předpisech není
připravena na vznik nenadálých
nestandardních situací v silničním provozu,
kterých se dnes a denně vyskytuje vyskytuje mnoho
na našich silnicích a
není třeba
schopna adekvátně reagovat na pokyny dopravního
policisty pokud vůbec je schopna pochopit
význam
význam jeho pokynů,
a nemusí být ani schopna tedy
poskytovat účastníkům dopravní nehody
první pomoc
a tak bych mohl pokračovat
pokračovat dále,
já bych
zde chtěl ocitovat některá vyjádření
lidí kteří
se touto problematikou zabývají anebo se s ní setkávají
dnes a denně jsou to samozřejmě
samozřejmě policisté,
já jsem zaregistroval
zaregistroval
výroky
pana
Trži+ Leoše tržila což je tedy
šéf dopravní policie v Otázkách Václava Moravce kdy tedy řekl
zcela jasně že lidé kteří neprošli výcvikem
v autoškole jsou za volantem
nebezpeční,
i proto
si on myslí že je odstranění
odstranění
tohoto
této skutkové podstaty z trestného činu prostě byla
byla
chyba,
zaregistroval jsem i vyjádření
Ministerstva dopravy,
cituji tvrdíme že člověk který neprošel výukou a výcvikem v autoškole
není řidičem, nezvládá ovládání vozidla tak jak by měl nezná pravidla silničního provozu,
a je pro silniční provoz velmi nebezpečný,
to bylo vyjádření
v
ČT
mluvčího úřadu
Karla Hanzelky,
víte často se
přirovnává motorové vozidlo ke zbrani ke zbrani která také velice často v
rukouch
nezodpovědného člověka dokáže
zabíjet a zabíjí,
a já si myslím že na
legálně drženou zbraň
je potřeba míti
nějaké povolení je potřeba mít zbrojní průkaz
a kdo ten zbrojní průkaz nemá prostě vystavuje se
vystavuje se trestnímu stíhání,
takže to si myslím že
je v podstatě obdoba
i
tohoto,
domnívám se tedy že
mezi trestné činy obecně nebezpečné by se do trestního zákoníka měla vrátit skutková podstata
trestného činu,
řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění,
tak jak byla do konce roku dva tisíce devět v trestním
zákoníku
v
§
sto
osmdesát
d
chtěl bych avizovat že i v tomto
smyslu budu podávat
příslušný pozměňovací návrh ve druhém čtení pokud samozřejmě
tato
tento návrh do druhého čtení projde děkuji za pozornost,
děkuji panu poslanci Votavovi ptám se na další přihlášku do obecné rozpravy pan
kolega Kubata prosím,
Jan Kubata abych to upřesnila,
vážená paní předsedkyně vážení členové vlády
milé kolegyně
kolegové
dovolte mi abych
i já vás
požádal o
propuštění či
prohlasování toho této novely
prvním čtením,
není žádným tajemstvím že jsem do této Sněmovny přišel z pozice
prvního náměstka ministra spravedlnosti,
který měl
pod sebou
celé české vězeňství
všech našich třicet šest věznic,
chápu že je to pouze dílčím částí této
novely nicméně problematika českého vězeňství
je
věc,
které by se
tato
Sněmovna
měla
v
brzké době
velmi intenzivně zabývat
nejenom
že to je téma apolitické a bude to téma pro každou vládu,
ale je potřeba
přijmout mnoho zásadních strukturálních změn
v české
vězeňství a to i změn
legislativních
včetně
trestů a intenzivního zavádění trestu domácího vězení,
je třeba si uvědomit že
ze současných dvacet tři tisíc
odsouzených
ve výkonu trestu či
ve vazebně stíhaných
je celá jedna třetina
těchto
těchto lidí
v
trestu do jednoho roku délky,
to znamená jsou to lidé přibližně
sedm
tisíc lidí,
které ve větším případě
při půlce
při
přerušení toho trestu
mohou býti
pod dalším dohledem
ať už probační nebo mediační služby
a nebo právě trestu domácího vězení,
já jsem
hluboce přesvědčen že
tato novela
nám trestního zákoníku
v mnoha segmentech
posune i problematiku
přetíženosti českých věznic dopředu a
dovolte mi tedy abych vás i já požádal
o kladné hlasování děkuji,
děkuji panu poslanci Janovi Kubatovi zeptám se na další přihlášku paní poslankyně Marie Nedvědová prosím,
Dobré odpoledne
já v podstatě proti novele tohoto zákona nic nemám já
bych chtěla jenom upozornit na jednu skutečnost
souhlasím s tím že
naše věznice jsou přeplněné a že
finance ve věznicích už jsou v podstatě řekl
jak bylo
řečeno na
ústavně-právním výboru za hranou zákona kdy tedy
jaksi finanční prostředky pro naše vězeňství jsou naprosto nedostatečné
já bych
však chtěla upozornit ještě na jednu skutečnost pokud tady se
upoukazuje na skutečnost že mnohé tresty by mohly být nahrazeny
právě trestem domácího násilí
já s tím samozřejmě souhlasím ale na druhé straně bych chtěla upozornit
pardon domácího
domácího vězení omlouvám se
chtěla bych
chtěla bych
upozornit na skutečnost že
pokud tuto problematiku ale má na starosti nebo bylo dáno do kompetence probační a mediační služby
pak chci upozornit na skutečnost že probační a mediační služba nemá dostatek finančních prostředků nejsou zatím stanoveny nebo vypsány výběrový řízení na
na
tzv.
náramky a probační a mediační služba nemá dostatek finančních prostředků nemá dostatek hmotného zabezpečení ani personálního,
aby mohla tyto tresty
jaksi sledovat myslím si že v tomto směru
by bylo nutno přijat
přijmout
určité opatření,
děkuji paní poslankyni Nedvědové a ptám se na další přihlášku do obecné rozpravy,
žádnou takovou nevidím končím obecnou rozpravu požádám o závěrečná slova pan zpravoda+
pan navrhovatel tedy pan
pan ministr
bude následovat po panu zpravodaji nejprve má tedy slovo pan zpravodaj
dámy a pánové když
když už tady byla zmíněna
problematika českého vězeňství tak si uvědomme že
je ani jeden paradox máme nejvíce vězňů snad v Evropě na počet obyvatel
na druhé straně každý z nás zná nejméně pět nebo deset lidí,
kteří by měli ve vězení být ačkoliv tam nejsou,
že jo což je tedy závažný problém
jinak v rozpravě
nezazněl žádný návrh který by
bránil propuštění do druhého čtení,
děkuji pan
ministr Jiří Pospíšil má možnost nyní oslovit Sněmovnu se závěrečným slovem,
děkuji paní předsedkyně já právě přemýšlím kolik znám takových lidí jak o nich hovořil
hovořil
pan
pan zpravodaj ale
zpět k tématu,
já nechci
já nechci hovořit o
meritu té novely protože o tom byla již
debata pouze chci navázat na
paní poslankyni která
upozornila na kapacitu mediační a probační služby,
tady chci upozornit na to že došlo
k nárůstu počtu zaměstnanců mediační a probační služby
cca
o devadesát zaměstnanců,
právě s ohledem na to že tito lidé by měli
být
odpovědni za kontrolu
nového alternativního trestu trestu domácího
vězení
a stejně tak počítáme i s
určitým
ekonomickým posílením v podobě nákupů
automobilů jedno auto pro
jeden okres
atd.
takže
jsou to věci které se realizují
pozvolna nicméně
má pravdu paní poslankyně v tom že pokud chceme aby mediační a probační služba
služba plnila tento nový těžký úkol,
pak to musí činit v jiné podobě v jiné personální a materiální sestavě
než jako byla dosud,
děkuji
děkuji panu ministrovi za toto závěrečné slovo a budeme
pokračovat v projednávání tohoto návrhu zákona pokud se nemýlím tak nepadl ani návrh na
vrácení k dopracování ani návrh na zamítnutí,
a budeme tedy
moci
se věnovat návrhům na
přikázání Organizační výbor navrhuje přikázat tento zákon ústavně-právnímu výboru já se táži zda má někdo jiný návrh na přikázání,
nemá zahajuji hlasování pořadové číslo dvě stě patnáct,
ptám se kdo souhlasí s návrhem na přikázání výboru ústavně-právnímu,
kdo je proti
hlasování pořadové číslo dvě stě patnáct přítomno
sto šedesát dva pro sto třicet jedna proti nikdo,
konstatuji tedy že tento návrh byl přikázán k projednání ústavně-právnímu výboru tím jsme projednali sněmovní tisk dvě stě devadesát
sedm
v prvém čtení končím projednávání tohoto tisku bodu číslo třicet tři
děkuji panu ministrovi a děkuji též
panu
zpravodaji,
zahajuji projednávání bodu číslo třicet šest je to Vládní návrh zákona kterým se mění zákon číslo pět set třináct z roku devatenáct set devadesát
jedna
Sb.
obchodní zákoník ve znění pozdějších předpisů
a další související zákony sněmovní tisk tři sta deset
prvé čtení
z před+
z pověření vlády také tento návrh
uvede ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil prosím pane ministře,
děkuji paní předsedkyně já velmi stručně uvedu tuto
technickou novelu která upravuje obchodních
zákoník a reaguje na
rozhodnutí nejvyšších soudů na
stanoviska
Úřadu pro ochranu osobních údajů
a v zásadě
obecně na vývoj
judikatury jako takové,
cílem je v tuto chvíli
prosadit
v zásadě asi poslední technickou novelu obchodního zákoníku
protože počítáme s tím že do budoucna by měl platit
nový zákon o obchodních korporacích,
který by měl být společně s občanským zákoníkem
ještě do léta doručen
sem do
PS
tato novela jak jsem řekl je technická a řeší některé problémy které se v praxi ukázaly
a a protože nám jde o to aby
podnikatelské prostředí mělo co možná nejkvalitnější obchodní právo,
proto takto bezprostředně reagujeme hned
novelou,
nově se mění například
princip sídla kdy do budoucna bude třeba,
aby
obchodní společnost která má
sídlo na konkrétní adrese
měla
nějaký
právní titul
právní vztah k určité nemovitosti na té adrese to znamená
novela chce bránit fiktivním sídlům
v uvozovkách
tzv.
schránkovým firmám,
kdy na jedné adrese na jedné v uvozovkách poštovní schránce
je hlášeno několik
obchodních firem obchodních společností
aniž by tyto obchodní společnosti měly
nějaký
právní titul,
k té nemovitosti
na které stránka
schránka
promiňte
visí a to jak vlastnický titul
tak případně
nějaký
nájemní vztah
k dané k dané věci,
druhá věc kterou zmíním
se mění se povinnosti pro podnikatele
při
ukládání listin ve sbí+
do
Sb.
listin,
upouští se od povinnosti zveřejňovat podpisové vzory podnikatelů
ve
Sb.
listin,
zde vycházíme z
evropský zkušeností a právě ze stanoviska úřadu
pro ochranu osobních údajů,
dále by měl by měla být uváděna pouze
rodná čísla ovšem ta by os+ fyzických osob ovšem ta by neměla být zveřejňována,
ve veřejné části obchodního
rejstříku,
zjednodušuje se právní úprava likvidace
tzv.
prázdných společností,
kterých dnes je relativně hodně v obchodním rejstříku a zbytečně v uvozovkách zamořují obchodní rejstřík
a je třeba tady najít řešení které umožní efektivně
v uvozovkách čistit
obchodní rejstřík od těchto již fakticky neexistujících obchodních společností,
nově se upravuje otázka formulářů pro zápis do obchodního rejstříku,
my chceme zrychlit případné jejich možné změny a
chceme tedy nově tyto formuláře
upravovat,
co je potom zajímavé spíš jako informace že se nově konstruuje
§
například sto devadesát šest a který upravuje
převod majetku z obchodní společností na osobu
která je společností
je se společností nějakým způsobem
spjatá
a tyto konkrétní změny
§
jsou reakcí právě na judikaturu Nejvyššího soudu
v této oblasti,
jinými
slovy naše snaha je,
aby judikatura
nebyla v rozporu s tím co říká obchodní zákoník a
nevznikal
právní stav
nejistoty pro naše podnikatele,
dámy a pánové já vás prosím o podporu tohoto návrhu,
který sice je technický ale usnadní
život našim podnikatelům a
který tedy
povede k sladění aktuální judikatury a obchodního práva děkuji vám,
děkuji panu
ministrovi spravedlnosti prosím nyní zpravodaje
pro prvé čtení pana poslance Marka Bendu prosím,
vážená paní předsedkyně vážení páni ministři vážené dámy vážení pánové pan ministr spravedlnosti uvedl
návrh zákona podle mého názoru dostatečně
já pevně také doufám a věřím že se jedná o poslední novelu obchodního zákoníku,
kterou projednáváme a že
další projednávání už se bude týkat nového civilního kodexu a
a jej následujícího zákona
o obchodních společnostech,
takže doporučuji abychom tuto novelu ještě přikázali a pevně věřím že to bude poslední novela,
děkuji panu zpravodaji otvírám obecnou rozpravu prosím o vaše přihlášky do ní,
nehlásí se nikdo končím tedy obecnou rozpravu a
budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání,
Organizační výbor navrhuje přikázat
návrh k projednání výboru ústavně-právnímu ptám se zda má někdo jiný návrh,
není-li tomu tak zahajuji hlasování číslo dvě stě šestnáct a táži se kdo souhlasí s
návrhem na přikázání výboru ústavně-právnímu,
kdo je proti,
hlasování pořadové číslo dvě stě šestnáct
přítomno sto šedesát dva pro sto dvacet sedm proti nikdo
konstatuji že návrh byl přikázán k projednání výboru
ústavně-právnímu a tím končí prvé čtení sněmovního tisku tři sta deset končím projednávání bodu číslo třicet šest
končím s poděkováním jak panu ministrovi tak panu zpravodaji,
je před námi bod číslo padesát jedna zahajuji tedy jeho projednávání a
je to Vládní návrh zákona kterým se mění zákon číslo sto padesát z roku dva tisíce dva
Sb.
s.ř.s.
ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony sněmovní tisk tři sta
devatenáct prvé čtení
pana ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila opět požádám aby z pověření
vlády tento návrh uvedl,
děkuji paní předsedkyně uvedu tento návrh velmi stručně,
jak víte tak v roce dva tisíce dva před osmi lety jsme přijali
úplně novou komplexní právní úpravu správního
soudního řízení v
ČR
tzv.
s.ř.s.
a po osmi letech vznikla
na Ministerstvu spravedlnosti
v zásadě koncepční rozsáhlá novela,
která vychytává některé problémy které se u tohoto
relativně nového zákona v praxi objevily,
tedy je to celá řada změn s kterými vás nechci obtěžovat
na které upozornila praxe
a jejichž odstranění povede k rychlejšímu a efektivnějšímu
soudnímu řízení
v
rámci správního
soudnictví,
zmíním pouze dva tři příklady tři příklady
nově se upravuje úprava kasační stížnosti o které jak víte rozhoduje Nejvyšší správní soud
nově se upravuje co všechno Nejvyšší správní soud může zrušit
že může zrušit i rozhodnutí správního orgánu
tím pádem se celé řízení urychlí nebude znovu rozhodovat
krajský správní
soud,
agenda
spojená s kasační stížností je také komplexně
přesunuta na Nejvyšší správní soud,
důležitou věcí kde se nám ukazují velké problémy v praxi je místní příslušnost správních soudů
podle současné
právní úpravy je místní příslušnost správního soudu určena
sídlem orgánu,
který rozhodoval ve věci v druhém stupni
a protože většina správních orgánů má odvolací stupeň v Praze
pak se nám na městském soudu zde v Praze
koncentruje až padesát
%
celkové agendy správního soudnictví,
což vede k obrovskému přetíženo+ k obrovské přetíženosti v Praze
a k naopak k tomu že na
krajských správních soudech mimopražských ta agenda
je nedostatečná,
proto nová úprava která počítá že budou rozhodovat ty soudy kde je
sídlo správního orgánu prvého stupně to znamená v regionech,
stanovujou se nová úprava
v v rušení opa+
opatření
obecné povahy, kdy se stanovuje tříletá lhůta ve které je možno podat návrh
na zrušení opatření obecné povahy,
je zde snaha zvýšit právní jistotu a stabilitu
například právě územních plánů které do této kategorie
spadají,
dámy a pánové je to celá řada drobných změn nechci vás dále obtěžovat,
vnímám to jako pozitivní novelu která urychlí soudní správní řízení a proto
žádám o její podporu a propuštění do dalšího čtení děkuji,
děkuji vám pane ministře prosím nyní o slovo zpravodaje pro prvé čtení a tím je pan poslanec Stanislav Polčák prosím pane kolego,
vážená paní předsedkyně vážené kolegyně kolegové
já bych navázal na slova pana ministra
je skutečností že
s.ř.s.
za dobu své
aplikační praxe skutečně
prokázal
účinnost
při
obraně a ochraně práv
občanů ale zároveň i státu pokud
obhajuje svá rozhodnutí před orgány soudní moci
novela která je zde předkládána
řeší
spíše drobné technické změny až na některé úpravy
Velkou změnou v tomto zákoně je
změna pravidel příslušnosti jak o ní hovořil pan ministr,
a chtěl bych poukázat na to že tato změna je pro občany příznivá a pozitivní,
neboť
ve většině případů
s+ ten správní orgán který
rozhodoval v prvním stupni je
občanovi blíž než ten orgán
odvolací správní podle kterého se následně tedy určuje
tam místní příslušnost pokud dnes
bude soudem
příslušným rozhodnout žalobu občana
soud podle příslušnosti správního orgánu prvního stupně
tak to bude bezesporu
služba občanovi blíž,
tudíž v tomto směru je návrh
jednoznačně pozitivní,
tato změna bude mít zároveň i dopad na
skutečně přetížený
soud
městských
zde v Praze,
který rozhoduje neúměrné množství
správních žalob
je to skutečně nejvytíženější soud
v soustavě českých správních soudů
a ten přesun agendy i na jedné
správní soudy bude mít opět pozitivní efekt na
délku
soudního řízení tak jak zde i hovořil
pan ministr,
poslední
zásadní pouka+
jaksi poukaz z mé strany
se týká opatření obecné povahy
zde je třeba říci že my jsme zde měli návrh
z dílny
Pardubického kraje,
který
vyzval Sněmovnu aby byla
stanovena lhůta pro posuzování a vlastně napadání
opatření obecné povahy čímž je například zejména
územní plán,
protože dnes
ta možnost že
je územní plán torpédován
žalobami i po
mnoha letech od jeho přijetí způsobuje významné poruchy a potíže v činnosti
územně samosprávných celků a to jak již krajů měst nebo i obcí
takže pokud
v tomto směru dochází v právní úpravě ke zpřísnění pravidel napadání
územních plánů jakožto tedy opatření
obecné
povahy,
na zde se stanovuje v této novele
tříletá lhůta
stanovují se zde povinnosti
žalobců kteří musí přesně vylíčit
svá tvrzení musí upřesnit právní důvody
které je vedou k napadnutí
tohoto opatření obecné povahy,
tak to je bezesporu příspěvek k posílení principu právní jistoty
které by samozřejmě na
zejména úseku územního plánování
mělo být významnou hodnotou a tento návrh se snaží
tuto hodnotu daleko více chránit,
jsou zde
v této novele
jistá
opatření která by byla možno
diskutovat,
já například si nejsem jist tím jestli
musí
předběžné opatření nebo odložení účinku
dnes
tedy je to
senátní rozhodování tří soudců
zdali o tomto
má rozhodovat nově pouze předseda senátu
a zdali by v případě pokud by tomu tak mělo být zdali by o té
normě nebo o tady této změně podmínek
neměla být přípustná tedy ještě kasační stížnost ale to jsou již detaily,
které patří asi na půdu
ústavně-právního výboru stejně tak tam patří i na tuto půdu
otázka
například
prodloužení
lhůty k
k posouzení opatření obecné povahy soudem kde dneska
je podle této návrhu
stanovena lhůta třicetidenní já mám obavu zdali to není příliš krátká lhůta
ale to jsou detaily na kterých se lze
bezesporu dohodnout v rámci
projednávání v ústavně-právním výboru,
jinak celkově mám
normu za
nebo považuji tuto normu za velmi kvalitní
předpis z dílny Ministerstva spravedlnosti
a doporučuji jej
bez prodlení
zaslat po projednání do druhého čtení v rámci z výboru děkuji,
děkuji panu poslanci Polčákovi otvírám obecnou rozpravu ptám se na vaše přihlášky do ní,
nehlásí se nikdo ro+
obecnou rozpravu končím a budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání Organizační výbor navrhuje přikázat tento návrh výboru ústavně-právnímu
má někdo prosím jiný návrh
nemá zahajuji hlasování číslo dvě stě sedmnáct,
táži se kdo je pro
přikázání výboru
ústavně-právnímu
a kdo je proti
hlasování pořadové číslo dvě stě sedmnáct přítomno sto šedesát dva pro sto šestnáct proti nikdo konstatuji že tento návrh byl přikázán,
k projednání výboru ústavně-právnímu tím jsme se vypořádali se vším co bylo možno učinit
v rámci prvého čtení sněmovního tisku tři sta devatenáct končím tedy jeho projednávání končím projednávání
bodu padesát
jedna děkuji panu ministrovi děkuji panu zpravodaji,
mám zde dvě omluvy dámy a pánové z dnešního jednání od šestnácti hodin
třiceti minut se omlouvá pan poslanec Václav Zemek a pan poslanec
Robin
Böhnisch
a oba dva tedy pan poslanec Zemek i pan poslanec
Böhnisch
se omlouvají ze zítřejšího
jednání a to po celý den,
tolik omluvy a budeme se věnovat dalšímu bodu,
zahajuji projednávání bodu číslo padesát tři je to Vládní návrh zákona kterým se mění zákon číslo třicet šest z roku devatenáct set šedesát
sedm
Sb.
o znalcích a tlumočnících ve znění pozdějších předpisů sněmovní tisk
tři sta dvacet dva prvé
čtení požádám i tentokrát pana ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila aby z pověření vlády tento materiál uvedl,
děkuji pěkně vážená paní předsedkyně dámy a pánové
velmi stručně odůvodním tuto novelu
zákona o znalcích a tlumočnících,
v zásadě cíl je jediný,
nastavit taková pravidla aby bylo možno
soudní znalce kteří porušují
zákon a nebo svůj etický kodex
aby bylo možno postihovat
což je dnes velmi obtížné protože starý zákon z šedesátých let z roku šedesát
sedm
fakticky neupravuje procesní pravidla
pro postih znalce byť tuto pravomoc ministerstvu dává
a my chceme aby do budoucna
bylo možné
v rámci správního řízení
znalce který poruší zákon postihnout uložit mu sankci,
od méně závažných sankcí až po případné vyškrtnutí
ze seznamu znalců
předem říkám že tato novela je vedena akutní potřebou řešit určité
problémy které jsou se soudním znalectvím
spjaty
počítáme s tím že tato vláda by v rámci celého volebního období
chtěla připravit úplně nový zákon,
novou koncepční úpravu která by
řešila celkově řekněme i ostatní problémy
soudního znalectví v
ČR
,
ale protože teď nás trápí postihy
soudních znalců proto tato rychlá novela,
která má řešit jejich v zásadě správní delikty, děkuji vám,
tak děkuji panu ministrovi
prosím nyní o slovo zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Pavla Staňka,
dobré odpoledne dámy a pánové paní předsedkyně
kolegové
pan ministr tady
v krátkosti představil
svůj nový návrh
zákona
o znalcích a tlumočnících
já
jako zpravodaj
se ztotožňuji s jeho
odůvodněním
který
kterým tady
odůvodňoval pan ministr svoje
svůj předklad,
zcela jasně
z toho
návrhu zákona vyplývá to že
je určitě
zapotřebí protože ten původní návrh zákona nebo původní zákon je opravdu
trošku archaický myslím si že
nezaznamenal
za poslední dobu žádné výrazné změny,
které by byly poplatné
v té době která
v tuto chvíli
už je
ten
Nový návrh je
směřován zejména
k zajištění vyššího
dohledu nad činností znalců
a zároveň
určitě i
k dosažení vyšší spolehlivosti výsledků
činnosti soudních znalců a tlumočníků
a vůbec zkvalitnění právě této práce
při rozhodování
v těch
soudních sporech,
také tady bylo řečeno
už panem ministrem tak
návrh
navrhuje
rozšířit předpoklady pro jmenování znalcem
jedná se o podmínku bezúhonnosti
o podmínku způsobilosti k právním úkonům v plném rozsahu
a podmínku že
z+ znalec či tlumočník nebyl
v posledních letech vyškrtnut ze seznamu
znalců a tlumočníků a
v tuto chvíli
je tedy
pro zápis vhodně vhodnou osobou
rozšiřuje se také
ta značka
činnost i
pro občany jiného členského státu
EU
,
kteří mají
přechodný nebo trvalý pobyt,
celkově ten
návrh je koncipován skutečně
jako
přínosný
právě v té činnosti znalců a tlumočníků,
je koncipován jako
pokrokový v tom že
se
práce
znalců a tlumočníků která je často kritizovanou
v rámci soudních řízení
má z+ zkvalitnit a
hlavně se má zkvalitnit jejich dozor
čili já
za sebe takový návrh podporuji
a budu rád když bude
podpořen i vámi touto Sněmovnou
v dalších čtení děkuji za
pozornost
panu zpravodaji panu poslanci Pavlovi Staňkovi a otvírám obecnou rozpravu
jako první se do ní hlásí paní poslankyně Ivana Weberová prosím,
děkuji vážená paní předsedkyně
vážené paní poslankyně vážení poslanci,
musím říc že a vítám tadyhle tu
tento
návrh Ministerstva spravedlnosti
a to zvláště v části kde se
připravuje zpřísnění
dohledu nad
znalci a tlumočníky protože
opravdu v současné době
nekvalitní pos+ znalecké posudky
s+ můžeme se setkat s tím že v
v řadě případů
prodlužují
soudní řízení
a
je tedy zapotřebí zpřísnit nad znalci
dohled a to i s ohledem na provázání
vlastně
tohoto návrhu na novelu
o.s.ř.
ve které se
která je v současnosti
Sněmovnou také projednávána
a ve které je stanoveno že
nově
znalecký posudek předložený i jednou ze stran
bude sloužit jako
důkaz
znaleckým posudkem a nikoli jak do současné doby
platilo že
platil pouze za
důkaz
listinou,
to znamená že tento návrh velice vítám a
doporučuji jej nebo ráda
bych
aby
Sněmovna tento návrh propustila do druhého čtení děkuji,
děkuji vám paní poslankyně prosím o další přihlášku do obecné rozpravy paní poslankyně Marie Nedvědová prosím,
dobré odpoledne ještě jednou,
já
se musím přiznat že trošičku s tímto návrhem zákona mám určité problémy zejména tedy pokud se týká
§
dvacet tohoto návrhu kde se uvádí že o pozastavení práva vykonávat činnost znalce či tlumočníka
může a to zdůrazňuji
ve stanovených případech rozhodnout Ministerstvo spravedlnosti nebo předseda krajského soudu,
je tedy prakticky na jejich libovůli zda v těchto stanovených případech rozhodnou či nikoliv a nikdo jejich rozhodnutí nemůže kontrolovat,
odvolání sice přípustné je ale z návrhu není zřejmé kdo by o něm rozhodoval,
v případě, že o pozastavení činnosti rozhodne ministerstvo,
není tedy zřejmé zda jde o správní řízení či nikoliv tato úprava je teda horší oproti stávajícímu stavu,
neboť
v současné době v prvním stupni by měl rozhodnout ten předseda krajského soudu v jehož seznamu je znalec zapsán,
a teprve ve druhém stupni ministerstvo, zejména když se v
§
dvacet
sedm
f
uvádí že nadřízeným správním
orgánem předsedy krajského soudu je Ministerstvo spravedlnosti,
v
odst.
dva novelizovaného
§
dvacet se uvádí, že je možno rozhodnout o pozastavení práva vykonávat činnost znalce či tlumočníka
pokud o to z vážných důvodů sám požádá nejdéle však na čtyři
roky
aniž by byla tato lhůta jakkoliv odůvodněna,
pokud tedy jde o nově zavedená ustanovení
§
dvacet
a
až
§
dvacet
c
o zániku práva vykonávat znaleckou nebo tlumočnickou činnost
nejde o rozhodnutí proti kterému by se mohl někdo odvolat ale jde pouze o záznam o vyškrtnutí
o kterém se vyrozumí ten jehož se to týká
a není uveden způsob tohoto vyrozumění a rozhodnutí nelze fakticky
přezkoumat,
a dotčená osoba nemá proti takovémuto rozhodnutí v podstatě obranu,
já se domnívám že ten stávající zákon v podstatě
je novelizován
podle mého možná k horšímu stavu ale
je zde nutná skutečně jak uvedl ministr
spravedlnosti
podstatně rozsáhlejší změna úpravy a takovéto drobení mně se prostě nelíbí, já si myslím že ta
úprava by měla být upravena komplexně a navrhuji proto zamítnutí zákona,
prosím o další přihlášku do obecné rozpravy,
pokud není žádná taková přihláška
registruji žádost o odhlášení takže vás všechny odhlasuji odhlašuji prosím abyste se znovu
přihlásili a zároveň přivolávám naše kolegy protože budeme hlasovat
po skončené obecné rozpravě,
o návrhu který zazněl a to o návrhu na zamítnutí ještě jsou zde ale závěrečná slova pan ministr spravedlnosti
má
možnost jako první vystoupit se závěrečným slovem,
děkuji pěkně paní předsedkyně,
já teď nechci tady
na plénu vést odbornou debatu nakolik
ta novela
posouvá
současnou právní úpravu
o které zde hovořím já to znamená že tomu dává jasná pravidla pro
správní řízení s možností obrátit se na soud,
takto to bylo
připomínkováno všichni se na tom shodli
paní poslankyně má jiný názor
respektuji to
pokud
novela nebude zamítnuta jsem připraven se
detailně
bavit
o těch institutech na ústavně-právním výboru
avizuji že ten návrh,
protože je vládní opravdu byl konzultován
na různých odborných fórech a prošel
připomínkovým řízením prošel
Legislativní radou vlády a
všichni se shodli na tom že to co jsem tady já řekl
tedy přináší,
na druhou stranu má paní poslankyně pravdu v tom,
že tento návrh
neřeší otázky výběru soudních znalců
o tom
bude ta celková nová právní úprava,
kdy je třeba si také říci a vyjasnit si,
jak
tedy
vůbec chceme soudní znalce do budoucna vybírat,
má zde fungovat jakýsi cech,
jak to funguje dnes,
kdy předseda krajského soudu může adepta odmítnout
jenom proto že má pocit že má dostatek soudních znalců ve svém obvodu
a nebo naopak se má jednat o
liberální moderní právní úpravu,
kdy každý kdo splní
zákonné podmínky bude moci být soudním znalcem,
já osobně se přikláním k té druhé verzi ale
s+ problém je v tom že máme takové množství oborů,
které jsou velmi nesourodé z hlediska výkonu té činnosti organizace té práce a té činnosti
že zabere ještě bohužel určitý čas
než připravíme jistou stratifikaci rozdělení
jednotlivých skupin soudních znalců a
budeme to reflektovat v oné právní úpravě tedy
s hodnocením právní úpravy
té novely si dovolím nesouhlasit,
na druhou stranu konstatuji ano je to dílčí věc která řeší
odvolávání a sankce,
a výběr
a ostatní otázky spojené se soudními znalci,
by měla řešit úplně nová právní úprava
kterou by chtěla vláda
počátkem příštího roku
předložit
do
PS
,
to bylo závěrečné slovo pana ministra pan zpravodaj
pan poslanec Pavel Staněk má také možnost vystoupit se závěrečným slovem,
děkuji paní předsedkyně já budu ještě stručnější než pan ministr v tom závěrečném slovu já
jsem zaznamenal tady pouze
jediný vlastně
diskusní příspěvek právě od kolegyně Nedvědové,
kterou tu
nevidím ale nicméně
nesouhlasím s jejím názorem,
že
tato novela je spíš
cestou zpět,
že
je tento návrh
tak je předkládán
vlastně horší variantou z toho stávajícího návrha
návrhu
nebo respektive stávajícího zákonu,
je evidentní a to si myslím že
všichni kolegové z praxe mohou potvrdit že
právě
stávající úprava
vyvolává často kritiku a že je opravdu na místě
tu novelu novelu podpořit a přijmout,
já si myslím že je a to jsem možná v tom úvodním slovu i neřekl
je velmi klíčové právě
sankcionování
v tom návrhu
vlastně zavedené,
které ukládá znalcům
možnosti
peněžitých pokut a
vlastně formou správních deliktů
je
jejich
činnost nekvalitní činnost
možno postihnout,
čili já se přikláním k tomu
tak jak tady vlastně říkal předkladatel a
říkal jsem to i já v úvodním slovu,
aby tento návrh byl podpořen Sněmovnou a aby
byl námi propuštěn do dalšího čtení děkuji,
děkuji vám pane zpravodaji
tím jsme za závěrečnými slovy a
je před námi hlasování o návrhu který předložila paní poslankyně Marie Nedvědová je to návrh na zamítnutí tohoto
vládního
návrhu
zákona v prvém čtení,
já přivolávám naše kolegy do jednacího sálu doufám že
všichni kteří jsou na blízku už přišli a budeme moci zahájit hlasování,
zahajuji hlasování pořadové číslo dvě stě osmnáct táži se kdo je pro návrh na zamítnutí
tohoto návrhu
kdo je proti
hlasování pořadové číslo dvě stě
osmnáct
přítomno
sto dvacet devět pro dvacet dva proti osmdesát čtyři
s návrhem nebyl vysloven souhlas proto se budeme věnovat
návrhem na přikázání výborům k projednání Organizační výbor navrhuje
přikázání výboru ústavně-právnímu má někdo jiný návrh,
nemá zahajuji hlasování číslo dvě stě devatenáct kdo souhlasí
s přikázáním výboru ústavně-právnímu,
kdo je proti tomuto návrhu,
hlasování číslo dvě stě devatenáct přítomno
sto třicet
pro sto dvacet čtyři proti nikdo konstatuji tedy že návrh zákona byl přikázán výboru ústavně-právnímu,
končí tím projednávání sněmovního tisku tři sta dvacet dva v prvém čtení
končím projednávání bodu padesát tři děkuji panu ministrovi i panu
zpravodaji,
zahajuji projednávání bodu číslo padesát
tedy vládního návrhu zákona kterým se mění zákon číslo dvě stě šedesát
pět z roku devatenáct set devadesát dva
Sb.
o zápisech vlastnických ani jiných věcných práv k nemovitostem ve znění pozdějších předpisů
a zákon číslo šest set
třicet
čtyři z roku dva tisíce čtyři
Sb.
o správních poplatcích ve znění pozdějších předpisů
sněmovní tisk tři sta osmnáct prvé čtení z pověření vlády tento návrh uvede ministr zemědělství
Ivan Fuksa prosím pane ministře,
vážená paní předsedkyně vážené poslankyně vážení poslanci,
navrhovaná
navrhovaná novela zákona o
vlastnických a jiných věcných právech k nemovitostem
a zákona o správních poplatcích
nepřináší zásadní změny v postupech při zápase
zápisech do katastru,
ale řeší několik praktických problémů které
v tuto chvíli komplikují
realitní trh,
například
řeší situaci kdy někdo podá žalobu na určení práva k nemovitosti s cílem zdržet či zmařit
připravovanou nebo probíhající transakci
s nemovitostí,
Katastrální úřad musí v takovém případě vyčkat rozhodnutí soudu
a účastníkům realitní transakce
mohou zdržením vznikat
vážné škody,
další důvod je nebo další návrh je
upravuje postup při podání žaloby
proti zamítnutí návrhu na vklad tak aby nevznikaly škody
pokud soud zamítnutý vklad povolí
a mezitím bude nemovitost převedena
na jinou osobu,
dále zmiňovaný návrh řeší také postup při výmazu starých zástavních práv
převzatých z pozemkových knih
u kterých nelze postupovat podle současných právních předpisů
když nelze získat
potvrzení o splacení pohledávky
od
zástavního věřitele,
navrhujeme také zavést
formulář pro
podávání návrhů na vklad
s ročním odkladem jeho povinnosti používání
aby zúčastnění měli dostatek času
na z+ zavést formulář jako
výstup ze svých
informačních systémů,
k novele zákona o správních poplatcích je v této novele navrhováno zvýšení správního *poplavku*
poplatku za vklad práv do katastru nemovitostí
z pěti set koruny na tisíc korun
takovéto zvýšení kompenzuje inflaci od roku devatenáct set devadesát čtyři kdy byl
tento poplatek stanoven,
bylo by zřejmě vhodné zvýšit tento poplatek i více
jinde v Evropě se tyto zápisy za tyto zápisy vybírají
řádově
vyšší poplatky
například na Slovensku je to šedesát šest euro
ale návrh na zvýšení toho poplatku v průměru na
tisíc pět set korun
nebyl
PS
v roce dva tisíce
osm
schválen proto je
současný návrh mírnější a odpovídá také výši
která byla při projednávání před třemi
lety akceptovatelná všemi,
je také vhodné připomenout že nemovitost si lidé nekupují tak často,
aby bylo nutné mít obavy z
dopadu tohoto poplatku na občany nebo podnikatele
a platí její v souvislosti s obchody,
kdy kupní cena se počítá
ve statisících či milionech takže
tento poplatek představuje
v porovnání s realitní transakcí
jen
nepatrný výdaj,
zápisy práv v katastru nemovitostí jsou v současnosti prováděny zpravidla
do dvou týdnů,
a poskytují nabyvatelům
značnou míru ochrany práv,
zpoplatnění vkladu práva
poplatkem pokrývající podstatnou část výdajů státu
na jeho provedení
je proto zcela na místě,
navrhované
změny
nevyvolávají žádné nové
výdaje ze státního rozpočtu
v případě schválení
se projeví
zvýšení v příjmu
ze správních poplatků přibližně o tři sta milionů korun
ročně,
účastníci realitních transakcí pak jistě ocení
odstranění některých závažných problémů které
dosud nepříznivě působily na realitní trh děkuji za pozornost,
děkuji vám pane ministře prosím nyní o slovo zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Miroslava Petráně prosím pane kolego,
vážená paní předsedkyně vážené dámy a pánové
předkládaný návrh byl v
podstatné
části zpracován již v roce dva tisíce
sedm
, tehdy prošel meziresortním připomínkovým řízením
byl projednán v Legislativní radě vlády a schválen tehdejší vládou,
ve Sněmovně byl projednán a v zemědělském a ústavně-právním výboru ve třetím čtení v hlasování
PS
neprošel o dva hlasy,
důvodem neschválení nebyl tedy nesouhlas s novelou zákona,
nýbrž nesouhlas s tehdy navrženým principem
placení poplatku za podání návrhu na vklad do katastru
a to nikoliv za podání na vklad,
ale za každou návrhem dotčenou nemovitost a každé
k zápisu navržené právo,
ale řešení problémů dosud platného znění zákona je stále nezbytné protože je návrh
na novelu zákona proto je návrh na
novelu zákona předkládán znovu s tím,
že obsahuje ještě několik drobných doplnění v porovnání s návrhem z roku dva tisíce
sedm
,
zřejmě nejzávažnějším nedostatkem současné právní platné právní normy je možnost podávání zjevně neúspěšných žalob na určení vlastnického práva k nemovitosti,
či
neplatnost smlouvy s cílem dosáhnout přerušení vkladového řízení
až do vydání pravomocného rozhodnutí soudu
což bývá zjevně motivováno poškozením konkurence,
nešťastná je i úprava podávání žalob p+ proti zamítnutí rozhodnutím katastrálních úřadů o vkladu práv,
která může způsobit
duplicitní zápisy pro různé osoby či znehodnocení nemovitostí zásadními právy či věcnými břemeny,
důležitou součástí navrhovaného novelizace
vytvoření podmínek,
pro elektronickou komunikaci při podávání návrhu na vklad prostřednictvím formuláře,
související změnou je i návrh na zvýšení správního poplatku jak zde bylo již řečeno,
dosavadní poplatek pět set korun byl stanoven již v roce devadesát čtyři je třeba také však připomenout že dnes jsou v
ČR
vybírány nejnižší správní poplatky
za zápis
práv do katastru nemovitostí v porovnání s ostatními
zeměmi
EU
,
já
si ještě dovolím navrhnout
přikázání tohoto
návrhu
k zemědělskému výboru jinak děkuji za pozornost,
děkuji panu zpravodaji otvírám obecnou rozpravu zeptám se na přihlášky,
nyní v tuto chvíli písemnou nemám žádnou ale také se nikdo nehlásí proto
obecnou rozpravu končím,
nezazněl návrh ani na vrácení ani na zamítnutí budeme se věnovat návrhu na přikázání výborům k projednání Organizační výbor navrhl
tento návrh přikázat výboru zemědělskému je to tedy ve shodě s návrhem pana zpravodaje a
já se zeptám zda má ještě někdo jiný návrh na přikázání,
nemá,
zahajuji hlasování číslo dvě stě dvacet táži se kdo souhlasí s návrhem na přikázání výboru zemědělskému,
kdo je pro
kdo je proti
hlasování číslo dvě stě dvacet přítomno
sto třicet tři pro sto čtyři proti nikdo konstatuji že s
návrhem
na přikázání byl vysloven sou+
souhlas Sněmovna přikázala tento návrh výboru
zemědělskému
a tím jsme
v prvém čtení projednali sněmovní tisk dvě stě
tři sta
osmnáct
končím projednávání bodu padesát děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji a
můžeme zahájit další bod,
zahajuji
projednávání
bodu číslo čtyřicet tři,
je to návrh poslanců Ivana Ohlídala Hany Orgoníkové Pavla Ploce Františka Novosada Jiřího Petrů Romana Sklenáka a Ladislava Šincla,
na vydání zákona kterým se mění zákon číslo
sto padesát devět z roku dva tisíce šest
Sb.
o střetu zájmů ve znění pozdějších předpisů
a zákon číslo sto dvacet devět z roku dva tisíce
Sb.
o krajích krajské zřízení ve znění pozdějších předpisů
sněmovní
tisk dvě
stě
šedesát jedna prvé čtení stanovisko vlády jsme obdrželi jako
sněmovní tisk dvě stě šedesát jedna
/
jednou a
za navrhovatele požádám aby
tento návrh uvedl pan poslanec Ivan Ohlídal prosím,
děkuji za slovo vážená paní místopředsedkyně,
vážené kolegyně vážení kolegové,
zákon o obcích stanoví že člen zastupitelstva obce je povinen sdělit skutečnost
kvůli níž je ve střetu zájmů před zahájením jednání obce
orgánu obce který má danou záležitost projednávat, ale na to též stanoví
že o tom zda existuje důvod pro vyloučení z projednávání
a rozhodování této záležitosti rozhoduje tento orgán obce,
usnesení zastupitelstva zde má deklaratorní účinek
vzhledem k existenci určité právní skutečnosti
a stanoví a staví tak najisto
zda tato skutečnost je rozhodná pro možnou účast zastupitele obce
při projednávání a rozhodování dané záležitosti,
zákon o střetu zájmů ve znění pozdějších předpisů
upravuje podávání oznámení o osobním zájmu tak,
že toto oznámení podává příslušný veřejný funkcionář ústně v průběhu jednání,
nejpozději však předtím než orgán přistoupí k hlasování
oznámení je vždycky součástí zápisu z jednání,
podobně
zákon o krajích v platném znění ukládá členu zastupitelstva kraje
povinnost
sdělit skutečnost kvůli níž je ve střetu zájmů,
před zahájením jednání orgánu kraje který má
danou záležitost projednává+ projednávat,
žádný z obou dvou posledních uvedených zákonů však nestanoví,
že by se o existenci důvodu pro nějž
je veřejný funkcionář
či člen zastupitelstva kraje ve střetu zájmů,
usnášel orgán který má danou záležitost projednávat,
předloženým
návrhem zákona
se snažíme
situaci
v otázkách střetu zájmů veřejných činitelů sjednotit,
cílem této novely
cílem této úpravy
je
tedy sjednocení a režimu zjišťování existence střetu zájmů,
u členů zastupitelstev obcí i zastupitelstev krajů
jakož i u veřejných funkcionářů spadajících
pod působnost
zákona o střetu zájmů,
k této k návrhu této novely nás
vedla také skutečnost že
při
jednání obecních zastupitelstev dochází často ke střetům a sporům
které se týkají
jedné takové základní skutečnosti,
běžný zastupitel
musí nejen oznámit střet zájmů, ale o tomto střetu zájmů se hlasuje a hlasováním zastupitelstvo rozhodne
jestli tento zastupitel je
z jednání o daném bodu
vyloučen nebo ne,
v případě uvolněných funkcionářů obecních zastupitelstev to znamená starostů a místostarostů se často
uplatňuje zákon o střetu zájmů kde je řečeno,
že tento uvolněný zastupitel tedy starosta nebo místostarosta
mohou pouze oznámit tento střet zájmů,
samozřejmě
je to poněkud mírně řečeno podivné protože
pokud by
tento
toto oznámení a projednávání střetu zájmů mělo mít nějaký
výrazný vliv
třeba by mělo bránit případnému možnému korupčnímu jednání zastupitele,
ať už uvolněného nebo standardního
tak
potom samozřejmě k tomu
případnému korupčnímu jednání má větší možnost ten
uvolněný zastupitel než ten obyčejný zastupitel takže
vzniká jakýsi rozpor v uvažování
o této situaci a také
rozpor v té praxi která se týká potom
takovéhoto u
takovéhoto projevu o střetu zájmů,
takže
navíc
si samozřejmě uvědomujeme
že
situace není sjednocená v těch obecních zastupitelstev
zastupitelstvech
takže často dochází k různým výkladům často se zastupitelstva řídí
zákonem o o obcích často upřednostňují
zákon o střetu zájmů,
takže by bylo rozumné podle na+ tohoto nás+ našeho názoru situaci sjednotit,
samozřejmě si uvědomujeme
problematičnost této naší novely i v souvislosti s poslanci a
se senátory,
tam je situace mnohem komplikovanější a vyskytují se názory
že by při přijetí při případném přijetí této novely mohlo dojít k tomu,
že
by vlastně se bránilo i když jenom po určitou dobu
ve vykonávání mandátu daného
poslance a senátora,
samozřejmě byly ještě i jiné
kritické názory,
na tuto novelu v souvislosti právě se s poslanci a se senátory,
abychom
přišli k jakémusi kompromisu tak jsme se předkladatelé rozhodli že
pokud přijde nebo projde je tady
tato novela do druhého čtení tak jsme sami ochotni
navrhnout pozměňovací návrh k této novele
který by
vyjmul poslance a senátory
z této novely z platnosti této
novely samozřejmě současně bychom
vzali v úvahu
v rámci toho pozměňovacího
návrhu i případné technické nedostatky
spojené s touto novelou,
takže to je zhruba vše co jsem chtěl
jako navrhovatel k
k tomuto návrhu říci děkuji za pozornost,
děkuji panu poslanci Ivanu Ohlídalovi prosím nyní o slovo zpravodaje k tomuto tisku
v prvém čtení jím je určen pan poslanec Stanislav Polčák,
opakovaně hezké
odpoledne vážená paní předsedkyně vážené
kolegyně a vážení kolegové,
já bych svoji zpravodajskou zprávu
zaměřil na právě problematické body předložené
novely a začal bych
zřejmě tam kde skončil
pan předkladatel a to je
skutečně významným rozporem který
na který musím upozornit tuto Sněmovnu v případě
postavení členů zákonodárného sboru to znamená poslanců a senátorů neboť
stávající návrh
této předlohy tím že míří
i do zákona o střetu zájmů,
tak
ve svých důsledcích by vedl k tomu že
mnohdy by
mnozí poslanci a senátoři nemohli hlasovat o
různých návrzích zákonů kde by byl konstatován většinou a teď nemyslím ani vládní
prostě momentální většinou v dané komoře
Parlamentu
jejich
poměr k věci
to znamená
klasifikován jejich střet zájmů,
je třeba říci že
v tu chvíli by se podle mého právního přesvědčení
tato norma dostávala do rozporu
s ústavou protože ta garantuje poslanci a senátorovi
právě výkon osobní výkon mandátu a
žádné takovéto upření tohoto práva
hlasovat o
řekněme zásadních návrzích ale i nejen
o těch zásadních ale i o těch nezásadních
ústava neobsahuje,
já si neumím představit jaké řešení ve formě pozměňovacího návrhu
by předkladatelé mohli
v rámci případně dalšího čtení tohoto
zákona
návrhu zákona předložit,
jediné řešení by bylo zcela vypustit
změnu
zákona o střetu zájmů tak jak je předkladatelem navrhována
protože tento
tato norma dopadá na všechny
zvolené představitele
státní moci tak jak je definován
definován funkcionář v
§
dva zákona o střetu zájmů to znamená na úrovni
členů
zákonodárného sboru podle mého názoru
tato novela nemá řešení
a
nebylo by ji možné upravit tak
aby vyhovovala ústavním požadavkům jedině
by šlo
celé toto celý tento novelizační bod
upravit
a poku+
vypustit omlouvám se,
pokud jde o
tu část která dopadá na krajské zastupitele je skutečností a pan s+
předkladatel to zde
již uvedl že v zákoně o obcích
obdobná úprava kterou
předkladatelé navrhují je obsažena,
ovšem je otázkou jak
tuto skutečnost vnímáme zda ji vnímáme jako
právě důvod pro sjednocení to znamená
zavedení tohoto institutu navrácení protože měli bychom se skutečně bavit o navrácení já vysvětlím proč,
do zákona o krajích do krajského zřízení
ten důvod
zde ze strany předkladatele nezazněl ale
je
skutečností že právě zákon o krajích byl změněn tak,
že zmiňované ustanovení bylo
s novely
novelou zákona o krajích vypuštěno to znamená to co se navrhuje
již
minulá
minulá Sněmovna v součinnosti s+
Senátem
v rámci legislativního procesu
vypustila
ze zákona
nejednalo se tedy o
jakési opominutí
nebo
negativní úmysl ze strany
zákonodárce ale jednalo se o zřejmý úmysl
dané problematické ustanovení
ze zákona o krajích
vypustit a naopak si myslím a je to na to poukázáno
i ve vládním stanovisku já s tímhle souhlasím
že zřejmým opominutím
tato úprava zůstala
i v zákoně o obcích,
co já
považuji
za důležité tak
je nezbytné sdělit že
každý člen zastupitelského sboru ať na úrovni obecním městském krajském
nebo samozřejmě na úrovni
zde ve Sněmovně či v Senátu
by měl vždy v danou chvíli kdy
je probírána
problematika k níž on má určitý střet,
tak aby tuto skutečnost veřejně deklaroval před jednáním
takovéhoto zastupitelského sboru,
to znamená je zde nezbytně nutno poukázat
veřejně
ostatním kolegům já mám v určité věci spor teď prosím neberte že já konkré+
mám střet,
teď neberte prosím že já ale že skutečně každý člen takového zastupitelského sboru by měl
na danou skutečnost veřejně poukázat
měli by totiž ostatní kolegy+
kolegové být si vědomi toho,
že jeho hlasováními může být právě tímto střetem
ovlivněno,
tato povinnost zdůraznit svůj střet zájmů před hlasováním je kryta
přestupkovou sankcí,
můžeme se bavit o tom jestli
například
jestliže tato úprava by například byla nedostatečná
jestli
ji nezvýšit speaker
jestli
tu sankci
jaksi výrazným způsobem nezpřísnit,
ale já ji považuji
při
řešení konfliktu zájmů za
dostatečnou,
není to tedy věc která by byla právem neupravená a
sankční mechanismus je zde
v zákoněch
již obsažen,
chtěl bych poukázat
dále
na to že samozřejmě
měli bychom k tomuto návrhu přistupovat neideologicky a podívat se na
skutečné důvody
a dopady této předlohy které by
mohly vést
při jednání různých zastupitelských sborů které mnohdy mají
skutečně velmi malý množství
velmi malé množství členů
bavíme se třeba na úrovni krajů o pětačtyřiceti lidech
by mohla vést až k určité destrukci
při práci těchto zastupitelských sborů,
já sám bych spíše
skutečně plédoval pro to
aby střet zájmů byl veřejně vyřčen před
hlasováním daného orgánu,
ale aby
nebyl ani deklaratorním
rozhodováním zastupitelského sboru
takové
takový střet
konstatován s účinky jaksi na vyloučení
při hlasování
daného
daného zastupitele,
snad
jsem poukázal na
věci které s
jaksi jsou negativní v této normě a obávám se že
je nelze ani změnit v dalším legislativním běhu tak potom v obecné rozpravě
pokud by tento návrh nepadnul
ze strany z vystupujících
přispěvatelů
do této diskuze
bych
se nepřikláněl k návrhu na vrácení předkladateli
k pozměnění ale spíše k
zamítnutí
daného
daného návrhu děkuji vám,
ano tak a teď otevírám obecnou
rozpravu
do které
se hlásí pan poslanec Stanjura,
děkuji vážený pane místopředsedo vážené kolegyně vážení kolegové
jsem členem krajského zastupitelstva Moravskoslezského kraje takže ten návrh
se mě také osobně dotýká a říkám to na úvod svého vystoupení,
abych nebyl viněn že jsem ve střetu zájmů s danou problematikou,
jsem opoziční zastupitel v tomto kraji,
a právě zkušenosti z tohoto funkčního období opozičního zastupitele mě vedou k tomu abych navrhl
zamítnutí tohoto zákona,
zákon o krajích říká mimo jiné v jiném
§
myslím že to je
§
čtyřicet dva
že na jednání krajského zastupitelstva pokud požádá člen vlády nebo jím delegová+
jím pověřený zástupce
poslanec nebo senátor slovo mu musí být uděleno,
tak já vás chcu všechny seznámit s tím že minimálně v jednom kraji
v moravskoslezském se to opakovaně neděje,
proběhla mimořádná schůze zastupitelstva jejíž program se hejtmanovi Palasovi nelíbil,
přestože že jsem se šel osobně přihlásil do rozpravy jako poslanec,
slovo mi uděleno nebylo s tím že tady to řídím já
a vy mi nebudete říkat komu slovo mám dát či nemám,
dvacátého osmého dubna letošního roku proběhla jiná schůze krajského zastupitelstva,
kdy náš kolega senátor Václav Vlček
požádal hejtmana a také senátora
o udělení slova
musím že nakonec mu ho dal ale musel si pan senátor počkat ne nemohl vystupovat
k bodu ke kterému chtěl
musel trpělivě vyčkat až
zastupitelstvo projedná
všechny body programu a v bodě různé mu milostivě
hejtman kraje
slovo udělil,
já si myslím že procesní postupy se nás dotýkají všech jednou jsme v koalici jednou jsme v opozici,
představa,
že koaliční většina
v této chvíli
třeba v našem kraji levicová příště možná pravicová
odepře
jiným členům zastupitelstva možnost účastnit se projednávání našeho bodu je podle mého názoru
nepřijatelná,
pokud mi nevěříte přijďte někdy k nějakému kontroverznímu bodu se přihlásit jako poslanci z kteréhokoliv kraje na jednání našeho zastupitelstva
a sami si tu zkušenost zažijete zda to slovo
dostanete nebo nedostanete,
kolegové mi napovídají že se to děje i v jiných krajích,
kdyby ta novela se stejným zdůvodněním,
že je
rozdíl v zákonu o obcích a v zákonu o krajích navrhovala vypuštění
předmětného
§
o tom že většina
rozhoduje o tom zda
se někdo může či nemůže zúčastnit projednávání to znamená,
pokud by navrhovala
odstranění tohoto
§
zákona o obcích určitě bychom ji podpořili,
protože pokud to máme sjednotit tak tímhle tím směrem,
aby kterákoliv většina neomezovalo právo
zastupitelů účastnit se
projednávání a hlasování,
samozřejmě souhlasím s tím že každý koho se osobně dotýká
problém který zastupitelstvo projednává by to měl ohlásit
aby všem dopředu bylo jasné,
že takové podezření či k
potencionální konflikt existuje,
aby byla veřejná kontrola jak v daném bodě vystupoval
případně jak hlasoval,
takže
z těchto důvodů
navrhuji Sněmovně aby tento návrh
zákona zamítla a pokud předkladatelé mají potřebu sjednotit zákon o obcích a o krajích tak jim doporučuji,
ale samozřejmě
ať to zváží sami ať připraví
návrh novely zákona o obcích kde ten
§
nebude
a já osobně ho pak podpořím protože si myslím že je opravdu
nesmyslný
a většině dává nepřiměřená práva vůči menšině děkuji,
a kdyby to tak
kdybychom to takto aplikovali
v této Sněmovně
což jako pak
si můžeme říkat jaký je rozdíl mezi Sněmovnou a krajským zastupitelstvem,
tak by se mohlo stát že
většina vyloučí menšinu z projednávání bodu
třeba u stavebního spoření protože
mnozí
mnozí členové zákonodárného sboru
jsou účastníci stavebního spoření,
dívám se kdo dále se hlásí do rozpravy
ale nikoho
nevidím
hlásí se pan poslanec nebo spíš zpravodaj Stanislav Polčák,
já
bych teda skutečně
se přiklonil k návrhu tedy na zamítnutí my jsme si
teď
ještě s panem
předkladatelem některé věci vyjasňovali,
na zamítnutí té novely což ovšem neznamená že by nemohlo dojít ke zpřísnění
sankce právě v případě kdy
zastupitel svůj střet zájmů
zamlčí,
neuvede jej to jsou ty velmi závažné okolnosti
které by měla řešit případná jiná dílčí novela
na druhou stranu
musím poukázat na to že chápu jaksi dobré úmysly které předkladatele k tomuto
záměru vedly ale
při té konkrétní aplikační
praxi by mohlo skutečně dojít k tomu že v těch zastupitelských sborech by třeba i v některých věcech
neměl kdo
vůbec o dané problematice hlasovat,
tady právě není řešena ta možnost zastupitelnosti kdy
kdybychom potenciálně vyloučeného
zastupitele
vyloučili,
tak kdo nastoupí na jeho místo tak
je skutečností pan poslanec Stanjura o tom zde hovořil
v případě stavebního spoření by na půdě této Sněmovny myslím že se nenašla ani
usnášeníschopná většina která by mohla o dané
problematice vůbec rozhodovat což by určitě bylo v neprospěch těchto našich občanů jejichž zájmy máme hájit děkuji,
tak to bylo asi poslední vystoupení v rozpravě
nikdo dál se nehlásí takže můžeme snad rozpravu
ukončit
a
v rozpravě zazněl návrh na
zamítnutí
pokud se nemýlím
takže jenom zazvoním
abychom
o tomto návrhu
mohli hlasovat,
předpokládám že už nechce nikdo reagova+
ani před+ zástupce předkladatele
už nemá v úmyslu říci nějaký
prosím tak ještě
poprosím pana
poslance
o+ Ohlídala
s tím že
mezitím se vrátí všichni poslanci prosím máte slovo,
děkuji za slovo
vzhledem k tomu co zde bylo řečeno
bych chtěl ještě zdůraznit že
upravit
v třeba v druhém čtení
tuto novelu by bylo možné tím že by
se vyloučili ti poslanci a senátoři
jakýmsi způsobem
z této novely,
dále bych ještě chtěl podotknout jednu věc,
pak
pokud tato novela bude zamítnuta
tak by bylo nutné
bezpodmínečně upravit
i zákon o obcích který ukládá
to že neuvolnění zastupitele nejen hlásí střet zájmů ale je o tom jejich střetu zájmu hlasováno v tom smyslu
zda budou nebo
nebudou
vyloučeni z projednávání a tedy i z hlasování takže
k jakémusi sjednocení by v každém případě mělo dojít
děkuji za pozornost,
tak a
teď budeme hlasovat,
o
návrhu který zazněl v rozpravě
na zamítnutí předloženého návrhu,
zahajuji
hlasování kdo je pro
zamítnutí
pardon
mně to
nějak
pardon
tak vás všechny odhlásím
prosím abyste se znovu přihlásili,
tak a budeme hlasovat,
zahajuji
hlasování kdo je pro zamítnutí stiskne tlačítko a zvedne ruku,
kdo je proti
hlasování má
číslo dvě stě dvacet jedna přihlášeno je sto třicet jedna
pro hlasovalo sedmdesát
sedm
proti čtyřicet šest,
takže zamítnutí bylo
přijato,
tím pádem vlastně můžeme ukončit
projednávání tohoto bodu protože návrh byl
jak jsme viděli zamítnut z dalšího projednávání
končím tedy projednávání bodu
a k bodu číslo čtyřicet tři a dalším bodem je bod čtyřicet
čtyři
což je
návrh poslanců
Marka Šnajdra Leoše
Hegera
Jiřího Štětiny Petra Tluchoře Gazdíka Kristýny Kočí
na vydání zákona kterým se zrušuje zákon číslo dvě stě čtyřicet pět o veřejných neziskových ústavních
zdravotnických zařízeních,
tady jde o tisk dvě stě šedesát dva
my jsme v prvém čtení,
tady to bylo tuším
přerušeno ta obecná rozprava byla přerušena ve čtvrtek pátého pátý
to znamená že my bychom měli pokračovat
v té přerušené
obecné rozpravě
a já tady mám zřejmě
stále platnou přihlášku paní poslankyně s+ Soni Markové pokud to tak je správně je to tak
takže skutečně vy jste byla přihlášena a v této chvíli
byste měla
vystoupit,
prosím
máte s+ slovo,
přeji hezké odpoledne dámy a pánové
dovolte mi abych i já přispěla k diskuzi
na toto téma
které se tady
rozhořelo,
na začátku musím konstatovat pro sebe
velmi smutný fakt že jsem pamětnicí
to znamená že pamatuji
zrod tohoto zákona který se
vládní koalice právě chystá
zrušit silou svých sto a více hlasů
k této předloze
vedla velmi obtížná a zdlouhavá cesta teď myslím tedy k zákonu o nestátních neziskových zdravotnických zařízení,
a přesně v duchu
staré známé pravdy,
sejdou-li se dva právníci
hned tu máte nejméně
tři
právní názory,
proto ta cesta byla tak dlouhá,
potvrzuji
co zde řekli mí předřečníci o dvou hlavních cílech,
a důvodech vzniku tohoto
teď nechtěného zákona
o nestátních ne+ neziskových zdravotnických zařízení,
za prvé to měla být pojistka
proti bezbřehé privatizaci nemocnic
a
za druhé
zajištění potřebné kvalitní zdravotní péče
pro všechny
v rámci vytvořené sítě
právě těch nestátních neziskových zdravotnických zařízení,
to vše v situaci,
kdy neexistoval
žádný
obecný ani konkrétní
zákon o neziskových zařízeních ve veřejných službách,
zato však v době,
kdy krajské pravicové reprezentace začaly převádět své nemocnice na obchodní společnosti,
což měl být bezesporu
první krok
k budoucí privatizaci lůžkové péče na základě
stále dokola
opakovaného
ale ničím nepodloženého tvrzení,
že jediným správným hospodářem je soukromý vlastník,
proč mluvím o nepodloženém tvrzení,
rozhlédněte se dámy a pánové po naší republice a podívejte se
kolik máme kdysi prosperujících průmyslových zemědělských a jiných podniků,
po roce
devatenáct set
osmdesát
devět
různým způsobem zprivatizovaných
a nyní zkrachovalých
v jejichž torzech se
dnes prohání maximálně vítr
nebo polehávají bezdomovci,
tehdy se také zrodil mýtus o tom,
že obchodní společnosti jsou tou nejlepší
a jedinou správnou formou vlastnictví pro
nemocnice zřizované kraji,
v mém Královehradeckém kraji
se na to konto celá léta tvrdilo,
že tyto nemocnice
akciové společnosti později spojené do zdravotnického holdingu
výborně fungují
a nemají žádné dluhy,
pokud jsme si to chtěli toto tvrzení ověřit,
vždy jsme narazili na hradbu
v podobě stále opakované mantry,
to je obchodní tajemství,
krutá pravda se ukázala až po
posledních krajských volbách,
kdy došlo ke změně vedení kraje
a audity
odhalily dluhy nemocnic
za více než sto
milionů korun,
s pravicí je také od počátku jejího vládnutí
spojen ještě jeden fenomén
neplnění slibů
daných voličům před volbami,
začala to už
ODS
ve své smlouvě s občany kde slibovali že
nenavýší spoluúčast pacientů,
pak zavedli
tzv.
speaker regulační poplatky
a rázem stoupla spoluúčast pacientů o dvě
%
nyní se v této osvědčené politice vesele pokračuje
nejen například v případě
halasně proklamovaného
boje proti korupci,
nepodpořením
zákona o majetkových přiznáních,
ale třeba
jako v tomto případě,
kdy byl slíben zákon o
neziskovkách ve veřejných službách
a místo toho
tu na stole
máme zákon
o zrušení
nestátních neziskových zdravotnických zařízení,
jeho podoba sice není úplně
bezchybná
ale
jak zde již bylo řečeno
kdybychom měli zrušit vše
co tato ctihodná Sněmovna
vytvořila s chybami
tak by naše Sbírka zákonů
zřejmě zela prázdnotou
a my bychom se museli opět vrátit ke zvykovému právu,
v souvislosti s projednáváním tohoto poslaneckého návrhu zákona
se naskýtá
hned několik otázek,
za prvé
proč Ministerstvo zdravotnictví ještě nepředložilo novelu tohoto zákona která by opravila chyby,
nebo obecný zákon o neziskovkách k ve veřejných službách,
asi proto že ve skutečnosti koalice žádná nezisková zdravotnická zařízení nechce,
privatizace zbytku zdravotnictví je přece nejlepší řešení,
potom zřejmě ještě zbývají
lukrativní
fakultní nemocnice
a zdravotní pojišťovny,
za druhé
proč Ministerstvo zdravotnictví místo toho
to poněkud stupidního návrhu
tady nyní nepředkládá zákon proti korupci a plýtvání miliardami veřejných peněz
ve zdravotnictví,
asi proto že by se ti,
kteří si ze zdravotnictví učinili zdroj
svých pohádkových příjmů
asi zlobili,
za třetí
proč Ministerstvo zdravotnictví místo směšného útoku
na symbolickou bohužel
pojistku proti privatizaci,
raději nepředložilo návrh na omezení nepřiměřených zisků farmaceutických firem
například v podobě stanovení
jasných pravidel pro marketingové pobídky
které se potom promítají do cen léků,
ročně bychom ušetřili šest až
osm
miliard korun
z veřejného zdravotního pojištění,
za čtvrté
proč Ministerstvo zdravotnictví s tak velkým množstvím úředníků
nepředvedlo zatím téměř nic
a většina změn
je předkládána ve formě poslaneckých iniciativ,
pozitivní změny po kterých se léta volá
jako je
odstranění nerovností a nespravedlnosti ve financování zdravotní péče,
či
systém vzdělávání lékařů i nelékařských povolání včetně jejich financování
tak tyto návrhy
se zatím zde v
PS
neobjevily
a asi se ani neobjeví,
protože žijeme zdá se v absurdní zemi,
kde se ministr zdravotnictví
pod trapnou záminkou,
že by to snad mohla být reminiscence socialismu,
brání řídit své ministerstvo jak jsem se dočetla ve stenozáznamech,
a to i přesto,
že v
ČR
je stále stát
zodpovědný za zdravotnictví jako veřejnou službu,
a právo na zdravotní péči máme zakotvenou v ústavě,
za páté
proč Ministerstvo zdravotnictví opakovaně
odmítlo žádost Středočeského kraje
a nepovolilo přechod jeho nemocnic
na neziskovou formu
a to i poté,
co donutilo kraj vydat obrovské částky na posudky,
odůvodnění posledního zamítnutí že je předložen
právě
tento návrh
zákona o zrušení nestátních neziskových zdravotnických zařízení
mě zní tak trochu jako z absurdního dramatu,
divím se že zde přítomní
právníci
a právničky též
neo+
neomdlívají hrůzou,
za šesté
co znamená
panem ministrem vyslovený pojem
nezisková organizace
rozumného typu,
a co je špatného na zákoně,
který si
kromě již zmíněné pojistky proti privatizaci a vytvoří vytvoření sítě
těch neziskových zdravotnických zařízení
dává za cíl,
kontrolu personálního vybavení
zdravotnického zařízení ministerstvem nebo komorou,
kontrolu kvality poskytování zdravotní péče
povinnost ošetřit pacienta ve spádovém území
nemožnost
aby nemocnice zařazená do sítě zbankrotovala
a majetek takovéto nemocnice nemohl být předmětem exekuce,
nebo to že veškeré příjmy nemocnice musí být použity na provoz
obnovu
a rozvoj daného zařízení,
transparentnost nákupu zboží a služeb
či kontrolu hospodaření,
zvlášť,
když
nezisková zdravotnická
zařízení
zařízení
jsou obvyklá
ve vyspělé Evropě
a předlohou pro tento zákon
který jsme předkládali v roce dva tisíce šest
byl švýcarský model,
jestliže se hlásíme k tomu,
že zdravotnictví
není podnikání jako každé jiné
protože je veřejnou službou hrazenou
z povinného solidárního veřejného zdravotního pojištění,
jestliže trváme na tom že zdraví není zboží,
pak není žádný důvod
pro rušení tohoto zákona,
zamítnutí a společná práce nad případnými chybami
je jediné možné řešení
ve prospěch všech občanů
ČR
nejenom těch
vyvolených
tedy bohatých zamítnutí
novely
poslanecké novely kterou o které tady hovoříme,
děkuji vám za pozornost,
tak a teď bych
požádal dalšího přihlášeného poslance
Jaroslava Foldynu
vážený pane ministře
dámy a pánové,
já si dovolím jen jednu poznámku,
v zásadě jsme svědky
něčeho velmi významného
v Evropě
asi i ojedinělého,
jak moje předřečnice již tady řekla
vedle nás v té vyspělé Evropě která šla
po roce čtyřicet pět dál s tím směrem
demokracie a vývoje tržního hospodářství
existují
formy zdravotnických zařízení a ta zásadní a největší forma
jsou nezisková zdravotnická zařízení,
já jsem si myslel,
že
v Americe jsou všechny věci
podřízeny trhu a byl jsem překvapen když jsem zjistil,
že ve Spojených státech v mece tržního hospodářství
je jenom
osm
%
zdravotnických zařízení nemocničního typu
obchodními společnostmi,
byl jsem velmi překvapen,
jak komsomolsky hrdinně přistupujeme k řešení
problému zdravotnictví,
a připravujeme ho na plíživou privatizaci tak které jsme byli svědky
v první polovině devadesátých let,
kterou dneska musíme splácet
těmito reformami protože všichni víme,
že nám zbyly jenom oči pro pláč
v řadě oborů,
tak dneska se chystáme na to,
že převedeme zdravotnictví
na
formu obchodních společností a dáme to na úroveň
prodeje housek či ojetých aut,
já si myslím že to je jeden z nejtristnějších úkonů této Sněmovny
a pro tento hla+ zákon hlasovat nebudu,
tak
jsme stále v rozpravě
nicméně tu další přihlášky
nevidím
prosím pan poslanec Šulc pak pan ministr
Heger
prosím máte slovo
pan ministr tak má přednost
no vy jste se
hlásil
dříve já jsem vám dal slovo a až pak jsem viděl pana
ministra
děkuji pane předsedající
vážená vládo dámy a pánové
já jsem
tzv.
mladý poslanec
to je to byl vtip
a
už mám ale něco
něco za sebou
sedm
let primátorování a osu+
osm
nebo deset let
na kraji a
Jarda Foldyna mě tady
doved
k některým věcem,
já bych se chtěl vrátit trošku k té diskuzi která tady byla minule
nebojte se,
nebudou to ty výroky ze čtvrté cenové skupiny to ani náhodou,
ty slova určitě
o slintajících psech
bych nerad
opakoval
a používal,
je to tu frekventované slovo
privatizace kterou jsem dneska opět slyšel
a já musím upozornit na jednu
dost důležitou věc,
a díval jsem se opět do slovníku
jazyka českého
a privatizace znamená odstátnění
převedení majetku státu na jinou osobu,
a tady musím připomenout
roky dva tisíce dva a tři
kdy vláda pod vedením sociálních demokratů
převedla na kraje
všechny okresní nemocnice
i krajské
i u nás v kraji
a Jarda mi zrovna dělal náměstka
a my jsme to nechtěli nevěděli jsme o tom
dokonce to bylo v situaci kdy jsme
převzali krajskou nemocnici,
a rozpočet krajské nemocnice
byl šestkrát větší než rozpočet
rozpočet kraje
samotného
a to byl horký brambor který se tenkrát přehodil na kraje protože
ty byly pod vedením
ODS
,
nestanovily se k tomu žádná pravidla
žádná strategie
ni+ žádná vize
a tady byl ten problém od začátku udělaný
a druhou věc kterou si dobře vzpomínám je
že
jsem se dotázal
vlády
ČR
tenkrát
a ten dopis ještě leží
v příslušném archivu na kraji
abychom
se koukali kolem sebe po světě
a nehledali jsme třetí cesty
a ptal jsem se
já a
Jarda si to musí pamatovat,
písemně jsem se ptal jestli vláda
ČR
v roce dva tisíce dva a tři
připravuje zákon o neziskových
zdravotnických společnostech,
ta odpověď tam
také
leží
a bylo v ní jasně napsáno že ne,
takže
krajům tehdy nezbylo nic jiného
než něco s nemocnicemi které
jejichž forma je příspěvková organizace
a
které dodnes někde ještě příspěvkovými organizacemi jsou
jsou protizákonné,
protože
příspěvková organizace
hospodaří na základě jedné jediné věci,
a to je příspěvek od zřizovatele,
a nemocnice krajské
hospodaří s příjmy které jsou z devadesáti devíti
%
příjmy z pojišťoven od toho zřizovatele
dostává jedno
%
,
takže příspěvková organizace nemocnice
byl od začátku nesmysl
s. r. o.
nesmysl
o.p.s.
nesmysl
zbyla jedině akciová společnost která má upravený statut takový,
že je nezisková to znamená všechen
vyprodukovaný zisk se vrací zpátky
do zdravotnictví,
je to také možná cesta a byla to v dané době jediná cesta
možná tak aby nebyl porušován
zákon,
takže jestli dnes se vracíme k této záležitosti
a já mám radost že kolegové ze sociální demokracie
dostaly k tomu že udělali chybu tenkrát a
že teď trvají na neziskových společnostech
Škoda že to neudělali tenkrát je to hezká píseň
akorát je to pláč na nesprávném hrobě,
děkuji za pozornost,
další se hlásil do rozpravy pan
ministr
Heger
a pak Jiří Paroubek,
pokud teda pan to je faktická aha tak se omlouvám
tady totiž těch faktických je tolik že je těžké rozeznat která je pravá takže tahle byla skutečně faktická takže Vojtěch Filip má skutečně
faktickou ano
děkuji pane předsedající omlouvám se panu ministrovi že jsem ho předběhl
faktickou poznámkou,
jednu věc řekl
pan kolega Šulc tak že
jí nemohu uvěřit,
on přeci ve svém kraji konkrétně v Lounech
měl mnohem lépe fungující
o.p.s.
nemocnici
než byla
ta privátní
která
jaksi
byla prodána jako
s. r. o.
některým pražským podnikatelům a dnes v ní jsou možná prodané nemovitosti,
rád bych abychom se
tady
vyjadřovali přesněji i my víme co se dělo v
českém zdravotnictví po roce dva tisíce,
tak a teď ještě jednou bych požádal pana ministra
Hegera
který se přihlásil do rozpravy,
prosím
děkuji za slovo pane místopředsedající
vážené paní poslankyně vážení páni poslanci
já už nechci příliš dlouho diskutovat protože to hlavní jsem
řekl minule k tomu proč
chceme zrušit
ten zákon o neziskových nemocnicích ale
přece jenom po vystoupení paní
poslankyně Markové se cítím povinován říct několik
věcí,
jestliže ten spor který tady zaznívá rozdělíme na dvě části tak
tu jednu část můžeme
považovat za jakousi ideologickou která
se tady prezentuje
tím že
privátní podnikání je špatné a neprivátní
neprivátní
uspořádání
podniků
ve sféře služeb a nemocnic je
lepší
přitom se tady
směšují
různé
formy
organizací
a já bych se při té příležitosti dovolil prostřednictvím pana předsedajícího zeptat paní poslankyně Markové
proč
si myslí,
že kraj
královéhradecký který tady citovala jako příklad velmi špatného
hospodaření akciových
společností,
proč tedy
když jsou ty akciové společnosti tak špatné proč v tom kraji zůstávají,
proč je kraj nevrátil zpátky na své příspěvkové organizace
anebo je
nenechal
převést na ty neziskové organizace které tady dneska
rušíme,
já
za sebe
na to mám odpověď že
hospodaření
na úrovni
krajských
nemocnic toho typu dřívějších okresních nemocnic,
že se
příliš neliší a že to podstatné je,
kdo tu nemocnice vede
nemocnici vede,
jak to umí a jakým způsobem
chce
hospodařit,
samozřejmě že privátní
sektor je v některých aspektech lepší
je jistě
v řadě věcí efektivnější ale pochopitelně je i rizikovější
z toho ohledu
zbavování se majetku a z toho
z toho ohledu
že
je možno
že
nebude veden dobře a může zkrachovat v tomhle případě potom veřejnoprávní
korporace
dává jisté záruky tam kde je tu síť potřeba
udržet,
ta druhá stránka
té debaty se týká
otázky,
jestli chce současné
Ministerstvo zdravotnictví
privatizovat nemocnice tak jako to bylo
záměrem předchozích
vlád
nebo konkrétně ministerstva
pana
dr.
Julínka
já jsem opakovaně prohlásil a pokládám to svým způsobem za veřejný příslib
že Ministerstvo zdravotnictví nemá v úmyslu převádět
své nemocnice
na akciové společnosti
a že
má v úmyslu
tyto nemocnice pouze odstátnit a převést je
na nějakou rozumnou formu
neziskových
organizací jak tu bylo
parodováno,
jestli chcete slyšet co si před+ o pod tím představuji tou
rozumnou neziskovou formou
tak já si pod tím představuji třeba vysoké školy
univerzity byly vysokoškolským zákonem někdy v devadesátých letech
převedeny
já se
pamatuji
jak se o té deetatizaci
vedly řeči typu
na tom a tom rektorátu už je zřízena akciová společnost bude rozprodávat
majetek a k ničemu takovému nedošlo
ukazuje se že ty vysoké školy hospodaří zodpovědně a že je to
forma která je
akceptovatelná a mimochodem
na úrovni fakultních nemocnic by bylo velmi výhodné
kdyby
ta hospodářská forma
nemocnice která má spolupracovat s
univerzitou nebo lékařskou fakultou
byla
ve stejných
podmínkách protože ty dohody
ohledně
různých dvojkolejností by se řešily
daleko
daleko
lépe,
ten zákon o neziskových nemocnicích
my
jsme
navrhli rušit pro to
co už jsem tady
říkal,
ten zákon má nejen legislativní chyby které by jistě v drobnostech šly opravit ale
má zcela naprosto zásadní
přístup který
je jiný
než takový
jako tady citoval třeba pan poslanec Foldyna ve Spojených státech
nebo
je je naprosto jiný od toho jak
by si současné ministerstvo představovalo řízení nemocnic,
centralistické řízení
z kanceláře ministra zdravotnictví
je špatné,
průběh celého našeho hospodaření nemocničního v posledních patnácti letech
ukázal,
že politické ovlivňování
těch nemocnic jim v hospodaření nepomůže
a naopak jim brání v celé řadě
různých aktivit které ty nemocnice
musí s volnou rukou
dělat,
já uznávám že je chybou Ministerstva zdravotnictví že nevypracovalo dosud
návrh na
formu
neziskové nemocnice,
my jsme se snažili
hledat
takovou formu která by byla již připravena a kterou bychom mohli při+
převzít Ministerstvo zdravotnictví
samozřejmě nemá odborníky na hospodářskou sféru
a je závislé tak trošku na servisu
jiných resortů
ale nyní
již návrh na
neziskovou nemocnici v konkrétní podobě
připravujeme
a bude li na to čas budeme se snažit
ty
ministerské nemocnice
rozhodně
do neziskové podoby
převést
i když to nebude ta podoba,
která by byla centrálně řízená
z ministerstva a za kterou by ministerstvo
zodpovídalo,
tak že by
musela neúspěšně hospodařící nemocnice
dotovat to rozhodně tedy
nemáme v úmyslu,
děkuji,
paní poslankyně Marková chce fakticky reagovat,
děkuji dostala jsem otázky tak asi se sluší na ně odpovědět,
pan ministr dobře ví že přechod zpátky
na neziskovou formu to znamená přechod z té obchodní společnosti na ne+ opět na
neziskovou formu,
je velmi velmi obtížný,
a fakticky jediná možnost,
jak toho lze dosáhnout je právě tento zákon který se
v tuto chvíli to je pouze tento zákon
který chcete zrušit,
a
pokud by
pokud by Královehradecký kraj postupoval stejně jako
Středočeský kraj tak
také
dopadne stejně
to znamená ministerstvo si bude vždy vymýšlet proč to nejde,
takže
to by
já bych
také
byla velmi ráda,
kdyby
kdyby to bylo možné ale samo ministerstvo tomu učinilo
překážky,
protože jinak ten záměr na převedení
je a i když
my
kraji nevládneme jsme v opozici,
tak přesto v tomto případě souhlasíme s tím že
ta nezisková forma je nejlepší forma pro nemocnice,
druhá věc děkuji za vysvětlení,
co znamená rozumná neziskovka,
ale chybí mi jasná informace o tom
jak a hlavně kdy konečně se tedy dočkáme
převedení této úžasné myšlenky
v konkrétní zákon a
konkrétní
fakt,
a na závěr bych chtěla říct že je
pro mě velmi špatnou zprávou,
co tady teď před chviličkou řekl pan ministr,
že už teda
nebude
ministerstvo řídit ani
krajské nemocnice,
ale teď už dokonce se chystá neřídit ani fakultky,
tak možná bychom měli dát návrh na to že bychom mohli Ministerstvo zdravotnictví zrušit děkuji,
faktickou ale ještě chtěl pan poslanec Doktor reagovat na průběh rozpravy,
já děkuji za udělené slovo omlouvám se panu kolegu Paroubkovi Budu velmi krátký,
chtěl bych
k vystoupení paní poslankyně říci jen
několik krátkých vět v krátkém strohém komentáři,
já jsem
velmi pokorný před před životem před tím jak si
občané úspořá+ uspořádají svá pravidla své priority
a tento zákon zákon který je navržen k zrušení dostal příležitost
žít svým vlastním životem,
koneckonců ti z vás kteří
jeho přijetí tehdy prosazovali
dostali i mimořádně vzácnou příležitost ve vedení krajů tento projekt prosazovat,
řídit se jím a a převést ty instituce o kterých je tady celou dobu řeč právě do tohoto modelu,
a ten běžný život rozhodování těch obyčejných lidí
v těch krajských zastupitelstvech
tuto šanci pominulo,
chápu to tedy tak že to nebyl úplně nejlepší nápad,
že běžný život jde úplně jinudy,
chápu to také tak že sociální demokraté zjistili že ty akciové společnosti
jakkoliv někdy v tom
jednoznačném černobílém vidění
oni je vidí jako vrahy z volstrítu zase nejsou tak špatné organizace jsou schopné slušně hospodařit,
a v mnoha krajích tyto společnosti
nadále podporují
nadálně
prohlubují jejich efektivitu
a myslím že koncept který nebyl přijatý reálným životem skutečným životem
a ukázal se být zbytečným
má být po právu zrušen,
tak a teď bych požádal
poslance Jiřího Paroubka řádně přihlášeného do rozpravy
dámy a pánové trpělivost růže přináší
i
přihlášený do rozpravy se dostane
po
faktických připomínkách
ke slovu
já jsem
byl připraven mlčet
k této
změně kterou navrhuje vládní koalice to že
vládní koalice má dostatek hlasů a myslím že nemá smysl
jí rozmlouvat hlouposti které dělá,
ale přeci jenom
některá vystoupení
prostřednictvím předsedajícího
musím říct že mě přinutila k tomu
po s+
vystoupení pana poslance
Šulce pana ministra
zdravotnictví
Hegera
i
pana poslance
Doktora abych se vyjádřil,
vláda pod mým vedením
na jaře v roce dva tisíce šest prosadila
tento zákon
a já si myslím že je to dobrý zákon,
byť určitě
není vzorem dokonalosti protože
při
projednávání tohoto zákona
PS
došlo ke změnám,
které možná některé věci
drobně zkomplikovaly,
ale pane poslanče Doktore prostřednictvím předsedajícího
přeci není pravda,
že život
přinesl něco že tento zákon
nebyl uveden v život,
neuvedla ho v život pravicová koalice v letech dva tisíce šest až devět respektive deset,
a také tato vaše koalice která je nyní
tak prostě jej ignorovala není prostě pravda že občané rozhodli,
přeci na Středočeském kraji
a je tady několik poslanců
za sociální demokracii,
ve Středočeském kraji kteří
vám mohou říci kolikrát se tento kraj snažil
o to aby tento zákon byl uplatněn
právě v jeho nemocnicích,
které kraj spravuje
nebylo to ministerstvem
umožněno,
řekněme si otevřeně že to byla ideologická předpojatost která k tomu vedla,
já neumím pochopit že tady rušen zákon,
když sám ministr zdravotnictví říká,
že takový zákon je potřeba, Dobrá
já bych očekával
že v tuto chvíli už vláda bude mít k dispozici
alespoň
věcný záměr
takového zákona,
pane ministře já vám doporučím udělat to co jsem udělal
dneska ráno já protože
pod tím
přívalem
krásných slov
z pravicového tisku
která hovoří o tom že tento zákon je zbytečný,
jsem tomu podlehl
na několik minut i já
tak jsem si nechal z Parlamentního institutu to není žádná podvratná levicová organizace ale
skutečně fungující instituce
v
PS
jsem se nechal vytáhnout
jak je organizováno zdravotnictví
v jednotlivých státech
EU
no já musím říci že je
organizováno ve směs na neziskovém principu
že přeci pro odborníka kterých určitě máte plné
ministerstvo
není problém si sednout vzít si třeba rakouský
nebo německý zákon a udělat
ten věcný návrh zákona
já jsem sice laik v té oblasti zdravotnictví
ale já bych ho měl takový to věcný návrh za odpoledne
kdyby se na to podíval
dr.
Krákora nebo
dr.
Rath
vytahali mě trošku za uši
tak bych tak bychom vám to dali zítra už k dispozici,
takže todle tohle není žádný problém
takže to mě překvapuje že něco takového není,
že se to ruší bez náhrady to jenom
projev ideologického přístupu k politice,
kterou tato koalice,
které
tato koalice podléhá,
základní síť zdravotnictví
je v naprosté většině zemí
EU
a připouštím že
v tom materiálu Parlamentního institutu nebyly všechny
země
EU
je organizována
na neziskovém principu,
že v roce to co říkal poslanec Šulc že v roce dva tisíce dva až tři
vláda sociální demokracie já tady nejsem žádný
strážce její
její
zbytkové podstaty
protože v té době jsem ve vysoké politice nebyl
necítí+
necítím se s tím solidární
tak úplně,
předala nemocnice krajům ty okresní nemocnice
to bylo v zásadě správné rozhodnutí já souhlasím s tím,
že ta vláda příliš neměla jasno
jak to bude organizováno nicméně kraje si to zorganizovaly
tu dobře tu hůře většinou tak že ty nemocnice a vy jste hovořil o Ústeckém kraji
ty nemocnice byly ztrátové,
v roce dva tisíce
osm
ta krajská zdravotní o které jste hovořil, speaker skončila ztrátou sto
osmdesát
milionů korun,
samozřejmě,
že logickým závěrem z takového hospodaření
by se zdálo
nebo by mohlo být u pravicové rady rozhodnutí
sto
osmdesát
milionů to je hodně peněz kde je vezmeme
no tak když je nevezmeme v hospodaření kraje protože by chybělo na něco jiného,
tak to privatizujme
čili byl to první krok
k privatizaci nechci nikomu sahat do
do svědomí vy budete říkat že ne,
já vám to budu věřit ale já si ponechte mi můj názor,
v roce dva tisíce devět
už ta krajská zdravotní byla v zisku přes sto dvacet milionů
a v minulém roce přes padesát milionů,
výchozí podmínky pro tento rok
se jenom v této
společnosti která je souhrnem
pěti dříve okresních nemocnic,
se zhorší o dvě stě padesát milionů korun to znamená,
pokud ta nemocnice pokud ta krajská zdravotní
bude hovo+
bude hospodařit
na té dobré úrovni roku předchozího
dostane se do ztráty dvě stě milionů korun,
pan ministr něco takového asi tuší,
že podobně na tom budou i ty další krajské nemocnice
na konci roku se bude hovořit třeba o tom,
jak sociální demokraté špatně hospodaří,
bude se to dávat do souvislosti
s jejich neschopností hospodařit
ale v zásadě v tomhle případě je jedno jestli jsou to akciové společnosti
nebo neziskové společnosti prostě
zdravotní pojišťovny zhoršují výchozí podmínky pro hospodaření nemocnic,
bez výjimky,
já to tady říkám jenom aby to bylo známo že někdo dělal ty věci neumětelsky v tom roce dva tisíce
osm
a někdo to pak uměl,
to byli ti sociální demokraté a podobný proces
byl i v jiných krajích
takže dělejme si ze sociální demokracie legraci ale nad v tomto případě není tak úplně
na místě,
když se něco umí tak se to prostě umí,
někdo neumí vládnout
to je příklad téhle té koalice která i se
ze sto patnácti mandáty abych už nekřivdil
třem kteří
byli
vyvrženi z lůna této koalice nebo odešli sami,
abych byl
úplně
úplně přesný v některých případech,
tak neumět vládnout je skutečně unikátní případ v evropských podmínkách,
takže kdybych
to měl shrnout
myslím že je to ohromná chyba,
kterou tahle ta koalice dělá,
myslím že by bylo dobré ty věci rychle napravit rychle zpracovat
věcný návrh zákona, nemusí to být tedy zákon v paragrafovaném znění to já uznám,
že o těch věcech se musí diskutovat především
nad ním věcným
návrhem zákona,
jde o to najít takové řešení aby celý vytvořený zisk,
o tom se nám asi bude zdát v těch nejbližších letech
díky opět tedy nastaveným podmínkám hospodaření,
pro krajské nemocnice
a
obecně pro nemocnice ze strany vlády,
ale aby celý ten zisk,
šel ve prospěch zdravotnictví a o to šlo v tomhle tom zákoně
a v tom směru si myslím,
že to byl a že to je správný zákon,
tak a
v tuto chvíli
nemám další přihlášku,
takže se dívám, kdo se ještě přihlásí do rozpravy,
pokud ne tak
hlásí se
jako zpravodaj to znamená že
mohu
ukončit rozpravu a pak
můžete i v rozpravě i jak je vám libo
po ukončení rozpravy,
takže pokud se nikdo do rozpravy ne nehlásí tak rozpravu končím
a v tuto chvíli dostane slovo
zástupce navrhovatele a také zpravodaj, děkuji vážený pane předsedající pane ministře
kolegyně kolegové já jsem
po té
obsáhlé diskuzi dlouze zvažoval jak je
jak ji zhodnotit
už vůbec jsem neuvažoval jak ji pojmenovat to by nebylo jednoduché,
no jak je to zvykem
ve zdravotnictví probrali jsme to od Šumavy k Tatrám
vlastní podstatě jsme se příliš
nevěnovali
možná menší parafráze ten zákon by se
neměl jmenovat o neziskovkách ale
tak trošku možná o
yettim
protože všichni o tom mluvíme a
nikdo jsme to nečetli a
už vůbec ne
to zdravotnické zařízení nikdo
neviděl,
pokud se budeme bavit o podstatě,
tak
my zde nehovoříme o
o tom jestli v českém zdravotnictví má či nemá být
má či nemá být
nezisková
organizace my se bavíme o tom
jestli ten zákon který
nebyl protlačen Paroubkovou vládou nebyl protlačen v roce dva tisíce šest na půdorysu
ČSSD
KSČM
to
pokud si dobře vzpomínám
nebyla tehdejší alespoň oficiálně deklarovaná vládní koalice
asi měsíc před
volbami
prostě neodpovídá možnostem a potřebám českého právního řádu
slušně řečeno
možná
trošku s nadsázkou
je to prostě nepoužitelný legislativní
výrobek abych nemusel použít slovíčko paskvil,
prostě Ústavní soud
ho vykuchal
několik málo měsíců poté co byl přijat,
a to jenom proto tu jeho část,
že jak ve svém výroku
správně sdělil
tomu zbytku se nevěnoval,
koneckonců i v diskuzi
myslím že zaznělo,
že opravdu tento zákon je nepoužitelný já myslím že víc o tom nesvědčí to že
ano jeho ideový tvůrce
David
Rath
tak trošku z povinnosti
zachování tváře
se pokusil
zdravotnická zařízení Středočeského kraje transformovat
ale to je dámy a pánové jediný nenašel se
žádný jiný kraj obec město či jiný subjekt,
který by
v českých v počtu asi sto devadesát jedna nemocnic
měl za to
že pro něj výhodné a racionální
provozovat lůžkové zdravotnické zařízení
v gesci
tohoto zákona,
prosím zkusme se zamyslet
tak trošku logicky znáte subjekt,
jak se nám tady snaží tvrdit kolegové zleva,
který když si přepíše ceduli,
a na tu
za tu ceduli si dá jinou zkratku,
že se najednou jeho hospodářský a kvalitativní život
dramaticky
změnil
proboha existuje
jinde než v pohádkové říši taková fikce prosím vás neexistuje,
jak se máme dohodnout ve zdravotnictví na čemkoliv,
když jsou zde tací, kteří
změnu právní formy nazývají privatizací,
opravdu jste si kolegové nalevo
prostřednictvím pana předsedajícího
ještě nestihli zjistit
že prodat v závorce rozuměj zprivatizovat
příspěvkovou organizaci lze dokonce snadněji než akciovou společnost
opravdu jste to ještě nezjistili
a to jak na úrovni kraje tak dokonce na úrovni státu ano i na úrovni státu
příspěvková organizace se prosím vás privatizuje
násobně jednodušeji než akciová společnost to znamená
ještě po těch mnoha letech
zde hrát hru že
právní forma
nebo změna právní formy
=
privatizace
je prostě absurdní a nedůstojné hodino+ hodinových diskuzí,
nezaznamenali jste dámy a pánové,
že i v tomto kvazi
neziskovém
vé ú en zet zet
ta slavná nikomu se nezpovídající dozorčí rada která ho ovládá může prodávat
neboli privatizovat může nevýhodně pronajímat,
to přece není žádná pojistka proti privatizaci,
jestli dovolíte pár slov o neziskovosti protože
z té diskuze a hlavně z reality české
českého zdravotnictví jsem nabyl dojmu,
že zaměňujeme neziskovost za věcnou nebo většinou
ztrátovost,
prosím vás neziskovost
v evropsko
evropském slova smyslu znamená,
že ten subjekt kladný hospodářský výsledek neboli chcete-li zisk
který získá z té hlavní činnosti což je provozování zdravotnického zařízení
účelovým způsobem reinvestuje,
to je prosím vás standardní neziskovost,
neziskovost není
věc+
věčná ztrátovost,
já když jsem zde slyšel
zde v této chvíli nepřítomného kolegu
Ratha
jak plamenně hovoří o tom,
jak je toto tato právní forma
užitečná pro jeho nemocnice tak já
ujišťuji
každého,
že ztráty středočeských nemocnic v řádu stovek milionů korun
nejsou výsledkem právní formy
změnou právní formy se ani o korunu nezmění,
ale jsou jen a pouze výsledkem kvality
či nekvality toho konkrétního
managementu
,
který
nemocnice spravuje
dámy a pánové
chceme-li se zabývat podstatou
propusťme tento zákon
zrušme toto zaplevelení českého právního řádu zdravotnictví nic nepřináší
a pojďme se seriózně bavit o jiných legislativních textech děkuji,
a nyní
požádám s
zpravodaje pana poslance Krákoru
který je zpravodajem pro prvé čtení a má také možnost vystoupit se závěrečným slovem,
vážený pane místopředsedo vážené poslankyně
vážení poslanci
vážená vládo
já myslím že minulý
minulý týden jsem tady vystoupil s dostatečnou obhajobou a
s asi dvacetiminutovou řečí
proč jsme chtěli
neziskové organizace nebo neziskové nemocnice já bych si dovolil
úvodem jenom
opravit
svého předřečníka
pana kolegu poslance Šnajdra
není pravdou že tam byli podepsáni poslanci jenom
ČSSD
a poslanci speaker poslanci
KSČM
ale byli tam podepsáni i poslanci
KDU
,
ČSL
tehdy pod tím zákonem
to je ne+ nezpochybnitelný
to za prvé
a za druhé my jsme nikdy
nikdy pane kolego prostřednictvím
pana místopředsedy
neobhajovali příspěvkové organizace právě proto jsme se snažili
o změnu určité formy protože
víme že příspěvkové organizace mají
dost svých slabin a rozhodně sociální demokracie
příspěvkové organizace
neobhajuje takže snažili jsme se na neziskových principech
vytvořit páteřní síť neziskových
nemocnic
ústavních zařízeních
kde by byla určitá pojistka proti tvrdému byznysu ve zdravotnictví,
kupčení
tunelování a ne privatizaci ale divoké privatizaci ta víc myslím že nejvíce uškodila
české ekonomice nejen ve zdravotnictví ale v ostatních oblastech,
jinak na závěr bych si dovolil říct že vystoupilo
dvanáct diskutujících v obecné rozpravě
někteří i několikrát,
mám tady deset faktických připomínek,
a byl podán
jeden návrh na zamítnutí
v prvním čtení paní poslankyně
Markové a já se za
sociální demokracii k němu též připojuji k tomu návrhu na zamítnutí takže vlastně dva návrhy,
děkuji za pozornost,
takže bychom nyní měli hlasovat nejdřív ten návrh na
zamítnutí předloženého
sněmovního tisku
návrhu
zrušení zákona o veřejných neziskových
zdravotnických zařízeních takže já už jsem gongoval takže věřím že všichni kdo chtějí hlasovat se už pomalu dostavili,
je tu ovšem návrh vás odhlásit tak vás všechny odhlašuji nejdřív
prosím
abyste se znovu přihlásili
a
budeme tedy
nejdřív
hlasovat
návrh na
zamítnutí
tohoto návrhu,
zahajuji
hlasování kdo je pro zamítnutí stiskne tlačítko a
zvedne ruku,
kdo je proti
hlasování má pořadové číslo dvě stě dvacet dva
přihlášeno je sto čtyřicet čtyři
pro hlasovalo
padesát devět
proti
osmdesát
pět
takže návrh na zamítnutí byl zamítnut
a my se budeme zabývat návrhem
na přikázání výborům k projednání
Organizační výbor navrhl přikázat tento návrh k projednání výboru pro zdravotnictví má někdo ještě jiný návrh než zdravotnictví,
pokud nemám budeme hlasovat tento
zahajuji
hlasování kdo je pro tedy přikázat výboru pro
zdravotnictví stiskne tlačítko zvedne ruku
kdo je proti
hlasování pořadové číslo dvě stě dvacet tři
přihlášeno
sto
čtyřicet
pět
pro hlasovalo sto čtyřicet jedna proti dva,
takže návrh na přikázání byl přijat
a
to je zřejmě vše co jsme mohli nyní hlasovat a
my jsme
ukončuji
první čtení
bodu
čtyřicet čtyři
máme tu další bod čtyřicet
sedm
noise to je prvé čtení tisku dvě stě šedesát
osm
je návrh poslankyně Řápkové a Lenky Kohoutové na vydání zákona kterým se mění zákon číslo sto
jedenáct o pomoci v hmotné nouzi
takže vzhledem k tomu že jsme ve prvém čtení tak bych
požádal,
aby předložený návrh uvedla za navrhovatelku poslankyně Ivana Řápková
prosím máte slovo jako první
Dobré odpoledne vážený pane předsedající
vážená vládo vážené kolegyně a kolegové,
dovolte mi abych vám představila novelu zákona kterým se mění zákon číslo sto jedenáct
/
dva tisíce šest
Sb.
o pomoci v hmotné nouzi,
ve znění pozdějších předpisů a zákon číslo devadesát devět
/
devatenáct set šedesát tři
o.s.ř.
ve znění pozdějších předpisů,
kterou předkládám s kolegyní Lenkou Kohoutovem Kohoutovou pardon
cílem předkládaného návrhu je odstranění nerovnosti při vymáhání pohledávek,
podle platné právní úpravy jsou ti kteří pobírají dávky v hmotné nouzi
prakticky nepostižitelní,
smyslem návrhu je vést lidi k odpovědnosti a omezit zneužívání sociálních dávek,
novela přináší dvě změny,
obě se týkají pouze jedné z dávek vyplácené ze systému pomoci v hmotné nouzi
a tím je příspěvek na živobytí,
další dávky vyplácené podle tohoto zákona nejsou návrhem dotčeny,
to znamená že předkládaný návrh se vůbec netýká dávky vyplácené v souvislosti s bydlením,
ani mimořádné okamžité pomoci,
návrhem nejsou dotčeny ani ostatní dávky vyplácené podle dalších zákonů které dosud
výkonu rozhodnutí nepodléhají,
například
v rámci systému státní sociální podpory
je to opět příspěvek na bydlení,
návrhem také není dotčen ani
příspěvek na péči,
předkládaná novela v prvé řadě umožňuje uzavřít dohodu o srážkách, což v současné době není možné tyto dávky byly
vyloučeny z dispozitivního režimu smluvního,
nebude tedy důvod
aby dlužník
nemohl plnit dobrovolně,
teprve pokud dlužník odmítá plnit své závazky a pobírá příspěvek na živobytí,
nastoupí druhá varianta
a tou bu+ tím bude
zmiňovaný výkon rozhodnutí,
samozřejmě tak, aby bylo zachováno existenční minimum
příjemce dávky,
mezi lidmi kteří se ocitli v ekonomicky nepříznivé situaci
v podstatě existují dvě výrazné skupiny,
ta první skupina se brilantně orientuje v tom co nabízí náš štědrý sociální systém,
tito lidé většinou žijí ze sociálních dávek
dlouhodobě
a nemají žádnou snahu ani motivaci
tento stav jakkoliv změnit,
jejich příjem se mnohdy vyšplhá do desetitisíců korun měsíčně,
někteří přesto že jsou na sociálním systému státu závislí
vedou zcela nezodpovědný život,
dávky využívají k jiným účelům
než k jakým byly vyplaceny například
je utrácejí za alkohol drogy
prohrávají je v hernách
apod.
,
což se ale velice těžko prokazuje byť se jedná o všeobecně známou věc,
v horším případě tito lidé ještě svým chováním obtěžují okolí a páchají přestupkovou nebo trestnou činnost,
ta situace je opravdu vážná a neustále se zhoršuje,
jen například včera mě opět navštívil jeden
z občanů našeho města
vlastník
nebo jeden z majitelů domů,
kde má ubytovány právě takovéto lidi kteří zneužívají sociální dávky
a neplatí nájemné,
a jenom si dovolím názor
reprodukovat názor tohoto občana,
tato skupina lidí má přemíru volného času,
vstávají v jedenáct hodin do nočních hodin ruší noční klid a posmívají se těm co chodí do práce,
celý den sledují televizní seriály,
vůbec na sobě nepracují nevzdělávají se a dávají negativní příklad svým dětem kteří až vyrostou
se budou
chovat
naprosto stejně,
to celé se děje s podporou státu,
který doteď
motivoval
tuto skupinu lidí k co možná největšímu množství potomků,
to jest zvětšovala se penetrace takto nepřizpůsobivých
občanů
na úkor pracujících,
není asi žádným tajemstvím že se z této skupiny lidí rekrutuje největší množství
narkomanů a lidí co se živí
drobnou kriminalitou,
to bylo
které
k té první skupině lidí pak je tady druhá skupina lidí
to jsou lidé kteří byli zvyklí pracovat,
tito lidé se stydí za to že nemají najednou práci
a ne nedokážou se o sebe postarat,
tito lidé se stydí požádat si o dávky a zapojit se do sociálního systému,
někdy je to díky neznalosti ale především je to díky studu,
ale to je rozhodně špatně neboť náš stát přece vytváří sociální síť právě pro potřebné
a ne pro ty kteří ji chtějí zneužívat,
mnozí namítají že je nutné klást důraz
na prevenci
ano s tím lze jednoznačně souhlasit,
praxe však ukazuje že sama prevence rozhodně nestačí
já mám takovou praxi která je samozřejmě všeobecně známá i z ostatních měst kde jsou tyto vyloučené lokality,
nebo vyloučené lokality kde žijí problémoví lidé,
a ta
ta práce preventivní je rozsáhlá tato města mají zpracovány komunitní
plány
spolupracují s neziskovými organizacemi,
realizují spoustu integračních
opatření to znamená konkrétně že řeší bytovou situaci lidí kteří se
dostanou do problémů ať už je to azylové bydlení sociální byty
využívají institutu zvláštního příjemce poskytují různé poradenství
proti zadlužování,
důležitá je samozřejmě taká také terénní sociální práce kdy tito pracovníci dochází
do rodin a v podstatě pomáhají těmto lidem
hospodařit učí je základní hygienické návyky
apod.
samozřejmě je také důležitá práce
s dětmi různá předškolná
předškolní zařízení nebo přípravné třídy školní kluby
apod.
to vše samozřejmě v těchto městech funguje
ale přesto se situace nezlepšuje,
problém spočívá hlavně v nedostatečné motivaci a ztrátě odpovědnosti
za své chování,
někteří lidé se ani nesnaží najít si práci a vymanit se ze systému sociální pomoci,
naopak,
když si nasekají dluhy je pro ně daleko jednodušší přestat pracovat
a zapojit se do sociálního systému,
tady pak veškeré snahy sociálních pracovníků selhávají neboť jejich klient moc dobře ví, že i když se zadluží,
nikdo po něm nemůže závazek vymoci,
pak nezáleží na ničem jiném než na míře odpovědnosti daného člověka k jakému způsobu života se přikloní,
koho se tedy bude námi předkládaná právní úprava týkat,
notorických neplatičů a pachatelů přestupků kteří neplatí pokuty,
zkrátka všech těch kteří se dopouštějí protiprávního chování,
protiprávního chování,
kterého se dopouštět nemusí ale přesto se ho dopouštějí,
smyslem našeho návrhu je tedy vést lidi k odpovědnosti,
jak je ale chceme naučit odpovědnosti když štědros+
sociálního systému je nemotivuje aby změnili dosavadní způsob života
a vymanili se ze systému sociální pomoci,
když donutíme takové lidi plnit si své povinnosti,
budou i odpovědně přistupovat k dávkám,
tu odpovědnost bych si opět dovolila uvést na drobném příkladu,
mnozí z lidí kteří žijí
z hmotné nouze
si vůbec nepožádali o příspěvek a poté o doplatek na bydlení,
je to z jednoho prostého důvodu protože tato dávka
jim není vyplácena buď přímo do ruky a nebo není jejich k osobnímu použití,
tuto dávku
pokud bydlí u nájemce bytu tak samozřejmě získá
mají pokud jsou nájemci bytu tak tuto dávku samozřejmě získá majitel bytu,
buď soukromá osoba nebo obec,
to znamená že
oni si o tuto dávku nepožádají proto že ji nemohou využít pro vlastní potřebu a to že dluží na nájemném
je vůbec nezajímá to že se to dotýká vlastníků jednotlivých bytů nebo společenství vlastníků
bytových jednotek
že tímto dostávají do problémů,
to prostě neřeší,
jsou prostě nezodpovědní,
pokud vše co tu zaznělo vezmeme v úvahu vyjde nám z toho jeden
zásadní a konkrétní problém
tímto problémem jsou negativní společenské
jevy které
dopadají
nejenom na tyto notorické neplatiče samé,
ale dopadají hlavně na občany kteří žijí v jejich sousedství,
a tito sousedé kteří platí nájem chodí do práce a splácí své dluhy
samozřejmě cítí nespravedlnost a upřímně
není se jim co divit,
dyť přeci ten kdo pracuje by se měl mít lépe než ten kdo napra+ nepracuje,
navíc i ženě na mateřské člověku na nemocenské
důchodci
invalidnímu důchodci
nebo pěstounovi se dlužné částky
z jejich příjmů strhávat exekucí mohou,
a právě návrh který s kolegyní Lenkou Kohoutovou předkládáme,
by měl alespoň do jisté míry tuto nerovnost odstranit,
v žádném případě
nemá smysl výkon rozhodnutí na příspěvek na živobytí
nijak démonizovat,
jak jsem již uvedla tento návrh má vést lidi k odpovědnosti za své závazky a za své chování,
neboť pouze
odpovědný člověk je schopen dodržovat své povinnosti,
pouze takový člověk
má šanci žít spokojený život
zvednout si svou životní úroveň
a vymanit se z bludného kruhu sociální vyloučenosti,
dámy a pánové,
dovoluji si vás
požádat o propuštění tohoto návrhu do druhého čtení
tak abychom měli dostatek prostoru pro diskuzi,
abychom mohli vyslechnout vaše připomínky a pozměňovací návrhy,
jako předkladatelky jednoznačně deklarujeme že jsme připraveny hledat kompromisy v rámci dalšího projednávání tohoto návrhu
zde v
PS
,
dámy a pánové děkuji za pozornost,
prosím aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Jeroným Tejc,
dámy a pánové děkuji za úvodní potlesk já bych si dovolil
dovolil
velmi krátce
okomentovat tento návrh zákona z pohledu zpravodaje,
Budu se vyhýbat jakýmkoliv soudům
a
jakýmkoli
připomínkám
mým subjektivním ty bych případně uplatnil až
v diskuzi,
tento návrh zákona předložila
Sněmovně skupina poslanců a to dvacátého třetího
února dva tisíce jedenáct
zástupci navrhovatelů
jsou paní poslankyně Řápková a Kohoutová,
návrh zákona byl rozeslán
s tím že Parlamentní institut vypracoval stanovisko
ke kompatibilitě tisku s právem
ES
a také vláda
tento návrh zákona projednala
s tím že stanovisko bylo rozesláno dvacátého pátého třetí,
a
to stanovisko vlády je takové že vláda se nevyjádřila tím že by vyslovila souhlas či nesouhlas
nicméně
sděluje
připomínky,
těmi zásadními připomínkami
jsou
jak věcné tak samozřejmě i technické
pokud se týká
formulací
vláda upozorňuje na to že v současné době je projednávána
nová právní úprava která v oblasti pomoci v hmotné nouzi
od prvního ledna dva tisíce dvanáct zásadně již nepočítá s participací orgánů územně samosprávných celků,
bylo by tedy nutné v případě
schválení tohoto návrhu zákona respektive postoupení
do druhého čtení
ve výborech upravit tuto tuto oblast
respektive počítat s touto možnou úpravou byl-li by tento zákon schválen
až po účinnosti
zákona
zákona
který byl zmíněn
zároveň
vláda také upozorňuje,
že by mělo být doplněno
ustanovení
§
čtyřicet
osm
odst.
čtyři
a to tak aby i v tomto případě bylo garantováno zachování existenčního minima
bude-li na příspěvku na živobytí společně posuzováno
více
osob,
zároveň vláda upozorňuje
na
legislativně technickou
připomínku
a to tak
že v souladu se zavedenými zvyklostmi by mělo být doplněno ustanovení
o účinnosti
zákona
a zároveň by mělo být
doplněno přechodné ustanovení,
které by stanovilo že navržená právní úprava by se vztahovala pouze na závazky
dluhy které vznikly
po dni nabytí účinnosti zákona aby bylo tedy jasné
jaké
dluhy
lze vymáhat
s touto
v souvislosti s touto novou
právní úpravou,
vláda také považuje za
důležité upozornit na to že dávka pomoci v hmotné nouzi je vyplácena bez
jakéhokoliv přičinění samotného příjemce,
a zákon o pomoci v hmotné nouzi totiž předpokládá že osobě která pobírá příspěvek na živobytí déle
jak šest měsíců a není nijak aktivní v tom smyslu aby si zvýšila příjem
bude částka na živobytí snížena pouze na
částku existenčního minima,
to ale ve svém důsledku znamená že srážky a výkon rozhodnutí z příspěvku na živobytí
podle navrženého zákona tedy toho zákona
který projednáváme se dotknou spíše osob které vyvíjejí nějakou aktivitu
aby jim částka životního
živobytí neklesla na exekucí
nepostižitelné existenční minimum,
v tomto pohledu si myslím že bude zajímavá i ona věcná debata tak aby bylo zcela jasné
jestli tento návrh zákona
nakonec
v důsledku tak jak to
vláda z+ zde zmiňuje nepostihne
ty kteří jsou
ekonomicky aktivní a ti kteří
ti kteří se skutečně snaží
aktivitu vyvíjet například
v systému
obecně veřejně prospěšných
prací,
na závěr bych dodal že
organizační výbor
projednání tohoto návrhu zákona doporučil svým usnesením a navrhl přikázat
k projednání výboru ústavně
právnímu
děkuji,
ano
děkuji zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu do které mám písemné přihlášky
je tady přihlášena poslankyně
Jitka Chalánková Roman Sklenák a Lenka Kohoutová takže bych požádal nejdříve paní poslankyni Jitku Chalánkovou,
vážený pane předsedající
vážené kolegyně vážení kolegové
jsem si plně vědoma že jde o téma velmi závažné a ožehavé které snadno vzbudí emoce,
vnímám argumenty které zde byly předneseny předkladatelky předkladatelkami tohoto návrhu zákona,
ale snad je lepší oddělit různé problémy které je třeba řešit v oblastech sociálního vyloučení
a uvědomit si adekvátnost navrhovaných opatření,
dovolte abych přinesla
dva argumentáře k této věci a to
ze strany praktické i ze strany legislativní,
vláda se dvacátého třetího března postavila neutrálně k návrhu poslankyň
ODS
Ivany Řápkové a Lenky Kohoutové
které chtějí aby dávka na živobytí podléhala exekuci,
a aby dlužníci měli možnost podepsat s úřady dohodu
o srážkách na tuto dávku
jen krátce odbočím dohodu má samozřejmě možnost podepsat každý na to
nepotřebuje zákon,
dávka o hmotné nouzi
příspěvek na živobytí ve výši životního minima pro jednotlivce tři tisíce sto dvacet šest korun
pro dospělou osobu která žije s dalšími osobami dva tisíce
osm
set
osmdesát
korun
by podle tohoto návrhu mohla podléhat exekuci až do výše existenčního minima dva tisíce dvacet korun,
dávky v hmotné nouzi dosud exekuci nepodléhaly,
vycházelo se z logického předpokladu,
že jsou vypočítány a stanoveny tak že mají pokrýt jen
ty nejzákladnější potřeby a že v jejich omezené výši
není obsažena žádná částka nazbyt,
jsou vypláceny ze státního rozpočtu tedy ze solidarity všech občanů a mají jasné velmi omezené využití,
po dobu nutnou zajistit výživu osob v hmotné nouzi,
dávku životního minima lze v současné době snížit pouze za předpokladu
že osoba v hmotné nouzi nevykoná
tzv.
veřejnou službu nebo dobrovolnickou službu ve výši dvacet až třicet hodin měsíčně,
exekuce má za cíl vymoci od povinného plnění ve prospěch oprávněného,
pokud je oprávněnou osobou soukromý subjekt jsou to nejčastěji
nebankovní subjekty,
které za podivných pravidel půjčují velmi ochotně chudobným lidem s průhledným kalkulem přisát se na sice malý
ale jistý zdroj různých dávek ze sociálního systému,
celá řád+
řada dávek to je opravdu z praxe
totiž exekucím podléhá,
je možno uplatnit exekuci formou srážek podle
o.s.ř.
u všech dávek
které nahrazují odměnu za práci
důchod nemocenská odměna pěstouna rodičovský příspěvek podpora
v nezaměstnanosti
půjčování peněz na úroky
a to nemalé je formou podnikání každé podnikání nese riziko není žádný důvod aby riziko těchto nemravných podnikatelských společností
nesly veřejné solidární systémy,
teď je dokonce snaha ještě tyto zdroje rozšířit o dávky pomoci v hmotné nouzi,
finanční společnosti jsou soukromé podnikatelské subjekty které půjčují
protože vědí že peníze
budou získávat
ze sociálních systémů důležité je mít závislých a zadlužených lidí hodně,
pokud
je oprávněným obec nebo město jedná se o nedoplatky
buď na nájmu nebo poplatek za popelnice nebo
pokutu za nějaký
přestupek,
osobě v hmotné nouzi dluh na nájmu vůbec vzniknout neměl,
pokud by obec postupovala s péčí dobrého hospodáře a využívala institutu zvláštního příjemce dávky,
nyní pohled legislativně technický,
z hlediska legislativně technického úprava nezapadá do komplexní úpravy srážek v
o.s.ř.
do níž z hlediska předmětu právní úpravy i
systematiky
patří,
jde o zvláštní způsob exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky,
navrhovanou právní úpravou naopak dochází k prolomení obecných principů,
že dávky pomoci v hmotné nouzi nepodléhají exekuci podle
o.s.ř.
a nemohou být předmětem dohody o srážkách podle zákona o pomoci v hmotné nouzi,
má-li být komplexně ošetřena možnost výkonu rozhodnutí srážkami z dávek pomoci v hmotné nouzi,
mělo by tomu tak být přímo v textu
o.s.ř.
podobně jako srážky ze mzdy,
i v tomto případě by srážky z dávek pomoci v hmotné nouzi měly sloužit
jako poslední možnost,
není-li možno srážet z jiných dávek,
v úvahu připadá
například taková úprava
která zachová nemožnost exekuce dávek pomoci v hmotné nouzi,
ale k těmto dávkám se přihlédne při výpočtu srážek z jiné dávky která podléhá exekuci,
návrh nezapadá ani do jednotlivých etap sociální reformy v současné době obsažena dílčí úprava výkonu rozhodnutí
srážkami z příspěvku na živobytí v
tzv.
sociální reformě jedna,
pro případ přeplatků dávek
předpokládají se však zásadní koncepční změny ve vztahu k účelovosti dávek sociální reforma dvě,
v konečném důsledku může mít úprava demotivační efekt na příjemce dávky,
neboť v rámci sociální reformy jedna jsou posilovány
motivační prvky v zákoně o pomoci v hmotné nouzi
zejména navýšení dávky životního minima za jakoukoliv výdělečnou činnost
avšak v případě srážek dávky dojde k zabavení veškerých navýšení
až na částku existenčního minima,
jinými slovy kdo bude chtít ztratit exekucí z dávek co nejméně
nebude raději vykonávat výdělečnou činnost ani veřejnou službu,
čímž jeho částka živobytí spadne na částku existenčního minima
a stát nebude moci k úhradě dluhů zabavit nic,
vážené kolegyně vážení kolegové,
jsem si plně vědoma že zde neříkám věci populární,
tak už to život nese,
ale já tento návrh zákona bohužel nepodpořím,
ano
já tady mám písemné přihlášky
ale samozřejmě že může vystoupit zpravodaj
předkladatel
může reagovat prosím a pan ministr
si
na to co
tady sdělila moje předřečnice jenom vyloženě krátce,
s exi+ existenční minimum je dáno zákonem ano říká se že z existenčního minima že to je ta nejnižší nezbytná částka
za kterou
s kterou se velice těžko přežije jak je pak tedy možné že spousta lidí spousta
příjemců dávek v hmotné nouzi
které mají možnost si svůj příjem zvýšit
právě tím že se budou účastnit
veřejné služby,
proč tuto možnost nevyužijí,
proč dobrovolně setrvávají
na existenčním minimu,
proč
se právě svojí prací nepřičiní
o to aby se dostali na minimum životní
a takové to takové ty možnosti
přičinění nebo navýšení si příjmu tak dámy a pánové víte jak je možno také si navýšit
existenční minimum,
tím že se budete věnovat
sběru odpadů,
budete odvážet
odpady do s+ do sběrných surovin
a nejenom že
že zato tito lidé nejsou potrestáni protože mnohdy se jedná o krádeže
ale ještě se jim
dávka na živobytí navýší z existenčního minima
na životní minimum,
přestože se dopouštějí protiprávního jednání
za toto právní jednání dostanou pokutu
ale protože dávky
v hmotné nouzi nepodléhají výkonu rozhodnutí
tak
v podstatě pro ně neexistuje
žádná sankce takže i tímto způsobem
se dá existenční minimum
navýšit na životní,
pokud jsou tady zmiňovány soukromé nebo pokud tady byly zmiňovány soukromé firmy
které
které
jak se předpokládá po přijetí tohoto zákona by začaly
zneužívat výkon rozhodnutí tak můžete si být
zcela jisti,
že tyto soukromé firmy si své pohledávky
vymůžou vždy,
používají k tomu samozřejmě
různé
různé zbraně nebo
různé nástroje
když
to řeknu zjednodušeně a tyto
pohledávky vymůžou vždy,
není
opět na tom nic
tajného že po výplatě sociálních
dávek stojí
skupina těchto
zástupců firem
a poté co lidé
získají dávky tak oni jim je samozřejmě
odeberou,
a neřeší to jestli jim zůstane existenční minimum
či nezůstane takto se chovají tyto
soukromé firmy
a pokud tedy bylo zmiňováno že
město je špatný hospodář,
když
dovolí aby
ti lidé kteří žijí na dávkách na dávkách hmotné nouzi
když dovolí aby dlužili za nájem
tak já se omlouvám ale to je prostě nesmysl,
je to nesmysl z toho důvodu,
že od roku dva tisíce
sedm
vstoupil v platnost
zákon o životním a existenčním minimu který zahrnuje pouze částky na živobytí,
on předtím
v letech dva tisíce
až dva tisíce šest platil zákon o sociální potřebnosti a zákon o životním minimu
a ten řešil
i
ten řešil i náklady spojené s bydlením od roku dva tisíce
sedm
už prostě je zákon o životním a existenčním minimu který tyto náklady neřeší,
znamená
že
kdo si chce požádat o příspěvek na bydlení
musí předložit doklady že došlo k úhradě nájemného a nákladů spojených s bydlením,
a od Úřadu práce který vyplácí dávky státní sociální
podpory
získá tento příspěvek
a teprve poté co tento příspěvek na bydlení získá
může obec ať už je to
úřad městský úřad nebo magistrát prostě obec která vyplácí dávky v hmotné nouzi
teprve v případě že je vyplacen příspěvek z Úřadu práce
může uhradit doplatek,
a ve většiněch
ve většině případů tento
tyto náklady spojené s bydlením
jsou uhrazeny celé,
to znamená že pokud ten člověk je alespoň trošku zodpovědný a požádá si zaplatí tedy první tři nájmy
jejichž náklady se posuzují,
a zažádá si
o příspěvek na bydlení tak vždy
dostane i doplatek a nemá problémy s neuhrazeným nájmem ale obec sama
pokud si tento člověk nepožádá na Úřadu práce
tak obec sama
tyto
tyto dávky prostě řešit nemůže tak je to stanoveno v zákoně a obec prostě není oprávněna tuto dávku poskytnout to jen pro upřesnění děkuji,
pan ministr Karel
Schwarzenberg
chtěl reagovat na průběh rozpravy jsem to správně pochopil,
prosím
pane ministře
máte
slovo,
pouze tři věty
paní navrhovatelkou
mluvila poslankyně
našeho klubu
a mé strany,
chtěl bych zde zdůraznit
že jsem
velice hrdý na to,
že od ní zazněla nutná slova
v této Sněmovně
já bych jíd rád za to poděkoval
a myslím
že to
je hlas
pro lidská práva
a pro rovná práva všech občanů této republiky
děkuji
mnohokrát,
a
dalším
přihlášeným do rozpravy je poslanec roman Sklenák,
tak prosím pana poslance Sklenáka je dalším přihlášeným do rozpravy,
vážený pane předsedající
vážení členové vlády kolegyně a kolegové
tak
zdá se že ten
nekonečný seriál asociálních návrhů které
jsou předkládány této Sněmovně
ještě zřejmě
dlouho
nebude spět ke konci,
pro dnešek tedy převzaly
vládní štafetu kolegyně z
ODS
a musím říct že
nezůstaly vůbec pozadu že tu laťku asociálnosti návrhů vlády
ještě zvedly,
protože to co zde překládají to už není o žádných úsporách o škrtech
to je jenom tom
naprosto cíleně sebrat lidem v nouzi i to minimum
na živobytí které jim stát zaručuje
a de
facto
je definitivně vyčlenit ze společnosti,
v lidské společnosti přece vždy existovaly sociální nerovnosti a vždy existovali i lidé na okraji
kteří byli odkázáni na milodary ostatních,
ale s vývojem společnosti ta
míra solidarity s těmito jedinci rostla a v určité době vytvořila
ten
tzv.
sociální stát tedy
státem organizovanou solidaritu která má
sloužit k překonání
důsledků nějaké sociálně
nepříznivé situace,
a tato solidarita přece musí zaručit všem občanům určitou minimální finanční podporu která jim umožní
přežít tu situaci bez toho,
aby například museli jít žebrat nebo
páchat trestnou činnost,
v předkládané novele se navrhuje aby dávka v systému pomoci v hmotné nouzi kterou je příspěvek na živobytí mohla být exekuovány a tak
aby bylo příjemci dávky zachováno pouze existenční minimum
a v případě že je příspěvek na živobytí
posuzován pro více osob ani to ne,
a současně se navrhuje,
aby dohoda o srážkách mohla být sjednána
dokonce bez jakéhokoliv omezení,
pokud by byla novela přijata
nejen že by jednoznačně
se zvýšil vliv exekutorů
ale především by hrozilo
bezprostřední riziko zvýšení kriminality
v sociálně vyloučených oblastech,
domnívám se že problémem stále vzrůstajícího
zadlužování se občanů
by se měla zabývat vláda
měla by se zaměřit především na boj s lichvou
zpřístupnit veřejně prospěšné práce
a přijmout taková opatření,
aby se lidé nedostávali do dluhové pasti,
kolegyně a kolegové
uvědomte si prosím že
sociální dávky jsou vypláceny lidem v nouzi
do které se dostali třeba i tak
že se zadlužili,
a proto je v současné právní úpravě zcela záměrně uvedeno
že dávky pomoci v hmotné nouzi nemohou být předmětem dohody o srážkách
a nepodléhají výkonu rozhodnutí,
co jediné je na tomto materiálu alespoň trochu povzbuzující je stanovisko vlády která má k němu
rovněž zásadní výhrady,
závěrem tedy
nemohu učinit nic jiného než podat návrh na
zamítnutí tohoto návrha návrhu děkuji,
ano a
nyní
požádám paní poslankyni Lenku Kohoutovou která je další přihlášenou do z+ rozpravy a pak poslanec Jan Kubata,
prosím
vážený pane předsedající dámy a pánové
návrh zákona který předkládám spolu s kolegyní
Ivanou Řápkovou je především o rovném přístupu k našim občanům,
jde o povolení exekuce u příspěvku na živobytí,
který možnosti exekuce doposud nepodléhá,
ODS
dlouhodobě prosazuje takové změny v oblasti sociálního systému
které omezí nebo vyloučí zneužívání
právě sociálního systému především v oblasti hmotné nouze,
možná bych se zde s kolegyní
Řápkovou mohla mnoho hodin
když nebo mohli bychom mnoho hodin diskutovat
n+ o tom jak
se tento systém
dá velmi účinně zneužívat,
a jak se také fakticky zneužívají jednotlivé příspěvky na bydlení
na úhradu energií,
apod.
tato novela
nechce nic jiného
než to,
co říkáme obecně v koaliční smlouvě,
říkáme že zpřísníme postoj k neplatičům nájemného
a pořádkových pokut, neříkáme nic jiného a říkáme to v koaliční smlouvě,
stejně tak
jsme se zavázali k tomu
že zajistíme možnost strhávat dluhy přímo ze sociálních dávek
vyplácených neplatičům,
opět toto říkáme v koaliční smlouvě,
znovu bych ráda připomněla,
že jde o novelu zákona o hmotné nouzi a v něm o příspěvek na živobytí,
nejde jakkoliv o omezení existenčního minima,
dlužník neplatič
má samozřejmě před exekucí možnost domluvit si splátkový kalendář,
předpokladem je pochopitelně pravidelné
dodržování splátek,
dlouhodobě
je nemožné držet na vlně sociálních dávek osoby,
které odmítají být aktivní na poli zaměstnanosti,
není možné dlouhodobě podporovat ty, kteří odmítají převzít plnou odpovědnost za svůj život
a tedy platit i své dluhy,
každý z nás má platit za své účty každý z nás
má být odpovědný vůči společnosti,
například tím že jí nebude nic dlužit,
je zapotřebí, abychom nejenom předcházeli vůbec těmto situacím
ale abychom zrevidovali systém
sociální práce v
ČR
,
máme dostatečný systém
v terénu a poradenské sociální oblasti který umí účinně v tomto v těmto situacím předcházet, umíme
podobným situacím vůbec dobře čelit,
potřebujeme dostatek lidí v terénu,
kteří v rámci profesionálních aktivizačních sociálních služeb budou pomáhat
před
k předbíhání nebo
při
předcházení
těmto situacím,
kdy se člověk dostává do dluhové pasti,
potřebujeme osvětu v oblasti,
se vzděláváním zaměstnaností potřebujeme pomáhat k samotné zaměstnanosti,
není však možné aby například invalidní důchod podléhal exekuci
a příspěvek na živobytí nikoliv,
není možné aby rodičovský příspěvek
podléhal exekuci
a příspěvek na živobytí nikoliv,
exekuce
se netýká tak jak jsem
často dotazována
jednorázových dávek jako je například porodné stejně tak se netýká existenčního minima,
není možné abychom měřili jedním metrem stejné stejné dluhy
ale výsledek byl pokaždé jiný,
tedy aby někdo svůj dluh musel uhradit a někdo nikoliv,
považuji za velmi důležité iniciovat naše občany k odpovědnosti za své skutky
a uvědomění si,
že jediná správná cesta
je pracovat a na své živobytí si vydělávat prací,
stejně tak považuji za důležité
umět se postavit ke svým dluhům tedy si je i hradit,
dámy a pánové,
ráda bych vás požádala o podporu a posunutí novely zákona do druhého čtení,
kde budeme mít dostatečný prostor k diskuzi,
j+ není dobré rovnou cokoliv smést ze stolu cokoliv zamítnout
je dobré a účinné právě diskutovat,
ráda bych se znovu při
ráda bych zde znovu připomněla, že návrh který zde předkládáme s kolegyní Ivanou Řápkovou
je plně ve shodě s koaliční smlouvou
tedy předkládáme
pa+
pardon
tedy předpokládáme že pro něj budou hlasovat přinejmenším koaliční partneři,
ještě bych zde chtěla zmínit jedno co zde zmíněno nebylo,
máme vyjádření Svazu měst a obcí který
tento
tento návrh podpořil,
dámy a pánové děkuji vám za pozornost,
tak a teď bych požádal panu poslanci Kubutu to je tuším poslední písemně přihlášený do rozpravy,
děkuji pane předsedající
vážená vládo
vážené poslankyně vážení poslanci
dovolte mi
krátké entrée,
když se koukám na tuto slovutnou Sněmovnu tak
ať nalevo či veprostřed či napravo
vidím zástupce
politických subjektů z nichž každý má v nějaké obci městě statutárním městě kraji,
své představitele,
když se koukám nalevo do středu a napravo
vidí,
že
každá strana,
která v této Sněmovně sedí
má informace o tom,
že v
ČR
je hrubě zneužíván sociální systém,
hrubě zneužívány sociální dávky,
a různým způsobem ve svých volebních a předvolebních
kampaních
deklarujeme že budeme společně bojovat
proti tomu
aby ti kteří parazitují
na sociálním systému
ČR
tu možnost neměli
a naopak ti kteří pracují,
tak aby nemuseli na tyto parazity vydělávat
a ti kteří jsou opravdu v nouzi,
aby se těm penězům dostali,
viděl jsem to
na
billboardech
sociální demokracie na billboardech
ODS
na billboardech TOP
01
i na na billboardech
VV
,
jsem primátorem bývalým primátorem Ústí nad Labem,
ano uznávám, že tento problém není rovnoměrný ve všech
částech naší země,
ale věřte,
že se nebavíme o desetikorunách, ale bavíme se
o miliardách které jsou takovýmto způsobem zneužívány,
bavíme se o tom,
že většinový občan
pracující občan
je svědkem dnes a
každý den je svědkem toho
jak jsou zneužívány sociální dávky
a děje se to
nejenom v našem městě ale děje se to
i
v jiných krajích i v plzeňském paní hejtmanko,
ano návrh zákona který dnes předkládá skupina poslanců
je zcela jistě
nutno diskutovat,
ale diskutovat tam kde se diskutovat má,
v předcházejícím bodu pan poslanec Paroubek mluvil o
ideologizaci témat,
to není
ideologizace tématu tady nejde o žádné ožebračování lidí,
to je přesně posun
úplně někam jinam
než o čem tento zákon mluví pane poslanče,
prostřednictvím předsedajícího,
tento zákon
se snaží najít cestu,
jak umožnit všem starostům
primátorům
sjednotit postupy
proti zneužívání
našeho sociálního systému,
historii
ve velmi blízké
nedávné historii
se mnoho měst snažilo nějakým způsobem
s tímto negativním jevem bojovat,
ano
některé kroky byly příliš tvrdé,
některé kroky byly naopak neefektivní,
ale právě proto,
že tady chyběl ten zákon,
který by jasně řek+,
jak máme postupovat,
já si nesmírně vážím
pana ministra zahraničních věcí a předsedy TOP
09
,
ale jsem hluboce přesvědčen
pane ministře prostřed+ prostřednictvím předsedajícího
že opravdu nejde
o
narušení práv občanů,
a že je potřeba na odborné půdě
o tom diskutovat
a to *diskytovat*
samozřejmě
napříč politickým spektrem,
je zcela jasné, že pokud se nepodaří této Sněmovně
přijmout a regulovat zneužití
sociálních dávek,
čili
nepustit tento zákon do druhého čtení
rezignujeme na to,
aby právě ti sociálně potřebný
těch peněz měli dostatek
a ti kteří
jsou paraziti na tomto systému,
aby mohli býti exekuováni děkuji vám za pozornost,
já tady ale
to je faktická teda jo jestli jsou to faktické tak dostanou přednost
ale první byla paní poslankyně Semelová to nebyla faktická
aha tak dobře takže pak pan poslanec
Opálka
fakticky a pak tady mám řádnou,
děkuji pane místopředsedo,
nebudu se nikterak vlámávat do koaličního sporu
vnímám i
také
ty skupiny
tak jak je pojmenovala paní předkladatelka,
ale musím říct že žádné řešení pokud nebudou mít lidé práci,
a to panu předřečníkovi prostřednictvím předsedajícího si si
vzkázat
nebo se ho zeptat
kolik lidí v tom vězení pracuje,
kolik přispívá se své mzdy
na náklady které platí stát,
pokud nezajistíte lidem práci, ty problémy nejste schopni vyřešit,
pan poslanec
Staněk nebo pan
poslanec Kubata prosím
dámy a pánové prostřednictvím předsedajícího chci reagovat
pracuje v tuto chvíli nejvíce vězňů
kteří kdy praco+ pracovali ve vězeňství
a musíme si opravdu uvědomit,
že je to
této
věcí této
PS
, speaker
abychom
vytvořili podmínky pro to,
aby vězni pracovat mohli a abychom jim především práci
mohli nařídit,
až tento zákon přijde do Sněmovny
opět uslyším,
že je to
zneužívání
lidské práce či zneužívání systému,
ano
v tuto chvíli
nemáme možnost
vězeňskou populaci zaměstnat více,
protože stárne
a její zdravotní stav
je ve velmi špatném stavu,
je jedna třetina
nezaměstnatelných
nezaměstnatelných na které doplácíme,
děkuji,
pan poslanec Křeček prosím,
no dámy a pánové, půl hodiny před skončením Sněmovny
jsme otevřeli jeden z nejzávažnějších problémů této republiky,
na základě návrhu
poslaneckého nikoliv vládního čili poslaneckého
nechci se k němu vyjadřovat,
ale toto je
nejzávažnější problém
ČR
je to problém samozřejmě obcí
a my to tady řešíme
na
půdě návrhu zákona
který
vůbec není způsobilý to samozřejmě vyřešit,
já vám řeknu jeden problém tady pan
kolega Kubata
řekl že lidé
by měli pracovat
a všichni budou pracovat
a budeme
ty kteří nepracují,
no ale z čeho ty lidé kteří nepracují
nikdy pracovat nebudou
budou žít pane kolego
z čeho myslíte že budou žít
no Budou žít samozřejmě z trestné činnosti
tím se vám to mnohem prodraží,
protože to co to co ušetříte na těchto dávkách
se vám prodraží
představa,
že toto vyřešíme
tím že všichni budou pracovat je naivní,
ti lidé nikdy pracovat nebudou,
ale to je přece evropský problém,
který nebudeme řešit
jenom jenom tedy u nás,
tak já tady mám teď ale písemnou
přihlášku paní poslankyně Navrátilové ta má přednost,
vážený pane předsedající paní předsedkyně vládo
vážené kolegyně vážení kolegové,
VV
podporují jednoznačně boj proti zneužívání sociálních dávek,
paní předkladatelka Řápková tu popsala případ jak si mnozí chytráci
dokáží zvyšovat své existenční minimum,
nebyla tu však řeč o těch kteří se do svízelné situace
dostali
ne zcela vlastní vinou,
a i na ty třeba je myslet,
tento návrh zákona je jistě smysluplný,
protože však nebylo dostatek času na diskuzi v rámci klubu
a ani tomuto návrhu nebyl věnován vůbec žádný prostor
v rámci výboru pro sociální politiku
prosím aby se koaliční strany vrátily o krok zpět,
totiž aby se znovu podrobněji zabývaly věcným záměrem tohoto zákona