| s-1
| | Daňový poradce | |
| s-2
| Trápí vás daně? |
| s-3
| Nevíte, co kam započítat? |
| s-4
| Zdá se vám, že finanční úřad nepostupoval správně? |
| s-5
| Jsou vám nejasná některá ustanovení daňových zákonů? |
| s-6
| Je tu pro vás připravena rubrika Daňový poradce. |
| s-7
| Vaše dotazy čekáme na adrese Českomoravského profitu. |
| s-8
| Silniční daň |
| s-9
| Máme zaměstnance, které občas vysíláme na služební cestu. |
| s-10
| Protože je ale v naší firmě několikanásobně více zaměstnanců než služebních vozidel, musí v případě nouze jet vlastním autem. |
| s-11
| Tím pádem máme problém se silniční daní. |
| s-12
| Víme, že jste na podobný dotaz již odpovídal, ale nevíme, zda činnost, kterou se zabýváme, spadá do vámi uváděných příkladů. |
| s-13
| Váš problém vyřešila prosincová novela silniční daně, ve které bylo zrušeno osvobození od silniční daně zaměstnaneckých vozidel. |
| s-14
| Za vozidla zaměstnanců užívaná pro pracovní účely platí silniční daň zaměstnavatel. |
| s-15
| Jiří Gebarowský |
| s-16
| Kontakt: J & G, daňové poradenství, Norská 12, 101 00 Praha 10, tel.: (02) 73 89 59 |
| s-17
| Jsme kvalifikovaní pro Evropu? |
| s-18
| Nejvíce kritizují a rozčilují se neschopní - leví podnikatelé a jejich zaměstnanci |
| s-19
| Pracovníci zahraničních firem působících v České republice často tvrdí, že naši zaměstnanci nedosahují takových kvalit, jaké potřebují. |
| s-20
| Stejný názor má i řada našich soukromých podnikatelů. |
| s-21
| Mají či nemají pravdu? |
| s-22
| Jan Hábík |
| s-23
| Hovořili jsme o tom s Pavlem Kopeckým, psychologem a majitelem firmy Didaktické a psychodiagnostické pomůcky Hradec Králové. |
| s-24
| * Jsou stesky na nekvalitní výkony našich lidí oprávněné? |
| s-25
| Osmdesát procent úspěchu na trhu má v rukách personál, který by potřeboval větší konkurenci. |
| s-26
| Zdravá by byla pětiprocentní nezaměstnanost, ale v Praze je nezaměstnaných ani ne půl procenta. |
| s-27
| To často umožňuje, aby lidé pracovali na půl i méně plynu s tím, že když se to nebude šéfovi líbit, tak dotyčný půjde jinam - ke konkurenci. |
| s-28
| Zatím to jde, protože chybí pracovní knížky, které by ukázaly, kdo je cestovatelem a kdo stálicí, věrným pracantem. |
| s-29
| Ale přesto by si podnikatel měl umět vybrat nejlepší lidi pro své cíle, účinně je řídit a hlavně relativně správně zaplatit. |
| s-30
| * Co se skrývá pod pojmem relativně správně zaplatit? |
| s-31
| Je naprosto bezbřehý a nevypočitatelný. |
| s-32
| V tom s vámi nesouhlasím. |
| s-33
| Mzdy a platy jsou vždy podřízenými hodnoceny srovnáváním se známým okolím. |
| s-34
| V posledních letech se srovnávání rozšiřuje, přinejmenším pokud jde o platy, na sousední státy. |
| s-35
| Tedy i se státy, z nichž stěžovatelé - představitelé zahraničních firem - pocházejí. |
| s-36
| Zde vzniká nová dimenze srovnávání: |
| s-37
| Poměr mzdy a skutečného výkonu u nás ve vztahu k poměru mzdy a skutečného výkonu zaměstnance v jiné zemi. |
| s-38
| V tomto vztahu si myslím, že na tom nejsme nejhůř. |
| s-39
| * To myslíte vážně? |
| s-40
| Po rozhovorech s majiteli našich soukromých firem a nakonec i představiteli firem zahraničních mám dojem, že v této republice nejsou schopní lidé. |
| s-41
| Opět s vámi nesouhlasím. |
| s-42
| Ve velké většině jde nikoliv o neschopné, ale o nemotivované zaměstnance. |
| s-43
| U mnohých vzniká diskretance, to jest výrazný rozdíl ve dvou rozměrech: Mezi tím, co zaměstnanec chce dosáhnout, a tím, co by měl dosáhnout podle podnikatele a na druhé straně mezi těmito dvěma záměry a skutečným výkonem zaměstnanců. |
| s-44
| * V čem je jádro pudla? |
| s-45
| Můžete to vysvětlit na příkladu? |
| s-46
| Například podnikatel by chtěl dosáhnout u zaměstnance v obchodě tržby 60 tisíc korun. |
| s-47
| Dotyčný zaměstnanec si však myslí, že může dosáhnout nanejvýš 50 tisíc korun. |
| s-48
| Tak vzniká konflikt řešitelný podle druhu zboží a agresivity nabídky, který však většinou zůstává neřešen. |
| s-49
| * Není problém v něčem jiném, třeba v tom, že je hodně prodavaček prostě levých? |
| s-50
| Levých? |
| s-51
| Možná. |
| s-52
| Jisté ale je, že je dost levorukých. |
| s-53
| Co se divíte? |
| s-54
| V minulém režimu byli budoucí učňové pro tuto anomálii dáváni do tak zvaného nezajímavého sektoru - do služeb. |
| s-55
| Často nuceně, bez jiného výběru. |
| s-56
| Podle toho ke své profesi nejednou přistupují - nic je k ní netáhne. |
| s-57
| * Můžete to dokázat? |
| s-58
| Je to zřejmé z každého výzkumného rozboru patnáctiletých - a později čtrnáctiletých - zařazovaných do učebního oboru. |
| s-59
| Na druhou stranu si všimněte, kolik herců, zpěváků, televizních hvězd se 'našlo' v obchodních profesích. |
| s-60
| A jak je dělají úspěšně. |
| s-61
| Ale vraťme se k tomu, že další rozpor vzniká mezi záměry a skutečným výkonem. |
| s-62
| Zde se dostáváme k termínu odborná kvalifikace. |
| s-63
| * Ale vyučení, či přeškolení by mělo být zárukou kvalifikace. |
| s-64
| To je hluboký omyl. |
| s-65
| Sociologické výzkumy už několik desetiletí ukazují, že více než 50 procent vyučených v určitém oboru mění profese. |
| s-66
| Je možné se domnívat, že tržně stanovená potřeba může tyto vlivy a ztráty omezit. |
| s-67
| * Stále však chybí záruka, že podnikatel získá dobrého pracovníka. |
| s-68
| Jak ho vlastně pozná? |
| s-69
| Nepozná. |
| s-70
| * Jste schopen třeba vy jako odborník najít stoprocentně úspěšného prodavače, manažera, mistra, svářeče, zedníka a třeba i redaktora? |
| s-71
| Zahrnul jste mne mnoha profesemi. |
| s-72
| Naše metodika a techniky vyšetřování mohou u jednotlivých vyjmenovaných profesí pouze předpovědět úspěšnost v rozdílné míře pravděpodobnosti. |
| s-73
| Nejvyšší bude u svářeče a zedníka, nižší u manažera a redaktora. |
| s-74
| Ale v každém případě podstatně vyšší, než při hodnocení 'od boku'. |
| s-75
| * Proč u nás pořád dáme více na první pohled, než na psychologické testy? |
| s-76
| Je to vada zadavatelů nebo testů? |
| s-77
| Chybou zadavatelů jsou malé zkušenosti, dokonce z ní právě vyplývá, že pokud sám ředitel organizace se nenechá psychologicky vyšetřit, pak většinou psychologické vyšetření sám zatratí. |
| s-78
| Dále musíme počítat s neformálními vztahy, známostmi, příbuzenstvím, sexuální náklonností - to vše bývá v příkrém rozporu s objektivním psychologickým hodnocením. |
| s-79
| Testy se vždy musí opírat o pozorování a hodnocení testovaného v průběhu jeho práce, tedy o systém pracovního hodnocení. |
| s-80
| * Takové hodnocení je snad běžné u soukromníka, podnikatele i firmy. |
| s-81
| To byste se divil. |
| s-82
| U malé a střední soukromé firmy funguje pouze hodnocení 'od oka'. |
| s-83
| V celé naší tříleté činnosti si jen čtyři firmy objednaly u nás objektivní systém hodnocení. |
| s-84
| Z velkých akciových společností - bývalých státních podniků - pouze tři firmy. |
| s-85
| * Proč? |
| s-86
| U malých firem jde o malé zkušenosti, u velkých to je doznívání obav z kádrových posudků. |
| s-87
| Tyto obavy cítím i při projednávání psychologických vyšetření, která jsme uplatnili u více než dvaceti firem. |
| s-88
| * Ten strach nechápu. |
| s-89
| Je to něco, co si neseme v podvědomí. |
| s-90
| U posudků v minulosti mohl být sebemenší náznak negativního hodnocení spouštěcím mechanismem pro šikanování. |
| s-91
| U výsledků psychologických vyšetření si musíme uvědomit, že jakési trsy negativních a pozitivních vlastností máme každý téměř v rovnováze a pouze výběrem profese, vůle a dalších okolností mohou vyjít naše kladné vlastnosti navrch a překrýt záporné. |
| s-92
| A tam asi bude umění podnikatele využít výsledky našeho vyšetření na zařazení na odpovídající pracovní místo. |
| s-93
| * Nářky na lidi známe ze svého nejbližšího okolí. |
| s-94
| Jejich frekvence spíš vzrůstá, než aby se tenčila. |
| s-95
| Proč? |
| s-96
| Lidé prožívají nebývale nervózní dobu. |
| s-97
| Nejvíc kritizují a rozčilují se neschopní. |
| s-98
| Pro zajímavost - v naší republice je 18 procent lidí neschopných pro jakoukoliv efektivní práci. |
| s-99
| My je stále zaměstnáváme. |
| s-100
| Stále jim nedáváme odpovídající péči. |