| s-101
| Ani se nepřevlékejte,' dodala zadumaně. |
| s-102
| Tvářila jsem se, že neslyším ten štiplavý dodatek, a vklouzla do vypraných bílých šatů. |
| s-103
| Kancelář hlavní sestry se nacházela v přízemí budovy, na chirurgickém oddělení. |
| s-104
| Zaklepala jsem a pokorně čekala. |
| s-105
| 'Dále,' ozvalo se a já stiskla kliku. |
| s-106
| Hlavní sestra, taktéž oděna v neposkvrněných šatech, seděla za stolem v pompézně vybavené místnosti a pracovala na počítači. |
| s-107
| 'A, to jste vy! |
| s-108
| Posaďte se.' |
| s-109
| Usedla jsem proti ní a čekala. |
| s-110
| Vyndala z krabičky jednu cigaretu a nabídla mi. |
| s-111
| 'Takže mám pro vás všechno připravené, už jsem vás čekala.' |
| s-112
| Přistrčila mi list papíru, propisovací tužku a zapálila si cigaretu. |
| s-113
| 'Co je to?' ptám se opatrně. |
| s-114
| Povytáhla srostlé obočí. |
| s-115
| 'No žádost o nástup na mateřskou dovolenou.' |
| s-116
| Svitlo mi. |
| s-117
| 'Ona brala léky na nervy?' |
| s-118
| Tak nevím, jestli se ptá vážně. |
| s-119
| Copak toho ví tak málo o svojí ženě? |
| s-120
| 'Ano. |
| s-121
| Tvůj otec ti o tom nepověděl?' |
| s-122
| 'To jí předepsal táta?' |
| s-123
| 'Nevím.' |
| s-124
| Vložila jsem Janičce do pusinky dudlík, který jí vypadl. |
| s-125
| 'Ptala jsem se ho, jestli jsou ty léky od něj, ale poslal mě do háje.' |
| s-126
| 'Proč se o to tolik interesuješ?' nadhodil Leoš zvědavě. |
| s-127
| 'Zajímám se o více věcí,' vypravila jsem ze sebe nejasně. |
| s-128
| 'Například?' |
| s-129
| 'Třeba co se stalo mezi tebou a Valentýnou, když jsem v sobotu ráno odešla.' |
| s-130
| Šlápl na brzdu a zastavil tak prudce, až jsem poposkočila. |
| s-131
| Vím, co si k němu mohu všechno dovolit. |
| s-132
| A je toho dost. |
| s-133
| 'Dobrá,' pokusila jsem se o lehkou konverzaci. |
| s-134
| 'Tak si já něco koupím nového na sebe. |
| s-135
| Alespoň mi to zkritizuješ. |
| s-136
| Ano?' |
| s-137
| Mlčení jsem brala jako souhlas. |
| s-138
| V prvním obchodě si nás přezíravě měřila starší prodavačka s trvalou ondulací, kterou měla připláclou jako čepici. |
| s-139
| Dojít ke kadeřníkovi, nechat si obnovit účes, to by jí jen prospělo. |
| s-140
| Znuděně si luštila křížovku a ani se nezeptala, co si přejeme. |
| s-141
| 'Chtěla bych na sebe kostým,' požádala jsem ji povýšeně. |
| s-142
| 'Něco s úzkou sukní, v zelené, vínové nebo fialové barvě.' |
| s-143
| 'Jenže já nejsem sama.' |
| s-144
| Z dálky bylo slyšet mužský zpěv a hučení sprchy. |
| s-145
| Zvedla jsem varovně prst k ústům. |
| s-146
| 'Kde jsi se tu vzal?' |
| s-147
| Ptám se, i když vím, že má od tohohle domu klíče. |
| s-148
| Nikdy je nepoužívá. |
| s-149
| 'Chci s tebou mluvit.' |
| s-150
| Zašeptal. |
| s-151
| 'Jenže já nejsem sama.' |
| s-152
| Z dálky bylo slyšet mužský zpěv a hučení sprchy. |
| s-153
| 2. února 2006 |
| s-154
| Sedím po pravé straně prostorného sálu, uprostřed první řady. |
| s-155
| Dívám se na záda nevěsty a nevěřím, že je to pravda. |
| s-156
| Nevěřím, že se moje dcera vdává. |
| s-157
| Jsem oblečena v moderní kostýmek, jenž jsem koupila ve značkovém butiku. |
| s-158
| Nevím, jak dlouho jsem bloumala lesem a loukami. |
| s-159
| K večeru jsem se vrátila domů totálně zničená. |
| s-160
| Plácla jsem sebou na otoman, ležela a dívala se jen tak kolem sebe. |
| s-161
| Spánek nepřicházel a já u sebe neměla ani prášky na uklidnění. |
| s-162
| Necítila jsem ani hlad, ani žízeň. |
| s-163
| Dřímota mě přemohla až někdy k ránu, když u sousedů kokrhali kohouti. |
| s-164
| Probudilo mě bití pendlovek, které jsem večer teskně natáhla. |
| s-165
| Odbíjely jedenáctou dopolední. |
| s-166
| Hlava mě bolela jako střep, oči pálily a žaludek se mi kroutil a zpíval hlady. |
| s-167
| Vstala jsem a nakoukla do malé spížky. |
| s-168
| Sestra u vozíku na oddělení se do nás pustila, jen jsme vyklouzli z výtahu. |
| s-169
| Co prý se děje v té kuchyni, je hrůza. |
| s-170
| Už ráno prý dávali dodatečné hlášení o pěti příjmech a maso nedostali. |
| s-171
| Snažila jsem se vysvětlit, že maso se fasuje den dopředu a hned po šesté se začne péct, tudíž není možné, aby ho nově příchozí obdržel, ale ona mlela stále svoji. |
| s-172
| Hlavní sestra se dostavila během několika minut. |
| s-173
| Zřejmě ji někdo přivolal již před naším příchodem. |
| s-174
| Snažily jsme se obě vysvětlit situaci, každá ze svého hlediska, očekávajíce, jak nás rozsoudí. |
| s-175
| 'Můžeš mi říct, co je tohle za prášky?' |
| s-176
| Hodil nevzrušeně očkem po lahvičce. |
| s-177
| Zřejmě ji nikdy předtím neviděl. |
| s-178
| 'Nevím, nemá to vinětu. |
| s-179
| Může to být cokoliv, od léku na podporu krvetvorby až po...' |
| s-180
| 'Mělo by to být na nervy,' přerušila jsem ho netrpělivě. |
| s-181
| 'To užíváš ty?' |
| s-182
| 'Ne.' |
| s-183
| 'Tak odkud to máš?' |
| s-184
| Váhala jsem. |
| s-185
| Mám se svěřit? |
| s-186
| Myslím, že ano. |
| s-187
| Byl to přece Valentýnin manžel a měl právo vědět všechno. |
| s-188
| 'Nikdy jsi ty léky neviděl?' |
| s-189
| Vzal sklenku do ruky a pátravě jí zatřepal. |
| s-190
| 'Nevím. |
| s-191
| Asi ne.' |
| s-192
| 'Jsou to léky, které jsem našla ve Valentýnině batohu. |
| s-193
| Užívala je?' |
| s-194
| Pohrával si s lahvičkou. |
| s-195
| Zvedla jsem hlavu a zadívala se na něj skrz závoj slz, které rozpouštěly moji řasenku a v černých pramíncích mi stékaly po tvářích. |
| s-196
| Honza mě stále hladil, a nedbaje, že mu slzami zmáčím krémovou nažehlenou košili, mě začal vášnivě líbat. |
| s-197
| Filip vpadl do mojí kanceláře, právě když jsem snídala suchou housku, kterou jsem si zakoupila cestou do práce, a se závistí pozorovala svoji podřízenou, dietní sestru Magdu, jak se nevybíravě cpe hromadou šunkového salámu, plátkového sýra a rajčaty určenými do leča, které uzmula v nemocniční kuchyni. |
| s-198
| 'Víš, Magdičko,' zavrčela jsem, 'tohle si, prosím tě, odvykni.' |
| s-199
| Zvu tě na kafe.' |
| s-200
| Kývla jsem hlavou na souhlas. |