Dependency Tree

Universal Dependencies - Czech - CAC

LanguageCzech
ProjectCAC
Corpus Parttrain
AnnotationHladká, Barbora; Zeman, Daniel

Select a sentence

Showing 3 - 102 of 151 • previousnext

s-3 Poslední léta jsou markantním důkazem toho, že otázky spojené s ontogenetickým vývojem řeči zaujímají v psychologii dítěte dominující postavení.
s-4 Při komplexním pohledu na jednotlivé teoretické a experimentální přístupy a úsilí o osvojení podstaty tohoto procesu musíme konstatovat, že podstatu procesu osvojování jazyka dítětem se dosud nepodařilo uspokojivě osvětlit.
s-5 Všichni dnes shodně uznávají, že každý přirozený jazyk je systém, každé normální dítě vyrůstající mezi lidmi si tento systém v poměrně krátké době osvojí.
s-6 O naprosté jednotnosti názorové shody se však těžko mluvit již při zjišťování toho, co si dítě osvojuje dříve a co později, co je konstantní hned od začátku a co od toho kterého vývojového období.
s-7 O nějaké shodě jednotného teoretického přístupu k řešení otázky osvojování jazyka se v současné době nedá vůbec mluvit.
s-8 Jednotlivé teoretické přístupy se však v řadě stanovisek více nebo méně shodují nebo na základě metodologických přístupů a výsledků empirických a experimentálních dat značně sbližují.
s-9 Předkládaná studie chce podat přehled nejdůležitějších současných teorií o osvojování gramatické a sémantické stránky jazyka, neobírá se však výzkumy fonologickými.
s-10 Vycházíme ze skutečnosti, že hlavní současné teoretické koncepce při výzkumu jazykového osvojování u dítěte jsou neseny třemi směry, koncepce vycházející z generativistické transformační lingvistiky, koncepce vycházející ze zásad behavioristických teorií učení, koncepce, které chápou osvojování jazyka dítětem jako komunikační proces.
s-11 Práce je pokusem o souhrnný výklad těchto nových a u nás dosud málo známých teoretickovýzkumných přístupů k řešení otázek dané problematiky.
s-12 Tato koncepce vychází z Chomského pojetí generativní transformační gramatiky a z jeho teorie o vrozených jazykových schopnostech.
s-13 Generativní gramatika představuje v pojetí * Chomského soustavu správných gramatických pravidel, která musí uživatel jazyka znát, aby byl schopen jazyka správně užívat.
s-14 Gramatika se skládá ze tří složek, syntaktické, sémantické a fonologické.
s-15 Syntaktická složka se tu považuje za základní kreativní složku, zatímco * sémantická a fonologická jsou považovány za čistě interpretativní.
s-16 Syntaktická složka generuje nekonečnou množinu struktur, které jsou pak pomocí interpretativních složek vztahovány k významu, složka sémantická, a k vyjádření ve vlastní výpovědi, složka fonologická.
s-17 Základním filozoficko-psychologickýmodrazem vyznavačů Chomského zaměření může být výčet alespoň několika názvů, jimiž bývají příznivci této koncepce označováni, transformační, transformacionalističtí psycholingvisté nebo prostě transformacionalisté, mentalisté, kognitivisté, nativisté, zástupci teorie testující hypotézu v tom smyslu, že dítě dispozice vyvozovat hypotézy o povaze jazyka.
s-18 Výchozím předpokladem transformacionalisticko- nativistickéhopojetí je v souladu s pojetím Chomského to, že proces osvojování jazyka dítětem je vysvětlován na základě vrozených jazykových dispozic.
s-19 Hlavní podporou tohoto názoru jsou Lennebergovy výzkumy o biologických základech jazyka rezultující v závěru, že lidská schopnost pro jazykový vývoj je schopnost druhově specifická.
s-20 Jestliže tedy jazyk je výrazem druhově-specifickýchdispozic, pak by měly všechny jazyky světa vykazovat některé společné biologicky podložené vlastnosti neboli universální rysy, které se pak v rámci transkulturálních výzkumů řeči vyhledávají.
s-21 Součástí jazykové dispozice jsou základní gramatické vztahy, které se v čisté formě projevují v nejranějším stadiu jazykového vývoje dítěte.
s-22 Specifický obsah jazykové schopnosti dítěte se podle předpokladu projevovat právě ve formě jazykových univerzálií.
s-23 Za reprezentativní psycholingvistický model osvojování jazyka dítětem vycházející z Chomského lingvistické teorie lze považovat McNeillův model.
s-24 McNeill ho rozpracoval v celé řadě * na základě výzkumu osvojování syntaktické soustavy.
s-25 McNeill vychází z Chomského pojetí gramatiky a Lennebergova biologického přístupu.
s-26 Proces osvojování jazyka dítětem chápe jako proces řízené invence, guided invention, na jejímž základě si dítě formuluje gramatiku svého rodného jazyka.
s-27 Formulování gramatiky je regulováno faktory, zkušeností získanou vlivem rodičů, prostřednictvím jejich mluvení a jejich reagování na řeč dítěte a biologicky danými jazykovými schopnostmi.
s-28 Hlavní McNeillův předpoklad spočívá v tom, že osvojování mateřského jazyka je proces interakce mezi jazykovou zkušeností dítěte a jeho vrozenými jazykovými schopnostmi, innate linguistic capacities.
s-29 Cíl teorie jazyka vidí v popisu těchto predispozic, v popisu způsobu jejich interakce se zkušeností.
s-30 Konečným cílem je mu osvětlení předpokladů rychlého, přirozeného a automatického osvojení jazykových znalostí dítětem.
s-31 * teorie nejsou podle McNeilla schopny osvětlit podstatu procesu osvojování jazyka, v němž hlavní část tvoří vývoj jazykové abstrakce.
s-32 Tyto teorie nepřihlížejí, jak uvádí McNeill, k tomu, že u každé věty je třeba odlišit výrazovou stránku od abstraktní stránky obsahové.
s-33 Chomského rozlišení hloubkové a povrchové větné struktury a vymezení pojmů jazykové kompetence a performace je McNeillovi východiskem pro jeho teorii.
s-34 Hloubková struktura obsahuje podle tohoto pojetí veškeré syntaktické informace k tomu, aby věta dostala správný význam, jde tu o informaci o postavení podmětu a přísudku nebo o tom, zda je věta kladná či záporná.
s-35 Je to struktura spojená s významem, obsahem.
s-36 Povrchová struktura obsahuje veškerou syntaktickou informaci týkající se správného pronesení věty, jde tu o pořadí vyslovovaných morfémů.
s-37 Zpravidla bývá rozdílná od struktury hloubkové.
s-38 V parafrázích lze tentýž obsah vyjádřit dvěma rozdílnými povrchovými strukturami ( pes ho pokousal, byl pokousán psem) .
s-39 Významová dvojsmyslnost se naopak vyjadřuje jedinou povrchovou strukturou.
s-40 Věta zahlédli ho při obědě může mít tři významy, když obědval, když obědvali, když se obědvalo.
s-41 Anglická věta they are eating apples může mít v češtině význam jedí jablka, nebo jsou to jedlá jablka.
s-42 Vztah mezi hloubkovou a povrchovou strukturou se vyjadřuje transformacemi.
s-43 Pomocí transformačních pravidel jsou vztahy základní hloubkové struktury převáděny na věty struktury povrchové.
s-44 Hloubková struktura obsahuje tudíž popis syntaktických a sémantických vztahů, jež se dají pomocí transformačních pravidel převést na povrchovou strukturu, která může být pomocí fonologických pravidel realizována ve skutečné výpovědi.
s-45 Uživatel jazyka využívá znalostí sémantických, syntaktických a fonologických pravidel daného jazyka.
s-46 Souhrn těchto znalostí, které umožňují uživateli jazyka odlišit správnou větu vnímanou i pronášenou od věty nesprávné a ocenit správnou větu z hlediska její přípustnosti či nepřípustnosti, označuje McNeill v souladu s Chomským jazykovou kompetencí.
s-47 Při přímé promluvě se uplatňuje performance, která nemusí být vždy projevem kompetence.
s-48 Je to tehdy, když mluvčí se vyjadřuje v neúplných větách, když nedodržuje shodu nebo když evidentnost o vypovídaném jevu je zřejmá z mimojazykové situace.
s-49 Vývoj řeči je podle McNeilla jev mentální, ne behaviorální.
s-50 Dítě se zmocňuje toho, co slyší, a konstruuje si universální gramatiky odpovídající příslušnému jazyku.
s-51 Skutečnost, že děti jsou schopné osvojit si během # let kterýkoli jazyk, připisuje McNeill universálním charakteristikám, které odpovídají vrozeným schopnostem dítěte.
s-52 U dítěte předpokládá McNeillova teorie určité predispozice k vyhledávání, analýze nebo vyabstrahování některých aspektů jazyka podchycených od jiných lidí.
s-53 V tomto smyslu se pak mluví o vrozených schopnostech dítěte.
s-54 Mezi touto dětskou predispozicí pro jazyk a teorii gramatiky existuje podle McNeilla přímá spojitost.
s-55 Skutečnost, že si děti osvojují nejrůznější jazyky v poměrně krátké době, přičítá McNeill univerzálnosti některých jazykových rysů, které popisuje teorie gramatiky a které odrážejí vrozené schopnosti dětí.
s-56 V rovině fonologické se u každého jazyka rozlišují souhlásky, samohlásky a hláskový systém každého jednotlivého jazyka reprezentují různé kombinace asi # distinktivních rysů.
s-57 V sémantice to mohou být univerzální pojmy.
s-58 V rovině syntaktické je většina univerzálií tedy spojena s hloubkovou větnou strukturou.
s-59 Každý jazyk větné kategorie, jako jsou jmenné fráze a slovesné fráze, mezi nimi nebo v jejichž rámci se v každém jazyce vyznačují určité syntaktické vztahy, jako třeba větný vztah podmět, přísudek nebo v rámci slovesné fráze vztah sloveso, předmět.
s-60 Většina univerzálních rysů jazyka je součástí hloubkové struktury.
s-61 Základní gramatické vztahy jsou odrazem určitých vrozených jazykových schopností dítěte.
s-62 Obecná forma transformací fráze je sice rovněž univerzální, avšak každý jazyk specifické transformace.
s-63 Proces osvojování jazyka je procesem objevování vztahů mezi univerzálními rysy hloubkové struktury a strukturou povrchovou.
s-64 Raná řeč dítěte se již ve stadiu slovných projevů tedy musí vyznačovat především rysy hloubkové větné struktury a teprve na jejich základě si děti postupně osvojují transformace.
s-65 Jinými slovy že v počátečním stadiu jazykového vývoje by měly děti vykazovat základní podobnosti nejelementárnějších gramatických vztahů a teprve v průběhu dalšího vývoje si osvojovat specifické transformace rodného jazyka.
s-66 Jako ověření své hypotézy interpretuje McNeill výzkumy * Browna a * Bellugiové prováděné na dvou dětech osvojujících si angličtinu.
s-67 Tito badatelé zjistili, že vzorky záznamů nejranějších dvouslovných a tříslovných vět dítěte obsahují pouze přípustné kombinace slov vyjadřované základními gramatickými vztahy.
s-68 Nepřípustné kombinace slov typicky užívané dospělými se objevují pozvolna, v řeči dítěte později.
s-69 McNeill vysvětluje tuto skutečnost jako důsledek omezené znalosti transformací angličtiny v tomto vývojovém stadiu.
s-70 Dítě je proto schopno vyjádřit pouze základní gramatické vztahy tak, jak jsou definovány v univerzální hloubkové struktuře dané vrozenou jazykovou schopností, a teprve potom dospívá osvojováním si transformací k povrchové struktuře angličtiny.
s-71 Prochází přitom řadou vývojových fází.
s-72 Obdobná pozorování jako Brown a Bellugiová na dětech anglických provedl se svými spolupracovníky McNeill na dětech japonských.
s-73 Na rusky mluvícím dítěti provedl obdobné sledování * Slobin.
s-74 Proces vývoje záporných a tázacích transformačních struktur podrobně osvětlují práce Bellugiové, Klímy a Bellugiové.
s-75 V transformacionalistické koncepci stojí jistě za povšimnutí ta skutečnost, že se i zde odráží celková tendence poslední doby po syntéze různorodých teoretických stanovisek.
s-76 Odrazem této tendence je jednak to, že Chomský začleňuje oproti svému původnímu pojetí sémantický komponent do generativního schématu, a jednak to, že stanoviska některých transformacionalistů se do jisté míry sbližují s odlišnými pojetími ontogenetického vývoje řeči.
s-77 Tak Evreinová, Trippová, Slobin se ve svých transaktuálních výzkumech neomezují jen na samotná jazyková data, nýbrž přihlížejí rovněž k situačním a jiným kontextovým charakteristikám dětských řečových projevů, čímž se sbližují s pojetím komunikačním.
s-78 Je však třeba připomenout, že pokusy o syntézu vycházejí především z druhé strany.
s-79 Z behavioristických badatelů je tu příkladem * nebo Hebb.
s-80 Tímto úsilím se vyznačují rovněž teorie chápající osvojování jazyka jako proces řešení problému.
s-81 Tak třeba Reekerova Problem Solving Theory of Syntax Acquisition, vycházející z Newellova pojetí řešení problému, předpokládá, že při osvojování jazyka dítěte jde jak o záležitost učení, tak i o modifikování schopnosti řešitele problému, přičemž Reeker odmítá uznání nativisticky chápané vrozené specificky jazykové schopnosti, i když uznává rozlišení mezi hloubkovou a povrchovou strukturou jazyka.
s-82 Aprioristická hlediska nativistických transformacionalistů jsou v zásadě předmětem kritiky a odmítnutí nejen ze strany těch, kteří upírají tomuto přístupu jakýkoli pozitivní přínos, ale i těch, kteří vyslovují jisté metodologicko-teoretickékritické výhrady ke generativisticko- transformacionalistickyvysvětlovaným otázkám.
s-83 McNeillovo aprioristické tvrzení, že lidská řeč tedy je výsledkem vrozených druhově specifických schopností, je odmítáno i ve vlastních řadách transformacionalistů.
s-84 Tak Bloomová, která podrobně a v rámci významově kontextové situace sledovala vývoj syntaxe u dětí mezi # a # měsícem jejich věku, zjišťuje, že gramatické modely jejich subjektů jsou mnohem složitější než modely McNeillovy.
s-85 Vede ji to k závěrům, že vývoj jazyka není možné chápat čistě jen jako funkci vrozených procesů, nýbrž že úplné vysvětlení jazykového vývoje musí zahrnovat i zásady kognitivního a percepčního vývoje.
s-86 Tyto koncepce staví na zásadách behavioristické psychologie jazyka a chápou proces osvojování jazyka jako proces vytváření soustavy řečových návyků na základě učení.
s-87 Současné teorie navazují na dřívější teoretické koncepce klasického podmiňování, koncepci Skinnera, mediační koncepce Mowrena, Osgooda.
s-88 Z nejvýznamnějších v poslední době vzniklých teorií je to zejména Brainova teorie kontextové generalizace v osvojování syntaxe, Staatsova teorie podmiňování, Osgoodova mediační teorie.
s-89 Jmenované teorie reprezentují různé odstíny behavioristických teorií.
s-90 Kromě vlastní teorie klasického respondentního podmiňování je třeba rozlišovat různé odstíny mediačních teorií.
s-91 Jde tu především o nonreprezentativní mediační teorii, kterou zastávají Bousfield, Jenkins, Patermo a s určitým odstínem i Braine, a různě odstínovanou reprezentační mediační teorii představovanou Mowrenem a Osgoodem.
s-92 Původní zásady rozšiřují mediační teorie o hypotetické konstrukty, zprostředkovaný podnět, zprostředkovaná odpověď, s jejichž pomocí pak kromě jiného vysvětlují i funkci jazykových procesů včetně významu.
s-93 Osgood do * rámce začleňuje jednak * asociace, jednak * asociace a * .
s-94 Z kombinovaného pojetí a percepčního určení vystupuje Hebb jak proti * teoriím, tak i proti nativisticko- transformacionalistickýmteoriím.
s-95 Své pojetí osvojování jazyka dítětem vyvozuje Hebb a jeho spolupracovníci z přehodnoceného a rozšířeného modelu učení a z nových pohledů na úlohu dědičnosti a prostředí ve vývoji schopností dítěte.
s-96 V rámci teorií určení je model klasického podmiňování zaměřen na osvětlení otázky spojování zdánlivě libovolných zvuků s významem.
s-97 Podobně jako v Pavlovových pokusech vyvolává slinění libovolný signál, který je spojován s potravou, tak i libovolné slovo mléko může v modelu klasického podmiňování signalizovat dítěti nějaký význam, prezentaci láhve teplého mléka.
s-98 Osvojování jazyka se tu chápe jako proces formování podmíněných reflexů na základě posilování.
s-99 Dítě vidí láhev mléka a zároveň slyší slovo mléko, na základě určitého počtu opakování se vytváří spojení slova s denotátem, dojde k osvojení příslušného slova.
s-100 Operativní podmiňování vychází z toho, že posilovaná reakce se objeví spíše než reakce neposilovaná, což znamená, že výběrovým posilováním je možno formovat chování, včetně chování jazykového.
s-101 To, jak dítě na základě nápodoby dospívá k vyslovování prvních slov, osvětluje Mowrer na základě příkladu s papouškem.
s-102 Abychom papouška přiměli k vyslovení nějakého slova, musíme mu toto slovo opakovat a spojovat je s příjemnými situacemi, potravou, které tu jsou primárním posílením, primární odměna.

Text viewDownload CoNNL-U