| s-1
| Trh se štěpnými látkami je přesycen |
| s-2
| Praha (gag, il) - |
| s-3
| Legální světový trh se štěpnými materiály je přesycen, ovšem pro některé politicky nespolehlivé země (Irák, Severní Korea, Indie, Pákistán a Bangladéš) jsou tyto látky nedostupné. |
| s-4
| Motivem nelegálního obchodu se štěpným materiálem je podle pracovníka Ústavu jaderného výzkumu v Řeži Čeňka Svobody snaha těchto zemí získat potřebné množství plutonia či uranu. |
| s-5
| Jeden kilogram uranu 235 stojí v ČR na legálním trhu 1500 korun, stejné množství plutonia 239 kolem 5000 Kč. |
| s-6
| Na zmíněném černém trhu však ceny dosahují statisícových částek v markách - jen německé úřady vloni zaznamenaly 120 pokusů o pašování. |
| s-7
| Legální obchody v civilizovaném světě jsou přísně kontrolovány a přesuny jakéhokoliv množství štěpných látek podléhají schválení licenční správy příslušného ministerstva. |
| s-8
| Ke kilogramu plutonia 239 se však v ČR legálně nelze dostat, říká Č. Svoboda. |
| s-9
| Tzv. červenou rtuť sice fyzici považují za nesmysl, ale o její existenci zpravodajské služby vědí: může jít o miniem obarvené plutonium či o červenou natírací hmotu, která prý pohlcuje radarové vlny. |
| s-10
| K výrobě atomové zbraně je zapotřebí takzvané kritické množství štěpné látky. |
| s-11
| U uranu 235 to činí asi 50 kg, u plutonia 239 už stačí 5 kg (velikost grapefruitu). |
| s-12
| Tyto látky, pokud jsou v olověném kontejneru, lze podle fyzika Svobody bez problémů převážet v tašce bez újmy na zdraví. |
| s-13
| Říká, že plutonium 239 je kromě vysoké radioaktivity i vysoce jedovatá látka. |
| s-14
| Charakteristické pro štěpný materiál je i to, že odborníci i při minimálním množství mohou určit, v které zemi byl vyroben. |
| s-15
| Různé státy totiž používají pro ně typické technologie, podle nichž se dá poměrně přesně určit zdroj úniku radioaktivních látek. |
| s-16
| Odborníci blízcí českým zpravodajským kruhům se domnívají, že ČR se stala už před časem tranzitní zemí nelegálního obchodu se štěpnými materiály. |
| s-17
| Toto nebezpečí sice nepodceňují, větší hrozbu však spatřují v nezákonném prodeji nukleárních technologií či přeplácení jaderných fyziků ze zemí bývalého SSSR do států snažících se vyrobit jadernou zbraň. |
| s-18
| Jde totiž o mnohem bezpečnější a lacinější obchod, než je pašování plutonia či technologií. |
| s-19
| Více na poslední straně |