s-1
| S daňovým břemenem se těžko dýchá |
s-2
| Změnami v daních a sociálním pojištění bychom se měli přiblížit liberálním ekonomikám |
s-3
| Konfederace podnikatelských a zaměstnavatelských svazů usiluje o novelizaci zákonů o daních a sociálním pojištění. |
s-4
| Zaměstnavatelé a podnikatelé přitom zdůrazňují, že jim jde nejen o snižování daní podnikatelů, ale i o zásadní zjednodušení placení pojistného, což by podle nich nemělo mít negativní vliv na veřejné finance. |
s-5
| Naopak by mělo přispět k úsporám v administrativě. |
s-6
| Připravil Miroslav Svoboda |
s-7
| V současné době je financování sociálního pojištění upraveno dvěma zákony: zákonem o pojistném na sociální zabezpečení (a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti) a zákonem o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. |
s-8
| I když se do určité míry podařilo tyto zákony obsahově sjednotit, je potřebné je nyní sloučit do jednoho a dát jim jednotný text. |
s-9
| Jde o úsporu nákladů v podnicích, které pojistné odvádějí. |
s-10
| V praxi tato dnešní roztříštěnost nejvíce doléhá na živnostníky, kteří musí jednat kromě finančního úřadu ještě se dvěma institucemi. |
s-11
| Mám zde na mysli nejen placení pojistného, ale i přihlašování a odhlašování se k pojištění, dále předkládání přehledů pro vyúčtování a stanovení záloh, uvedl odborný poradce Sdružení podnikatelů ČR Jaroslav Vostatek, jehož jsme požádali o objasnění podstaty těchto návrhů. |
s-12
| Sjednocení pojistného |
s-13
| Podnikatelé také navrhují sjednotit pojistné placené zaměstnancem a zaměstnavatelem. |
s-14
| Domnívají se, že pojistné by měl platit zaměstnanec s tím, že přechod k tomuto systému nesmí vést ke snížení jejich čistých výdělků. |
s-15
| Celkově by se čtyři různé výpočty pojistného, tj. na zdravotní pojištění, sociální zabezpečení, za zaměstnance a za zaměstnavatele, nahradily jednou srážkou z hrubé mzdy zaměstnance. |
s-16
| Na fiktivním příkladu si ilustrujme, jak by to asi vypadalo. |
s-17
| Plat zaměstnance před touto reformou činí 100000 Kč ročně. |
s-18
| Z něho platí pojistné celkem 13250 Kč, které se mu sráží. |
s-19
| Zaměstnavatel za něho odvádí 35250 Kč ročně. |
s-20
| Daň činí 8145 Kč a čistý výdělek je 78605 Kč. |
s-21
| Mzdové náklady jsou vyjádřeny částkou 135250 Kč. |
s-22
| Po reformě bude mít zaměstnanec hrubý výdělek 135250 Kč a přitom zaplatí pojistné ve výši 48500 Kč. |
s-23
| Jinak se nic nezmění. |
s-24
| Tabulka pojistného: |
s-25
| Nyní |
s-26
| Po reformě |
s-27
| Mzdové náklady 135250135250 |
s-28
| Pojistné - zaměstnavatel 35250 |
s-29
| Hrubý výdělek 100000135250 |
s-30
| Čistý výdělek 78605 78605 |
s-31
| Vyměřovací základ |
s-32
| Podnikatelé rovněž usilují co nejvíce sjednotit vyměřovací základ pro výpočet pojistného a daňový základ. |
s-33
| Obojí by se mělo vypočítávat ze stejných příjmů. |
s-34
| Znamenalo by to srážet pojistné z některých dalších položek, například odstupného. |
s-35
| Daňový základ by se lišil pouze v tom, že by se od hrubého výdělku odečetlo zaplacené sociální pojištění. |
s-36
| Nově navrhují i odpočet pojistného z daní v případě dlouhodobého životního pojištění a také soukromého nemocenského a důchodového pojištění. |
s-37
| Měl by to být zájem státu, aby se tak lidé soukromě zabezpečili pro případ smrti, stáří a nemoci. |
s-38
| V souladu se západními vzory je možná i omezená preference soukromého pojištění před sociálním pojištěním . |
s-39
| Konkrétně, pokud si výdělečně činná osoba zaplatí dostatečně vysoké soukromé pojištění, bude se moci ze sociálního pojištění 'vyvléknout'. |
s-40
| Byl by to další tržní prvek v sociálním zabezpečení. |
s-41
| Současně i dostatečný argument pro přechod k placení pojistného zaměstnancem, či osobou samostatně výdělečně činnou, zdůraznil Jaroslav Vostatek. |
s-42
| Maximum 120000 Kč ročně |
s-43
| V zahraničí běžně využívaným omezením při přerozdělení příjmů v rámci sociálního pojištění je stanovení maxima vyměřovacího základu, z něhož se vypočítává pojistné. |
s-44
| Vedle zásady sociální solidarity, což není nic jiného než zásada zdanění, by měla platit i stejně významná zásada ekvivalence , čili 'něco za něco'. |
s-45
| Prakticky to znamená stanovit, že například z výdělků přes 120000 Kč ročně se pojistné platit nebude. |
s-46
| Přitom by se dávky sociálního pojištění počítaly ze stejného základu a bez krácení. |
s-47
| Podnikatelé vycházejí z toho, že ve vztahu k osobám s nadprůměrnými příjmy má dosavadní sociální pojištění konfiskační charakter. |
s-48
| Zásada solidarity |
s-49
| Podle další navrhované zásady by se nejpozději od 1.1. 1996 oddělilo financování sociálního pojištění od státního rozpočtu. |
s-50
| Podnikatelům v tomto případě nejde o samoúčelné zřízení nového fondu, ale o to, aby výdaje na sociální pojištění nepřekračovaly rámec nezbytného přerozdělování. |
s-51
| Případné přebytky ve fondech sociálního pojištění by se měly promítnout do snížení sazeb pojistného. |
s-52
| Současně by měly být zrušeny tzv. úhrady zdravotního pojistného za důchodce, děti a další ze státního rozpočtu. |
s-53
| Nejde o nic jiného než o dotace, byť se označují jako pojistné. |
s-54
| V tržních ekonomikách stát nepředstírá placení pojistného. |
s-55
| Uplatňuje se zásada solidarity. |
s-56
| Platí ti, kteří mají příjmy z pracovní činnosti. |
s-57
| V podmínkách letošního roku by to znamenalo pro státní rozpočet úsporu 13 miliard korun. |
s-58
| To by se mělo samozřejmě promítnout do sazby pojistného a zprostředkovaně mimo jiné i do penzí. |
s-59
| Při všech těchto zásadních reformních krocích by se nemělo nic ubrat ani důchodcům, ani zaměstnancům. |
s-60
| O nové daňové a 'pojišťovací' zatížení by se měly zvýšit hrubé výdělky a důchody. |
s-61
| Práce tak podraží, i když jen o pár procent. |
s-62
| Státní rozpočet ušetří a takto 'uspořené' prostředky vydá na snížení daně z příjmu. |
s-63
| Sbližování sazeb |
s-64
| I když se tím expertní skupina Rady hospodářské a sociální dohody (tripartity) nebude přímo zabývat, podnikatelé původně navrhli i postupné stírání velkého rozdílu mezi základní a sníženou sazbou u daně z přidané hodnoty. |
s-65
| Ten činí 18 procent. |
s-66
| Přitom nechtějí, aby došlo ke globálnímu snížení výnosu z daně z přidané hodnoty. |
s-67
| Příznačné pro situaci je, že jsou zde tlaky na přeřazování některých produktů ze základní do snížené sazby. |
s-68
| Přitom podnikatelé cestu racionalizace daně z přidané hodnoty vidí ve sbližování sazeb, nikoliv v 'přehazování' produktů mezi sazbami. |
s-69
| Další snížení sazby |
s-70
| U daně z příjmu je podle návrhů podnikatelů nezbytné pokračovat v nastoupeném trendu snižování sazeb. |
s-71
| U právnických osob jít na 37 procent a fyzických na 38 procent. |
s-72
| 'Cílovým řešením' v horizontu zhruba pěti let by měla být sazba na úrovni 25 až 30 procent. |
s-73
| Rovněž by mělo dojít k podstatnějším změnám v odpisové politice včetně nového vymezení některých pojmů. |
s-74
| Dalším požadavkem je i omezení rozsahu placení záloh živnostníky s nejmenší předchozí daňovou povinností a jisté uvolnění možnosti zahrnout skutečnou spotřebu pohonných hmot do nákladů. |
s-75
| Majitele nefiremních motorových vozidel jistě nepotěší návrh, aby se silniční daň vztahovala na všechna vozidla. |
s-76
| Pro výhradní zdaňování vozidel určených k podnikání není podle Sdružení podnikatelů ČR žádný obecně platný důvod. |
s-77
| Podnikatelům jde o celkovou racionalitu daní, a proto nemohou předkládat jen populární návrhy. |
s-78
| Text pod foto: |
s-79
| TAK MI TO DOCELA DOBŘE VYCHÁZÍ: Obrat a zisk utěšeně roste. |
s-80
| Kdyby ještě k tomu zjednodušili administrativu kolem sociálního a zdravotního pojištění, nemohl bych si přát více. |