s-1
| Vzhledem k nárokům na zvýšení přesnosti astronomického určování rotace Země vznikl nový katalog hvězd časových služeb SSSR, který sestavil Pavlov a spolupracovníci. |
s-2
| Obsahuje # hvězd v deklinačním pásu # až # * a jeho základ tvoří v podstatě pulkovský katalog. |
s-3
| Zvláštní pozornost je věnována vlastním pohybům hvězd. |
s-4
| Jejich nově získané hodnoty jsou velmi blízké průměru ze čtyř katalogů základních. |
s-5
| Uživatelé se upozorňují, že byly zjištěny systematické odchylky od * mezi # * až # * . |
s-6
| Byl vydán i bukurešťský katalog, který obsahuje # hvězd v zóně od # * do # * . |
s-7
| Zlepšení určení vlastních pohybů postupuje společně s upřesněním precesní konstanty. |
s-8
| Přitom se konfrontují zpravidla tři způsoby. |
s-9
| Studium pohybu těles sluneční soustavy včetně jejího pohybu v prostoru, analýza změn v pozicích hvězd vztažených k různým epochám a katalogům nebo k systému navázanému na vzdálené galaxie. |
s-10
| Fricke předpokládá, že nový fundamentální katalog, který má vyjít v # , bude vypočten s novou precesní konstantou, zlepšenými vlastními pohyby a zlepšenou orientací. |
s-11
| Shapiro očekává, že pomocí radiointerferometrů s dlouhou základnou budou precesní konstanta a ekvinoktium určeny s přesností * . |
s-12
| Do * mají být zahrnuty také všechny důsledky plynoucí z posledně určených hmotností planet. |
s-13
| Změna hmotnosti Venuše způsobí opravu příslušného členu v pohybu Měsíce asi # * , což odpovídá efemeridového času. |
s-14
| Rozbor přesnosti určení orientace hvězdných katalogů z pozorování velkých i malých planet podal Duma. |
s-15
| Váha opravy klesá s rostoucí vzdáleností od Země. |
s-16
| Doporučuje pozorovat Venuši, Mars a Merkur. |
s-17
| Malé planety jsou výhodné pro určení polohy rovníku. |
s-18
| Flandern zjistil ze zákrytů hvězd Měsícem, že pro epochu bylo ekvinokcium skoro totožné s Newcombovým * . |
s-19
| Proto střední délka Měsíce v systému efemeridy potřebuje jen nepatrnou korekci. |
s-20
| Změna rovnodennosti způsobí nespojitost škály. |
s-21
| Studium rotace Země a její osy zůstává základem fundamentální astronomie. |
s-22
| Nevystačíme však v dané problematice dnes už s čistě astronomickým aspektem, který si všímá jen pohybu pólů, precese různých nutací a rychlosti rotace. |
s-23
| Nemůže být podáno žádné solidní vysvětlení jakékoli novější anomálie bez současně provedených geofyzikálních a geodetických analýz. |
s-24
| Ty poslední studují slapové jevy, napětí v zemské kůře, dlouhoperiodické a sekulární pohyby, potenciál Země a jeho variace s časem. |
s-25
| Syntézou těchto tří hledisek v teorii i experimentech bude možno řešit vždy jemnější problémy, jejichž odhalení se očekává od nové techniky. |
s-26
| Ta přináší ovšem také jiné otázky, zda má smysl pokračovat v klasických měřeních a podobně. |
s-27
| Každé fyzikální měření je zatíženo osobitými systematickými chybami, proto není možné ihned vytvářet kombinace všech metod. |
s-28
| Pro fundamentální astronomii je typické, že velmi vítá nové metody a výsledky, ale s jejich zaváděním postupuje obezřetně a vždy se zřetelem na kontinuitu s předešlými hodnotami. |
s-29
| Tak velmi slibné jsou výsledky sledování pólu službou. |
s-30
| Odhaduje se, že přesnost tohoto způsobu se rovná jednomu měření, je ovšem nezávislé na počasí a dodává každodenní hodnoty. |
s-31
| Nicméně bude tento způsob sledován nejméně # let, než bude zařazen v BIH. |
s-32
| Klasická optická pozorování tedy nebudou v dohledné době omezována, protože jejich přesnost je ještě srovnatelná s novými. |
s-33
| Mimoto jejich cena i přesnost narůstá svou dlouhodobostí. |
s-34
| Melchior požaduje přepočtení všech dosavadních šířkových pozorování s jednotně okalibrovanými hodnotami otočky mikrometru. |
s-35
| Takagi sestavil systém rovnic rotace Země, do něhož zahrnul všechny základní geofyzikální procesy, které ji ovlivňují a doprovázejí. |
s-36
| Tyto rovnice bude v budoucnu ověřovat numericky. |
s-37
| Iijima studoval spektra a periody krátkodobých složek rotace Země a pohybu pólů v posledních letech. |
s-38
| Našel pouze jeden společný člen s periodou # rok. |
s-39
| Mimoto v UTI našel periody # a # roku v pohybu pólu, kromě ročního, půlročního a Chandlerova členu ještě periody # a # roku. |
s-40
| Z teoretických důvodů, a rozbor to potvrdil, se Chandlerův člen v UTI nesmí objevit. |
s-41
| Sidorenko zjistil, že změny délky dne v kratším období nemohou být způsobeny přemísťováním vzdušných mas, zato roční variace v pohybu pólu s ním velmi dobře souhlasí, jeví však fázové zpoždění. |
s-42
| Dle současné teorie rotace Země existuje nutace pólů s periodou blízkou hvězdnému dni jako následek dynamického vzájemného působení tuhého pláště a tekutého jádra. |
s-43
| Podle Moloděnského modelu Země činí tato perioda # * . |
s-44
| Amplituda a fáze je určována astronomickým pozorováním šířky nebo času. |
s-45
| Tyto parametry nejsou ještě uspokojivě určeny. |
s-46
| Sugava se pokusil upřesnit tyto parametry analýzou členu stanic. |
s-47
| Spektra byla velmi složitá a autor konstatuje, že tato cesta nevede k cíli. |
s-48
| Jackiv se ve své nedávné práci domnívá, že amplituda této skorodenní nutace vykazuje periodické změny. |
s-49
| Chandlerovo kolísání je stále předmětem zájmu a výzkumu, protože jediné ze všech ostatních působených deformacemi Země má periodu střední délky. |
s-50
| Sekiguchi zkoumal délku jeho periody a koeficient tlumení v pozorováních za posledních # let. |
s-51
| Nalezl mezi nimi korelaci, mimoto potvrzuje Melchiorovu hypotézu o závislosti délky periody na amplitudě. |
s-52
| Stejné období studoval Guinot. |
s-53
| Našel některé náhlé změny amplitudy. |
s-54
| V intervalu jimi vymezeném zůstávala amplituda skoro konstantní nebo se měnila velmi pomalu. |
s-55
| Tyto náhlé změny neměly vliv na střední šířku. |
s-56
| Melchiorovu myšlenku nepotvrzuje. |
s-57
| Pro * nalezl náhlou změnu ve fázi, pro kterou nemá zatím vysvětlení. |
s-58
| Přibližně stejná doba relaxace v amplitudě i ve fázi přivádí k domněnce, že kolísání v obou případech je sice různé, ale je způsobeno patrně ve stejné oblasti zemského tělesa. |
s-59
| Mnoho autorů se také zabývá Chandlerovou variací v souvislosti se zemětřesením. |
s-60
| Rozcházejí se však značně jak v teorii, tak i ve výsledcích, takže tuto otázku bude lépe považovat za otevřenou. |
s-61
| Analýzu členů za posledních # let vypracoval Dejaiffe. |
s-62
| Některá spektra jsou osobitá pro některé stanice, jiná jsou společná, nejsilnější spektrum má periodu # a # roku. |
s-63
| Kalmykov srovnával členy dvou vizuálních zenitových dalekohledů v Kitabu, které se značně různily, stejně tak i změny středních šířek různých stanic. |
s-64
| Tedy členy nezávisí na pohybu pólu. |
s-65
| Kokurin a kolektiv uvádějí výsledky laserové lokace lunochodu. |
s-66
| Měřené vzdálenosti se odlišovaly od předem vypočtených průměrně o # metrů, přičemž po dobu měření se měnily rychlosti. |
s-67
| Tyto nesrovnalosti vysvětlují nesprávně stanoveným počátkem škály a * . |
s-68
| Další měření umožní upřesnit tento vztah. |
s-69
| V oblasti konstrukce astrometrických přístrojů probíhá stále proces třebas i drobného, ale intenzívního zdokonalování a automatizace. |
s-70
| Jokohama a kolektiv nahradili mechanické kontakty na Danjonově astrolábu magnetickými spinači. |
s-71
| V důsledku hystereze existuje systematický rozdíl v určení zenitové vzdálenosti při průchodu na východě a na západě v hodnotě # * , což odpovídá posunutí kontaktu o # * . |
s-72
| Při změně teploty od # do # * se poloha kontaktu mění o # * . |
s-73
| Zeiss vyvinul nový astroláb pro určování metodou stejných výšek v polních podmínkách. |
s-74
| # * váží objektiv, pozorují se hvězdy do # * . |
s-75
| Místo rtuťového horizontu je zrcadlo na kyvadlových závěsech. |
s-76
| Hlavní část neosobního mikrometru tvoří otáčecí planparalelní deska mezi objektivem a okulárem, která umožňuje držet po určitou dobu v koincidenci obraz hvězdy s horizontálním vláknem. |
s-77
| Dosažena pro grupu # hvězd. |
s-78
| I když obecně nelze uspokojivě analyticky řešit ani problém tří těles, přece každoročně vychází řada prací o problému mnoha těles, ať už jde o analytická řešení speciálních případů nebo o numerická řešení. |
s-79
| Je to potřebné proto, že pomocí problému těles se někteří pracovníci snaží vysvětlit vlastnosti některých hvězdných soustav, kde jsme svědky realizace problému set, tisíců nebo i mnoha miliard těles. |
s-80
| Pomocí numerického řešení pohybových rovnic se touto problematikou zabýval Aarseth, který zavedl některá zjednodušení, aby výkonné počítače byly schopny brát v úvahu i tisíce těles. |
s-81
| Z hlediska stability se numericky problémem těles zabýval Miller. |
s-82
| Obecně problém těles řešit nelze. |
s-83
| Je však možné nalézt některé obecné zákonitosti, zákon zachování energie. |
s-84
| V tomto smyslu mluvíme o pohybových integrálech. |
s-85
| Při numerickém řešení pohybových rovnic postupujeme obvykle tak, že hledáme výsledek bez jakýchkoliv předpokladů, a výše uvedené zákonitosti jsou kontrolou reálnosti našich výsledků. |
s-86
| Je zřejmé, že tím prodlužujeme výpočetní čas a navíc počítáme přece jen přibližně to, co musí platit přesně. |
s-87
| Nacozy se zabýval možností použití pohybových integrálů při numerickém řešení problému těles. |
s-88
| Tímto způsobem se sice zvýší přesnost, ale zbavujeme se přirozené kontroly. |
s-89
| Při numerických řešeních představují největší potíž těsná sblížení těles, při nichž některé veličiny nabývají velmi velkých a jiné velmi malých hodnot. |
s-90
| Szebehely a jinde Heggie zkoumali, jakým způsobem se těmto potížím vyhnout, problém regularizace úlohy. |
s-91
| Bettis a Szebehely se zabývali otázkou, do jaké míry se numerické výsledky blíží realitě. |
s-92
| Různé varianty problému tří těles zůstávají v okruhu zájmu mnoha nebeských mechaniků. |
s-93
| Standish nalezl postačující podmínku pro možnost úniku v problému tří těles. |
s-94
| Jabušita zkoumal podobnou problematiku z jiného aspektu. |
s-95
| Předpokládal planetu obíhající kolem hvězdy. |
s-96
| V blízkosti této planetární soustavy proletí po hyperbolické dráze jiná hvězda. |
s-97
| Pro dosti širokou oblast počátečních podmínek si tento host odnese planetu s sebou. |
s-98
| Představme si nyní nějakou galaxii jako jádro s velkou a kolem něj se nalézající disk s menší hmotou. |
s-99
| Podle Jabušitových výsledků může blízká galaxie část disku vytáhnout, takže se vytvoří most mezi oběma galaxiemi, což leckdy pozorujeme. |
s-100
| Opakem úniku je zachycení. |