| s-1
| Nejvyšší stranické orgány se v nedávné době zabývaly vývojem, současným stavem a úkoly společenských věd v ČSSR. |
| s-2
| Předložená zpráva vycházela z jednání odborných stranických seminářů vědeckých a pedagogických pracovníků jednotlivých společenských věd, které se konaly v * # a na nichž byla prováděna hluboká analýza minulého období, zvláště krizových let, zkoumána současnost i perspektivy dalšího vývoje. |
| s-3
| Na rozboru konkrétních faktů i dosažených výsledků bylo na seminářích dokázáno, že vývoj jednotlivých společenských věd v ČSSR byl ovlivněn celou řadou faktorů, jak vnitřních, tak i vnějších. |
| s-4
| Byl součástí celkového vývoje, který probíhal v ideologické oblasti, v politickém a ekonomickém životě společnosti. |
| s-5
| Jako v jiných oblastech společenského života, tak i ve společenských vědách nebyly důsledně uplatňovány leninské principy stranického řízení. |
| s-6
| Projednávaná zpráva zobecnila zkušenosti z rozvoje jednotlivých společenských věd, docenila pozitivní výsledky, jichž se v minulosti přes všechny negativní jevy dosáhlo, a soustředila se v první části především na rozbor příčin, které vedly k revizionismu ve společenských vědách. |
| s-7
| V naší informaci si všimneme především filosofie a sociologie. |
| s-8
| Probojování marxistického charakteru společenských věd bylo součástí třídního boje o socialistický charakter republiky. |
| s-9
| Tato skutečnost, jak ukazuje zpráva, se znovu potvrdila v polovině padesátých let. |
| s-10
| V souvislosti se zneužitím kritiky kultu osobnosti se rozvinuly maloměšťácké tendence, které pod hesly odideologizování vědy, nezávislosti vědce a umělce na společnosti směřovaly proti základním principům marxismu-leninismu, jeho revolučnímu charakteru. |
| s-11
| Tyto tendence našly nejprve výraz v požadavku vymanit vědu ze subjektivismu tříd, skončit s panstvím ideologie. |
| s-12
| Kryly se bojem proti dogmatismu a schematismu ve vědě a umění. |
| s-13
| Ve skutečnosti, jak ukazují vystoupení * Svitáka a * Kosíka v literárních a kulturních časopisech, vycházely z trockistické pomluvy o byrokratické degeneraci socialismu a mířily k likvidaci vedoucí úlohy strany jak ve vědě, tak ve společnosti. |
| s-14
| Jak se později jasně projevilo, zde byl začátek širokého ideologického útoku proti moci dělnické třídy, proti základům socialistického zřízení. |
| s-15
| Útok revizionistů byl usnadněn skutečností, že se prvotní nadšení a radikalismus části pracovníků společenských věd pod nárazy prvních vážných obtíží celkem snadno proměňoval v ideové kolísání, liberalismus a oportunismus spjatý se skepsí o možnostech reálného socialismu v SSSR i u nás. |
| s-16
| Rozbor vývoje revizionistických koncepcí u nás ukázal, že tu pod rouškou boje se stalinismem šlo ve skutečnosti již tehdy o útok proti leninismu jakožto marxismu současné epochy. |
| s-17
| Tento útok měl svůj vývoj. |
| s-18
| Revizionisté postupně přešli od nesmělých pokusů stavět Marxe pozdějších let proti mladému autentickému Marxovi, Marxe proti Engelsovi a nakonec proti Leninovi, k úplnému odmítnutí všech základních principů marxismu a zejména jejich realizace v praxi soudobého komunistického hnutí, ve výstavbě socialismu v SSSR a jiných socialistických zemích. |
| s-19
| Pod záminkou tvůrčího rozvoje marxismu byla v jednotlivých společenských vědách postupně deformována marxistická ideologie, marxismus-leninismusbyl spojován s módními buržoazními směry a postupně jimi nahrazován. |
| s-20
| Postupně se rozšiřovaly i možnosti pro ideologickou diverzi organizovanou západními protikomunistickými institucemi. |
| s-21
| Tyto instituce počátkem šedesátých let, hlavně na základě zkušeností z maďarské kontrarevoluce a v souvislosti se změnami v mezinárodní situaci, nově formulovaly směry svého rozkladného působení proti socialistickým zemím. |
| s-22
| Ve své strategii gradualismu a ideologické eroze přikládaly významnou úlohu i vědeckým pracovištím. |
| s-23
| Tak, jak narůstaly styky vědeckých pracovišť se Západem, docházelo k navázání trvalých kontaktů pozdějších vůdčích představitelů pravice s buržoazními ideologickými centry. |
| s-24
| Přitom politika mírového pohlcení socialismu, jeho destrukce na základě humanizace a liberalizace, byla ne bezvýznamnou částí naší společenskovědní inteligence přijímána. |
| s-25
| Rozkladné působení revizionistických skupin, které na sklonku šedesátých let prakticky ovládaly většinu společenskovědních pracovišť, vyústilo v pokus o vytvoření československého modelu socialismu, socialismu s lidskou tváří, demokratického a humanistického. |
| s-26
| Na jeho rozpracování se podíleli ekonomové, filosofové, historici i právníci, přičemž hlavní podíl měli Šik, Sviták, Kosík, Goldstucker, Hýbl, Hájek, Lóbl, Selucký, Graus, Strinka, Bystřina, Lakatoš a další, nový model socialismu ve skutečnosti čerpal z reformistických pravicově oportunistických proudů, které provázely dělnické hnutí od jeho zrodu a které byly ve své době kritizovány již zakladateli marxismu- leninismu, na tom nic nemění rádoby moderní terminologie, které revizionisté používali. |
| s-27
| Ekonomickou základnou demokratického socialismu měla být postupná likvidace socialistického vlastnictví výrobních prostředků a volné působení tržního mechanismu na základě svobodného prosazování podnikových a individuálních zájmů. |
| s-28
| Této hospodářské demokracii měla odpovídat i politická demokracie, pluralitní politický systém, v němž se zvláštní úloha přikládala sociálně demokratické straně a v němž měly působit svobodně různé politické skupiny s protisocialistickým programem. |
| s-29
| V ideologii počítal nový model demokratického socialismu s odstraněním vedoucího postavení marxismu-leninismua s otevřením dveří buržoazní ideologii. |
| s-30
| Této vnitřní politice odpovídal požadavek na odtržení ČSSR od světového systému socialismu a přerušení přátelských styků se Sovětským svazem. |
| s-31
| Tak se měly vytvořit podmínky pro likvidaci vedoucí úlohy KSČ a dělnické třídy a konečnou likvidaci socialistického zřízení u nás. |
| s-32
| Revizionismus se postupně rozšířil ve všech společenskovědních disciplínách. |
| s-33
| Ve filosofii se pod záminkou zmodernizování filozofie a jejího tvůrčího obohacení zaměřoval na vytvoření jakéhosi slepence jednotlivých prvků marxismu, jak jej vykládají různí marxologové na Západě, s českou buržoazní filozofií, strukturalismem, pozitivismem, masarykismem. |
| s-34
| Byl znehodnocován internacionálně platný leninský filozofický odkaz a marxismus deformován v odrůdu racionálně omezeného učení, byla hlásána rovnoprávnost marxismů podle národnostní a regionální provenience. |
| s-35
| Revizionisté se snažili deformovat materialistickou dialektiku, která je revolučním jádrem marxismu-leninismu. |
| s-36
| Postupovali ve dvou směrech. |
| s-37
| Jednak nahrazovali marxisticko-leninskoufilosofii různými idealistickými koncepcemi existencialistického ražení, jednak ji zaměňovali různými novými formami pozitivismu. |
| s-38
| První přístup tvořil základ pro netřídní abstraktně humanistickou antropologii stavějící člověka jako jedince nad společnost, mimo konkrétně historické formy třídního boje. |
| s-39
| Druhý přístup zakládal pseudovědecké pojetí světa, podle něhož se bezmocně ztrácí v mechanismu přírodních sil rozvoje společenských institucí. |
| s-40
| Měl- li první přístup poskytovat argumenty pro anarchistické intelektuálské teorie absolutní svobody, pro popírání úlohy organizace, revolučních sil, socialistického státu, komunistické strany, pak druhý přístup měl zdůvodňovat nezbytnost vlády intelektuálských, vědeckých a manažérských elit. |
| s-41
| Obě tyto platformy, které u nás revizionisté rozvíjeli ve filosofii, se odrážely v dalších společenských vědách a v ideologické oblasti vůbec. |
| s-42
| Bezprostředně ovlivňovaly uměleckou a literární kritiku a celou oblast vědy, kultury a umění. |
| s-43
| K nejvážnějším důsledkům tohoto vlivu patřil relativismus, zpochybňování všech hodnot socialismu, negativismus, vypjatý individualismus a elitářství. |
| s-44
| V sociologii revizionisté především potlačili její marxisticko-leninskýteoretický základ, historický materialismus. |
| s-45
| Pod záminkou rozvoje empirického bádání se tu stále více uplatňovaly různé teorie buržoazní, zejména americké sociologie. |
| s-46
| Tak se postupně likvidovalo marxistické pojetí společnosti, analýza společensko-třídníchvztahů mezi lidmi se nahrazovala pseudovědeckým popisováním sociálních skupin a vztahů mezi jednotlivci. |
| s-47
| Tento teoreticko-metodologickýpostup, rozpracovaný zvláště skupinou vedenou * Machoninem, sloužil k ospravedlnění revizionistické teze, podle níž třídy v naší společnosti přestaly existovat a vedoucí úloha dělnické třídy ztratila svůj význam. |
| s-48
| Vědecký komunismus byl, sotva se začal rozvíjet, potlačován a nahrazován netřídně pojatou obecnou sociologií, teorií řízení a posléze buržoazní politologií. |
| s-49
| Jeho výuka na vysokých školách byla prakticky zrušena. |
| s-50
| Příznaky stále se zvyšujícího nebezpečí revizionismu ve společenských vědách a v celé ideologické oblasti se již koncem padesátých let několikrát zabývaly orgány ústředního výboru strany, zejména zasedání ÚV KSČ v červenci # . |
| s-51
| Byla přijata řada opatření k mobilizaci pracovníků společenských věd k boji s revizionismem. |
| s-52
| Velkou slabinou bylo, že boj s revizionismem se nevedl na základě tvůrčího rozvoje marxismu-leninismu. |
| s-53
| Funkce teorie a ideologie se zužovala na apologetiku praktické politiky, trpěla se nedůslednost v kádrové politice ve společenskovědní oblasti, což s politickými chybami v řízení společnosti uvolňovalo cestu ideovým vlivům cizím marxismu. |
| s-54
| Jak se ukazuje v Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti, od # sjezdu KSČ nebyl boj s revizionismem veden s potřebnou důsledností. |
| s-55
| Uskutečňoval se převážně administrativní cestou, aniž byla odhalena nepřátelská, marxismu-leninismucizí podstata názorů šířených revizionisty, a jejich postih byl naopak v nejednom případě považován za neopodstatněný. |
| s-56
| To založilo nepříznivé tendence vzhledem k budoucímu vývoji. |
| s-57
| Působení na pracovníky společenskovědní oblasti nebylo dostatečně diferencované a aktivní nositelé pravicových názorů v důsledku toho nemohli být politickoideově izolováni. |
| s-58
| Nositelům nebezpečných tendencí zprava nahrávalo i to, že od společenských věd se sice slovně požadovalo spojení s praxí, ve skutečnosti však pro to nebyly vytvářeny účinné podmínky. |
| s-59
| Společenské vědy nebyly s to dávat uspokojivé odpovědi na četné aktuální otázky dalšího vývoje socialismu. |
| s-60
| # sjezd KSČ uložil společenským vědám rozhodně vystupovat proti liberalistickým tendencím a ideovému kolísání smířlivostí s nemarxistickými názory. |
| s-61
| Hrozba revizionismu a jeho konkrétní projevy v našich společenských vědách však opět nebyly analyzovány a boj s nimi nejen nebyl rozvinut, ale ve skutečnosti byl v celém dalším vývoji ochromen. |
| s-62
| Oportunismus a nedůslednost, příznačné pro řízení společenských věd, dezorientovaly mnohé komunisty, funkcionáře stranických a státních orgánů, u nichž se začal vytvářet nihilistický vztah ke společenským vědám, což nahrávalo revizionistům. |
| s-63
| Změna ve vedení strany uskutečněná v dubnu # a následující úspěchy politické a ekonomické konsolidace vytvořily podmínky pro postupné řešení situace i ve společenských vědách. |
| s-64
| V období od # dubna # do současnosti bylo na společenskovědním úseku dosaženo řady pozitivních výsledků. |
| s-65
| Změnilo se celkové politické ovzduší, začala se rozvíjet tvořivá teoretická práce. |
| s-66
| Začaly se vytvářet kolektivy, které usilují o uplatňování stranické politiky na svých pracovištích. |
| s-67
| Kromě snahy o kritické přehodnocení produkce předkrizového a krizového období začínají se objevovat studie a díla, která se zaměřují k současným problémům. |
| s-68
| Přes dosažené dílčí úspěchy se naše společenské vědy ve většině oborů zpožďují za rychle rostoucími potřebami společnosti. |
| s-69
| Zvlášť palčivě se to pociťuje u těch vědních oborů, které jsou bezprostředně spjaty s řízením společnosti a s uplatňováním vedoucí úlohy strany. |
| s-70
| V současné situaci strana vede boj o důsledné prosazování stranickosti ve vědecké práci v našich společenských vědách, o důsledný třídní přístup, o překonání pozůstatků koncepce, která považovala za základní subjekt společenského poznání jednotlivce, jenž odpovídá jen sám sobě, necítí se ničím vázán před společností. |
| s-71
| Jde o to, aby odpovědný stranický přístup byl nejen slovy přiznáván, ale aby se promítal do každodenního života společenskovědních pracovišť. |
| s-72
| Mezi negativní prvky, jež přežívají dodnes, patří zejména samoúčelnost a planý akademismus v práci, nedocenění společenských potřeb, pohrdavý přístup k ideologické, politické a organizační práci, roztříštěnost úkolů, nezdravá ambicióznost, elitářství, vzájemná nevraživost a vytváření skupinek. |
| s-73
| U řady pracovníků se projevuje snaha prosazovat osobní zájem a různé elitářství. |
| s-74
| Za pozitivní výsledky práce politicky vyspělých a vědecky erudovaných pracovníků se nezřídka skrývají lidé, kteří ve svém vývoji ustrnuli nebo z jiných příčin nejsou s to rozvíjet společenskovědní poznání, zapojit se do zkoumání aktuálních ideově a politicky angažovaných témat a problémů. |
| s-75
| Neprincipiální liberální postoj vedoucích pracovníků společenskovědních pracovišť k těmto lidem znemožňuje přijímat nové pracovníky, kteří mají požadované předpoklady pro vědeckou práci. |
| s-76
| Uplatňování politiky strany ve společenských vědách není jednorázovým úkolem. |
| s-77
| Vyžaduje podstatně zkvalitnit ideově politickou a odbornou přípravu společenskovědních pracovníků a zdokonalit systém řízení. |
| s-78
| V posledních letech se u nás ve společenských vědách vytvořily předpoklady pro ofenzívní nástup k boji proti soudobé buržoazní a revizionistické ideologii. |
| s-79
| Kritika buržoazních a revizionistických teorií se stává postupně organickou součástí pozitivního rozvíjení a řešení aktuálních úkolů. |
| s-80
| Boje proti buržoazní ideologii se intenzívně účastní stranická vědecká pracoviště, některé ústavy ČSAV a SAV a někteří pracovníci ústavů marxismu-leninismuna vysokých školách. |
| s-81
| Toto úsilí je třeba rozšířit na všechna pracoviště, více zapojit společenskovědní fakulty vysokých škol, rozdělit úlohy tak, aby každému z nich připadla v tomto boji určitá odpovědnost. |
| s-82
| Určitých výsledků bylo dosaženo po linii Ústavu marxismu-leninismuÚV KSČ a Vysoké školy politické ÚV KSČ formou mezinárodních teoretických symposií, prací na týmovém výzkumu otázek boje proti současnému revizionismu a přípravou teoretických publikací ve spolupráci s bratrskými stranickými pracovišti socialistických zemí, především Sovětského svazu. |
| s-83
| Aktivně se na kritice zúčastňuje Problémová komise mnohostranné vědecké spolupráce akademií věd socialistických zemí k otázkám ideologického boje, jejíž gesci u nás zajišťuje Československá akademie věd a Komise pro kritiku a výzkum buržoazních ideologií, jež má multidisciplinární charakter a celostátní působnost. |
| s-84
| Nebezpečím, proti němuž je třeba vést rozhodný zápas, jsou různé nové varianty pravicového revizionismu a antikomunismu. |
| s-85
| Ideový boj se přitom postupně přesunuje od všeobecných teoretických otázek k hlubším teoretickometodologickým přístupům. |
| s-86
| Stále častěji se ukazuje vnitřní spřízněnost pravicových koncepcí s pseudolevicovými maoistickými stanovisky. |
| s-87
| Jejich společným jmenovatelem je boj proti vědeckému socialismu pod rouškou propagace třetí cesty. |
| s-88
| Přesvědčivost kritiky buržoazních a revizionistických útoků na naši teorii a praxi vzroste, jestliže budeme vycházet z aktivního a tvůrčího rozvíjení společenských věd a marxisticko-leninskéteorie. |
| s-89
| I pro filosofii a sociologii platí, že je nutné zkvalitnit politické a odborné složení pracovníků, věnovat péči kádrovému doplnění a přijímání lidí, důsledně kontrolovat plnění vědeckých plánů, odstranit formalismus, více než dosud využívat mezinárodní spolupráce, především se SSSR. |
| s-90
| V druhé části zprávy jsou konkretizovány úkoly společenských věd při přípravě # sjezdu KSČ. |
| s-91
| Jde tu především o zvládnutí velkých, víceoborových témat, k čemuž obor společenských věd musí přispět svým dílem. |
| s-92
| Pro filosofii a sociologii z toho vyplývá zkoumat zejména. |
| s-93
| Obecné zákonitosti rozvoje socialismu, zvláštnosti dané etapy rozvoje naší socialistické společnosti, hlavní rysy a kritéria vyspělé socialistické společnosti. |
| s-94
| Místo ČSSR v dlouhodobém rozvoji zemí socialistické soustavy, v revolučním procesu ve světě, mírové soužití a třídní boj. |
| s-95
| Základní rysy a zákonitosti rozvoje třídně sociální struktury naší společnosti po # sjezdu KSČ z hlediska zvyšování politické aktivity pracujících a upevňování vedoucí úlohy strany. |
| s-96
| Komplexní rozpracování otázek socialistické demokracie. |
| s-97
| Teoretické rozpracování problémů, které jsou klíčové z hlediska formování socialisticky myslícího a jednajícího člověka. |
| s-98
| Analýza a kritika rozhodujících směrů buržoazní a maloburžoazní ideologie a jejich vlivů na vědomí našich pracujících, analýza pravicového oportunismu, maoismu, sionismu a jejich vlivu na naši společnost, rozbor strategie a taktiky imperialistické ideologické diverze. |
| s-99
| Socialistický internacionalismus jako zásada vztahů mezi socialistickými státy, poměr mezi národním a internacionálním. |
| s-100
| Socialistické vlastenectví. |