Dependency Tree

Universal Dependencies - North Sami - Giella

LanguageNorth Sami
ProjectGiella
Corpus Parttrain

Select a sentence

Showing 201 - 300 of 2257 • previousnext

s-201 Muhtumat ledje vácci, ja muhtumat ledje čuoigga.
s-202 Muhtumin lea deaŧalaš čállit journála dalán.
s-203 Muhtun riggodagaid geavahit mihá unnit dál.
s-204 Mun attán heaggan sávzzaid ovddas.
s-205 Mun attán heaggan, áhkkán ja ruhtan sávzzaid ovddas.
s-206 Mun borren buot.
s-207 Mun gal attán dutnje bealji vuollái.
s-208 Mun gal ceavzzán du goargŋumis.
s-209 Mun hálidan oahppat goarrut gávtti.
s-210 Mun háliidan maid mannat.
s-211 Mun in oaidnán vielljan.
s-212 Mun jerren juoidá eksámena birra Trosterudas Guovdageainnus.
s-213 Mun jerren juoidá eksámena birra Trosterudas.
s-214 Mun jurddašin iežainan, leažžá go duohta?
s-215 Mun lean Romssas.
s-216 Mun lean nu suhttan.
s-217 Mun lean náitalan, ja mu eamit bargá girdišiljus.
s-218 Mun lean oaidnán vielljan.
s-219 Mun ledjen borramin.
s-220 Mun ledjen hilbat mánáin.
s-221 Mun ledjen áigume čállit reivve.
s-222 Mun oasttán peanna ja bliántta, maid mun dárbbašan skuvllas.
s-223 Mun oidnen dan golbmasa gávpešiljus.
s-224 Mun oidnen vielljan.
s-225 Mun orun stuorra vilges viesus.
s-226 Mun vuolggahan din dego sávzzaid gumppiid gaskii.
s-227 Mun vuolggán ihttin, bearjadaga.
s-228 Mun vuovddán gusa ja áhči beatnaga oahpaheaddjái.
s-229 Mun váccán skuvlla gávpogis.
s-230 Mun váccán vákkiid, vuvddiid ja váriid.
s-231 Mun válddán ovdamearkan Buolbmága.
s-232 Mun áiggošin duinna guovttá gaskan hupmat.
s-233 Mun áiggun oastit biilla.
s-234 Mun áiggun čuovvut du ihkinassii manažat.
s-235 Mun čállen romit reivve go don.
s-236 Mus báhce moadde girjji logakeahttá.
s-237 Mus ii leat báljo dilli vuolgit.
s-238 Mus ii leat dát áviisačálus, muhto mun ádden du vástádusas ahte muhtun lea čállán sámegiela oahpahusa birra Kárášjoga nuoraidskuvllas.
s-239 Mus lea biergu vuoššat.
s-240 Mus lea dutnje juoga dadjamuš.
s-241 Mus leat dušše dát guokte oappá geaid don dás oainnát.
s-242 Mus leat golbma máná.
s-243 Mus livčče guolit viežžat.
s-244 Muđui ledje johtti oahpaheaddjit, muhto eai doarvái.
s-245 Máhtte ja Ánne eaba sáhttán boahtit ovdal.
s-246 Máhtte manai čuoigga skuvlii.
s-247 Máhtte vujii biillain.
s-248 Máhtte áigu heaitit vuola juhkamis.
s-249 Máhttego sii čilget áššiset dárogillii?
s-250 Máhttájeaddji ii leat stuorit go oahpaheaddji.
s-251 Máhttájeaddjit orro jávohaga eai ge dalle muitalan geasage maid ledje oaidnán.
s-252 Mánná lea golbma jagi boaris.
s-253 Mánná viehkalii olggos álás julggiid.
s-254 Mánnáguoddi-spagáin leat spahká-oaivvit sakka guhkibut.
s-255 Mánnávuođas son vásihii dulvademiid ja eará luonddubillistemiid mat leat ožžon su čállit divttaid.
s-256 Mánáidgárdái hárjánit.
s-257 Mánáin lea ovttastallanvuoigatvuohta unnimustá nuppiin váhnemiin.
s-258 Mánáin lea vuoigatvuohta oažžut dearvvašvuođaiskkadeami.
s-259 Mánás ii oro leamen borranmiella.
s-260 Mánát eai gillen dálu čorget.
s-261 Mánát leat olgun čierastallame juovlabasiid, ja sáhttet čierastit njuolgga stálu sehkkii.
s-262 Máret anii Máhte jallan.
s-263 Mátta-Norgga almennehiin dihtto ahte giliolbmot gitta 1700-lohkui dahke iežaset vuoigatvuođa almennehiidda erenoamážit gustojeaddjin Gonagasa eiseválddiide.
s-264 Máttimus sápmelaččat eahpidedje dáža dutkiid eanet go davit sápmelaččat.
s-265 Mávssut leat adnon eambbo go bušeahtas.
s-266 Máŋga gávpeolbmá lonuhedje fáhcaid gálvvuiguin.
s-267 Máŋgasat leat maid vásihan, ahte sii leat bártidan.
s-268 Máŋgasat leat sakka fuolastuvvan amas ja dovddus vahágiin.
s-269 Na geasset go bođii diehtit ahte ii beasa skuvlii?
s-270 Na maid don diŋgojit?
s-271 Na muhto don it leat dasa nama čállán!
s-272 Na mun gal hupmen dan birra.
s-273 Na varas guolli dal lea buorre.
s-274 Naba dii, manne dii ieža rihkkubehtet Ipmila báhkkomiid?
s-275 Nappo leat gažaldagas historjjálaččat háhkkojuvvon vuoigatvuođat.
s-276 Nissonat barget gávppiin.
s-277 Njuolggadusain ledje eará ge mearrádusat.
s-278 Norgga delegašuvdna, várrepresideanttain, doalai sártni dievasčoahkkimii čoahkkima loahpahettiin, mas doarjjui WHO boahtteáiggi barggu dearvvasvuođain.
s-279 Norgga láhkaaddit leat áigá jo suokkardan vuđolaččat kvenaid eamiálbmotstáhtusa gažaldaga.
s-280 Norggas lea leamaš gal garra digaštallan sámi oahppoplána hárrái.
s-281 Nu báitos din čuovggas ge olbmuide.
s-282 Nu dáhpáhuvai čađa gaskka.
s-283 Nu geavai ovdal_go Márjá lei riegádahttán bártnis.
s-284 Nu maŋimuččat šaddet vuosttamužžan.
s-285 Nuorran son bođii dohko.
s-286 Nuppe beales geahččalit dahkat dáid siskkáldas áddejumiid duođaštanfáddán.
s-287 Nuppe dáfus ledje mihá eanebut geat bivde lagabus gátti.
s-288 Nuppi geahči dan seammá lávžžis fas biddjojuvvo bađa birra.
s-289 Nuppádassii leat čielga gáibádusat eaktodáhtolaš oskui, mii guoská giddodahkii, eanaš vuođđuduvvon registrerema oktavuođas.
s-290 Nystø mielas leaba soai Lene Hanseniin rievttes olbmot ovddastit sámi álbmoga dáhtu Tromssa ohcamušas.
s-291 sáhttá geavvat eanas geasi.
s-292 Návetruittu lávejit danin atnit.
s-293 Oahpa goarrut gávtti.
s-294 Oahpa lávlaga bajil!
s-295 Oahpaheaddji, mun áiggun čuovvut du.
s-296 Oahppit bohte dábálaččat vuođđoealáhusain.
s-297 Oađidettiin gullen olbmo boahtimin.
s-298 Odne leat golbma vihaheame.
s-299 Ohcan oktan cealkámušaiguin sáddejuvvo boazodoallohálddahusa bokte Eanadoallodepartementii.
s-300 Okta ášši lea mii lágas mearriduvvui, nubbi lea mo kommišuvnnat čuvvo mearrádusaid.

Text viewDownload CoNNL-U