hs_104.10
hs_104.10
View options
Tags:
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Obsadila
patro
a
já
pak
neměla
kam
jít
.
Šli
jsme
osídlovat
pohraničí
,
šli
jsme
do
Teplic
,
bydleli
jsme
tam
na
Masarykově
ulici
.
Jenže
to
měl
jít
právě
manžel
na
vojnu
,
takže
jsme
tam
bydleli
pouze
rok
.
Měli
jsme
tam
veliký
byt
ve
čtvrtém
patře
bez
výtahu
.
Kočárek
se
nosil
čtyři
patra
nahoru
,
nebo
jsme
ho
dávali
do
nějaké
bedny
v
průjezdu
.
Bylo
to
na
staré
hlavní
ulici
.
Jeli
na
vojnu
.
V
domě
bydlela
paní
,
jejíž
bratr
bydlel
v
tomhle
bytě
,
co
jsme
byli
my
.
Říkala
,
že
ho
pustili
(
byl
snad
zavřený
)
a
že
potřebuje
nějaké
oblečení
.
Řekla
mu
,
že
je
tam
už
kolikátá
výměna
nábytku
,
že
už
je
tam
kolikátý
nájemník
.
My
jsme
teda
už
nic
neměnili
,
ale
ti
co
tam
byli
předtím
ano
.
Byly
sklady
.
Měli
možnost
tam
dát
to
,
co
se
jim
nelíbí
,
a
vybrat
třeba
zase
to
,
co
se
jim
líbí
.
Řekla
mu
:
"
Hele
,
tam
bys
nenašel
už
ani
svůj
nábytek
,
natož
abys
tam
našel
nějaké
oblečení
.
"
Začala
jsem
se
tam
bát
.
Bylo
to
v
posledním
patře
,
naproti
mně
už
byl
vchod
na
půdu
.
Bylo
to
odpočívadlo
ve
čtvrtém
patře
,
na
jednu
stranu
byl
vchod
do
našeho
bytu
a
na
druhou
byl
na
půdu
.
Bála
jsem
se
tam
být
sama
s
malou
,
bydlet
tam
dva
roky
.
Šla
jsem
domů
.
Teta
tam
měla
pokoj
a
kuchyň
.
Ještě
tam
byl
jeden
pokoj
,
ten
zabrala
moje
sestra
.
Ta
musela
bohužel
dolů
.
Tam
byla
velká
,
dvanáctimetrová
koupelna
,
ale
nebyla
zařízená
,
protože
voda
tam
tenkrát
nebyla
.
Udělala
si
z
toho
takový
svůj
pokojíček
a
šla
teda
dolů
.
My
jsme
byli
tři
v
místnosti
.
Bylo
to
jenom
asi
šestnáct
čtverečních
metrů
,
kde
jsem
měla
kuchyň
,
sporák
a
gauč
.
Na
matracích
tam
byl
kovový
gauč
s
drátěnkou
.
Dala
jsem
si
pod
sebe
prošívanou
deku
.
Na
tom
jsem
spala
já
a
manžel
spal
na
matracích
na
zemi
.
To
byly
takové
začátky
,
pak
šel
na
vojnu
.
Párkrát
přijel
,
nepamatuju
si
kolikrát
,
ale
moc
ze
Slovenska
nejezdil
.
Jak
říkám
,
byla
jsem
tam
já
-
první
rok
čtyři
měsíce
a
druhý
dva
.
On
po
dobu
těch
dvou
let
vojny
moc
domů
nejezdil
.
Podíváme
se
dál
.
Kdo
je
na
této
fotce
?
Tohle
je
můj
tatínek
.
Nevím
,
z
kterého
to
může
být
roku
.
Možná
někdy
z
toho
,
jak
jsem
se
narodila
,
z
roku
1928
nebo
1924
,
1926
.
Někdy
z
toho
roku
by
to
mohlo
být
.
Měl
tatínek
mimo
práci
nějaké
koníčky
?
Měl
.
Měl
celoživotního
koníčka
-
filatelii
.
Začínal
jako
poštovní
zaměstnanec
.
Měl
svého
koníčka
.
Ke
stáru
jsme
mu
říkali
,
s
odpuštěním
,
"
vetešník
"
.
Na
filatelii
byli
inteligentní
muži
,
právníci
a
lékaři
.
Oni
mu
vždycky
přinesli
třeba
nějakou
dózičku
,
vázičku
,
a
on
jim
za
to
nechával
známky
.
Pak
to
nosil
domů
.
Jenže
netušil
,
jak
jsme
se
pak
obě
potatily
a
zůstalo
nám
to
.
Obě
jsme
pak
měly
rády
sklo
,
porcelán
a
všechno
.
Download Source Data • Download text
• Dependencies • PML View • PML-TQ Tree View