PML View

ln94203_75

mrp-layerPDT/mrp/tamw/train-7/ln94203_75.mrp.gz
a-layerPDT/pml/tamw/train-7/ln94203_75.a.gz
m-layerPDT/pml/tamw/train-7/ln94203_75.m.gz
t-layerPDT/pml/tamw/train-7/ln94203_75.t.gz
w-layerPDT/pml/tamw/train-7/ln94203_75.w.gz
treex-layerPDT/treex/tamw/train-7/ln94203_75.treex.gz

s-1 Čtvrtstoletí M. Kaddáfího

s-2 Před 25 lety, 1. září 1969, svrhl sedmadvacetiletý kapitán Muammar Kaddáfí se skupinou důstojníků při nekrvavém převratu libyjského krále Idríse I.

s-3 Do čela státu se postavila Rada revolučního velení a vyhlásila Libyjskou arabskou republiku.

s-4 Vznik nového státu přivítaly radikální arabské státy a tehdejší SSSR.

s-5 Prozatímní ústava, vyhlášená o dva měsíce později, ponechala nejvyšší moc Radě;

s-6 nezmiňovala se ani o volbách, ani o parlamentu a ponechala v platnosti králův zákaz politických stran.

s-7 Faktickou hlavou státu zůstával Kaddáfí.

s-8 V roce 1971 byl založen Libyjský arabský socialistický svaz, jediná politická strana, jež měla umožnit masám získat přístup k politické moci, kontrolovat a usměrňovat politiku, bránit revoluci a odstranit třídní rozdíly.

s-9 Protože se neosvědčila, Kaddáfí ji rozpustil a zkonstruoval teorii přímé demokracie, podle níž měly veřejné záležitosti řídit tzv. lidové kongresy, jejichž členy by byli všichni občané.

s-10 Své teorie, které odmítaly jak kapitalismus, tak socialismus, a svá základní východiska odvozená z islámu vyložil v Zelené knize.

s-11 V souladu s Kaddáfího teorií se podle nové ústavy z března 1977 stal vrcholným orgánem lidové moci Všeobecný lidový kongres.

s-12 Název země byl změněn na Libyjskou arabskou lidovou socialistickou džamáhíríji.

s-13 Během prvních dvou let Kaddáfího vlády byly znárodněny nejdříve zahraniční a potom i všechny libyjské banky a pojišťovny, byl zkonfiskován nemovitý majetek 15 000 italských kolonistů a dalších 30 000 italských státních příslušníků.

s-14 V následujících letech Libye omezovala působnost cizích ropných monopolů.

s-15 Některé z nich byly zestátněny, s jinými byly uzavřeny dohody o libyjské nadpoloviční účasti.

s-16 Libye se pod Kaddáfího vedením stala jedním z hlavním sponzorů mezinárodního terorismu.

s-17 Od začátku 90. let odmítá Kaddáfí vydat dva libyjské teroristy podezřelé z atentátu na letadlo společnosti PanAm nad skotským Lockerbie v roce 1988.

s-18 Rada bezpečnosti OSN proto v březnu 1992 zakázala letecké spojení s Libyí a rezolucí z listopadu 1993 zmrazila libyjská konta a zakázala dovoz některých ropných zařízení.

s-19 Izrael a USA se staly pro plukovníka úhlavními nepřáteli.

s-20 USA a Libye podnikly proti sobě řadu represivních kroků na diplomatickém a hospodářském poli, které vyvrcholily v lednu 1986 tím, že prezident Reagan vyhlásil úplný hospodářský bojkot Libye za její podporu terorismu a nařídil odchod Američanů z Libye, aby se nestali potenciálními rukojmími.

s-21 V roce 1992 se zdálo, že v Libyi nastává jisté uvolňování.

s-22 V říjnu 1993 se hovořilo o vzpouře proti Kaddáfímu v několika vojenských útvarech.

s-23 Šlo však o vyřizování mezikmenových záležitostí.

s-24 Naděje na uvolnění pominuly poté, co Všeobecný lidový kongres vydal letos v únoru sedm zákonů podle šaríi - islámského práva.

s-25 Nicméně před dvěma lety Všeobecný lidový kongres povolil soukromé iniciativy téměř ve všech oblastech.

dependency tree • text view