PML View

vesm9212_040

a-layerPDT/pml/amw/etest/vesm9212_040.a.gz
m-layerPDT/pml/amw/etest/vesm9212_040.m.gz
w-layerPDT/pml/amw/etest/vesm9212_040.w.gz
treex-layerPDT/treex/amw/etest/vesm9212_040.treex.gz

s-1 Saharský prach a evropské deště

s-2 Poměrně často se stává, že hluboká tlaková níže nad Atlantikem podmíní vznik silných větrů, které ze střední Sahary, Mauretánie a z území mezi Alžírem a Marokem přináší do Evropy oranžově nebo červeně zbarvený pouštní prach.

s-3 Ve středověku byl tento jev popisován kronikáři jako "krvavé deště".

s-4 Již v polovině minulého století se C. G. Ehrenberg pokusil sestavit katalog "krvavých dešťů".

s-5 Dnes víme o 715 případech, které se přihodily před r. 1983.

s-6 Přibližně od té doby jsou krvavé deště soustavně sledovány až k události 818 r. 1991.

s-7 Nejlépe je zaznamenáváme v zimě na sněhu, kde se projevují jako nápadné zčervenání.

s-8 Postihují zejména jižní Francii, Anglii, Sicílii a oblast kolem Říma.

s-9 Maximální jednorázově napadané množství prachu zaznamenané od r. 1972 je 6 g/m 2 , ale víme, že r. 1846 ve Valencii napadlo tolik prachu, že ucpával odpadové roury.

s-10 Na našem území je zimní zčervenání sněhu poměrně vzácné díky celkově slabším výskytům a přehlušení tuzemským prachem.

s-11 Nejvíc saharských prachových bouří postihlo Evropu v letech 300 před Kristem až 100 po Kristu a v letech 1750 - 1920.

s-12 Jev "krvavých dešťů" nás zajímá z několika důvodů

s-13 * umožňuje nám rekonstruovat směry vzdušného proudění a jeho fluktuace (pravděpodobně není náhodné, že první maximum se kryje s obdobím stěhování národů a druhé s počátkem globálního oteplování)

s-14 * dálkově přenášený prach je v některých oblastech přeci jen důležitou součástkou půdních profilů a poněkud vyrovnává vliv substrátu na vegetační pokrývku.

s-15 (A. Bucher: Saharan Dust, Loess Letter, April 1992, 52-53).

s-16 Václav Cílek

s-17 51-34

dependency tree • text view