PML View

vesm9212_024

a-layerPDT/pml/amw/train-4/vesm9212_024.a.gz
m-layerPDT/pml/amw/train-4/vesm9212_024.m.gz
w-layerPDT/pml/amw/train-4/vesm9212_024.w.gz
treex-layerPDT/treex/amw/train-4/vesm9212_024.treex.gz

s-1 Sebeléčení zvířat - legenda, či realita?

s-2 PROKOP MÁLEK

s-3 Německý sedlák Vincenc Prieznitz z Gräfenbergu (dnes Jeseníku) si kdysi všiml, že si srnka poraněnou nohu máčí ve vodě.

s-4 Z toho usuzoval, že voda má léčebné a hojivé účinky i na lidský organismus.

s-5 Vznikl tak léčebný směr, vodoléčba, a Prieznitz, pěstující ji systematicky v jím založených lázních, se stal světovým pojmem v historii medicíny jako zakladatel nového oboru.

s-6 Lesníci, kteří mají velkou příležitost pozorovat v přírodě různé jevy, si všimli, že nemocná zvěř trpící rýmou, revmatismem a podobně požírá určité rostliny.

s-7 Jsou to větvičky vrby (Salix oficinalis), listy lébavky (Gaultheria procumbens) a maceška rolní (Viola tricolora).

s-8 Také z tohoto poznatku se usoudilo, že zmíněné rostliny mohou mít léčebné účinky i u lidí a připravovali se z nich různé čajové odvary.

s-9 Tyto rostliny obsahují kyselinu ortooxybenzoovou, která byla podle vrby nazvána kyselinou salicylovou.

s-10 Látku lze poměrně jednoduše chemickou cestou syntetizovat.

s-11 A to byl začátek léku, který se stal ze všech farmak nejrozšířenějším a je distribuován pod různými firemními názvy (Aspirin, Acylpirin, Rhodine aj.)

s-12 Samoléčitelství zvířat existuje, i když má různé podoby.

s-13 Vědci si jich začínají čím dál více všímat.

s-14 Bylo dlouho známo, že špačci vystýlají svá hnízda čerstvými zelenými listy.

s-15 Jedni soudili, že jde o kamufláž proti nepříteli, jiní, že je to zařízení udržující příslušnou vlhkost hnízda.

s-16 Larry Clark dospěl na podkladě studií k novým závěrům (Parasitology Today 1990).

s-17 Špačci nepoužívají jen náhodné listy, které jim okolní příroda nabízí.

s-18 Vybírají si výlučně jen listy určitého druhu.

s-19 To se stalo východiskem k vypracování hypotézy, vycházející z následujících úvah: (1) Listy obsahují nějakou substanci, která má hnízdo ochránit před zamořením škodlivými látkami či organismy.

s-20 (2) Mláďata v hnízdech jsou nejvíce ohrožována krev sajícími parazity, roztoči.

s-21 (3) Hypotetická látka může působit právě na tyto parazity, kteří vyvolávající u mláďat těžkou anémii.

s-22 V hnízdech vystlaných příslušnými listy bylo prokázáno kolem 8 000 roztočů.

s-23 V hnízdech, ve kterých byly listy odstraněny, se množství parazitů zvýšilo na čtvrt miliónu.

s-24 Špačci tak instinktivně využívají pesticidního účinku listů.

s-25 Pesticidní působení na roztoče bylo upřesněno tak, že látkou nejsou zasaženi dospělí paraziti, ale organismy v době vývoje.

s-26 Podle Clarka hraje hlavní úlohu při výběru listů čich.

s-27 Ptáci si zachovají čichový vjem hnízda a pomocí čichu zostřeného v době hnízdění nalézají příslušné listy.

s-28 S určitou benevolencí byli špačci označení za ptáky s talentem pro aplikovanou chemii.

s-29 Druhý příklad se týká šimpanzů.

s-30 Primátologové, znalci nejbližších příbuzných člověka, prostudovali již velmi podrobně chování i zvyklosti šimpanzů i z hlediska výživy.

s-31 Bylo podrobně prozkoumáno složení potravy i způsoby, jakými ji požívají.

s-32 Normální potravu šimpanzi rychle rozžvýkají a polknou.

s-33 Občas však sáhnou mimo svůj obvyklý jídelníček a k této potravě se chovají odlišně a nezvykle.

s-34 Richard Wrangham, profesor antropologie Harwadovy univerzity zjistil, že jde o listy rostliny z rodu Aspilia, která je v Africe široce rozšířena.

s-35 Z nich si šimpanzi vybírají tři druhy: Aspilia pluriseta, A . rudis a A . mossambicensis .

s-36 Tyto listy šimpanzi nerozžvýkávají, ale nechají je chvíli v ústní dutině a pak je vcelku polknou.

s-37 Příčina tohoto zvláštního jednání zůstala dlouho neobjasněná a záhadná.

s-38 Klíčem k objasnění bylo pozorování, že domorodci žijící ve stejné oblasti s šimpanzi používají zcela shodného výběru listí k lékařským účelům.

s-39 Čajové odvary z těchto listů se jim osvědčily jak zevně při léčení poranění a popálenin, tak vnitřně při střevních obtížích vyvolaných parazity.

s-40 Z tohoto pozorování vytvořil Wrangham hypotézu, že i pro šimpanze jsou tyto listy léčebným prostředkem, jakýmisi léčebnými pilulkami.

s-41 Hypotéza byla podepřena nálezem, že listy polknuté vcelku jsou posety četnými trhlinkami, kterými se může uvolňovat během průchodu střevním traktem účinná látka.

s-42 K vyjasnění povahy předpokládané účinné látky požádal Wrangham kalifornského farmakologa Eloye Rodrigueze.

s-43 Výsledky byly pozoruhodné.

s-44 Z listů prokázal vysoké koncentrace účinného antibiotika zvaného thiarubine-A, dříve nalezeného v jiných rostlinách.

s-45 Rodriguez prokázal, že thiarubine-A má výrazný protihoubový a protiparazitární účinek.

s-46 Ukázal například, že velmi nízké koncentrace jsou účinné proti parazitům a mají též výrazný antimikrobiální účinek.

s-47 Analýza zjistila i další skutečnosti: nejúčinnější látky obsahují mladé listy, a to při ranním rozbřesku.

s-48 A právě tyto listy a v této době používají šimpanzi.

dependency tree • text view