Na
trase
Berlín
-
Moskva
Krzysztof
Skubiszewski
odpovídá
LN
Jana
Blažková
Po
celou
dobu,
kdy
jsem
byl
ministrem,
jsem
se
soustředil
na
dva
pilíře
polské
zahraniční
politiky.
Prvním
z
nich
je
evropská
integrace,
druhým
vybudování
co
nejlepších
vztahů
se
sousedními
zeměmi,
objasňuje
profesor
mezinárodního
práva
a
bývalý
polský
ministr
zahraničí
Krzysztof
Skubiszewski
základní
body,
na
kterých
je
postavena
polská
zahraniční
politika.
Profesor
Skubiszewski
navštívil
tento
týden
Prahu
na
pozvání
nadace
Bohemia.
o
Odvěkým
problémem
Polska,
stejně
jako
České
republiky,
jsou
vztahy
s
Německem.
V
současné
době
jsou
německo-polské
vztahy
na
mnohem
lepší
úrovni
než
česko-německé.
Jak
si
vysvětlujete
tento
rozdíl?
Pro
Polsko
je
důležitá
jeho
geografická
pozice.
Vzhledem
k
tomu,
že
naše
země
leží
na
přímé
linii
Německo
-
Rusko
a
další
bývalé
státy
Sovětského
svazu
(Ukrajina
a
Bělorusko),
bylo
v
našem
zájmu
urovnat
vztahy
s
Německem
co
nejrychleji
a
na
co
nejlepší
úroveň.
Česká
republika,
z
východu
chráněná
Slovenskem,
v
tak
obtížné
situaci
není,
proto
vyčkává.
Text
polsko
-
německé
dohody
se
však
příliš
neliší
od
textu
bývalé
československo-německé
dohody.
o
Varšava
se
stavěla
kriticky
k
jisté
zdrženlivosti
české
strany
v
oblasti
spolupráce
středoevropských
zemí
v
rámci
visegrádské
skupiny.
Jak
vy
osobně
vidíte
budoucnost
tohoto
sdružení
z
hlediska
zájmu
jeho
členů
o
co
nejrychlejší
vstup
do
Evropské
unie
a
NATO?
Společným
cílem
všech
států
visegrádské
skupiny
je
Brusel.
Spoluprací
můžeme
udělat
mnoho.
Vstup
do
evropských
struktur
proběhne
sice
na
individuálním
základě,
ale
např.
vzájemnou
výměnou
informací
si
situaci
velmi
usnadníme.
S
obavami,
se
kterými
Praha
hledí
na
tento
svazek,
zásadně
nesouhlasím.
o
Někteří
představitelé
vaší
vlády
nedávno
uvedli,
že
se
Polsko
stane
první
středoevropskou
zemí,
která
vstoupí
do
NATO.
Vaše
armáda
je
na
to
údajně
nejlépe
připravena.
Souhlasíte
s
tímto
názorem?
V
současné
době
je
těžké
určit,
která
ze
zemí
visegrádské
skupiny
bude
první
připravena
vstoupit
do
NATO.
U
Polska
je
vstup
do
aliance
ovlivněn
i
jeho
geostrategickou
polohou.
Ta
může
být
pro
NATO
zajímavá.
A
tuto
skutečnost
jsem
se
snažil
zdůraznit
v
době,
kdy
jsem
byl
ministrem
zahraničí
-
hned
po
roce
1989,
kdy
jsme
komunistům
vzali
moc.
Mou
úlohou
bylo
změnit,
transformovat
nevýhody
naší
geografické
pozice
ve
výhody.
Ukázat,
že
Polsko
je
země,
která
je
pro
Západ
důležitá.
Pro
NATO
však
tato
poloha
pochopitelně
není
vším.
Musíme
změnit
i
vybavení
armády,
což
vzhledem
k
finanční
situaci
není
právě
jednoduché.
o
Která
ze
zemí
visegrádské
skupiny
má
podle
vašeho
mínění
největší
šanci
vstoupit
jako
první
do
EU?
To
nelze
říci.
Nevím,
kdo
by
to
mohl
být.
Vyjednávání
ještě
ani
nezačalo.
Ale
ze
strany
unie
je
patrná
tendence,
přijímat
několik
zemí
najednou.
To
se
nyní
stalo
s
Rakouskem,
Norskem,
Švédskem
a
Finskem.
Mezi
těmito
státy
jsou
přitom
určité
rozdíly.
Do
unie
však
vstoupí
najednou.
To
se
patrně
stane
i
v
případě
České
republiky,
Polska,
Maďarska
a
Slovenska.
o
Co
si
myslíte
o
vztazích
mezi
Českou
republikou
a
Polskem?
Jaké
problémy
jsou
mezi
těmito
dvěma
zeměmi
zásadní?
Naše
vztahy
jsou
bezkonfliktní.
Měly
by
však
být
méně
pasivní
a
dynamičtější.
V
otázkách
regionálních
i
v
těch
evropských.
Naše
země
by
měly
na
cestě
do
unie
více
spolupracovat.