vesm9212_040

Saharský prach a evropské deště

Poměrně často se stává, že hluboká tlaková níže nad Atlantikem podmíní vznik silných větrů, které ze střední Sahary, Mauretánie a z území mezi Alžírem a Marokem přináší do Evropy oranžově nebo červeně zbarvený pouštní prach. Ve středověku byl tento jev popisován kronikáři jako "krvavé deště". Již v polovině minulého století se C. G. Ehrenberg pokusil sestavit katalog "krvavých dešťů". Dnes víme o 715 případech, které se přihodily před r. 1983. Přibližně od té doby jsou krvavé deště soustavně sledovány až k události 818 r. 1991. Nejlépe je zaznamenáváme v zimě na sněhu, kde se projevují jako nápadné zčervenání. Postihují zejména jižní Francii, Anglii, Sicílii a oblast kolem Říma.

Maximální jednorázově napadané množství prachu zaznamenané od r. 1972 je 6 g/m 2 , ale víme, že r. 1846 ve Valencii napadlo tolik prachu, že ucpával odpadové roury. Na našem území je zimní zčervenání sněhu poměrně vzácné díky celkově slabším výskytům a přehlušení tuzemským prachem. Nejvíc saharských prachových bouří postihlo Evropu v letech 300 před Kristem až 100 po Kristu a v letech 1750 - 1920. Jev "krvavých dešťů" nás zajímá z několika důvodů

* umožňuje nám rekonstruovat směry vzdušného proudění a jeho fluktuace (pravděpodobně není náhodné, že první maximum se kryje s obdobím stěhování národů a druhé s počátkem globálního oteplování)

* dálkově přenášený prach je v některých oblastech přeci jen důležitou součástkou půdních profilů a poněkud vyrovnává vliv substrátu na vegetační pokrývku.

(A. Bucher: Saharan Dust, Loess Letter, April 1992, 52-53).

Václav Cílek

51-34