Kubo-futuristické
a
rayonistické
obálky
Knihy
ruské
avantgardy
představuje
Britská
knihovna
v
Londýně
Vojtěch
Lahoda,
Autor
(nar.
1955)
je
historik
umění,
ředitel
Ústavu
dějin
umění
Akademie
věd
V
sálech
londýnského
objektu
King's
Library
s
nekonečnými
řadami
knih
a
s
vitrínami
se
vzácnými
tisky
či
rukopisy
se
najednou
objevila
nápadná
změna:
konstruktivistická
paneláž
vytváří
ve
starobylém,
věděním
nabitém
prostředí
ostrov
jiného
světa:
ostrov
knih
ruské
avantgardy
z
let
1912-1934.
Expozice
British
Library
je
pozoruhodná
šíří
záběru
vystaveného
materiálu
i
přístupem
ke
zdánlivě
malé
výstavě.
Především
však
odvahou
vybudovat
samostatný
prostor
simulující
postupy
konstruktivismu
v
muzeálním
prostředí
doby
krále
Jiřího
IV.
Vystavené
publikace,
vesměs
vzácná
vydání
o
několika
počtech
výtisků,
se
takto
pohromadě
vidí
zřídka.
Od
knih
básnířky
Eleny
Guro
přes
obálky
Kazimira
Maleviče
k
úpravám
knih
Michaila
Larionova.
Často
jde
o
knihy
básní
Majakovského,
Chlebnikova,
Kamenského,
Kručonycha
či
Kljuna.
Tyto
publikace
v
kubo-futuristickém
duchu
či
v
pojetí
směru,
který
Larionov
a
Gončarovová
nazvali
pro
jeho
energetický,
paprsčitý,
akční
charakter
rayonismus,
jsou
vystaveny
vedle
tradičněji
vydávaných
knih,
dnes
ovšem
neméně
vzácných
(pojednání
o
umění
od
I.
Aksenova
či
A.
Ševčenka).
Zvláště
cenné
jsou
publikace
jednoho
z
vůdčích
ruských
futuristů
Davida
Burljuka,
který
roku
1918
emigroval
do
USA.
Tam
pokračoval
ve
své
básnické
činnosti
(ručně
malovaná
obálka
ke
sbírce
Marusja-San
z
roku
1925).
Zvláště
jímavá
je
fotografie
Burljuka
z
jeho
amerického
pobytu,
kde
stále
zdůrazňoval
svou
futuristickou
image.
Jednu
tvář
má
pomalovanou,
připomíná
tetování,
v
uchu
náušnici,
na
hlavě
cylindr,
pruhovanou
křiklavou
vestu...
Počátek
dvacátých
let
se
odehrává
ve
znamení
nástupu
konstruktivismu
do
typografie.
Zde
leží
těžiště
úprav
A.
Rodčenka,
od
poloviny
dvacátých
let
využívajících
fotomontáže
(cyklus
knih
tzv.
Jima
Dollara,
což
byl
pseudonym
M.
Šagiňinová).
Poslední
část
výstavy
rekonstruuje
ducha
čítárny
Rodčenkova
Dělnického
klubu
z
roku
1925.
V
regálech
na
časopisy
jsou
zde
tentokrát
exponáty:
slavné
obálky
knih
Rodčenka,
El
Lisického,
časopisy
Lef
či
Sovremennaja
architektura.
Zvláště
pozoruhodné
jsou
publikace
básníka
Kručonycha
(a
Chlebnikova)
po
roce
1918,
vydávané
vesměs
v
Tbilisi.
Knihy
jsou
doplněny
informativními
popisky,
kresbami
například
Larionova,
Majakovského,
Maleviče
či
Gončarovové,
dobovými
propagandistickými
letáky
a
plakáty,
které
ovšem
s
přibývajícím
časem
ztrácejí
výtvarnou
úroveň.
Aby
toho
nebylo
málo,
na
několika
místech
výstavy
si
lze
nasadit
sluchátka
a
poslechnout
dobovou
hudbu
(neznámého
futuristu
N.
Roslavece,
A.
Lourié,
přítele
Chlebnikova
a
Kandinského,
samozřejmě
D.
Šostakoviče
či
údernou
Hudbu
strojů
A.
Mosolova).
Unikátním
zážitkem
je
poslech
Majakovského
veršů
recitovaných
samotným
básníkem.
British
Library
vydala
stručný
katalog
knih
uvedené
tematiky
čítající
přes
šest
set
položek
z
majetku
knihovny
(ovšem
bez
jediné
reprodukce).
K
tomu
lze
na
místě
zakoupit
dvě
publikace
o
ruské
avantgardní
knize,
vydané
specialistkou
Susan
Comptonovou.
Výstava
je
malá
rozměry,
avšak
velká
významem.
I
přes
omezený
prostor
nabízí
paletu
zážitků:
promítají
se
zde
ruské
němé
filmy
nedávno
objevené
v
archivech
vedle
dokumentárních
autorských
filmů
Jakova
Protazonova
či
Jevgenije
Bauera.
Na
září
k
tomu
British
Library
přichystala
sérii
přednášek
specialistů
na
dané
téma.
All
Change.
British
Library,
Londýn.
24.
června
-
25.
září.