Gordon
research
conferences
Vědecká
práce
je
nejen
práce,
ale
i
privilegium,
závazek
a
také
zábava
VLADIMÍR
VILÍM
Každým
rokem
vyjde
první
březnové
číslo
časopisu
Science
s
nápadným
upozorněním
na
obálce:
Gordon
Research
Conferences
inside
.
Uprostřed
čísla
je
potom
dlouhý
seznam
konferencí,
jejich
programy,
místa
a
data
konání.
Co
to
vlastně
Gordonské
konference
jsou?
Koncepce
konferencí
V
současném
světě
velkých
konferencí
a
kongresů
s
tisíci
účastníky
jsou
Gordonské
konference
zcela
unikátní
svojí
koncepcí.
Základní
idea
je
tato:
na
pečlivě
vybrané
a
aktuální
téma
základního
výzkumu
z
oboru
chemie
uspořádat
konferenci,
jejímž
jediným
cílem
je
shromáždit
specialisty
pracující
aktivně
v
danném
oboru
a
umožnit
jim
navázat
osobní
kontakty
přímou
komunikací.
Cíl:
stimulovat
rozvoj
danného
oboru,
motivovat
zúčastněné,
umožnit
a
navodit
přímou
výměnu
informací
a
názorů,
navázání
spolupráce
a
formulování
společných
projektů.
Řešení:
vždy
stejné
určené
místo
konání
konferencí,
malá,
počtem
omezená
skupina
kvalifikovaných
účastníků,
neformální
diskuse
bez
písemného
záznamu
v
neformálním,
intelektuálně
stimulujícím
prostředí.
Původ
konferencí
První
konference
tohoto
typu
(tehdy
jediná)
se
konala
r.
1931
a
organizoval
jí
dr.
Neil
E.
Gordon
z
University
Johnse
Hopkinse
v
Baltimore
(USA)
pod
názvem
Gibson
Island
Research
Conference.
Konference
byly
později
známy
jako
Chemical
Research
Conferences;
v
současné
době
se
konají,
na
počest
svého
zakladatele,
pod
názvem
Gordon
Research
Conferences.
Od
svého
založení
fungují
konference
jako
"self-support,
non-profit
organization",
dobrovolná
organizace
s
cílem
napomáhat
vědě.
Hlavním
řídícím
orgánem
je
Rada
konferencí
(Council
of
the
Conferences),
v
níž
mají
po
jednom
zástupci
všichni
původní
sponzoři
konference,
které
získal
Gordon
při
jejím
zakládání.
Těchto
sponzorů
je
57,
jejich
seznam
zahrnuje
jména
takových
firem
jako
Dow
Chemical
Co.,
Eastman
Kodak,
Standard
Oil
a
Westinghouse
Electric
Corp.
Dále
je
členy
Rady
15
vědců
representujících
základní
výzkum,
který
není
přímo
podporován
průmyslem.
Předsedové
jednotlivých
konferencí
pro
každý
rok
jsou
zastoupeni
v
Radě
jako
jeho
členové
ex
officio.
Rada
volí
ze
svého
středu
výkonný
výbor
(Board
of
Trustees),
který
má
13
členů,
každý
rok
jsou
voleni
3
noví
členové
na
šestileté
období.
Ten
odpovídá
za
provádění
všeobecné
politiky,
tak
jak
ji
doporučuje
Rada;
za
konkrétní
organizační
záležitosti
zodpovídá
ředitel
konferencí.
Konkrétní
konference
Téma
každé
konference
je
omezeno
pouze
dvěma
požadavky:
musí
jít
o
téma
základního
výzkumu,
které
je
momentálně
ve
stadiu
vývoje
"na
hranicích
poznání".
Kdokoli
vědecky
kvalifikovaný
může
navrhout
nové
téma
písemně
řediteli
konferencí,
který
ho
dále
postoupí
výběrové
a
termínové
komisi.
Úkolem
komise,
která
se
pravidelně
schází,
je
jednak
hodnotit
průběžně
přínos
pořádaných
konferencí,
jednak
vybírat
z
návrhů
nejslibnější
témata
pro
budoucí
konference
a
doporučovat
je
výkonnému
výboru
ke
schválení.
Je-li
téma
schváleno,
je
jmenován
předseda
konference,
který
pak
odpovídá
za
přípravu
a
průběh
konkrétní
konference,
výběr
témat
pro
přednášky
a
diskuse
a
výběr
přednášejících.
Na
závěr
každé
konference
hodnotí
účastníci
anonymní
anketou
její
přínos
a
navrhnou,
jestli
se
má
konat
další
konference
na
stejné
téma.
Jestliže
převažuje
kladný
názor,
je
zvolen
předseda
příští
konference
a
výkonnému
výboru
je
doručena
žádost
o
její
zařazení
do
plánu.
V
současné
době
se
konference
konají
vždy
v
letních
prázdninových
měsících
v
kampusech
šesti
univerzit
nacházejících
se
ve
státech
New
Hampshire
a
Rhode
Island.
Konference
na
dané
téma
se
může
opakovat
každý
rok
nebo
jednou
za
dva
roky.
V
letošním
roce
se
konalo
celkem
115
konferencí,
pokrývajících
celý
rozsah
chemie
a
biochemie
od
fyzikální
elektrochemie
a
radiační
chemie
po
molekulární
biologii
a
takových
témat,
jako
stárnutí
a
rakovina.
Charakter
a
průběh
konferencí
Jakmile
je
téma
konference
schváleno,
je
plně
v
pravomoci
předsedy
a
všech
účastníků
konference,
aby
formovali
průběh
konkrétní
konference
s
cílem
co
nejvíce
prohloubit
znalosti
účastníků
a
motivovat
je
pro
jejich
další
vědeckou
práci.
Základním
pravidlem
je,
že
všechna
zasedání
jsou
neformální,
"off
the
record",
a
že
všichni
účastníci
mohou
zcela
svobodně
vyjádřit
svůj
názor.
Z
průběhu
konference
není
vydáván
žádný
písemný
materiál,
naopak
při
odesílání
přihlášky
se
všichni
účastníci
konference
zavazují,
že
názory
vyslovené
ostatními
účastníky
v
průběhu
konference
nebudou
citovat
v
žádném
svém
písemném
projevu
a
že
o
průběhu
konference
sami
nevydají
písemnou
zprávu.
Všichni
účastníci
si
zachovávají
plné
právo
výsledky
prezentované
na
konferenci
publikovat
nebo
nepublikovat
později
podle
vlastního
uvážení.
Místo
prezentace
výsledků
už
připravených
k
publikování
se
klade
důraz
na
formulaci
budoucích
problémů,
návrhu
cest
vedoucích
k
jejich
řešení
a
diskusi
významu
nejnovějších,
třeba
i
dosud
neověřených
výsledků.
Cíli
stimulovat
co
nejrozsáhlejší
neformální
komunikaci
mezi
jednotlivými
účastníky
a
vytvořit
pro
ni
dostatečný
prostor
jsou
podřízena
i
další
pravidla.
Konference
se
koná
vždy
od
pondělka
do
pátku.
Dopoledne
jsou
věnována
přednáškám,
večery
jsou
většinou
organizovány
opět
jako
bloky
přednášek
nebo
jako
diskuse
na
dané
téma.
Na
společný
večerní
program
ještě
navazují
neformální
diskuse
u
posterů,
které
se
často
protahují
dlouho
přes
půlnoc.
Odpoledne
jsou
volná,
věnovaná
většinou
sportovním
aktivitám
-
a
určitě
se
snáze
domluví
na
společném
experimentu
dva
lidé,
kteří
se
sice
předtím
osobně
neznali,
ale
právě
spolu
sehráli
fotbalové
utkání
Evropa
proti
ostatnímu
světu.
Počet
účastníků
každé
konference
je
omezen
na
přibližně
100,
výběr
přihlášených
provádí
předseda
(přihláška
mj.
obsahuje
rubriku
"Publikace
na
téma
konference
za
poslední
3
roky").
Ti,
na
které
se
nedostalo
(u
některých
konferencí
je
to
více
než
polovina
přihlášených),
jsou
zařazeni
jako
náhradnící.
Fixní
konferenční
poplatek
je
závazný
a
stejný
pro
všechny
účastníky
včetně
pozvaných
přednášejících.
Předpokládá
se,
že
všichni
účastníci
setrvají
na
konferenci
po
celou
dobu
jejího
konání,
budou
spolu
bydlet
na
jednom
místě
v
univerzitním
kampusu
a
společně
se
stravovat
-
prostě
že
stráví
celý
týden
pohromadě,
aby
se
poznali
a
mohli
navázat
kontakty.
Neformálnost
a
důraz
na
pracovní
průběh
konferencí
jsou
skutečným
zážitkem
pro
účastníka
zvyklého
na
několik
předsedajících
vzájemně
si
předávajících
slovo
při
zahajovacích
rituálech
každého
více
či
méně
významného
setkání
v
tuzemsku:
letošní
konferenci
na
téma
proteoglykany
zahájil
její
předseda
dvěma
větami
(oblečen
byl
přitom
v
jeansy
a
tričko)
a
pak
už
se
celý
týden
hovořilo
vždy
jen
k
věci.
Úkolem
moderátorů
jednotlivých
bloků
přednášek
bylo
především
běhat
s
přenosným
mikrofonem
od
jednoho
diskutujícího
ke
druhému.
Všichni
přednášející
sami
dodrželi
jim
určený
čas
a
účast
na
přednáškách
byla
podle
mého
názoru
stoprocentní.
Co
říci
na
závěr?
Účast
na
Gordonské
konferenci
je
jednak
prestižní
záležitostí
-
zejména
u
konferencí,
u
nichž
počet
zájemců
o
účast
vysoce
převyšuje
kapacitu,
rozhodně
nelze
o
výběrovém
řízení
říci,
že
by
bylo
formální.
Účast
má
nejen
obrovskou
hodnotu
informační
(na
konferenci
se
otevřeně
diskutuje
o
výsledcích,
které
se
v
literatuře
objeví
třeba
až
za
dva
roky),
ale
je
i
motivující
a
inspirující
událostí,
potvrzující
skutečnost,
na
kterou
občas
zapomínáme
-
vědecká
práce
je
nejen
práce,
ale
i
privilegium,
závazek
a
také
zábava,
jako
každá
činnost,
kterou
dělají
lidé
zapálení
pro
věc.