s-1
| Kde
jste
tehdy
bydleli
?
|
s-2
| Bydleli
jsme
v
Rokycanech
.
|
s-3
| Pamatuji
si
,
že
rodiče
ještě
před
válkou
v
roce
1938
koupili
rodinný
domek
,
takže
jsme
bydleli
v
rodinném
domku
.
|
s-4
| Protože
bylo
už
tehdy
velice
potřebné
dělat
opravu
,
opravovali
jsme
dům
za
války
,
aby
bylo
bydlení
snadnější
.
|
s-5
| Dělali
jsme
tam
různé
úpravy
,
zaváděli
jsme
vodu
a
po
válce
pak
i
plyn
,
takže
pořád
bylo
dost
práce
na
vlastním
domě
.
|
s-6
| Máte
nějakou
vzpomínku
z
let
války
?
|
s-7
| Mám
.
|
s-8
| Pamatuji
si
,
že
jsme
byli
ještě
při
návštěvě
měšťanské
školy
povoláni
,
abychom
uklízeli
sníh
.
|
s-9
| Tehdy
byla
v
roce
1943
veliká
kalamita
a
napadalo
v
Rokycanech
asi
metr
sněhu
.
|
s-10
| Další
vzpomínkou
z
let
války
je
to
,
jak
jsme
celá
parta
jezdili
do
učení
.
|
s-11
| Nikde
se
nesmělo
na
veřejnosti
svítit
,
bylo
zatemnění
.
|
s-12
| Taktéž
vlaky
jezdily
úplně
po
tmě
.
|
s-13
| V
Ejpovicích
bylo
vybudované
hnízdo
světlometu
,
které
obsluhovaly
Němky
,
které
měly
tak
sedmnáct
,
osmnáct
let
.
|
s-14
| Toto
byla
jejich
válečná
činnost
.
|
s-15
| Takže
to
jsou
dvě
věci
.
|
s-16
| Ta
doba
byla
velice
krušná
už
z
toho
pohledu
,
že
jsem
ráno
jezdil
vlakem
po
sedmé
hodině
a
domů
jsem
se
vracel
v
půl
osmé
.
|
s-17
| Tak
dlouho
to
trvalo
,
takže
podzim
nebo
zimu
jsme
strávili
doma
po
tmě
.
|
s-18
| Po
tmě
jsem
ráno
šel
na
vlak
a
po
tmě
jsem
se
vracel
.
|
s-19
| To
muselo
být
těžké
.
|
s-20
| Však
jsme
byli
mladí
.
|
s-21
| Ale
problém
byl
,
že
ke
konci
roku
1944
.
.
.
|
s-22
| Za
války
se
nesmělo
tancovat
,
ale
byly
povolené
taneční
kurzy
.
|
s-23
| Musel
jsem
,
abych
to
vůbec
stačil
,
vždycky
v
den
,
kdy
byla
taneční
výuka
,
chodit
do
učení
ve
večerních
šatech
.
|
s-24
| Co
ti
ostatní
na
fotce
,
sešli
jste
se
ještě
po
válce
?
|
s-25
| Dodnes
tam
fůra
lidí
bydlí
a
samozřejmě
se
zdravíme
,
navštěvujeme
,
popovídáme
si
.
|
s-26
| Je
zajímavé
,
když
se
na
to
teď
dívám
,
že
už
fůra
,
lépe
řečeno
pět
jich
odešlo
,
už
nejsou
mezi
námi
.
|
s-27
| Kteří
to
jsou
?
|
s-28
| Je
to
ten
chlapec
s
čákou
na
hlavě
,
jmenoval
se
Zdeněk
Brániš
a
ten
,
co
obsluhuje
dělo
,
co
je
za
hlavního
,
Bendík
.
|
s-29
| Pak
byl
kapitánem
nebo
majorem
v
naší
armádě
.
|
s-30
| Napravo
od
děla
,
ten
co
má
v
ruce
granát
,
je
Provazník
a
ten
už
také
není
živ
.
|
s-31
| Ostatní
normálně
poznávám
podle
jména
.
|
s-32
| Vzadu
byla
další
část
sokolské
akademie
v
roce
1938
,
kde
naši
hoši
představovali
zase
letectvo
.
|
s-33
| Jsou
tam
s
letadlem
,
je
vidět
jenom
maketa
ocasu
letadla
.
|
s-34
| Pořád
jste
ještě
v
Sokolu
?
|
s-35
| Já
jsem
pak
začal
pracovat
v
Junáku
,
ve
skautu
.
|
s-36
| Moje
žena
je
,
samozřejmě
po
přestávce
ve
válce
a
i
pak
po
roce
1948
,
kdy
Sokol
byl
a
nebyl
,
v
současné
době
v
Sokolu
a
zúčastnila
se
minulého
sletu
.
|
s-37
| To
je
zajímavé
.
|
s-38
| Kdy
jste
začal
skautovat
?
|
s-39
| Skautovat
jsem
začal
hned
po
druhé
světové
válce
v
roce
1945
.
|
s-40
| Tvořili
jsme
družinu
,
která
byla
sestavená
z
nás
muzikantů
.
|
s-41
| Protože
jsme
měli
rytmickou
skupinu
,
tak
jsme
celá
muzikantská
parta
přešla
jako
družina
tygrů
do
střediska
rokycanských
skautů
.
|
s-42
| Vídáte
se
dodnes
?
|
s-43
| Ano
,
dodnes
máme
každý
týden
středeční
schůzky
.
|
s-44
| Kde
?
|
s-45
| V
Rokycanech
ve
skautském
domově
.
|
s-46
| Po
roce
1945
jsme
se
zúčastnili
,
sice
už
nám
bylo
sedmnáct
,
pomocných
prácí
.
|
s-47
| Pomáhali
jsme
.
|
s-48
| Nyní
,
po
roce
1989
jsme
vlastnoručně
stavěli
skautský
domov
a
dvě
klubovny
.
|
s-49
| Jednu
pro
světlušky
,
to
jsou
mladší
členky
skautu
i
předškolního
věku
a
další
srub
byl
věnován
mladším
skautům
též
předškolního
věku
.
|
s-50
| Vlastní
skautský
domov
je
sroubený
dům
,
který
má
i
společenský
sál
.
|