| s-1
| To
bylo
roku
1918
,
začaly
strašné
boje
mezi
Poláky
a
Ukrajinci
.
|
| s-2
| Byl
tam
chaos
,
koně
tam
běhali
hladoví
.
|
| s-3
| Bydleli
jsme
ve
srubu
.
|
| s-4
| Ale
než
jsme
se
tam
nastěhovali
,
musím
vám
ještě
říct
,
měla
maminka
u
sedláka
nějaké
peníze
,
co
jí
tatínek
dal
na
živobytí
.
|
| s-5
| Jednou
tam
přišel
soused
,
jestli
může
rozměnit
nějaké
bankovky
.
|
| s-6
| Maminka
vytáhla
sáček
a
rozměnila
mu
to
.
|
| s-7
| Měli
tam
psa
,
který
byl
na
řetězu
a
pobíhal
sem
a
tam
.
|
| s-8
| Jednou
v
noci
slyšela
maminka
toho
psa
strašně
štěkat
a
najednou
utichnul
.
|
| s-9
| Potom
se
k
nám
někdo
dobýval
.
|
| s-10
| Byli
jsme
pod
peřinou
celí
ustrašení
a
maminka
měla
v
ruce
nějakou
hůl
nebo
co
a
stála
za
dveřmi
.
|
| s-11
| V
tom
zámku
pořád
někdo
šátral
.
|
| s-12
| Naštěstí
přišel
tatínek
ze
služby
podívat
se
na
nás
,
takže
nás
zachránil
.
|
| s-13
| Ovšem
potom
nás
vzal
s
sebou
do
koňského
špitálu
,
tam
už
jsme
nemohli
bydlet
.
|
| s-14
| Taky
to
tam
bylo
hodně
primitivní
,
pořád
si
od
maminky
vypůjčovali
vařivo
,
nádobí
a
všechno
.
|
| s-15
| Prožili
jsme
tam
taky
jednu
jednu
ukrajinskou
svatbu
,
to
si
pamatuju
,
ale
detaily
už
vám
povědět
nemůžu
.
|
| s-16
| Tatínek
nás
vystěhoval
do
srubu
,
to
byl
pravý
srub
.
|
| s-17
| To
ale
bylo
v
koňském
špitále
,
poněvadž
maminka
už
se
tam
bála
,
nechtěla
na
statku
být
.
|
| s-18
| Když
přišel
ten
chaos
v
roce
1918
,
tak
koně
tam
pobíhali
hladoví
,
okusovali
srub
.
|
| s-19
| Maminka
tenkrát
,
to
si
pamatuju
,
někde
sehnala
husy
.
|
| s-20
| Upekly
se
,
dalo
se
to
do
ruksaku
,
a
že
musíme
odtamtud
pryč
.
|
| s-21
| I
ta
z
Liberce
,
už
nevím
,
jak
se
jmenovala
,
šla
s
námi
.
|
| s-22
| Tatínek
měl
bratra
v
ruksaku
.
|
| s-23
| Já
jsem
měla
veškerý
náš
majetek
,
jenom
nějaké
peníze
,
v
sáčku
.
|
| s-24
| Maminka
se
mě
vždycky
ptala
:
"
Je
ti
dobře
?
"
|
| s-25
| Jako
jestli
to
mám
ještě
v
pořádku
.
|
| s-26
| Tak
jsme
prchali
,
vždycky
jsme
se
za
peníze
někde
kousek
svezli
,
nějaký
sedlák
nás
svezl
.
|
| s-27
| Potom
jsme
přenocovali
u
jedné
židovské
rodiny
,
kteří
byli
ortodoxní
a
hrozně
hodní
.
|
| s-28
| Nechali
nás
tam
a
druhý
den
jsme
chtěli
do
Lvova
.
|
| s-29
| Tam
byl
vlak
,
koleje
,
dráha
.
|
| s-30
| To
byla
strastiplná
cesta
.
|
| s-31
| Nějaké
jídlo
jsme
měli
s
sebou
,
ale
byly
jsme
malé
děti
,
nemohly
jsme
to
všechno
tak
rychle
absolvovat
.
|
| s-32
| Tatínek
nám
hrozně
pomáhal
,
nosil
nás
a
tak
.
|
| s-33
| Ta
rodina
nás
tam
nechala
přespat
a
druhý
den
jsme
táhli
dál
pěšky
.
|
| s-34
| Pak
se
někde
sehnal
vůz
,
jak
se
to
dalo
.
|
| s-35
| Druhý
den
nás
dohonil
syn
těch
lidí
,
kde
jsme
spali
.
|
| s-36
| Říkal
,
že
v
noci
přišli
,
nastal
pogrom
a
celá
rodina
byla
vybitá
.
|
| s-37
| To
byla
hrozná
doba
.
|
| s-38
| Dostali
jsme
se
do
Lvova
,
jak
,
to
už
nevím
,
a
tam
jsme
čekali
na
vlak
.
|
| s-39
| Byly
tam
samé
náklaďáky
s
vojáky
.
|
| s-40
| Tatínek
chtěl
ten
,
který
jede
do
Prahy
.
|
| s-41
| Dlouho
jsme
čekali
,
až
nás
s
sebou
vzali
nějací
Italové
v
náklaďáku
.
|
| s-42
| Nás
děti
hnedle
vzali
mezi
kolena
a
dali
nám
čokoládu
.
|
| s-43
| Tak
jsme
se
dostali
do
Prahy
.
|
| s-44
| Maminka
dostala
těžkou
španělskou
chřipku
.
|
| s-45
| Tatínek
byl
bezradný
,
neuměl
vařit
,
tak
jsme
chodili
do
hotelu
Bristol
s
bandaskou
pro
polívku
.
|
| s-46
| To
byl
dřív
židovský
hotel
na
Dlouhé
třídě
.
|
| s-47
| Tatínek
se
staral
o
maminku
a
krmil
ji
polívkou
,
takže
to
tenkrát
nějak
přežila
.
|
| s-48
| Veškerý
majetek
,
všechno
,
co
maminka
odvezla
z
Prahy
,
tam
zůstal
.
|
| s-49
| To
jsme
nemohli
vzít
s
sebou
,
jenom
holé
životy
jsme
zachránili
.
|
| s-50
| Tatínek
měl
nějaké
zastoupení
,
prodával
,
vždycky
večer
si
psal
na
kus
novin
kolik
vydělal
.
|