s-1
|
Urbanová
a
Mozart
|
s-2
|
Recenze
|
s-3
|
HUDBA:
|
s-4
|
Nový
pěvecký
recitál
sopranistky
EVY
URBANOVÉ
byl
pojmenován
VADO
MA
DOVE?
podle
jedné
z
pěti
koncertních
árií
W.
A.
Mozarta,
které
tvoří
páteř
desky.
|
s-5
|
O
albu
bylo
už
mnoho
řečeno
a
napsáno.
|
s-6
|
Shrnutě:
že
se
zde
Urbanová
dostává
mimo
svůj
vlastní
obor,
jimiž
jsou
verdiovské
a
veristické
heroiny,
že
v
Mozartovi
nemá
možnost
tak
dramaticky
svůj
hlas
rozvinout
a
že
zeštíhlováním
její
fond
ztrácí
na
kvalitě.
|
s-7
|
Myslím,
že
zmíněné
názory
odrážejí
několik
nedorozumění.
|
s-8
|
Ačkoli
souhlasím
s
míněním,
že
umělecký
účinek
desky
není
zřejmě
jednoznačný,
důvody
jsou
poněkud
jiné.
|
s-9
|
Především
Mozartova
hudba
má
zcela
odlišné
a
řekl
bych
méně
okázalé
vlastnosti
než
třeba
party
Leonory
ze
Síly
osudu,
Tosky
nebo
Santuzzy,
vystavěné
na
technický
i
dramatický
efekt.
|
s-10
|
Tím
víc
to
platí
o
jeho
koncertních
áriích,
jedněch
z
nejtěžších
úkolů
pro
soprán
vůbec.
|
s-11
|
Virtuózní
technika,
cit
a
výraz
v
nich
musí
být
zastoupeny
v
typické
klasicistní
rovnováze.
|
s-12
|
Jedno
bez
druhého
nebo
třetího
nemůže
působit
plnohodnotně.
|
s-13
|
Eva
Urbanová
se
v
oněch
pěti
číslech
pokoušela
prosadit
především
dramatický
výraz,
čímž
si
ve
vysoko
posazených
áriích
-
zejména
v
jejich
závěrečných
pasážích
-
poněkud
"zablokovala"
svou
techniku.
|
s-14
|
Jak
skvěle
je
pěvkyně
technicky
vybavena
(používá-li
odpovídající
polohlas
i
střízlivé
forte),
dokázala
naproti
tomu
výborným
provedením
Amintiny
árie
z
opery
Il
Re
pastore
i
rozsáhlým,
více
než
šestnáctiminutovým
motetem
Exsultate,
jubilate.
|
s-15
|
Zde
nejenže
odpovídá
zpěvaččin
hlasový
témbr,
ale
jsou
tu
i
virtuózně
provedeny
koloraturní
pasáže
včetně
krásných
trylků
v
nejrůznějších
polohách.
|
s-16
|
Kdo
ví,
jaké
problémy
mají
dnes
s
nimi
(ale
také
s
jednoduššími
ozdobami)
i
naše
koloraturní
sopranistky,
pochopí,
jak
všestrannou
zpěvačkou
Eva
Urbanová
je.
|
s-17
|
Orchestrální
doprovod
s
náročnými
sólovými
instrumentálními
party
velmi
dobře
zvládá
-
podobně
jako
při
mozartovském
operním
recitálu
Dagmar
Peckové
-
Pražská
komorní
filharmonie,
řízená
Jiřím
Bělohlávkem.
|
s-18
|
Leo
Jehne
Eva
Urbanová:
Vado
ma
dove?
|
s-19
|
(Ćrie
pro
soprán).
|
s-20
|
CD
vydal:
Clarton,
1994.
|