Dependency Tree

vesm9212_032

ProjectPDT

Select a sentence

s-1 Paranoidní přírodověda?
s-2 Vesmír 71, 227, 1992/4
s-3 V eseji "Paranoia všedního dne" se Stanislav Komárek, řečeno velmi všeobecně, zabývá problémem, co je asi paranoidní myšlení a kde se s ním lze setkat.
s-4 Je to literární ztvárnění dojmů emigranta, který se vrací do dnešního Československa.
s-5 Lze tak usoudit podle první věty: "Jedním z nejhlubších zážitků provázejících návrat do zemí rané postkomunistické éry je výrazně paranoidní způsob myšlení větší části populace."
s-6 Věty tohoto typu, tj. věty vypovídající něco o větší (menší apod.) části populace, jsou bez náležitého opodstatnění, tj. odkazu na nějaký výzkum, podezřelé.
s-7 Po několika odstavcích si lze dokonce přečíst pozoruhodný názor.
s-8 Autor nás poučuje, že "Představa příčinnosti v oblasti přírodních věd je rovněž produktem tohoto 'paranoidního' typu myšlení..."
s-9 A pokračuje "Ne náhodou byly základy moderní přírodovědy položeny v podezíravém 17. století, proslulém mj. i neobyčejnou neurvalostí v oblasti justice."
s-10 Co je podle autora uvedeného eseje paranoidní myšlení?
s-11 "Je to vidění úmyslu, účelu či příčinné souvislosti (někdo nebo něco to přece musí udělat?!) i tam, kde by podle dobového obecného přesvědčení neměla být."
s-12 Údajně hledá tento způsob myšlení "jasné logické souvislosti, příčiny, účel, úmysl, hledá původce toho kterého dění a nakonec ho nalézá".
s-13 Jestliže budeme pojmy natahovat na skřipce, pak z nich samozřejmě vyrveme všechna tajemství.
s-14 Jestliže rozšířím pojem "paranoidní myšlení" tak, že do něj patří dokonce hledání jasné logické a příčinné souvislosti mezi věcmi ("... nebo něco to přece musí udělat"), pak je veškeré myšlení paranoidní.
s-15 To je samozřejmě nesmysl.
s-16 Stručně řečeno - autor přehání.
s-17 I jeho pokus dát rozvoj moderní přírodovědy do souvislosti s paranoiou je přinejmenším nemístný.
s-18 Rozvoj přírodních věd souvisí s rozvojem mnoha a mnoha jiných jevů, jako je např. zvídavost a hravost člověka, rozvoj formálních věd, ekonomické změny, společenská potřeba, aj.
s-19 Ale ani tradiční psychiatrie nevysvětluje paranoidní myšlení uspokojivě.
s-20 Ta paranoiu chápe jako důsledek dětské emocionality a vadného vztahu k realitě.
s-21 Paranoidní myšlení má pravděpodobně několik příčin, které se dále pokusím vyjmenovat.
s-22 Jedním zdrojem mohou být dětské strategie nebo dětská intuice při vysvětlování nových nebo neznámých jevů ve chvílích pocitu ohrožení nebo stresu.
s-23 V takových situacích mohou někteří jedinci uplatnit způsob řešení situace nebo problému (můžeme to označit také jako způsob obrany), jaký se naučili a uplatňovali v dětství.
s-24 Tehdy byl tento způsob přiměřený, ale v dospělosti již není.
s-25 Takto reagují mnohdy i lidé, které ještě neoznačujeme jako paranoidní.
s-26 Dětská emocionalita nebo dětská strategie není totiž ještě vše.
s-27 V podstatě zde nahrazujeme jen jednu abstrakci, totiž dětskou emocionalitu, abstrakcí jinou, totiž pojmem "dětská intuice používaná v dospělosti při stresu".
s-28 Další příčiny popisuje dobře Claude Steiner (Wie man Lebenspläne verändert, 1982, str. 161).
s-29 Steiner tvrdí, že na vzniku stavu, který psychiatrie označuje schizofrenní paranoia, se silně podílí sociální útlak: "Člověk je systematicky od svého raného mládí až do dospělého věku podváděn a utlačován."
s-30 A cituje Normana Camerona (American Handbook of Psychiatry, 1959), jehož jednu myšlenku pregnantně opisuje (str. 162): "I když zabaleno do bohatého psychiatrického jazyka, jmenuje Cameron nakonec to nejpodstatnější, co lze o paranoii říci: Paranoia je stav zostřeného vědomí. "
s-31 A pokračuje: "Každý z nás má nepřátele, kteří nás za našimi zády pomlouvají;
s-32 my všichni jsme obětmi spiknutí proti nám, které má za svůj cíl připravovat nás o peníze, volit tu nebo onu politickou stranu, souhlasit s určitým politikem, apod.
s-33 Jestliže např. nějaká reklamní společnost vyprodukuje reklamní šoty nebo inzeráty, v nichž v překrásné krajině dva mladí, krásní a zdraví lidé s líbezným úsměvem kouří mentolové cigarety, pak to není nic jiného než spiknutí proti naší soudnosti s cílem, abychom také začali kouřit mentolové cigarety.
s-34 Jestliže politici zasedají na svých neprůhledných konferencích, aby navrhli osobnostní profil svého prezidentského kandidáta a přitom v zákulisí vědí, že se tento profil a skutečná osobnost sobě vůbec nepodobají, pak je to spiknutí proti naší soudnosti."
s-35 A dále pokračuje: "Paranoia je zostřené vnímání reality, kdy vlastně něco vůbec teprve vnímáme - např. tu skutečnost, že jsme určitou skupinou (vlastní rodinou, bílými lidmi, velkokapitálem, politiky atp.) konspirativně sledováni.
s-36 Bez ohledu na to, zda policie konspirativně sleduje aktivní občany, bílí občané konspirují proti černým, muži proti ženám a rodiny proti jejím jednotlivým členům - ti všichni mají neurčitý pocit, že je ostatní chtějí utlačovat: ti všichni jsou paranoidní." ...
s-37 "Paranoidní systém pochopíme jedině tehdy, když jej pochopíme jako výsledek pokusu sloučit neslučitelné.
s-38 Jako pokusy o vysvětlení, které si mladý člověk sestavil pod vlivem neustálého sociálního tlaku, který popírá jeho naprosto reálné vjemy."
s-39 Paranoia není projevem "vadného vztahu k realitě", ale právě pokusem o vysvětlení (interpretaci) naprosto reálných vjemů.
s-40 Jak byste si počínali na psychiatrickém oddělení, kdybyste věděli, že staniční sestry pečlivě zapisují každé vaše slovo, o kterém se potom v lékařském kruhu diskutuje?
s-41 Co byste si mysleli, kdybyste denně museli spolykat tabletky, o jejichž účincích nic nevíte a o nichž vám také nikdo nic neřekne?
s-42 Víte jen, že je vám po nich špatně anebo že se vám chce spát.
s-43 Jak byste se potom stavěli ke stravě, kterou byste dostávali?
s-44 Považovali byste ji za normální, nebo za otrávenou?
s-45 V náznacích se o vás hovoří v tom smyslu, že budete zbaven svéprávnosti.
s-46 Považovali byste to za normální, anebo byste se cítili pronásledováni a ohroženi?
s-47 Paranoidní pacient potřebuje skutečnou ochranu, nikoli předstíranou.
s-48 Žádnou blahosklonnost, nýbrž pocit bezpečí .
s-49 Paranoidní pacient musí být vzat konečně vážně, aby se uzdravil.
s-50 Začte-li se člověk do popisu paranoie ve standardní učebnici psychiatrie, tak mu vstávají vlasy hrůzou na hlavě.
s-51 Popis paranoie se jenom hemží nadávkami: paranoici jsou psychopati, kverulanti, agresívní reformátoři apod.
s-52 Totéž platí i pro ostatní psychiatrické pojmy: ty imbecile, ty idiote, ty hysteriku apod.
s-53 Osočující diagnózy jsou vymezeny zase jen osočujícími pojmy.
s-54 Na tom nic nemění ten fakt, že to byly původně pojmy psychiatrické.
s-55 Jen nám ukazují, k čemu jsou vlastně dobré.
s-56 Lidé, které označujeme jako paranoiky, mají především strach a vše, co činí, činí pod vlivem svého strachu.
s-57 Namísto ochrany, které se dožadují, se jim servírují psychofarmaka, neúčinné psychoterapie a ostrakismus.
s-58 Bludy paranoidního pacienta se vztahují na sociální vztahy - nikdy na přírodu jako takovou.
s-59 Vždy to byl určitý člověk nebo skupina, určité organizace a podobné vědomím obdařené entity (např. bůh), které proti pacientovi konspirovaly, jej ohrožovaly.
s-60 Vznik moderní přírodovědy nelze proto lokalizovat do paranoidního myšlení.
s-61 Je to jednoduše neznalost věci a contradictio in adiecto.
s-62 Obraty jako kulatý čtverec, inteligentní idiot, hluboká mělčina nebo paranoidní přírodověda lze nanejvýše docílit umělecký dojem.
s-63 Nejsem historik, ale dovedu si představit, že s rozvojem přírodovědy v 17. století - a možná také již několik desetiletí předtím - se cítili někteří jedinci vládnoucích skupin ohroženi ve své moci a stávali se paranoidní.
s-64 Ve stavu pocitu ohrožení začali používat dětské strategie řešení problému, a hledali proto viníky, stávali se neurvalými.
s-65 Věda v té době přicházela s poznatky, které bořily staletá dogmata a staleté mocenské struktury.
s-66 Autor eseje tvrdí, že pochopení jevu je v podstatě spíše zvyknutí si na jev.
s-67 Zvyknutí si na jevovou fasádu je spíše charakteristické pro živočichy než pro člověka.
s-68 Jestliže člověk hodí kamenem a zasáhne, tak má před očima hmatatelný důkaz příčinnosti.
s-69 To ale není příčinnost ve smyslu přírodních věd.
s-70 Ve vědě jde o vypracování teorií, o pochopení souvislosti mezi vzdáleností dopadu kamene od nás a hmotností kamene, doby, za jakou dopadne, apod. - kauzalita je chápána šířeji a věda tak objevuje nová fakta.
s-71 Nejde ale o objevy typu: když kámen hodím větší silou, tak vím, že dále doletí.
s-72 To ví i opice.
s-73 A nejde také o promítání nějakých smyšlenek za jevovou fasádu, které nás mají uspokojovat, nýbrž reálných skutečností, i když jejich přímé prokázání může někdy trvat staletí.
s-74 Z hmotnosti kamene a dalších vztahů mohu např. odvodit gravitaci a v abstrakci pak přepokládat, že jestliže hodím kámen dostatečně silně, tak zemskou gravitaci překoná.
s-75 Konečný důkaz o jejím vlivu na předměty viděl na vlastní oči poprvé Gagarin, abstrahujeme-li od krátkých stavů beztíže v letadlech a jiných důkazů.
s-76 V následujícím příkladě vidíme, že základy moderní přírodovědy nebyly položeny v 17. století, ale pouze na několik století přerušeny.
s-77 Příčinnost ve smyslu přírodních věd demonstroval např. před více než 2 000 lety starověký matematik Eratosthenés z Kyrény, který působil v alexandrijské knihovně Serapeion jako knihovník.
s-78 Věděl o skutečnosti, že stíny vrhané Sluncem v Alexandrii v pravé poledne mají jinou délku než v Asuánu a odchylka činila asi 7-.
s-79 Předpokládal, že vzdálenost Slunce od Země je velmi velká, a že tedy dopadající paprsky jsou v Alexandrii a v Asuánu paralelní.
s-80 Začal o tomto jevu uvažovat a nakonec dospěl k představě, že Země musí mít tvar koule, a byl schopen výpočítat obvod Země.
s-81 Nebylo to pouhé zvyknutí si na jevovou fasádu anebo promítání příčin za tuto fasádu.
s-82 Právě proto, že chtěl pochopit souvislosti a poslal otroka, aby mu odkráčel vzdálenost mezi Asuánem a Alexandrií, a právě proto, že pochopil, jak spolu souvisí dva různě dlouhé stíny vržené stejnými tyčemi ve stejnou dobu na různých místech, nešlo o nějaké navyknutí si.
s-83 Viditelný důkaz o kulatosti Zeměkoule podali kosmonauté až o několik století později, odhlédneme-li od jiných nepřímých důkazů.
s-84 Nálepka 'paranoidní myšlení' je velmi pohodlná nálepka pro >1 ty nahoře

Text view • Download CoNNL-U