|

ps2013-047-08-007-049.tt

Parliament of the Czech Republic, Chamber of Deputies

Agenda Item Title

49. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 739/ - prvé čtení

Date2016-06-03
Meetingps2013/047
Agenda Itemps2013/047/049
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/047schuz/s047271.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index Page 1 > 2
Místopředseda PSP Jan Bartošek 49. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 739/ - prvé čtení Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr životního prostředí Richard Brabec. Prosím, pane ministře. Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji, pane předsedající. Hlavním účelem této obsahem poměrně drobné, nebo určitě velmi drobné, ale důležité novely je odstranit nesystémovost a nelogičnost současné právní úpravy a vyloučit nárok na náhradu újmy za ztížení zemědělského nebo lesního hospodaření na pozemcích ve vlastnictví státu. Jenom pro informaci pro ty, kteří se tím tak často nezabýváte. Finanční náhrada je ze zákona stanovena omezením z titulu ochrany přírody poskytována z prostředků státního rozpočtu, a to prostřednictvím Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky a správ národních parků. Vlastníkem pozemků, jichž se navrhovaná právní úpravy dotýká, je stát, Česká republika. Tím, že bude ze zákona vyloučen vznik nároku na újmu vzniklou či trvající na pozemcích ve vlastnictví státu, omezuje stát výhradně své vlastnické právo, nikoliv vlastnické právo jiných subjektů. Navržený princip, kdy je vlastnické právo omezeno se souhlasem vlastníka, je principem ústavně konformním, což jednoznačně nade vši pochybnost potvrdila i Legislativní rada vlády, která se tímto návrhem samozřejmě zabývala. Omezení vlastnického práva státu je odůvodněné skutečností, že příjemci újmy za omezení hospodaření na pozemcích ve vlastnictví státu jsou výhradně subjekty, státní podniky, které byly státem zřízeny za účelem zajišťování veřejného zájmu, a je zcela proti zájmům státu jako vlastníka, aby jím zřízeným subjektům zároveň vyplácel újmu za omezení, jež z titulu ochrany přírody sám stanovil. Přitom státní majetek byl za účelem jeho správy svěřen státním podnikům bezplatně, tedy na rozdíl od soukromých právnických a fyzických osob nemusely státní podniky pro získání pozemků vynaložit žádné finanční náklady. Podle platného znění zákona o ochraně přírody a krajiny může nárok na náhradu újmy uplatnit buď vlastník, nebo nájemce, který oprávněně užívá pozemky s omezením z titulu ochrany přírody. Vlastník má přitom zákonem přiznané přednostní právo na náhradu, tedy požádá-li o náhradu včas vlastník i nájemce, poskytne se náhrada pouze vlastníkovi. V případě, kdy hospodaří na státních pozemcích soukromé právnické a fyzické osoby, je jejich hospodaření pokryto smlouvami se státními organizacemi nejčastěji s Agenturou ochrany přírody a krajiny, a v těchto smlouvách jsou pak již zohledněna omezení vyplývající ze zákona o ochraně přírody a krajiny. Závěrem. Náhrada újmy nebude vyplácena za újmu vzniklou nebo trvající na pozemcích ve vlastnictví státu. Dojde tím k zamezení transferů finančních prostředků uvnitř státu, což se doteď děje, kdy jsou státní prostředky vypláceny zejména státním podnikům za újmu na státních pozemcích, na kterých stát sám deklaroval zájem na ochraně přírody. Navrhovanou novelou dojde zároveň k odstranění nerovnosti mezi subjekty, žadateli o újmu, kteří hospodaří na své vlastní půdě, a těmi, kteří užívají státní půdu z jiného právního užívacího titulu, a dojde tedy k odstranění tzv. dvojího zvýhodnění, kdy si tyto soukromé subjekty pozemek pronajímají za zvýhodněných podmínek a zároveň by mohly žádat i o náhradu újmy za ztížené hospodaření. Po přijetí novely dojde ke snížení administrativní zátěže státních organizací, které nebudou žádat o náhradu újmy, a to cca o 992 tisíc korun za rok, a následně u orgánů pověřených administrací o újmu, tedy celkem 3,7 milionu korun. Jenom na závěr řeknu, že stejná právní úprava existuje například na Slovensku, a myslím, že je zcela logická.

Download XML • Download text