|

2013-056-05-043

43. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 1029/ - prvé čtení

Date2017-04-11
Meeting2013/056
Agenda Item2013/056/043
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/056schuz/bqbs/b16004301.htm#r0

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.


index   003 < Page 004 > 005

Místopředseda PSP Jan Bartošek Také vám děkuji, paní poslankyně. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Vilímec. Prosím. Poslanec Vladislav Vilímec Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, s blížícími se volbami nastává takový známý legislativní fenomén. Přibývají nejrůznější nápady a návrhy. Zvláště levice se snaží, tady musím říci, především sociální demokracie se snaží na poslední chvíli na svou stranu získat své voliče a buďto zvyšuje, nebo navrhuje zvyšování stávajících sociálních dávek, anebo zavádí současně dávky nové. Trochu se opakuje rok 2006, kdy toto legislativní šílenství nakonec vedlo k tomu, že se zatížily mandatorní výdaje ročně ve výši 70 mld. korun v sociální oblasti. Mám obavu, aby to nedospělo ke stejnému obrazu jako v tom roce 2006. Tehdy si pamatuji, když jsem byl zvolen v roce 2006 a zasedl jsem do rozpočtového výboru, tak jsem se tehdy ptal předsedy rozpočtového výboru, bývalého ministra financí, dnes předsedy vlády, zda souhlasil s těmi změnami, které vedly k navýšení mandatorních výdajů ve výši 70 mld. Prohlásil, že s nimi nesouhlasil a také pro nehlasoval. Tak nevím, jak bude hlasovat v současné době. Mám obavu, že po volbách, přijde nová vláda, vznikne nová koalice, tak si bude lámat hlavu, pokud se tyto všechny nápady schválí, nad tím, co si počít s tím legislativním dědictvím z posledních měsíců volebního období. Vždyť v Poslanecké sněmovně máme hned několik zákonů, které byly podány na poslední chvíli. To není jenom sociální bydlení. Zítra je několik třetích čtení. Novela zákona o státní sociální podpoře, kde je opět mnoho pozměňovacích návrhů zvyšujících stávající sociální dávky. Ve druhém čtení je zákoník práce, a tak dále. Všechny ty návrhy jsou pak ještě doplňovány na základě poslaneckých iniciativ o docela stěžejní pozměňovací návrhy a si troufnu říci, byť nejsem součástí koalice, že mnohdy jdou evidentně nad rámec toho, na čem se vládní koalice dokázala zatím shodnout. To je taková obecná poznámka na úvod. K tomuto zákonu. Tak zavádí se nová sociální dávka, takzvané dlouhodobé ošetřovné, které je limitováno 90 dny. Paní zpravodajka mluvila o tom, jaký je současný stav, takže to nebudu opakovat. To ošetřovné náleží v současné době, takové to krátkodobé, po dobu prvních devíti kalendářních dnů. Pokud se jedná o osamělé zaměstnance - týká se to vždycky zaměstnanců pouze, zatím - tak náleží po dobu prvních 16 kalendářních dnů potřeby ošetřování. I pak i v současné době existuje nárok na poskytnutí pracovního volna v případě potřeby ošetřování, ale je to tedy bez nároku na nějakou finanční kompenzaci. V současné době nárok na ošetřovné mají pouze zaměstnanci, kteří jsou účastni nemocenského pojištění. Nyní se tedy navrhuje zakotvit tzv. dlouhodobé ošetřovné do 90 dnů, tak oproti krátkodobému ošetřovnému, když jsem si četl ten návrh, tak by na něj neměli (měli?)nárok nejen zaměstnanci, ale i osoby samostatně výdělečné činné, pokud jsou účastny také nemocenského pojištění. Paní poslankyně Pecková tady mluvila o mnohých výhradách k tomuto návrhu zákona. Tak samozřejmě on nebyl přijat, tak jak jsem si četl stanoviska zástupců zaměstnavatelů, nebyl přijat v nějaké dohodě pravděpodobně, protože zaměstnavatelé se obávají, bez ohledu, jak budeme vykládat ten zmíněný paragraf zákoníku práce, že jednak po těch 90 dnech, nebo během 90 dnů budou muset hledat adekvátní pracovní náhradu. V případě kvalifikovaného zaměstnání to může být skutečně velký problém. Nedivím se tedy zaměstnavatelům, že mají obavy z nových povinností a také nákladů. Například Svaz průmyslu a dopravy se obává, že nově koncipovaná dávka může být velmi zneužívána. O tom také zde již někdo mluvil. Na tuto možnost skutečně upozorňují zaměstnavatelé. A v neposlední řadě zavedení dlouhodobého ošetřovného si vyžádá také potřebu nových úřednických míst. Konkrétně půjde o nárůst nejméně 50 služebních míst pro zpracování agendy nové dávky. Navýšit se bude muset i počet lékařských míst u posudkové služby, což v současné chvíli není určitě jednoduché. si položím otázku. Dobře, takže bude platit 90 dnů. A co bude dál po těch 90 dnech? To se neobracím na pana předsedu Sklenáka (stojí před stolkem zpravodajů), ale dávám otázku řečnickou. My spíše podporujeme, teď mluvím za Občanskou demokratickou stranu, aby se pečující mohli v klidu věnovat péči a neměli strach, jak zajistí za tři měsíce, za 90 dnů, nebo za 60, nebo 120 dnů, podle toho, jaké budou zase variace v sociálním výboru, péči třeba o nemohoucího člena rodiny. Máme zájem o to, aby zaměstnavatel neměl problém i s dlouhodobou nepřítomností, a jsme přesvědčeni, že než tento koncept je lépe, aby se skutečně nastavil jiný systém, kdy ten stát bude hradit pečujícím osobám dlouhodobě mzdu, jako je to v případě pěstounů. To myslím, že je daleko lepší koncept než ono dlouhodobé ošetřovné, protože to je stejně nějaký mezikrok a po 90 dnech stejně nemá žádné další řešení. jsem si také přečetl velmi podrobně i důvodovou zprávu i zprávu RIA, a pokud jsem tomu dobře porozuměl, myslím, že ano, tak i v některých státech, kde skutečně sociální systém je velmi přebujelý a je to taková výspa těch sociálních systémů, vůbec nějaká kompenzace, myslím finanční kompenzace, neexistuje. A nejsou to okrajové státy Evropské unie. Je to např. Německo, Francie, Velká Británie nebo Španělsko. Chci tím naznačit, že ne všude ve státech Evropské unie se platí krátkodobé ošetřovné, nebo dokonce dlouhodobé ošetřovné. Je docela zajímavé si přečíst tu zprávu o dopadech regulace. Pro nás samozřejmě onemocnění člena rodiny je velký zásah do jejího fungování, o tom není pochyb. A prioritou státu by určitě měla být snaha umožnit péči o nemocného v jeho domácím prostředí, pokud to jen trochu jde. Jenže návrh, o kterém máme nyní rozhodovat, prostě budí skutečně hodně otázek, některé tady byly naznačeny, některé jsem vzpomenul i ve své zprávě. Není např. moc provázaný, nebo vůbec provázaný s podporou terénních služeb, která v Česku také dlouhodobě pokulhává, a postrádám i jasné definování propojení mezi sociálním a zdravotním systémem. Přiznám se, že původně jsem byl připraven, protože výhrady jsou velmi vážné, podat návrh na vrácení k dopracování. Ale protože jsem zjistil, že kolegové z ostatních politických stran, a to i opozičních, chtějí dát tomuto návrhu šanci, tak to činit nebudu. Uvidíme, jak proběhne jednání ve výboru pro sociální politiku. Ale tento koncept vzhledem k těm výhradám, které jsou evidentní a jsou opřeny o řadu argumentů, se moc nedomnívám, že nějak výrazně pomůže. Protože jednak ve výboru pro sociální politiku určitě ty návrhy budou protichůdné, to jsem si zcela jist, a výsledek možná nebude úplně dobrý. Uvidíme, jak dopadne jednání ve výboru. Proto se také připojuji k tomu nakonec, aby návrh dostal šanci, a pak uvidíme, co projde a zda tento návrh bude mít nějakou aspoň minimální podporu, pokud se týká ODS. Děkuji za pozornost.

Download XMLDownload textWaveform viewCreate Person name