|

2013-042-05-015

15. Vládní návrh zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek /sněmovní tisk 508/ - druhé čtení

Date2016-03-08
Meeting2013/042
Agenda Item2013/042/015
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/042schuz/bqbs/b15201501.htm#r0

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.


index   002 < Page 003 > 004

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Děkuji. Jenom pro narovnání, nejsme v rozpravě, ale vy přednášíte zpravodajskou zprávu v tuto chvíli. Děkuji. Prosím, aby se ujal slova zpravodaj ústavněprávního výboru pan poslanec Radek Vondráček - kterého zde nevidím. Poprosím tedy předsedu nebo místopředsedu tohoto výboru, aby si zajistil svého zpravodaje, popřípadě jeho náhradu. A poprosím k mikrofonu pana poslance Bendla, který je zde přítomen, aby nás seznámil jako zpravodaj výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj s projednáváním tohoto návrhu ve výboru. Poslanec Petr Bendl Děkuji za slovo. Paní předsedající, kolegyně, kolegové, pane ministře, výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj se rozhodl iniciativně, jak zde bylo řečeno, projednat tento návrh zákona, neboť se dotýká života obcí víc, než jak by na první pohled ukazoval nadpis, nebo chcete-li znění názvu zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky látek. Obce by tímto návrhem byly velmi ovlivněny a život v obcích by byl z řady důvodů narušen. Proto se výbor rozhodl tento materiál projednat a po obšírné debatě se zástupci předkladatelů Ministerstva zdravotnictví přijal pozměňovací návrhy, které podle mého hlubokého přesvědčení vracejí ten zákon do podoby, která by mohla být právě přijatelným kompromisem, neboť je tam řada věcí, které by se v praxi kontrolovat ani nedaly. Uvádějí se tam některé záležitosti z hlediska finančních nákladů na obce. I o tom byla poměrně značně rozsáhlá diskuse. potom ve svém řádném slově okomentuji pozměňovacím návrhy, které jsem předkládal, a případně důvody, které k tomu návrhu vedly. Některé byly přijaty výborem pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Některé podávám individuálně, protože k těm bych se potom přihlásil v obecné a podrobné rozpravě. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Děkuji panu zpravodaji a prosím, aby se slova ujal zpravodaj ústavněprávního výboru pan poslanec Vlastimil Vozka a informoval nás o projednávání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, máte slovo. Poslanec Vlastimil Vozka Děkuji, paní místopředsedkyně. Kolegyně a kolegové, ústavněprávní výbor na své 54. schůzi dne 9. února 2016 projednal tisk 508 a po vyjádření náměstkyně a ministra zdravotnictví přijal své usnesení č. 181, které je v materiálech načteno jako tisk 508/4. Nebudu tady podrobně číst jednotlivé pozměňovací návrhy, které jsou uvedeny v tomto usnesení ústavněprávního výboru, kterých je devět. V závěru ústavněprávní výbor konstatoval, že doporučuje tyto pozměňovací návrhy Poslanecké sněmovně ke schválení. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová děkuji, pane zpravodaji, a v tuto chvíli otevírám obecnou rozpravu, do které eviduje zatím devět přihlášek. První v pořadí je pan poslanec Klán, připraví se pan poslanec Koubek. Prosím, máte slovo. Poslanec Jan Klán Děkuji za slovo. Hezké odpoledne, vážená paní místopředsedkyně, vládo, dámy a pánové. Když se to tady projednávalo v prvním čtení, tak jsem vás tady seznámil s obšírnou analýzou jednotlivých protikuřáckých zákonů v celé Evropě. Nyní své vystoupení rozdělím do dvou oblastí, a to jednak na zákaz kouření a poté nějakým způsobem regulace dodávání alkoholu. A pak se rovnou zeptám i na některé věci pana ministra, protože když byla přítomna paní Lenka Teska Arnoštová na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, tak podle ani tomu zákonu moc nerozuměla. Když jsem se ptal na některé věci, tak mi na nedokázala odpovědět, a proto doufám, že mi pan ministr na tyto věci odpoví zde, protože to osazenstvo, které tam bylo, nebudilo moc valný dojem toho, že tomu úplně rozumí. Takže nejprve k tomu zákazu kouření. jsem si opět nechal vypracovat určitou analýzu zákazu kouření jednak v Rakousku a jednak na Slovensku. Víte, bych šel takovou tou cestou částečné regulace, podobně jako to mají sousedé. bych se toho nebál. Jednak máme spolu určité historické vazby z dob Rakouska-Uherska nebo z dob Československa, takže bych se podíval k nim, a proto vás s touto problematikou seznámím. Například Slovensko. Takže na Slovensku začal zákon upravující kouření platit v roce 2005. Jedná se o zákon o ochraně nekuřáků, který od počátku účinnosti prošel několika novelizacemi. Místa, na kterých je zakázáno kouřit, jsou uvedena v § 7 daného zákona. V souvislosti s daným tématem je podstatný především odstavec 1 písm. h), podle kterého je zakázáno kouřit v zařízeních společného stravování mimo ta zařízení, která mají pro nekuřáky vyhrazených nejméně 50 % plochy, která je stavebně oddělena od části pro kuřáky tak, aby do prostoru vyhrazeného pro nekuřáky nepronikaly škodlivé látky z tabákových výrobků nebo jejich dýmů a dehtů nebo z výrobků, které jsou určeny ke kouření a neobsahují tabák, přičemž prostor pro nekuřáky musí být umístěn u vstupu do zařízení. Dle § 2 písm. i) daného zákona je zařízením společného stravování jakékoli zařízení, ve kterém se poskytují stravovací služby spojené s podáváním pokrmů a nápojů. Do této kategorie tak od nabytí účinnosti poslední novely zákona o ochraně nekuřáků v roce 2013 spadají jak restaurace, tak kavárny a bary. Takže to je Slovensko. Pokud se podíváme do Rakouska, tak Rakousko to opět upravuje trošku jinak. V Rakousku platí od roku 1995 tabákový zákon, který vedle dalších otázek upravuje od roku 2009 v § 13a omezení kouření v oblasti gastronomie, přičemž pod pojmem gastronomie jsou myšleny vedle stravovacích zařízení např. také kavárny, cukrárny, noční kluby, bary, hospody, jídelny, taverny a stánky s občerstvením. Zde se nejedná o úplný zákaz kouření. Jsou rozlišeny dvě možnosti. Za prvé, provozovny do 50 metrů čtverečních mohou být kuřácké či nekuřácké. Musí být řádně označeny jako provozovna kuřácká nebo provozovna nekuřácká, takže tady dávají určitým způsobem na výběr provozovateli, jaká zařízení budou. K tomu bych se klonil i osobně, zavést to tady v našich podmínkách. Za druhé, provozovny s podlahovou plochou větší než 50 metrů čtverečních musí být nekuřácké, případně musí mít stavebně oddělené místnosti pro kuřáky a nekuřáky. Výjimku mohou dostat provozovny, jejichž stavební úprava není možná z bezpečnostních důvodů nebo ji neumožňuje památková péče. Nyní ještě k nákladům na stavební úpravy, které samozřejmě s tím také souvisely. Tak cílem Rakouska i Slovenska bylo zavedení absolutního zákazu jako v našich podmínkách, jak se tady o to pokouší Ministerstvo zdravotnictví. Proto nebyly a nejsou ze strany státu poskytovány dotace na stavební úpravy provozoven. Jakékoli případné náklady na realizaci stavebních úprav, které i přesto vznikly, nesli v obou zemích provozovatelé zařízení. Takže pokud my určitým způsobem jdeme cestou úplného zákazu kouření všude, když to tak shrnu, tak samozřejmě za ty úpravy ponese odpovědnost majitel. Nějakým způsobem se to tady budeme určitě snažit změkčit jednotlivými pozměňovacími návrhy. Pokud vím, tak poslanec Adámek nebo poslanec Stupčuk podávají pozměňovací návrhy, které to určitým způsobem řeší a jsou podobné buď tomu slovenskému modelu, nebo tomu rakouskému modelu. Takže se k těmto pozměňovacím návrhům určitým způsobem hlásím, protože jsem spíš pro cestu částečné regulace zákazu kouření. samozřejmě chápu ty různé výhrady, že to škodí zdraví, samozřejmě, s tím souhlasím, ale vidím problém - na vesnicích, když chodím např. do hospod, tak neumím si představit provozovnu, která méně než 50 metrů čtverečních, že by měla být ryze nekuřácká. jsem na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj uváděl jeden příklad, že ve vesnici, která třeba, řekněme, 150 obyvatel, kde by bylo 140 kuřáků, a ta hospoda by byla najednou nekuřácká. Takže tomu trošičku nerozumím. Je to sice absurdní nebo nějakým způsobem extrémní příklad, ale může to nastat. na tohle poukazuji, ale samozřejmě, jsem také nekuřák a mně ten kouř také vadí, takže jsem samozřejmě pro nějakou regulaci kouření. Nyní se dostávám do oblasti... nějakým způsobem v tom zákoně je to hlava III Omezení dostupnosti alkoholických nápojů. A zde se vracím opět na jednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. jsem se paní předkladatelky, tedy vaší politické náměstkyně, ptal, co znamená slovo "převážně". V tom zákoně se mnohokrát vyskytuje slovo převážně. jsem říkal převážně nevážně, mně to slovo nic moc neříká, protože např. v § 11, který teď samozřejmě tady bude upravován nějakým tím kompromisním návrhem, v písm. d) je napsáno: na akce určené převážně pro osoby mladší 18 let. si neumím představit jednak, jak se to slovo převážně bude určovat, protože to je neurčitý matematický údaj, a když jsem se na to ptal paní předkladatelky, tak ona mi odpověděla, že je jenom právník, že to nedokáže stejně vysvětlit. To je jako slovo prý "neprodleně". Tak bych, když bych to tam psal, tak bych nepsal takováto slova, protože jednak kdo to určí a kdo to bude posuzovat. tady uvedu jeden příklad z vesnice, ze které pocházím. Tak si představte, že tam bude nějaká veřejná akce, která bude třeba primárně určena ne pro děti, ale budou tam moct i děti. Kdo určí slovo převážně? Že tam bude převážná část lidí mladších 18 let. Bude to zase starosta? Nebo to bude pořadatel dané akce? si neumím představit, že tam někdo bude sedět u vstupu a bude dělat čárky, kolik komu je let. To pak ve finále vyhlásíme, jestli tady můžeme podávat alkohol, nebo nemůžeme podávat alkohol. bych prostě chtěl vědět, co to slovo znamená, jestli je to třeba více než pět anebo méně než sedm. To je taková filozofická úvaha, co to slovo vlastně znamená. A je to tam v tom zákoně mnohokrát a to poměrně mrzí, protože potom můžeme dělat různé kličky v tom zákoně a to nikdo přesně nestanoví, takže když tam někdo bude počítat, kolik je tam dětí, a pak řekne, že se nic podávat nebude a nemůže. Potom je tam písm. g) na veřejnosti přístupné sportovní akci s výjimkou alkoholického nápoje přesahující nejvýše 4 % objemu etanolu. jsem si přečetl, že se jedná o desetistupňové pivo. My jsme se i dohodli na veřejné správě a regionálním rozvoji na našem výboru, že to může být 3,8 4,3, protože každý výrobce to desetistupňové pivo podává jinak, takže tady je i pozměňovací návrh, který to upravuje. by pak jenom zajímalo, jak jste přišli na ta 4 %, když se to tam dávalo. Ale rozumím sportovní akci, ale kam se řadí např. sbory dobrovolných hasičů, když budou mít třeba závody, například, nebo oslavy obcí, sportovců? Nyní se ještě vrátím zpátky k tomu zákazu kouření. tady položím takovou filozofickou otázku: Co se stane z hospod na vesnici, když zavedeme úplný zákaz kouření nebo nějakým způsobem jim nedáme možnost, aby si tam udělaly oddělené místnosti? Stane se z toho jedna věc - stanou se z toho kluby. Protože když jsem se ptal opět paní politické náměstkyně, jak to bude s kluby, kupříkladu hernami, ale jsem se přímo ptal na možnost klubů, tak mi odpověděla: "Víte, pane poslanče, on zákon nedokáže postihnout všechno." by zajímalo, jak to bude prioritně s kluby. Protože znám plno případů z vesnic, kdy se hospody mění na kluby. Budou to uzavřené společnosti, kde dostanete klubovou kartu, dostanete klubový čip a budete tam chodit na základě toho, jak se tam zapíšete, budete normálně v registraci klubu, budete jako člen klubu. Můžu říct, že to třeba může být šipkařský klub, klub hráčů šachů, člověče, nezlob se, nevím čeho všechno možného, a tímto způsobem se to může dát obejít. se na tohle vysloveně ptám, protože je to nutné vědět. Jestliže děláme zákon, který nepostihne ne všechno, ale bude se moci dát obejít a bude opět kličkovaná, tak tento zákon nebude dodržovat nikdo a občan z toho bude mít jenom legraci, protože se nebude dodržovat. A apeluji na úplný zákaz. Protože pokud bude úplný zákaz kouření anebo nějakým způsobem velká regulace prodeje alkoholu na vesnicích nebo na akcích kulturního typu, máje, masopusty, kde se nebude moct pít. Ale dalším problém je, a o tom tady bude mluvit určitě kolega Jiří Petrů, co se týká prodeje vína. Když tam píšete 4,3 % objemu etanolu, tak jak to bude s vínem například na vinobraních? (K poslanci mluví zpravodaj Krákora od stolku zpravodajů.)To jsem přeslechl, to se omlouvám . Ale když se to může prodávat třeba na májích. Tam bude platit, předpokládám, to samé, když tam budou moct nalít víno. Potom jsme se na výboru bavili například o grogu nebo svařeném vínu. To je opět také potřeba nějakým způsobem celé promyslet. To by byla tato věc. Pokud se ještě podívám na prodej alkoholických nápojů prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, tak mi nikdo vůbec nedokázal odpovědět, je to odst. 1, že alkoholické nápoje lze podávat prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, pokud je vyloučen jejich prodej osobám mladším 18 let. jsem se ptal, jakým způsobem to bude ověřováno v systému. Prodej na internetu - tam zadám číslo občanského průkazu nebo rodné číslo, nebo jakým způsobem to prodejce poté ověří? Tohle by ještě zajímalo. Ale prioritně se soustředím na slovo převážně, aby mi bylo vysvětleno, kdo to určí, jak to bude toto slovo určovat a zejména kdo to bude kontrolovat. To jsou zásadní věci, které jsem zde chtěl říci. Vím, že je to zákon, který je samozřejmě potřeba, protože jsme určitým způsobem jedinou zemí v Evropě, kde nějakým způsobem jasně neregulujeme zákaz kouření nebo tyto věci, takže s ním nemám problém. Ale ještě pobavila jedna věc, když se tam řešilo, že jeden nealkoholický nápoj musí být levnější než alkoholický - myslím pivo. Někteří lidé říkali, že by se tím pádem jaksi zlevnila třeba kohoutková voda, že by to byla třeba voda za korunu za použití sklenice, ale jiní přišli s tím, že pro bude jednodušší zdražit pivo. Ale to je jenom příspěvek do diskuse. To je ode mne vše. Doufám, že jsem diskusi nějakým způsobem trochu obohatil. Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)

Download XMLDownload textWaveform viewCreate Person name