|

2013-031-06-045

45. Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákonao hazardních hrách a zákona o dani z hazardních her /sněmovní tisk 580/ - prvé čtení

Date2015-09-30
Meeting2013/031
Agenda Item2013/031/045
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/031schuz/bqbs/b25604501.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   004 < Page 005 > 006
Místopředseda PSP Jan Bartošek Děkuji, pane poslanče. Nyní je do rozpravy řádně přihlášen pan poslanec Adolf Beznoska a připraví se pan poslanec Ladislav Šincl. Poslanec Adolf Beznoska Děkuji za slovo, pane předsedající. Hezké odpoledne, kolegyně a kolegové. Téma hazard je určitě mediálně velmi vděčné téma, ve třech spolu souvisejících zákonech poměrně nepřehledné. takže krátký pohled, krátký komentář k tomuto. Vláda deklarovala už při svém vzniku, že omezí dostupnost hazardu a změní míru jeho zdanění. Já si nejsem zcela jist, zda cesta, kterou si k tomu vybrala, je úplně správná. Ministerstvo financí již dva roky tvoří balík zákonů, které mají společně tvořit úplně novou úpravu hazardu. Nechápu, jak tyto zákony mají omezit dostupnost hazardu, když nově otevírají dveře tomu, že poprvé v dějinách české regulace sázkových her povolují hraní jakýchkoli hazardních her, tedy i těch nejtvrdších, na internetu. Na jednu stranu se vláda kasá, jak chce omezit herny a kasina, a na druhou stranu prosazuje zákon, kterým se všechny ty hry, ta jablíčka a hruštičky na různě běhajících válcích, legálně dostanou na internet, takže do heren a do kasin nebude třeba chodit. To ostatně dnešní mládeži, která tak ráda vysedává před počítači, určitě bude vyhovovat. Pokud chce někdo argumentovat tím, že hraní hazardních her do 18 let je zakázáno, tak připomínám, že podle návrhu a nového zákona o hazardních hrách může na internetu hrát celý měsíc bez toho, aniž by byla jakýmkoliv způsobem ověřena totožnost. Obávám se, že pro naši kyberneticky velmi zdatnou mládež po měsíci nebude problémem, když si založí jiný účet a ve hře bude pokračovat. Aby bylo jasno, a to jsem měl možná zmínit na začátku, jako člověk pravicového smýšlení jsem dalek pokrytecky říkat, jak všichni hrdě budeme bojovat proti hazardu, protože jsem přesvědčen, že ani s těmi obrovskými náklady, které jsou na boj s hazardem vynakládány, můžeme tento boj zvládnout. Ve společnosti poptávka po hazardu je a ten hazard se hrát bude, jde jen o to, dát tomu jasná pravidla. To tyto zákony nesplňují. K zákonům o hazardu, s kterými si Ministerstvo financí už dva roky pohrává. V tomto balíku se při cestě do vlády minimálně třikrát poměrně výrazně měnily některé zásadní parametry, a to včetně daňových sazeb. Tyto změny však jen zčásti prošly připomínkovým řízením, některé se mu zcela vyhnuly. Nakonec i v samotném zákonu je úplně jiný systém povolování hazardních her, než byl napsán na začátku. Je tam zcela jiný systém zdanění a úplně jiné limity, za kolik se může hrát, případně kolik hráč může v jednotlivé hře prohrát. Nechci hodnotit, který parametr je lepší a který horší, pouze popisuji, že Ministerstvo financí zřejmě není zatím schopné připravit jasnou legislativu a zvyká si na praxi, že se zákon tak trochu dopisuje tou cestou, jak putuje legislativním procesem. Pokud se na tyto tři zákony podíváte pozorně, tak navíc zjistíte, že nejsou úplné. Z mého pohledu jsou napsány maximálně ze dvou třetin. Úředníci Ministerstva financí totiž, a zřejmě záměrně, některé zásadní věci, např. technické standardy her nebo systém registrace hráčů, nemají vymyšlené, nemají je napsané a někdy v budoucnu by to měly řešit ministerské vyhlášky, a ani ty napsány ještě nejsou. Dalším výrazným aspektem, na který bych chtěl upozornit, je návrh, jehož společenský význam zatím nikdo nedomýšlí. Je to zavedení registrace systému všech hráčů, že bude registrován každý jednotlivý hráč a každá jednotlivá hra. Řečeno jednoduše, kdyby systém podle tohoto návrhu existoval, stát bude vědět, že pan XY v herně v 11 hodin prohrál stokorunu. Chceme tedy evidovat, aby každý hráč, který si jde třeba jednou v životě zahrát, se objevil v nějaké evidenci? Je to obrovský zásah do soukromí občanů a je to historicky poprvé, kdy stát chce takto výrazně regulovat a evidovat volnočasové aktivity svých občanů. Shodneme se možná na tom, že by bylo fajn evidovat patologické hráče, bránit jim při hře. Určitě bychom se měli zamýšlet nad tím, zda chceme a budeme evidovat pobírače sociálních dávek, ale chceme opravdu takto sledovat všechny ostatní? To je otázka. V některých zemích systém evidence funguje, fungují ty systémy různě. Osobně na to úplně jasnou odpověď nemám, ale mám pocit, že na odpověď nemá zcela jasno ani vláda. Možná se tímto problémem ani nezabývala. Koneckonců možná vybudovat takový systém - samozřejmě to může být zajímavá IT zakázka. Vrátím se k tomu, že při neschopnosti vydefinovat všechny parametry tohoto systému a pomalosti při jeho zavádění, případně vůbec nezavádění, je jasné, že zákony nemohou platit v té podobě, jak jsou předloženy. Protože tedy vláda nedokázala včas připravit novou, ucelenou regulaci hazardu, tak aspoň její poslanci přišli s novelou, která například zvyšuje daň z hazardních her z 20 na 25 %. Samozřejmě nekritizuji myšlenku hýbat touto daňovou sazbou, ale trochu se usmívám při pomyšlení - v důvodové zprávě jsem se dočetl, že předkladatel v zásadě píše, že když se zvýší sazba z 20 na 25 %, tak z jedné stokoruny tržeb vybere ne 20, ale 25 korun. Já v této souvislosti připomenu, že v praxi to takto není. Určitě všichni znáte pojem Lafferova křivka. Ve zprávě mi chybělo, že na Ministerstvu financí snad existuje speciální analytický útvar, speciální oddělení, které by nám mělo prognózu daňového výběru zpracovat odborně a nenechávat to na takto prosté a pravděpodobně velmi nepravdivé konstatování. Nakonec i s těmi 25 % samotnými se nemusíme detailně zabývat, protože návrhy nepřežily první bitvu s hazardní lobby. Vládní koalice možná - pokud se mýlím, tak mne opravte - chce podpořit zcela jiné daňové sazby, respektive chce mít daňové sazby dvě. Jednu sazbu pro měkký hazard, což jsou číselné loterie a sportovní sázky, druhá sazba by měla existovat pro takzvaný tvrdý hazard, což je ruleta, karetní hry a samozřejmě automaty. Oficiálním důvodem pro dvě sazby je rizikovost jednotlivých druhů sázkových her. Vláda ČR má přitom k dispozici zprávu o dopadu hazardních her na společnost, jejímž autorem je Národní monitorovací středisko přímo na Úřadu vlády. Z té vyplývá, že návrh, jak je postaven, je naprosto nepravdivý. Dle údajů ve zprávě pro vládu je na číselné loterii, která je propagována i v České televizi, závislé sice jen jedno procento hráčů, ale protože tuto loterii hraje obrovské množství, zhruba jeden a čtvrt milionu lidí, tak v tom konečném vyjádření je to zhruba 10 tisíc lidí, kteří jsou závislí na obyčejné loterii. Nicméně souhlasím, že loterii lze nazývat měkkým hazardem, i když v praxi je asi úplně jedno, jestli jste závislí na měkkém, nebo tvrdém hazardu. Je to stejné, jako jestli jste závislí na tvrdším, nebo měkčím alkoholu, nakonec přijde delirium tremens. Pokud máte kurzové sázky, které mají být měkký hazard, a proto mají mít stejnou sazbu jako číselná loterie, tak jsem se dočetl, že na kurzových sázkách je závislých 18 % hráčů. Čili dvacetkrát více než na Sazce. Pak tedy nechápu, proč by měly mít obě hry stejnou daňovou sazbu, pokud má být důvodem, a ne zastíracím důvodem opravdová rizikovost her. Možná není náhodou, proč mají mít číselné loterie a kurzové sázky nižší daňovou sazbu. Protože, a to všichni dobře víte, tu číselnou loterii v zemi provozuje jedna silná a mocná finanční skupina a hlavní společnost na sportovní sázky pak druhá. Někdy se těžko vysvětluje a zdůvodňuje výhodnější daňová sazba v hazardním byznysu, kdyby příjemcem této výhody byla v zásadě jiná společnost. Argument o daňových sazbách podle rizikovosti hry tedy evidentně kulhá. Kurzové sázky se totiž podílem gamblerů, a připomínám, že jich je 18 %, blíží hrám na automatech, kteří mají asi 23% závislost. A navíc, protože jsou kurzové sázky na internetu, tedy lehce přístupné i mládeži, a jsou pořád oblíbenější, tak je jasné, že jsou i velmi nebezpečné. Internetový hazard se zákonem nebo vyhláškou dá zlikvidovat jen velmi těžko. Slabinou v otázce hazardu je také boj s nelegálním hazardem. Tady samozřejmě má vláda velké kompetence - ale co se děje? Kdykoli se v obci nebo obec rozhodne, že zakáže herny nebo kasina, velmi často nebo téměř okamžitě se objeví černé herny, černé automaty nebo nějaké kluby jen pro zvané, které obcházejí zákaz hazardu tím, že přidávají do hry nějaké spíš jednoduché znalostní otázky. Takže místo legálního, byť nepříliš líbivého podnikání nám tady vzniká něco na pozadí šedé ekonomiky a kriminality. Proti nelegálnímu hazardu bojuje Ministerstvo financí už dva roky, ale spíš tedy silnými slovy zejména pana náměstka Závodského, v terénu je situace opravdu jiná. Pokud si pamatuji, ještě nikdo nebyl pravomocně za černou hernu nebo kvízomat, nebo jak se to nazývá, odsouzen, případně nějakým způsobem trestán. Co mi z toho krátkého komentáře vyplývá? Na poli hazardu je potřeba zavést jasná, správným a moderním zákonem daná pravidla včetně, který bude obsahovat způsoby a míru zdanění. A přes obrovské množství připomínek, které vyvolala tvorba nového loterijního zákona z dílny pana ministra (náměstka)Závodského, si myslím, že bychom na ten nový loterijní zákon měli počkat a neřešit situaci těmito nesystémovými návrhy, tak jak jsou nám postupně do Sněmovny předkládány. Děkuji.

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name